„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Další zprávy vám přineseme v neděli ráno, dobrou noc.
20:55
18. 1. 2025
Dněpropetrovská firma pomohla Rusku vybudovat laboratoře na jaderné zbraně, říká SBU. Závod údajně po rozsáhlé invazi expedoval kovové výrobky do Ruska. Ty byly použity k vybavení Ruského institutu pro jaderný výzkum, uvedla SBU.
⚡️Dnipropetrovsk firm helped Russia build nuclear weapons labs, SBU says.
The plant allegedly shipped metal products to Russia after the full-scale invasion. These were used to outfit the Russian Institute for Nuclear Research, the SBU said.https://t.co/I4WMAXRdUJ
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) 18. ledna 2025
20:43
18. 1. 2025
„Odstraňování trosek po ostřelování Kyjeva pokračovalo celý den a skončilo až večer. Práce ale stále pokračují v Záporoží, kde záchranáři pátrají po osobě uvězněné pod troskami. Na místě raketového úderu v Charkovské oblasti zároveň pracují pohotovostní posádky,“ informoval v sobotu večer během pravidelného videoposelnství ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj.
V Kyjevě i Záporoží došlo k úmrtím, dodává ukrajinská hlava státu a přeje upřímnou soustrast všem rodinám a blízkým obětí. „Údery byly prováděny zejména balistickými střelami. Neustále pracujeme na zabezpečení modernějších systémů protivzdušné obrany pro Ukrajinu – systémů schopných zachytit takové balistické střely. Pracujeme také na tom, aby naše ukrajinská armáda mohla aktivně zasáhnout proti nepřátelským odpalovacím zařízením, včetně těch na ruském území. Jsem vděčný všem našim partnerům, kteří nás v tom podporují,“ dodává.
19:50
18. 1. 2025
Kurt Volker, který sloužil jako zvláštní představitel USA pro Ukrajinu během Trumpova prvního funkčního období, předpovídá, že Trump vyzve Putina, aby zastavil vojenské akce, a varuje ho, že výrazně zvýší tlak na Moskvu, pokud ruský vůdce nevyhoví.
Pokud Putin odmítne zastavit nepřátelství, Volker tvrí, že Trump „otevře stavidla“ a umožní Ukrajině půjčit si tolik peněz, kolik chce, a nakoupit vojenské vybavení, které si přeje, a současně zpřísní sankce vůči ruskému ropnému a plynárenskému sektoru.
📢 The Associated Press: Kurt Volker, who served as the U.S. Special Representative for Ukraine during Trump’s first term, predicts that Trump will call on Putin to cease military actions and warn him that he will significantly increase pressure on Moscow if the Russian leader… pic.twitter.com/KbynytIXZF
Nastupující americký prezident Donald Trump vnese do Evropské unie jasno, ale bude to i náročné. Řekl to dnes šéf německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) a pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz. Vyjádřil se tak na berlínském setkání špiček Evropské lidové strany (EPP), tedy největší frakce v Evropském parlamentu, uvedla agentura Reuters. Bývalá dlouholetá kancléřka Angela Merkelová (CDU) na jiné akci křesťanských demokratů v Düsseldorfu vyzdvihla nezbytnost pokračování partnerství s USA.
Merkelová dnes na novoroční recepci regionální organizace CDU v Severním Porýní-Vestfálsku řekla, že transatlantické partnerství je dnes ještě více nepostradatelné než před několika lety. Bez podpory USA a NATO by Ukrajina nemohla po napadení Ruskem zůstat suverénním státem, zdůraznila bývalá kancléřka. Jen s USA a NATO lze dosáhnout toho, že ruský prezident Vladimir Putin „válku nevyhraje a Ukrajina zůstane samostatným státem“, řekla.
17:20
18. 1. 2025
V Donětském regionu vznikají operační sály a provizorní nemocnice všude, kde je alespoň nějaká možnost bezpečí. Často tak vojáky a další raněné operují ve sklepech.
17:19
18. 1. 2025
Dobrovolníci v Záporožské oblasti dnes vyklízeli trosky z chrámu sv. Andrew. Po ruském ostřelování se některé části zřítily.
17:00
18. 1. 2025
Ukrajinský server The Kyiv Independent informoval o smrti 24leté běloruské dobrovolnice. Vojačka Maria Zaitseva byla zabita poblíž Bakhmutu, do ukrajinské armády vstoupila po začátku invaze a bojovala pod 2. mezinárodním praporem.
⚡️24-year-old Belarusian volunteer soldier killed in action near Bakhmut.
Maria Zaitseva joined the Ukrainian army after the start of Russia's full-scale war and fought with the 2nd International Legion Battalion.https://t.co/jfGVlhQoMg
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) 18. ledna 2025
16:12
18. 1. 2025
Na Rudém náměstí v ruském městě Kursk dnes demonstrovalo několik desítek lidí ze tří okresů Kurské oblasti, ve kterých od začátku loňského srpna bojují ukrajinské jednotky. Demonstranty, kteří si stěžují na problémy s penězi a bydlením, se pokoušel uklidnit úřadující gubernátor Alexandr Chinštejn. S odvoláním na informace z místních médií a sociálních sítí to na svém webu napsal ruský list Kommersant.
„Zůstáváme bezdomovci!“ křičela jedna z protestujících žen. Chinštejn sliboval, že všichni dostanou certifikáty na bydlení. Tvrdil také, že odpovědnost za situaci nesou místní zkorumpovaní úředníci, kterým podle něj hrozí trestní stíhání. Na příští týden slíbil demonstrantům pracovní schůzku a současně jim připomněl, že režim protiteroristické operace, vyhlášený v oblasti po vpádu ukrajinských sil, nedovoluje shromažďovat se v počtu větším než 50 osob.
15:00
18. 1. 2025
Ruský tenista Daniil Medveděv dostal pokutu 76.000 dolarů (1,9 milionu korun) za své chování na Australian Open, uvedla agentura AFP.
V utkání prvního kola loňský finalista zničil vzteky kameru na síti, když prohrával se 418. hráčem světa Kisiditem Samredžem z Thajska. Soupeře startujícího na divokou kartu nakonec udolal v pěti setech. V druhém kole už nestačil na Američana Learnera Tiena. Po utkání, které skončilo téměř ve tři hodiny ráno, nepřišel na tiskovou konferenci.
Spor uvnitř spolkové vlády hýbe poslední dny německou politikou. Týká se Ukrajiny a další pomoci. Podle časopisu Der Spiegel poskytnutí dodatečného balíku napadené zemi blokuje před parlamentními volbami kancléř Olaf Scholz, k čemuž se negativně staví ministr obrany Boris Pistorius a ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Tu dokonce Scholz svým postojem naštval tolik, že se s ním podle deníku Bild odmítla po jednání vlády vyfotit. Vyhrocený moment zachytil fotograf agentury AP.
13:30
18. 1. 2025
Ukrajinští vojáci tvrdí, že v noci sestřelili 24 ruských dronů a dvě rakety. Rusko naopak hlásí, že zničilo 46 ukrajinských dronů. Tvrzení znepřátelených stran v podmínkách války nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že nepřítel v noci zaútočil na Ukrajinu 39 drony a čtyřmi raketami Iskander-M či jejich severokorejskou obdobnou KN-23. Letectvo dodalo, že obraně se podařilo sestřelit dvě rakety a 24 dronů, dalších 14 bezpilotních letounů se zřítilo.
13:29
18. 1. 2025
Nejméně tři mrtvé a tři zraněné si dnes brzy ráno vyžádal ruský útok v centru Kyjeva. Na síti Telegram to upřesnil náčelník vojenské správy Tymur Tkačenko, který dříve oznámil čtyři oběti na životech. Na hlavní město směřovaly nepřátelské rakety a drony, proti kterým podle starosty Vitalije Klička zasahovala protivzdušná obrana. Informaci o třech mrtvých potvrdil také Kličko.
11:36
18. 1. 2025
Ruská vojska dobyla další dvě vesnice na východě Ukrajiny, a to Vremivku a Petropavlivku v Doněcké oblasti, kam směřuje hlavní nápor ruské ofenzivy. Na sociální síti to dnes oznámilo ruské ministerstvo obrany. Ukrajinské velení naopak mluví o dalším útoku na sklad pohonných hmot v hloubi Ruska.
V důsledku útoku podniknutého speciálními silami ve spolupráci s dalšími jednotkami vzplál sklad energetické společnosti Rosněfť v Kalužské oblasti, uvedl generální štáb. Sklad podle něj zásoboval ruské jednotky bojující na Ukrajině. O útoku ukrajinských dronů na průmyslový areál ve městě Ljudinovo informoval už v pátek pozdě večer gubernátor Kalužské oblasti Vladislav Šapša. Podle sociálních sítí hořel sklad ropy.
11:00
18. 1. 2025
Snímky z centra Kyjeva po nočním bombardování. Na místě zesnuli čtyři lidé.
10:11
18. 1. 2025
Za jediný den 1340 mrtvých! Tvrdí to ukrajinská obrana s tím, že se jedná o okupanty. Od počátku války v únoru 2022 až do dnešního dne zemřelo podle tvrzení ukrajinské strany celkem 817 160 okupantů. Také bylo zničeno 9803 nepřátelských tanků, 369 letadel a také například 22 579 dronů.
"Know thy self, know thy enemy. A thousand battles, a thousand victories." Sun Tzu
Přes pět metrů vysoký plot s ostnatým drátem, za nimi protitankové zákopy, obří železobetonové bloky spojené ocelovým lanem a minová pole. To vše v délce 800 kilometrů. Tak by mělo do budoucna vypadat opevnění východní hranice Polska, které Varšava plánuje vybudovat v rámci programu nazvaného Východní štít (Tarcza Wschód, East Shield). Výstavba začala v létě 2024, ukončena by měla být do roku 2028.
„Chceme odstrašit agresora a zároveň připravujeme naši armádu na případný útok nepřátel. Rovněž chceme chránit NATO a EU,“ řekl novinářům polský generál Stanislaw Czosnek, zástupce náčelníka generálního štábu polské armády. Polsko se rozhodlo vytvořit komplexní obrannou infrastrukturu na východním křídle NATO, aby zabránilo hrozbám z Běloruska a Ruska. Polská vláda na projekt vyčlenila deset miliard zlotých (v přepočtu 59 miliard Kč), další finance země získá i z Evropské unie a Severoatlantické aliance.
08:52
18. 1. 2025
Zvolený americký prezident Donald Trump neukáže před ruským prezidentem Vladimirem Putinem slabost a nebude před ním kapitulovat, jelikož by to negativně ovlivnilo americké zájmy po celém světě, zejména pokud jde o Čínu. V rozhovoru to řekl generálporučík amerického letectva ve výslužbě David Deptula. Trumpovým cílem podle něj bude dosáhnout příměří na Ukrajině, americké sankce proti Rusku ale zřejmě v nejbližší době nezruší, ani nevyloučí budoucí ukrajinské členství v NATO.
08:02
18. 1. 2025
Dobré ráno, v důsledku ruského útoku v centru Kyjeva dnes brzy ráno zahynuli čtyři lidé. Na síti Telegram to oznámil šéf vojenské správy města Tymur Tkačenko. Hlavní město zasáhly ruské rakety, napsala agentura Unian. Proti nepřátelským dronům podle starosty Vitalije Klička zasahovala protivzdušná obrana.