„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Česko nemá podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) žádné náznaky, které by potvrzovaly, že české firmy dodávají Rusku obráběcí stroje určené k výrobě zbraní. Ministr to uvedl na dotaz serveru iROZHLAS.cz. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden novinářům řekl bez konkrétních jmen, že stroje, které lze využít pro výrobu zbraní, dodává osm českých firem. Vyzval k sankcím.

„Na základě informací získaných od ukrajinské strany jsme neidentifikovali žádné náznaky, které by potvrzovaly, že skutečně došlo k proliferaci daných položek do Ruska,“ uvedl ministr Lipavský. Podle něj jde spíše o poptávky či objednávky ruské strany. „Zároveň platí, že uzavřená diplomatická jednání resort nekomentuje,“ doplnil. 

Jedna žena zahynula a další utrpěla zranění při ukrajinském dronovém útoku na město Bokovo-Chrustalne v Ruskem okupované části Luhanské oblasti, informuje ruská státní tisková agentura RIA Novosti s odvoláním na místní ruské úřady. Další dva lidé utrpěli zranění při ukrajinském vzdušném úderu na ruské město Brjansk, oznámil gubernátor Brjanské oblasti.

Ukrajinský úder na Bokovo-Chrustalne zasáhl obytnou budovu, uvedly místní úřady s tím, že jedna žena při něm přišla o život a další zraněné zdravotníci poskytli pomoc. Ruské ministerstvo obrany dnes podle agentury AP oznámilo, že Rusko v noci na dnešek sestřelilo tři ukrajinské drony.

Obrazem: Hendikepovaní veteráni na soutěži ve Lvově

Šéf ruské rozvědky (SVR) Sergej Naryškin dnes v ruské státní televizi oznámil, že telefonicky hovořil s ředitelem americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Johnem Ratcliffem. Naryškin uvedl, že se s Ratcliffem dohodli, že se mohou kdykoliv kontaktovat, píší agentury.

„Telefonicky jsem mluvil se svým americkým protějškem a domluvili jsme se, že si můžeme kdykoli zavolat a prodiskutovat otázky, které nás zajímají,“ řekl Naryškin, aniž by uvedl podrobnosti. Naposledy podle oficiální zprávy telefonoval s šéfem CIA 11. března.

Evropští spojenci jsou dnes zajedno v tom, že zřejmě nejsilnějším argumentem, který by mohl přesvědčit ruského prezidenta Vladimira Putina, aby jednal o míru na Ukrajině, je ekonomika a finance, nikoli vojenské prostředky. V diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News to řekl prezident Petr Pavel. Nynější sankce vůči Rusku podle něj nejsou dostatečně silné, případně se je Rusko naučilo obcházet. Nejsou proto rozhodujícím faktorem, který by Putina dotlačil k jednacímu stolu.

„Na jedné straně musíme podporovat Ukrajinu vojensky, protože stále jde o to, aby udržela co nejvíce ze svého území, aby její vyjednávací pozice v jednání, které v nějakém okamžiku začnou, aby byla co nejsilnější. Ale na druhé straně, Rusko bude asi ochotno jednat pouze tehdy, když ucítí, že nemá jinou možnost,“ míní prezident.

Ruská vojska dobyla obec Novoukrajinka, která leží v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, oznámilo podle RIA Novosti ruské ministerstvo obrany.

Ukrajinská tajná služba (SBU) na platformě Telegram oznámila, že dronovými útoky zničila tři ruské helikoptéry a systém protivzdušné obrany Pancir-S1 na vojenské letecké základně u obce Kirovske na Ruskem okupovaném poloostrově Krym.

„Dostupné údaje svědčí o zničení víceúčelových a útočných vrtulníků Mi-8, Mi-26 a Mi-28, jakož i samohybného protiletadlového raketového a dělostřeleckého systému Pancir-S1,“ uvedla SBU o útoku, který podnikla v noci na sobotu. Útok podle SBU způsobil také škody na muničních skladech a průzkumných a útočných bezpilotních letounech nepřítele.

Ruský noční útok byl „nejmasivnějším leteckým úderem“ na zemi, pokud se berou v úvahu jak drony, tak různé typy raket, sdělil agentuře AP mluvčí ukrajinského vojenského letectva Jurij Ignat. Útok cílil na regiony po celé Ukrajině, včetně západní Ukrajiny, daleko od frontové linie.

Pro Ukrajinu, která čelí ruské invazi, je nesmírně důležité udržet si podporu Polska, svého souseda a věrného spojence, prohlásil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinský státník promluvil v Kyjevě na společné tiskové konferenci s polským prezidentem Andrzejem Dudou, kterého na jeho postu na začátku srpna vystřídá nacionalistický vítěz polských prezidentských voleb Karol Nawrocki. Píše o tom agentura AFP.

„Polsko poskytlo Ukrajině významnou pomoc v oblasti obrany“ v rámci Evropské unie a NATO, řekl Zelenskyj. „Je pro nás nesmírně důležité zachovat povahu těchto vztahů, udržet tuto podporu“ a dialog charakterizovaný vzájemným respektem, zdůraznil Zelenskyj před novináři a ujistil, že Kyjev udělá vše pro posílení vztahů s Varšavou.

Dva lidé zahynuli a nejméně 14 dalších utrpělo zranění, když ruský dron v noci na dnešek zasáhl výškovou obytnou budovu v ukrajinském městě Oděsa u Černého moře. Mezi zraněnými jsou tři děti, přičemž jedno z nich je v kritickém stavu.

Napsala o tom agentura Reuters s odvoláním na místní úřady. Do Kyjeva dnes přicestoval polský prezident Andrzej Duda na setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, informovala Dudova kancelář.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 477 drony a 60 raketami různých typů. Ukrajinská protivzdušná obrana zničila 211 dronů a 38 raket. Při odrážení rozsáhlého ruského útoku přišel o život ukrajinský pilot a stíhací letoun F-16, který pilotoval, byl ztracen. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na ukrajinskou armádu.

„Pilot použil všechny zbraně, které měl k dispozici, a sestřelil sedm vzdušných cílů. Při sestřelení toho posledního byl jeho letoun poškozen a začal ztrácet výšku,“ oznámila ukrajinská armáda na platformě Telegram. Pilot podle ní udělal vše, co mohl, a nasměroval stíhací letoun pryč od obydlené oblasti. Nestihl se však katapultovat.

Německé letouny zachytily ruské špionážní letadlo nad Baltským mořem – letos již podeváté. Uvádí to na sociální síti X TV Nexta. 

Ruská špionážní letadla pravidelně vykonávají mise monitorující aktivitu NATO v Polsku, Německu, Dánsku a Švédsku. Německé úřady mezitím vyšetřují také ruské drony spatřené nad základnami Eurofighterů v Bavorsku.

Děkujeme za pozornost, kterou věnujete našemu online zpravodajství k válce na Ukrajině. Prozatím vám přejeme dobrou noc, čerstvé zprávy vám budeme přinášet zase od nedělního rána. 

Ukrajinské drony údajně zaútočily na raketový a bezpilotní arzenál v ruské Brjanské oblasti. Uvádí to ukrajinský server The Kyiv Independent. 

Místní obyvatelé hlásili, že ráno 28. června slyšeli exploze a střelbu. Fotografie zveřejněné na sociálních sítích ukazují kouř valící se z oblasti, kde se nachází ředitelství, v průmyslové zóně v jižní části města. 

Server upozorňuje, že tvrzení nelze v tuto chvíli nezávisle ověřit. 

Ve Lvovské oblasti dnes proběhly „Hry hrdinů“, a tedy přehlídla síly válečných veteránů, kteří během rusko-ukrajinské války přišli k vážnému úrazu, nebo dokonce přišli o končetinu. 

Ukrajinský útok dronu na leteckou základnu na Krymu zničil 3 ruské vrtulníky, tvrdí SBU.

Drony zaútočily v noci na 28. června na vojenské letiště Kirovske na okupovaném Krymu, uvedla SBU listu Kyiv Independent. Útok zničil útočné vrtulníky Mi-8, Mi-26 a Mi-28 a samohybný protiletadlový systém Pantsyr-S1.

Pro Ukrajinu, která čelí ruské invazi, je nesmírně důležité udržet si podporu Polska, svého souseda a věrného spojence, prohlásil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinský státník promluvil v Kyjevě na společné tiskové konferenci s polským prezidentem Andrzejem Dudou, kterého na jeho postu na začátku srpna vystřídá nacionalistický vítěz polských prezidentských voleb Karol Nawrocki. Píše o tom agentura AFP.

„Polsko poskytlo Ukrajině významnou pomoc v oblasti obrany v rámci Evropské unie a NATO,“ řekl Zelenskyj. „Je pro nás nesmírně důležité zachovat povahu těchto vztahů, udržet tuto podporu a dialog charakterizovaný vzájemným respektem,“ zdůraznil Zelenskyj před novináři a ujistil, že Kyjev udělá vše pro posílení vztahů s Varšavou.

Během nočního ruského úderu na Oděsu zesnul manželský pár. „V důsledku nepřátelského útoku byl zabit člověk nejmírumilovnějšího povolání na světě – učitelka, sociální pedagožka Mychajlivského lycea Kateryna Borsynská a její manžel Valentin,“ informoval tamní starosta Hennadij Truchanov. 

Přátelské přivítání mezi Volodomyrem Zelenským a jeho protějškem Andrzejem Dudou 

Ruský prezident Vladimír Putin se chystá snížit vojenské výdaje. Podle deníku The Telegraph Putin uvedl, že začne snižovat výdaje na obranu v roce 2026 a celkové škrty potrvají tři roky.

V komentáři k záměrům NATO zvýšit výdaje na obranu na 5 % HDP Putin uvedl, že členové aliance utratí peníze za „nákupy od USA a za podporu svého vojensko-průmyslového komplexu“ a dodal řečnicky „Tak kdo se chystá na nějaké agresivní akce? My, nebo oni?“

Ukrajina slaví Den ústavy. „Rusko dnes zpochybňuje samotnou existenci Ukrajiny jako suverénního, nezávislého, demokratického a právního státu. My však tváří v tvář této agresi pevně stojíme a bráníme svobodu, spravedlnost a právní stát. Pro nás je ústava základem naší státnosti, naší důstojnosti a našich hodnot. Nikdy nepřijmeme vládu síly. Nesouhlasíme s diktaturou, která ignoruje lidský život a svobodu. Bojujeme za mírovou, svobodnou a evropskou budoucnost každého Ukrajince – za právo rozhodovat si o svém vlastním osudu,“ uvádí k tomuto dni na sociální síti Obrana Ukrajiny. 

Ukrajinská záchranná služba zveřejnila záběry z místa ruského útoku v Oděse, na kterých jsou vidět hasiči, jak bojují s požárem a evakuují lidi potemnělým schodištěm v 21patrové budově.

V důsledku ruského úderu na obytnou budovu vypukl požár v šestém, sedmém a osmém patře a někteří lidé uvízli ve svých bytech, píše server Ukrajinska pravda. Mezi oběťmi je manželský pár. Šest zraněných bylo hospitalizováno a tři z nich jsou v kritickém stavu, uvedl zpravodajský web. Mezi zraněnými jsou tři děti, přičemž jedno z nich je v kritickém stavu.

Do Kyjeva dnes přicestoval polský prezident Andrzej Duda na setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, informovala Dudova kancelář.

Jedná se o rozlučkovou návštěvu, jeho funkční období totiž v srpnu končí. Duda patří od prvních dnů invaze k nejhlasitějším podporovatelům Ukrajiny. Kyjev navštívil hned několikrát, promluvil k Nejvyšší radě a aktivně prosazoval pomoc Ukrajině v rámci EU a NATO.

Dva lidé zahynuli a nejméně 14 dalších utrpělo zranění, když ruský dron v noci na dnešek zasáhl obytnou budovu v ukrajinské Oděse, píše Reuters.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Podpora Ukrajiny se pro NATO stala podle vědeckého pracovníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše dlouhodobým problémem, nikoli předehrou k rychlému vítězství, jak Severoatlantická aliance původně slibovala. Zahrnutí výdajů na Ukrajinu do výpočtu spojeneckých vojenských výdajů je účetní trik, který má uměle nafouknout čísla, řekl Petráš ČTK.

„Pokud jde o aktivity ruské strany, na severu Ukrajiny podél hranice pokračuje úsilí o vytvoření obranné nárazníkové zóny především v oblasti Sumy. V Charkovské oblasti se ukazuje, že ruským cílem je zatlačit ukrajinské síly od hranice s Belgorodskou oblastí, obsadit zbytek Luhaňské oblasti a postupovat do severní části Doněcké oblasti s cílem obsadit celou Doněckou oblast a případně postoupit do Dněpropetrovské oblasti,“ uvedl Petráš. 

Děkujeme za pozornost, kterou věnujete našemu online zpravodajství týkajícímu se války na Ukrajině. Prozatím se s vámi loučíme a čerstvou nálož zpráv vám přineseme zase v sobotu ráno. 

Ukrajinské drony dosáhly Volgogradu a zničily dva letouny Su-34. SBU a ukrajinské jednotky speciálních operací zaměřily útok na letiště Marinovka ve Volgogradské oblasti. V důsledku toho byly zničeny dvě ruské stíhačky Su-34 a další dvě byly poškozeny. Jedná se o tytéž multifunkční bombardéry, které se aktivně používají k shazování řízených leteckých pum (KAB) na ukrajinská města. Podle SBU byl úder proveden pomocí dronů dlouhého doletu.

Propalestinští aktivisté ničí ukrajinskou vojenskou pomoc v hodnotě 1,1 milionu dolarů a údajně si ji pletou s izraelskou, informují média. Aktivisté si údajně mysleli, že vybavení bude dodáno Izraeli.

Putin dnes podle ruských agentur prohlásil, že pozice obou zemí jsou vzdálené, kontakty však pokračují. Místo ani čas možné další schůzky nespecifikoval, zmínil ale opět Istanbul.

Zatímco Ukrajina veřejně hovoří o okamžitém příměří, Rusko v posledních týdnech zesílilo vzdušné útoky, při nichž umírají desítky ukrajinských civilistů.

Rusko chce při třetím kole rozhovorů jednat o memorandu o možných budoucích mírových rozhovorech. Moskva už předložila Kyjevu seznam požadavků, za kterých je ochotna o míru jednat, Ukrajina jej však označila za seznam starých nepřijatelných ultimát. Je mezi nimi také například mezinárodní uznání Krymu, Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti jako součástí Ruska, omezení počtu ukrajinských vojáků a zbraní, neutralita Ukrajiny či zákaz vojenských aktivit třetích států na jejím území.

Rusko je připraveno na další kolo jednání s Ukrajinou, řekl podle agentur Putin. Moskva může Kyjevu předat dalších 3000 těl vojáků, uvedl.

Mezinárodní konference na rozšíření sankcí proti Rusku: V Kyjevě pro ilustraci vystavili poškozené ruské drony i komponenty ruských raket pocházející ze západních zemí.

Kazachstán v květnu vyvezl první ropu do Německa prostřednictvím ruského ropovodu Družba - 100 000 tun. Zájem o kazachstánskou ropu mají v době sankcí vztahujících se na fosilní paliva z Ruska také další evropské země, před dvěma týdny o jejích dodávkách jednal v Astaně slovenský premiér Robert Fico.

Kazachstánská ropná společnost TCO, kterou z poloviny vlastní americká energetická společnost Chevron a ve které má 25 procent akcií další americká společnost ExxonMobil, v poslední době zvyšuje produkci. Pětiprocentní podíl v TCO má ruská společnost Lukoil.

Kazachstán leží ve vnitrozemí. Při vývozu energetických surovin je tak silně závislý na sousedním Rusku, které bylo zasaženo západními sankcemi kvůli invazi na Ukrajinu.

Při dnešním ruském raketovém útoku na ukrajinské město Samar zahynulo pět lidí a dalších 23 utrpělo zranění. Na síti Telegram to napsal šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Zpřesnil tak původní bilanci.  Jeden z těžce zraněných v nemocnici zemřel, čímž počet mrtvých vzrostl na pět. Stav čtyř zraněných označil Lysak za vážný.

Zástupci členských států Evropské unie dnes na jednání v Bruselu potvrdili shodu na prodloužení platnosti stávajících sankcí proti Rusku o dalších šest měsíců. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Nyní bude spuštěna takzvaná písemná procedura oficiálního konečného schválení, která by měla skončit v pondělí. Politické shody bylo dosaženo už při čtvrtečním jednání unijních prezidentů a premiérů.

Hospodářské sankce v jednotlivých balíčcích i sankce proti ruským a běloruským občanům se musejí prodlužovat každých šest měsíců a je potřeba souhlas všech členských států EU. Maďarsko toto prodloužení už v lednu blokovalo, nakonec ale Budapešť ustoupila, když od Evropské komise získala ujištění týkající se „budoucí energetické bezpečnosti Maďarska“. Sankce byly tehdy prodlouženy do 31. července.

Očekávalo se, že podobné to bude i nyní, vzhledem k vyjádřením premiérů Maďarska a Slovenska. Ti měli k veškerým omezujícím opatřením vůči Moskvě výhrady. Bez dohody by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 17 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv zadržovaných v Belgii.

Žháři v durynském Erfurtu zapálili šest nákladních vozů německé armády, vyšetřovatelé nevylučují ani ruskou stopu. Snímky nejprve nepoškozených a následně zničených aut a také video se začínajícím požárem zveřejnil na síti Telegram ruský blogerský kanál Posedlý válkou. Ten uvedl, že vozy byly určeny pro Ukrajinu, což dnes ale německá armáda popřela.

Incident se stal v sobotu večer na pozemku soukromé firmy, jež vozy opravuje. Příspěvek v ruštině pod fotografiemi a videem uvádí, že do Erfurtu se vozí k opravám různé vojenské vybavení. „Naši lidé rozhodli, že je to zbytečné a že ukrajinské ozbrojené síly takovéto vybavení nepotřebují. Tak to prostě spálili,“ uvádí ruský komentář.

Azylová a migrační pravidla zřejmě čeká zpřísnění. Sněmovna dnes schválila koaliční novelu, jejímž cílem je podle předkladatelů zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Změny mají také zrychlit řízení týkající se mezinárodní ochrany s omezením jeho zneužívání. Předloha, jež vychází z migračního paktu Evropské unie, teď zamíří k posouzení do Senátu.

Dolní komora novelu doplnila na návrh opozičního hnutí ANO o možnost rušení nebo neprodlužování pobytu cizincům, kteří v Česku opakovaně páchají závažné přestupky. Změní se také zákon reagující na příliv ukrajinských uprchlíků po ruské vojenské invazi. Stát bude moci podle schválené úpravy Petra Letochy (STAN) nadále odmítat žádosti o dočasnou ochranu těch běženců z Ukrajiny, kteří ji už mají nebo měli v jiné zemi EU.

Pro předlohu hlasovalo 75 ze 134 přítomných poslanců. Podpořili ji zákonodárci čtveřice koaličních stran. Zástupci opozičních ANO a SPD hlasovali proti zejména kvůli tomu, že odmítají unijní migrační pakt. Obsahuje podle nich přerozdělování migrantů mezi členskými státy. Piráti se hlasování zdrželi.

Rusko si předvolalo německého velvyslance v Moskvě Alexandera Grafa Lambsdorffa, aby ho informovalo o odvetných opatřeních za pronásledování ruských novinářů v Německu. Událost označila agentura DPA za spor o přístup ke zpravodajům ruských státních médií v Německu. Berlín od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 stojí za Kyjevem a podniká kroky proti šíření ruské propagandy a dezinformací nejen ve sdělovacích prostředcích.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ve čtvrtek obvinila Německo ze svévolného zacházení s ruskými novináři a vyzvala Berlín k plnění závazků týkajících se ochrany svobodné práce médií a zajištění plurality názorů. Prohlásila také, že německé jednání není namířeno jen proti ruským novinářům, ale také proti jejich rodinám. Cílem postupu Berlína je podle ní donutit ruské novináře opustit zemi.

Ruská média v této souvislosti informovala o případu pracovníka ruského státního mediálního domu, který by měl opustit Německo, neboť mu imigrační úřady neprodloužily povolení k pobytu. Jeho ženě a dětem pak úřady prozatím odebraly pasy, uvedla ruská média.

Při ruském raketovém útoku na ukrajinské město Samar zahynuli tři lidé a dalších 14 utrpělo zranění, řekl šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti.

Na Ukrajině od počátku ruské invaze v únoru 2022 do letošního dubna při útocích dronů krátkého doletu zahynulo nejméně 395 civilistů, dalších více než 2630 utrpělo zranění. Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) to uvedla v nově zveřejněné zprávě, podle které se většina úmrtí a zranění stala po ruských úderech na neokupovaná území Ukrajiny.

Zpráva zdokumentovala případy, při kterých operátoři bezpilotních prostředků útočili na civilisty jedoucí v soukromých autech, autobusech, při chůzi venku, při humanitární práci či při pomáhání s evakuací. HRMMU eviduje i údery na jasně označené sanitní vozy.

„Ačkoli jsou samy o sobě méně ničivé než dělostřelecká palba či rakety, tak rozsah a rostoucí četnost útoků dronů krátkého doletu z nich udělaly jednu z nejsmrtonosnějších zbraní na Ukrajině,“ uvedla vedoucí mise Danielle Bellová. Poznamenala, že dronové útoky přinášejí utrpení, vyvolávají strach a vážně narušují každodenní život, u frontových regionů pak lidem komplikují přístup k základním službám.

Velvyslankyně Spojených států v Moskvě Lynne Tracyová ukončila svou práci v Rusku a opouští zemi. Uvedly to dnes tiskové agentury s odvoláním na sdělení amerického velvyslanectví v Moskvě na sociální síti Telegram. Podrobnosti nejsou známy.

„Jsem hrdá na to, že jsem mohla zastupovat svou zemi v Moskvě v tak náročné době,“ uvedla velvyslankyně. „Inspirovala mě setkání s Rusy, kteří každý den pracují na lepší budoucnosti,“ dodala a své vyjádření zakončila verši ruského básníka Alexandra Puškina o lásce k vlasti, svobodě a cti.

Tracyová působila v Moskvě od ledna 2023. Dříve byla velvyslankyní v Arménii. Americká velvyslankyně letos v únoru patřila k lidem, kteří v Moskvě přišli vzdát hold památce ruského opozičního předáka Alexeje Navalného u jeho hrobu na výročí politikovy neobjasněné smrti ve vězení za polárním kruhem.

Drony ukrajinské vojenské rozvědky HUR zapálily sklady raketového paliva v Brjansku na západě Ruska a zničily radiolokátory a odpalovací zařízení raket ruského systému protivzdušné obrany S-400 na okupovaném Krymu, uvedla ukrajinská média s odvoláním na své zdroje v HUR i záběry, zveřejněné ukrajinskou rozvědkou.

Ruské úřady ve Volgogradské oblasti musely dočasně uzavřít most přes řeku Don u města Kalač kvůli odklízení trosek dronů po rozsáhlém ukrajinském náletu, uvedl gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov. Není jasné, zda tento pátý nejdelší most v Evropě byl poškozen, dodala agentury Reuters.

Všichni kromě Maďarska se na summitu EU shodli na tom, že silná a dobře vyzbrojená Ukrajina je jedinou cestou k udržitelnému míru, řekl po skončení čtvrteční vrcholné schůzky český premiér Petr Fiala. Závěry jednání týkající se Ukrajiny podpořilo stejně jako na minulém summitu 26 unijních prezidentů a premiérů, Viktor Orbán byl proti.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Drony ukrajinské vojenské rozvědky HUR zapálily sklady raketového paliva v Brjansku na západě Ruska a zničily radiolokátory a vypouštěcí zařízení ruského systému protivzdušné obrany S-400 na okupovaném Krymu, uvedla ukrajinská média s odvoláním na své zdroje v HUR i záběry, zveřejněné ukrajinskou rozvědkou.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pátečního rána.

Propuštění váleční zajatci dorazili do Černihvu. Čekal tam i dav blízkých dalších ukrajinských vojáků, kteří jsou nezvěstní a o jejichž osudu se většinou nic neví. 

 Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu vyzval unijní lídry, aby přijali silný osmnáctý balíček sankcí proti Rusku. Zároveň znovu kritizoval některé evropské firmy za to, že dodávají součástky Rusku. Zelenskyj promluvil prostřednictvím videokonference k prezidentům a premiérům, kteří jednají v Bruselu, a video následně zveřejnil na sociální síti X.

V minulých dnech se Zelenskyj v této souvislosti zmínil o českých a německých firmách, které podle něj dodávají Rusku komponenty potřebné k výrobě zbraní, a vyzval k uvalení sankcí na tyto společnosti. Čeští představitelé reagovali, že tato obvinění prověřují.

Kromě válečných zajatců se na Ukrajinu vrátila i těla padlých vojáků  Ostatky teď budou zkoumat lékaři a fozenzní experti. V minulosti se ukázalo, že Rusové Ukrajince mučili, v několika případech dokonce poslali na Ukrajinu úplně cizí těla.

Dnešní výměně zajatců předcházelo v posledních týdnech pět podobných výměn v souladu s istanbulskými dohodami Kyjeva a Moskvy z 2. června. Obě strany se dohodly na postupné výměně zajatců i repatriaci padlých vojáků.

Dohoda z 2. června následovala po zatím největší výměně zajatců z konce května, která se týkala tisícovky mužů na každé straně.

Slovenský premiér Robert Fico po dnešní schůzce s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou zopakoval, že Slovensko nyní nepodpoří 18. balíček protiruských sankcí. Uvedl to v příspěvku na svém facebooku, v němž zároveň jednání s von der Leyenovou označil za konstruktivní a pragmatické. Při pátečním setkání velvyslanců při EU bude Slovensko žádat o odložení hlasování. Pokud se návrhu nevyjde vstříc, dostane slovenský velvyslanec jasný pokyn přijetí 18. balíku sankcí vetovat, uvedl Fico.

Prezidenti a premiéři 26 členských zemí Evropské unie se dnes v Bruselu shodli na další podpoře Ukrajiny a zvýšení tlaku na Rusko, i prostřednictvím sankcí zaměřených na energetiku. Vyplývá to ze závěrů schůzky. Proti byl podle informací ČTK maďarský ministerský předseda Viktor Orbán. Text proto nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu, k jejichž schválení je potřeba jednomyslnost.

Soud v ruském Permu dnes uložil za vlastizradu trest 16 let vězení místnímu fotografovi Grigoriji Skvorcovovi. Té se údajně dopustil tím, že americkému novináři předal publikaci o sovětských bunkrech, informovala agentura AFP.

Od začátku ruské války proti Ukrajině v únoru 2022 v Rusku přibývá odsouzenců s vysokými tresty za údajnou vlastizradu, terorismus, sabotáž nebo špionáž, poznamenala AFP. Kromě toho byly tisíce lidí potrestány nebo je jim vyhrožováno kvůli odporu vůči ruské válce proti Ukrajině. Také Skvorcov podle ruských médií ruskou vojenskou ofenzivu veřejně kritizoval.

První chvíle propuštěných válečných zajatců po návratu domů na Ukrajinu.

Вдома 🇺🇦🇺🇦🇺🇦

Home 🇺🇦🇺🇦🇺🇦 pic.twitter.com/b9ARosxcNV

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 26, 2025

Ruské ministerstvo obrany podle tiskové agentury TASS oznámilo návrat skupiny ruských vojáků „z území kontrolovaného Kyjevem“ výměnou za vrácení ukrajinských vojáků.

Nyní jsou podle TASS navrácení ruští vojáci v Bělorusku, kde jim je poskytována psychologická a lékařská pomoc. Všichni tito vojáci pak mají být dopraveni do Ruska k léčbě a rehabilitaci ve zdravotnických zařízeních ministerstva obrany.

Na Ukrajinu se vrátila další část válečných zajatců. "Dnes se domů vracejí vojáci ozbrojených sil, Národní gardy a Státní pohraniční stráže. Většina z nich byla v zajetí od roku 2022. Děláme vše pro to, abychom každou osobu našli, ověřili informace o každém jménu. Musíme všechny naše lidi přivést domů," napsal prezident Volodymyr Zelenskyj.

We are continuing the exchanges, another stage has taken place. Today, warriors of the Armed Forces, the National Guard, and the State Border Guard Service are returning home. Most of them had been in captivity since 2022. We are doing everything possible to find each person, to… pic.twitter.com/B2dheIvRAL

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 26, 2025

Státy Evropské unie musí pokračovat ve výrazném zvyšování výdajů na obranu a bezpečnost a lépe společně investovat, shodli se dnes na summitu EU lídři členských zemí. Za existenční výzvu pro unii označili ruskou agresi proti Ukrajině a její dopady na evropskou i globální bezpečnost. Na zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2035 se ve středu dohodli členové Severoatlantické aliance na summitu v Haagu.

Lídři zemí EU dnes v závěrech summitu vzali závazek zemí NATO na vědomí. Dohoda dosažená v Haagu počítá s tím, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnout nejméně 3,5 procenta HDP a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.

„Evropská rada vyzývá členské státy, aby mezi sebou koordinovaly plnění příslušných závazků,“ stojí v závěrech unijního summitu. Schopnější a silnější EU v oblasti obrany podle nich přispěje ke globální a transatlantické bezpečnosti a doplňuje NATO, které pro své členské státy zůstává základem kolektivní obrany.

„Těší nás silný zájem investorů a poptávka, která výrazně překročila nabídku. To také potvrzuje správnost naší obchodní a finanční strategie a zavazuje nás k jejich dalšímu rozvoji,“ řekl mluvčí zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group (CSG) Andrej Čírtek. 

CSG patří mezi dodavatele pro Ukrajinu. Firma začala v pondělí oslovovat investory s nabídkou dluhopisů. Uvedla, že více než 40 procent jejích tržeb loni pocházelo z aktivit na Ukrajině a 92 procent z výdajů NATO a Ukrajiny dohromady. Mezi lety 2023 a 2024 se tržby firmy na Ukrajině zvýšily čtyřnásobně na loňských 1,7 miliardy eur. Mezi produkty firmy patří munice, obrněná vozidla a železniční zařízení.

Evakuace Kupjanska: „Nikoho tu nenechají žít a pravděpodobně zde nebude žádný život,“ popisuje z bombardovaného města v Charkovské oblasti, 40 km od ruské hranice, dobrovolník z organizace Růže na ruce. Obytný dům zasáhli Rusové naváděnou leteckou pumou.

Velitel ukrajinských ozbrojených sil Olexandr Syrskyj oznámil že se ukrajinským silám tento týden podařilo zastavit ruský postup v Sumské oblasti. Syrskyj tam navštívil frontové linie. „Postup ruských vojáků v pohraničních částech Sumské oblasti byl zastaven a frontová linie se stabilizovala,“ uvedl Syrskyj v prohlášení, které citovala agentura Reuters.

Pražský městský soud dnes uložil Lukáši Paškuliakovi tříletý podmíněný trest za to, že chtěl v Iráku bojovat v řadách Strany kurdských pracujících (PKK) a na Ukrajině se zapojil do války proti Rusku. Uznal ho vinným z trestných činů podpora a propagace terorismu a služba v cizích ozbrojených silách. Rozsudek není pravomocný, Paškuilak i státní zástupce si ponechali lhůtu na případné odvolání. Muž od počátku záměr vstoupit do jednotek PKK odmítá, službu na Ukrajině nepovažuje za trestnou.

Soud muži podle předsedkyně trestního senátu Veroniky Cukerové neuvěřil, že chtěl bojovat pouze za YPG (Lidové obranné jednotky). „Pan obžalovaný do Iráku vycestoval s určitou naivitou a bylo mu v podstatě jedno, ke kterým jednotkám se přidá,“ uvedla. Dokazují to zejména zprávy, které získala policie z jeho mobilních telefonů. Z jeho tehdejší komunikace podle soudkyně vyplynulo i to, že muž věděl o tom, že je PKK vedená v Evropské unii jako teroristická organizace.

Za trestné vyhodnotil trestní senát i zapojení Paškuliaka do bojů na Ukrajině. „Soud dokáže pochopit úmysl pana obžalovaného, ale to nesnižuje fakt, že porušil zákon,“ prohlásila Cukerová. Senát se podle ní musel řídit českými zákony i přesto, že má Ukrajina velkou podporu Česka a dalších evropských států a přesto, co deklarovali někteří političtí představitelé. Muž vycestoval bez svolení prezidenta, který je jako vrchní velitel ozbrojených sil jediný, kdo ho dát může.

Nizozemský premiér Dick Schoof doufá, že nový soubour sankcí proti Rusku bude schválen navzdory tomu, že se proti němu nyní staví Maďarsko a Slovensko. Šéf nizozemské vlády připustil, že uvalení omezujících opatření na Rusko bývá často „velmi obtížné“ vzhledem k tomu, že sankce musí být v Radě EU schváleny jednomyslně. Evropská unie nyní připravuje v pořadí už 18. soubor sankčních opatření souvisejících s ruskou agresí vůči Ukrajině.

Maďarsko a Slovensko ovšem opakovaně pohrozily, že nejnovější sankce zablokují, pokud Evropská komise nestáhne svůj návrh na postupné ukončení dovozu ruských fosilních paliv do roku 2027. O nových protiruských omezeních mají premiéři a prezidenti diskutovat v Bruselu dnes.

„Opětovně požádáme o odklad hlasování. Pokud řeknou, že nesouhlasí s odkladem a chtějí hlasovat, budeme to vetovat,“ uvedl slovenský premiér Robert Fico před odjezdem na zasedání Evropské rady.

O už 18. balíčku protiruských sankcí ovšem v pátek nebudou na summitu hlasovat prezidenti a premiéři zemí EU. Summit, který má na programu také diskusi o podpoře Ruskem napadené Ukrajiny, přijímá pouze politická rozhodnutí, kterými se potom mají řídit Evropská komise a členské země. Mohl by tak například vybídnout komisi právě k řešení obav, které Bratislava má vzhledem k plánům na ukončení dovozu ruského plynu.

„Problémem je válka. Když začleníme Ukrajinu do EU, začleníme válku, nechceme být ve stejném spolku jako země ve válce,“ řekl maďarský premiér Viktor Orbán novinářům v Bruselu. Maďarsko, jehož premiér je v unii považován za spojence ruského vůdce Vladimira Putina, se dlouhodobě staví odmítavě jak k budoucímu členství Ukrajiny v EU, tak k uvalení sankcí proti Rusku.

Očekává se totiž, že unijní lídři budou na dnešní schůzce diskutovat o novém souboru sankcí proti Rusku a rovněž na prodloužení protiruských sankcí o dalších šest měsíců. Tyto dva kroky zatím blokují právě Maďarsko a rovněž Slovensko. 

Severní Korea možná v červenci nebo srpnu pošle další vojáky do Ruska, aby bojovali proti Ukrajině; nadále také dodává Rusku zbraně. Podle agentury Reuters to dnes oznámila Jižní Korea s odvoláním na informace vlastní rozvědky.

KLDR je už dlouho důležitým ruským spojencem v agresi Moskvy proti Ukrajině. Pchjongjang už poskytl nejen obrovské množství munice, raket a dalších zbraní, ale i tisíce severokorejských vojáků. Ti se zapojili do bojů proti ukrajinským jednotkám v ruské Kurské oblasti, připomněla agentura.

V polovině června navštívil Severní Koreu tajemník bezpečnostní rady ruského prezidenta a exministr obrany Sergej Šojgu, který po jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem oznámil, že KLDR vyšle tisícovku ženistů a 5000 armádních stavebních dělníků na obnovu poničené infrastruktury v Kurské oblasti.

Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že protivzdušná obrana zlikvidovala 50 ukrajinských bezpilotních strojů, z nichž více než polovina útočila na Kurskou oblast na hranicích s Ukrajinou. Zbytek byl zlikvidován nad několika dalšími částmi Ruska včetně tří dronů v Moskevské oblasti, dodalo ministerstvo, které citovala agentura Reuters.

Šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak oznámil, že počet obětí ruského raketového útoku na Dnipro z úterý 24. června stoupl na 20; dosavadní bilance uváděla 17 mrtvých, napsal server Ukrajinska Pravda.

Dnes podle Lysaka ruská armáda pokračovala v útoku na okres Nikopol s využitím těžkého dělostřelectva a dronů. „Zasažena byla centra měst Nikopol, Pokrovske, Myrove a Marhanec. Jedna kavárna začala hořet. Poškozena byla infrastruktura, tři domy, dvě budovy a automobil,“ dodal Lysak.

Tři lidé v noci na dnešek zahynuli a jeden utrpěl zranění při ruských útocích na ukrajinskou Chersonskou oblast. Rusko ráno oznámilo sestřelení 50 ukrajinských dronů, informovala média.

Oblastní šéf Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že ruské letectvo uskutečnilo vzdušné údery na obytné oblasti, zahynuli při nich tři muži a jedna žena utrpěla zranění.

Moskva stále popírá, že by ruští vojáci útočili na civilisty a civilní cíle, přestože OSN ověřila a potvrdila, že ve válce rozpoutané v únoru 2022 na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina zahynulo více než 12.000 civilistů, včetně žen a dětí.

Unijní prezidenti a premiéři se budou dnes na summitu v Bruselu zabývat velkým množstvím témat, zejména ruskou agresí na Ukrajině, dramatickou situací na Blízké východě, evropskou obranou a bezpečností, konkurenceschopností EU, ale i migrací. Očekává se, že by se mohli shodnout na 18. souboru sankcí proti Rusku a rovněž na prodloužení protiruských sankcí o dalších šest měsíců. Dosud tyto dva kroky blokovalo Maďarsko a Slovensko.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Chvála, královské pocty a opakování jeho vlastních sloganů – Severoatlantická aliance udělala vše pro to, aby byl americký prezident Donald Trump spokojen a alianci se na dnes skončeném summitu v Haagu podařilo udržet pohromadě, píše ve své analýze agentura Reuters.

Povedlo se to, ale summit se z velké části vyhnul složitým, avšak zásadním tématům, jako jsou válka na Ukrajině, strategie vůči Rusku či pravděpodobné stahování amerických jednotek z Evropy. Dříve či později se jimi NATO tak či tak bude muset zabývat, míní agentura.

Donald Trump prohlásil, že jeho první setkání se Zelenským od konce dubna „nemohlo být lepší“. Ukrajina se od února 2022 brání ruské agresi a Trump se od svého lednového nástupu do funkce snaží docílit ukončení války. Zatímco Zelenskyj již dříve souhlasil s vyhlášením bezpodmínečného příměří, Putin si klade řadu podmínek a podle mnoha analytiků o rychlý konec války neusiluje.

„Podle mě je skvělá chvíle to ukončit. Budu mluvit s Vladimirem Putinem, abych viděl, jestli to můžeme ukončit,“ řekl Trump po dnešním jednání s ukrajinským prezidentem. Uvedl také, že Spojené státy uvidí, zda budou moci poskytnout Ukrajině další systémy protivzdušné obrany Patriot, které je však podle Trumpa „velmi těžké získat“. Právě o ně Kyjev usiluje, aby se mohl efektivněji bránit sílícím ruským raketovým útokům.

Zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) by představovalo velký zásah do veřejných financí. Shodli se na tom analytici, které dnes oslovila ČTK. Na výdaje by si podle nich Česko muselo půjčit, nebo zvýšit daně, případně obojí. V dopadu růstu obranných výdajů na firmy se analytici neshodli. Zatímco podle některých by se jednalo o příležitost pro tuzemský průmysl, jiní míní, že by efekt vzhledem k výrobním kapacitám nemusel být takový.

Státy Severoatlantické aliance se dnes zavázaly vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné a související výdaje. Konkrétně 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.

Rusko odsouvá spuštění projektu digitálního rublu o více než rok. Centrální banka dnes oznámila, že ruské banky budou muset klientům nabízet možnost plateb digitálními rubly od 1. září 2026. Moskva doufá, že systém zjednoduší zahraniční obchodní platby, které nyní komplikují západní sankce zavedené na Rusko kvůli konfliktu na Ukrajině, uvedla agentura Reuters.

Dohoda na navýšení výdajů na obranu, na které se dnes na summitu Severoatlantické aliance v Haagu shodly členské země, je podle premiéra Petra Fialy (ODS) správnou cestou k zajištění bezpečné budoucnosti Česka.

Na síti X uvedl, že události posledních let nejen na Blízkém východě jasně ukázaly, že pokud není diplomacie podpořena reálnou ekonomickou a vojenskou silou, není účinná. Všechny členské státy NATO potvrdily závazek zvýšit obranné výdaje do výše pěti procent hrubého domácího produktu (HDP) v horizontu deseti let.

Schůzka s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským byla velmi dobrá, o možnostech příměří s Ruskem však řeč nebyla, řekl po jednání na okraj summitu NATO americký prezident Donald Trump.

Dodal, že si hodlá promluvit s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, aby probrali možnosti ukončení války na Ukrajině. Tu Rusko zahájilo invazí v únoru 2022. Zelenskyj krátce před Trumpovým vyjádřením uvedl, že s šéfem Bílého domu hovořili o možnostech dosažení příměří a trvalého míru.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem hovořil o možnostech dosažení příměří na Ukrajině a o trvalého míru s Ruskem. Po zhruba padesátiminutové schůzce uspořádané na okraj summitu NATO to uvedl Zelenskyj. První setkání se šéfem Bílého domu od konce dubna označil za uspokojivé, píší tiskové agentury.

Americký prezident Donald Trump se na summitu Severoatlantické aliance v Haagu jasně přihlásil k závazku společné obrany v případě napadení. Po skončení vrcholné schůzky to dnes podle agentury Reuters prohlásil německý kancléř Friedrich Merz.

Novinářům rovněž řekl, že na okraj summitu měl příležitost s Trumpem hovořit a přitom ho vyzval ke zpřísnění sankcí proti Rusku. Za znamení alianční jednoty pak kancléř označil dohodu více investovat do obrany.

Zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP, na kterém se dnes shodly členské státy Severoatlantické aliance, není úlitbou americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Dnes to na tiskové konferenci po aliančním summitu prohlásil generální tajemník NATO Mark Rutte. Podle něj státy aliance musí výdaje zvýšit, aby dokázaly čelit hrozbám z Ruska, které je podle Rutteho hrozbou v krátkodobé i dlouhodobé perspektivě.

„Dnešní rozhodnutí NATO výrazně posílí,“ uvedl Rutte. Dodal, že státy se dohodly, že zvýší své výdaje na armádu, zbraně a další obranné aktivity na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP půjdou na aktivity, které s obranou souvisejí.

Ukrajinské úřady v Charkově zadržely devatenáctiletou dívku, kterou podezírají, že na zakázku Rusů spáchala atentát na ukrajinské vojáky. Jako dar od dobrovolníků totiž vojákům předala skútr napěchovaný výbušninami. Při explozi jeden voják zahynul a druhý byl zraněn, napsal dnes server Ukrajinska pravda, který se odvolává na kontrarozvědku, policii a prokuraturu.

Rusové podle vyšetřovatelů využili ke zverbování skutečnost, že si dívka hledala práci prostřednictvím sociálních sítí. Podle jejich pokynů si opatřila chemikálie používané v domácnostech, které posloužily k výrobě improvizovaného výbušného zařízení. To odpálili ruští agenti na dálku, když dívka dovezla skútr na místo, kam posléze dorazili i vojáci, aby si skútr odvezli, tvrdí ukrajinské úřady.

Všechny členské státy Severoatlantické aliance (NATO) potvrdily závazek zvýšit obranné výdaje do výše pěti procent hrubého domácího produktu (HDP) v horizontu deseti let. Na dnešní tiskové konferenci po summitu NATO v Haagu to řekl český prezident Petr Pavel.

Shoda spojenců podle něj znamená návrat k tomu, kvůli čemu aliance vznikla, tedy k principům kolektivní obrany, ale i odpovědnosti jednotlivých zemí za svoji připravenost. Ačkoli výhrady k plánu výdajů původně vyjádřilo například Španělsko, dnes cíl na summitu nikdo explicitně neodmítl, řekl Pavel. Někteří lídři států zdůraznili, že je podstatné, co za peníze bude pořízeno, doplnil.

Členské státy Severoatlantické aliance se shodly na potřebě další podpory Ukrajiny. Na dnešní tiskové konferenci po aliančním summitu v nizozemském Haagu to řekl český prezident Petr Pavel. Všechny země podle něj vnímají ruskou hrozbu s naprostou vážností.

Kvalita a forma míru, až ho jednou bude na Ukrajině dosaženo, bude mít podstatný vliv na bezpečnost každého občana v Evropě, dodal prezident.

Evropská unie se přeměňuje ve vojenský pakt zaměřený proti Rusku, a proto by vstup Ukrajiny do unie představoval pro Rusko přímé nebezpečí, uvedl dnes bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je v současnosti místopředsedou bezpečností rady.

„Ještě před 15-20 lety u nás (v Rusku) neměl nikdo nějaké zvláštní námitky proti plánům Kyjeva na vstup do Evropské unie,“ napsal Medveděv na sociální síti. Tehdy se podle něj nezdálo, že by taková ekonomická spolupráce mohla Rusko nějak ohrožovat, „zvláště když ukrajinské šance na vstup do EU byly téměř nulové“. Zásadní prý bylo zabránit vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance, jejíž rozšiřování až k ruským hranicím „bylo a zůstává přímou hrozbou pro národní bezpečnost Ruska“, dodal.

Ruská agrese na Ukrajině, dramatická situace na Blízkém východě, evropská obrana a bezpečnost, konkurenceschopnost EU a migrace budou hlavními tématy summitu Evropské unie, který začíná ve čtvrtek v Bruselu. Kromě oficiálních závěrů, které budou nejspíš předjednány předem, ale všichni upínají zrak zejména k tomu, co se bude dít za zavřenými dveřmi. Očekává se totiž, že unijní prezidenti a premiéři by se mohli shodnout na 18. souboru sankcí proti Rusku a rovněž na prodloužení protiruských sankcí o dalších šest měsíců. Dosud tyto dva kroky blokovalo Maďarsko a Slovensko.

Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že ruská vojska dobyla obec Jalta v Doněcké oblasti. Vesnice se nachází jihozápadně od města Pokrovsk, jehož okolí je již několik měsíců dějištěm prudkých bojů.

Severoatlantická aliance bude po navýšení obranných výdajů k pěti procentům hrubého domácího produktu (HDP) velmi silná. Prohlásil to dnes americký prezident Donald Trump před novináři při setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Sešli se krátce před dnešním jednáním summitu aliance v Haagu.

Trump na otázku ohledně pohledu nynější americké administrativy na závazky k vzájemné obraně aliančních zemí plynoucí z článku pět smlouvy NATO řekl: "Jsme zcela s nimi." Podle agentur Trump po cestě na summit opět vnesl určitou nejistotu do otázky, zda Spojené státy dodrží za všech okolností závazek ohledně vzájemné obrany, tedy klíčový pilíř fungování aliance.

Rusko je po více než třech letech agrese vůči Ukrajině vyčerpané. Není tak nyní připraveno zaútočit na jinou zemi, do budoucna ale představuje skutečné riziko, řekl novinářům končící polský prezident Andrzej Duda při příchodu na jednání lídrů členských států Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu. Aliance se podle něj musí na potenciální hrozbu připravit a zvýšit obranné výdaje.

"Je to absolutně nezbytné pro naši bezpečnost a budoucnost," poznamenal prezident země, která od začátku ruské agrese v únoru 2022 napadenou Ukrajinu výrazně podporuje.

Maďarský premiér Viktor Orbán dnes při příchodu na summit Severoatlantické aliance v nizozemském Haagu řekl, že Rusko nepředstavuje skutečnou hrozbu, protože NATO je mnohem silnější. Poznamenal také, že Ukrajina není věcí aliance, protože není jejím členem.

Novináři se Orbána při příchodu na jednání ptali, jestli se bude dnes o Rusku mluvit jako o hrozbě. Maďarský premiér odpověděl, že je tomu tak vždy. Když byl dotázán, jestli s tímto označením souhlasí, s odpovědí váhal, nakonec ale uvedl, že NATO je mnohem silnější.

Rusko je hrozbou pro bezpečnost evropského kontinentu, prohlásil dnes německý kancléř Merz při příchodu na summit Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters rovněž řekl, že státníci na vrcholné schůzce rozhodnou o výrazném navýšení výdajů na zbrojení. Větší investice do armády jsou jednou z reakcí aliance na ruskou invazi na Ukrajinu v únoru 2022.

"Tato rozhodnutí nečiníme kvůli tomu, abychom někomu dělali laskavost, ale z přesvědčení, že musíme naši obranu posílit," řekl Merz. Poznamenal, že investice do obrany vzrostou na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dalších 1,5 procenta výkonu ekonomiky půjde do vojensky využitelných oblastí, jako jsou například infrastruktura či kybernetická bezpečnost.

Kancelář ukrajinského prezidenta potvrdila, že se dnes na okraj summitu NATO uskuteční schůzka mezi Zelenským a Trumpem. Začít by měla ve 14:30.

Kromě závazku na zvýšení výdajů na obranu považuje generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte za zásadní navýšit výrobu v obranném průmyslu, mimo jiné munice. Řekl to dnes ráno novinářům před zahájením jednání lídrů členských států v Haagu.

Rutte poznamenal, že výdaje na obranu musí státy aliance zvýšit vzhledem k dlouhodobé hrozbě z Ruska, ale také kvůli masivnímu navyšování vojenských kapacit v Číně a skutečnosti, že Severní Korea, Čína a Írán podporují ruské válečné snahy na Ukrajině.

Desítky zničených nepřátelských dronů hlásí také Ukrajina. Její letectvo uvedlo, že Rusko zaútočilo 71 bezpilotními letouny. Z toho 32 bylo sestřeleno a 20 zneškodněno prostředky elektronického boje.

Ruská tajná služba FSB dnes oznámila, že zadržela v Moskvě dva agenty moldavské rozvědky. Zadrženým hrozí až osm let vězení. Uvedly to ruské agentury. Kišiněv se zatím nevyjádřil.

Dva cizinci s krycími dokumenty se smyšlenými údaji přicestovali do ruského hlavního města s úkoly moldavské rozvědky, zaměřenými proti bezpečnosti Ruska, uvedla FSB podle ruských médií. Podezřelí se podle FSB přiznali a soud je vzal do vazby.

Protivzdušná obrana zničila v noci na dnešek desítky ukrajinských dronů nad různými oblastmi Ruska. Uvedly to tamní úřady. Gubernátor ruské Voroněžské oblasti Alexandr Gusev na Telegramu uvedl, že nejsou žádní zranění a že nad oblastí bylo zničeno více než 40 dronů.

V Rostovské oblasti, která hraničí s Ukrajinou, gubernátor Jurij Sljusar uvedl, že jednotky protivzdušné obrany odrazily řadu útoků ve třech okresech a že drony poškodily stadion ve městě Taganrog a sklad obilí ve městě Azov. Ani tento útok si podle Sljusara nevyžádal zraněné. Gubernátor Uljanovské oblasti na Volze napsal, že bylo odraženo osm útočících dronů.

Formálním jednáním členských států Severoatlantické aliance (NATO) na úrovni hlav států a předsedů vlád dnes vyvrcholí dvoudenní summit v nizozemském Haagu. Očekává se shoda spojenců na zvyšování výdajů na obranu, ale také na pokračující podpoře Ukrajiny bránící se ruské vojenské agresi.

Česko na summitu zastupuje prezident Petr Pavel. V Haagu jsou také ministr zahraničí Jan Lipavský, ministryně obrany Jana Černochová, náčelník generálního štábu Karel Řehka či poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj sdílel fotorafii z večerní recepce s lídry NATO. "Společně budeme určitě schopni ochránit životy a dosáhnout skutečného bezpečí a míru," napsal k ní.

Together, we will definitely be able to protect lives and achieve true security and peace. pic.twitter.com/xMehE7bSSQ

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 24, 2025

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan během jednání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem přivítal příměří mezi Izraelem a Íránem. Hovořil také o potřebě úzké spolupráce Ankary a Washingtonu s cílem ukončit válku v Pásmu Gazy a rusko-ukrajinský konflikt.

Ministři zahraničí zemí Severoatlantické aliance (NATO) včera potvrdili na večerním zasedání Rady NATO-Ukrajina v Haagu trvalou podporu Ukrajině v boji proti ruské agresi. Ve vyjádření pro ČTK to uvedl šéf české diplomacie Jan Lipavský. Setkání, kterého se zúčastnil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, trvalo zhruba tři hodiny.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Rada Evropy (RE) zřídí zvláštní tribunál pro zločin agrese proti Ukrajině. Dohodu o jeho vzniku ve středu podepíše generální tajemník Rady Evropy Alain Berset a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rada Evropy o tom informuje na svých internetových stránkách. Tribunál doplní činnost Mezinárodního trestního soudu (ICC). Proti Ukrajině čtvrtým rokem vede válku Rusko.

„Spravedlnost pro Ukrajinu nepočká,“ uvedl Berset. Půjde podle něho o první tribunál, který se bude věnovat zločinu agrese a bude stíhat ty, kdo porušili Chartu OSN a použili sílu proti jinému státu. Tribunál „bude uplatňovat mezinárodní právo bez dvojích standardů“ a svým jednáním dokáže, že „bezpečnost v Evropě nebude spočívat na mlčení nebo beztrestnosti, ale na právu, zásadách a činech,“ oznámil také generální tajemník Rady Evropy.