„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
K vítězství v prezidentských volbách v Rumunsku zřejmě míří centristický primátor Bukurešti Nicušor Dan, podle odhadů zveřejněných po uzavření volebních místností pro něj hlasovalo kolem 55 procent voličů, uvedla agentura Reuters.
Pětapadesátiletý Dan, který slíbil potlačit korupci, kandiduje jako nezávislý centrista. Je označovaný za prounijního politika a je také zastáncem Severoatlantické aliance. Podle Reuters prohlásil, že podpora Ukrajině, která se přes tři roky brání ruské vojenské agresi, je nezbytná pro bezpečnost samotného Rumunska vůči narůstající ruské hrozbě.
20:03
18. 5. 2025
Volodymyr Zelenskyj přivezl papežovi Lvu XIV. speciální dárek – ikonu svaté Matky Boží namalovanou na fragmentu bedny používané k uskladnění těžké dělostřelecké munice přivezené z okolí Izjumu.
„Tato ikona se týká našich dětí. Těch, které trpěly válkou, které Rusko záměrně unášelo a deportuje a na které doma, na Ukrajině, netrpělivě čekají. Modlíme se za životy všech našich deportovaných dětí a doufáme v podporu Vatikánu v této věci, aby se všechny děti i ukrajinští zajatci mohli vrátit domů,“ stojí v příspěvku prezidenta na síti X.
For many nations, the image of a mother and child is a symbol of life that must be protected. Today, we presented Pope Leo XIV @Pontifex with a special icon – the Holy Mother with the Infant, painted on a fragment of a crate used to store heavy artillery munitions, brought from… pic.twitter.com/FVYceRqzvy
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) 18. května 2025
19:55
18. 5. 2025
Za dobré označil Zelenskyj jednání s Vancem a Rubiem v Římě, s americkými činiteli probral mimo jiné páteční ukrajinsko-ruské jednání v Istanbulu.
„Dotkli jsme se také potřeby sankcí proti Rusku, bilaterálního obchodu, obranné spolupráce, situace na bojišti a nadcházející výměny vězňů. Je třeba vyvíjet tlak na Rusko, dokud nebude ochotno válku zastavit. A samozřejmě jsme hovořili o našich společných krocích k dosažení spravedlivého a trvalého míru,“ uvedl na síti X.
Good meeting with @VP J. D. Vance and Secretary of State @SecRubio in Rome.
During our talks we discussed negotiations in Istanbul to where the Russians sent a low level delegation of non-decision-makers. I reaffirmed that Ukraine is ready to be engaged in real diplomacy and… pic.twitter.com/ko2cKKYvCZ
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) 18. května 2025
19:30
18. 5. 2025
Zakladatel komunikační platformy Telegram Pavel Durov dnes uvedl, že odmítl žádost jedné západoevropské země o umlčení konzervativních hlasů v Rumunsku, kde se dnes koná druhé kolo prezidentských voleb.
Která země s takovou žádostí přišla, Durov neuvedl, k příspěvku na telegramu ale doplnil emoji bagety, což mohlo naznačovat Francii, uvedla agentura Reuters. Francouzská diplomacie tvrzení označila za nepravdivé. Rumunská diplomacie pak na síti X uvedla, že opět shledala snahy ovlivnit volby. Ty podle ní nesou ruskou stopu.
During Romania’s ongoing presidential elections yet again we see the hallmarks of Russian interference. A viral campaign of fake news on Telegram & other social media platforms is aimed to influence the electoral process. This was expected & 🇷🇴authorities debunked the fake news.
— Purtator de cuvant MAE Romania/ MFA spokesperson (@PdCMAERO) 18. května 2025
19:01
18. 5. 2025
Ruské úřady zadržely řecký ropný tanker plující pod liberijskou vlajkou, když opustil estonský přístav v Baltském moři. S odvoláním na úřady to dnes napsala estonská veřejnoprávní stanice ERR. Loď podle ní plula po předem dohodnuté trase přes ruské teritoriální vody. Moskva se zatím nevyjádřila.
Plavidlo Green Admire s nákladem břidlicové ropy v sobotu večer vyplulo z východoestonského přístavu Sillamäe a vyrazilo na cestu do nizozemského Rotterdamu, píše rozhlasová a televizní stanice s odvoláním na estonský dopravní úřad. Loď podle něj plula přes ruské vody po trase, na které se předem dohodlo Rusko, Estonsko a Finsko. Krátce po půlnoci ale ruské úřady tanker zastavily. Plavidlo pak zamířilo na Gogland, ruský ostrov ve Finském zálivu, kde nyní kotví. Tanker patří řecké společnosti Aegean Shipping.
18:58
18. 5. 2025
Americký prezident Donald Trump je stále netrpělivější vůči Rusku, pokud jde o příměří ve válce na Ukrajině, uvedl podle finského zpravodajského serveru Ilta-Sanomat finský prezident Alexander Stubb. „Můžete říci, že Zelenskyj je trpělivý a prezident Trump začíná být netrpělivý, ale správným směrem, tedy k Rusku,“ řekl Stubb novinářům na okraj obranné konference v estonském Tallinnu.
18:15
18. 5. 2025
Zelenskyj se v Římě setkal s australským premiérem Anthonym Albanesem. Jednali o podpoře Ukrajiny a ospolupráci v rámci koalice ochotných.
„Jsem vděčný za rozsáhlou podporu ze strany Austrálie, za tanky Abrams, které pomáhají našim bojovníkům bránit Ukrajinu. Je dobře, že máme spojence z různých kontinentů. Společně můžeme současnou situaci skutečně přiblížit míru tím, že vyvineme tlak na Rusko,“ napsal na síti X.
Today in Rome, I met with Australian Prime Minister Anthony Albanese @AlboMP. We discussed defense support for Ukraine and cooperation within the Coalition of the Willing. Our conversation also covered the negotiations in Istanbul, increasing pressure on Russia, and which… pic.twitter.com/eroAXgju8k
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) 18. května 2025
17:46
18. 5. 2025
Obrazem: Ruská armáda v Kurské oblasti
16:26
18. 5. 2025
Ukrajinský prezident Zelenskyj se setkal s papežem Lvem XIV. Vatikánu vyjádřil vděk za ochotu být místem pro přímá jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Pro miliony lidí na celém světě je podle něj papež symbolem naděje na mír.
„Autorita a hlas Svatého stolce mohou sehrát důležitou roli při ukončení této války. Děkujeme Vatikánu za jeho ochotu sloužit jako platforma pro přímá jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Jsme připraveni k dialogu v jakémkoli formátu v zájmu hmatatelných výsledků. Oceňujeme podporu Ukrajiny a jasný hlas stojící za obranou spravedlivého a trvalého míru,“ napsal na síti X.
After the inauguration Mass, we had a meeting with Pope Leo XIV @Pontifex. We are grateful to His Holiness for the audience.
For millions of people around the world, the Pontiff is a symbol of hope for peace. The authority and voice of the Holy See can play an important role in… pic.twitter.com/6pFGJfcrae
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) 18. května 2025
16:25
18. 5. 2025
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes jednal s americkým viceprezidentem J.D. Vancem, poprvé od jejich únorové roztržky v Bílém domě. Napsala to agentura AFP, která se odvolává na tiskové oddělení amerického viceprezidenta. Státníci, kteří se dnes účastnili inaugurační mše papeže Lva XIV. ve Vatikánu, spolu podle nejmenovaného ukrajinského zdroje této agentury jednali asi půl hodiny. Probrali chystaný hovor prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem.
„Schůzka skončila. Trvala asi půl hodiny,“ řekl zdroj z kanceláře ukrajinského prezidenta, který hovor popsal jako „normální“. Kromě chystaného telefonátu mezi Trumpem a Putinem spolu americký viceprezident a Zelenskyj hovořili také o situaci na frontě a o možnosti sankcí proti Rusku v případě, že se nepodaří dospět k příměří, cituje AFP svůj ukrajinský zdroj. Trump v sobotu oznámil, že bude v pondělí mluvit s Putinem o zastavení rusko-ukrajinské války.
15:47
18. 5. 2025
Obrazem: Následky ruského útoku na Kyjevskou oblast
14:40
18. 5. 2025
Německý kancléř Friedrich Merz hodlá společně s lídry Británie, Francie a Polska hovořit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ještě před tím, než si bude šéf Bílého domu v pondělí volat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Napsala to dnes agentura Reuters, která se odvolává na vyjádření šéfa německé vlády. Trump v sobotu oznámil, že bude v pondělí mluvit s Putinem o zastavení rusko-ukrajinské války.
„Mluvil jsem s Markem Rubiem, mimo jiné také o zítřejším hovoru. Dohodli jsme se, že v rámci přípravy na rozhovor (s Putinem) budeme společně se čtyřmi lídry znovu mluvit s americkým prezidentem,“ řekl dnes novinářům Merz, který se ve Vatikánu zúčastnil inaugurační mše papeže Lva XIV., na níž přicestoval mimo jiné také americký ministr zahraničí Rubio a další světoví představitelé. Merz ve Vatikánu podle svých slov hovořil také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
14:07
18. 5. 2025
Při ruských útocích na Ukrajině za poslední den zemřeli nejméně dva lidé a 23 jich bylo zraněno, informovali regionální představitelé.
12:27
18. 5. 2025
Papež Lev XIV. se dnes odpoledne soukromě sejde s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, oznámil Vatikán. Zelenskyj se dopoledne ve Vatikánu zúčastnil inaugurační mše nového papeže, uvedla agentura Reuters.
Papež mluvil se Zelenským už v pondělí. Byl to jeho první známý rozhovor se zahraničním vůdcem od papežova zvolení. Nový papež zdůraznil obavy, které má kvůli pokračující válce na Ukrajině.
11:31
18. 5. 2025
Je povinností současníků srovnávat nacistické lži a eufemismy s dnešními, varoval dnes premiér Petr Fiala (ODS) na tryzně v Terezíně před propagandou. Při tradiční vzpomínkové akci Památníku Terezín k uctění obětí nacistické perzekuce dal za příklad rétoriku Kremlu v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Pietní akce se dnes zúčastnili také prezident Petr Pavel, představitelé obou komor Parlamentu, Ústavního soudu, ministerstev kultury či obrany.
11:23
18. 5. 2025
Lidé v Rumunsku dnes vybírají ve druhém kole prezidentských voleb novou hlavu státu. Rozhodují se mezi vítězem prvního kola, krajně pravicovým politikem Georgem Simionem, a bukurešťským primátorem Nicušorem Danem, který ve volbách před dvěma týdny skončil druhý.
Osmatřicetiletý Simion stojí v čele Svazu pro sjednocení Rumunů (AUR), což je druhá nejsilnější strana v obou komorách rumunského parlamentu. Staví se proti dalšímu poskytování vojenské pomoci Ukrajině, je kritický vůči Evropské unii a říká, že souzní s názory amerického prezidenta Donalda Trumpa.
10:34
18. 5. 2025
Volodymyr Zelenskyj s chotí dorazili na inaugurační mši papeže Lva XIV. ve Vatikánu.
09:20
18. 5. 2025
Ruské síly za minulou noc do dnešních 07:00 SELČ vyslaly na Ukrajinu 273 dronů, což je podle dosavadních záznamů největší dronový útok od začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022, uvedly agentury AP a Reuters. Ukrajinské letectvo oznámilo, že 88 dronů se podařilo sestřelit. Podle dřívějších zpráv při útoku dronů byla zabita jedna žena a tři lidé byli zraněni, včetně dítěte.
V pátek se uskutečnily v Istanbulu první přímé rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou po třech letech od zahájení invaze, příměří ale nepřinesly. Moskva a Kyjev se ale dohodly na výměně 1000 válečných zajatců z každé strany.
06:44
18. 5. 2025
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Noční ruský dronový útok zabil v Kyjevské oblasti ženu a zranil nejméně tři lidi včetně dítěte. Podle agentury Reuters to uvedly dnes ráno místní ukrajinské úřady. Moskva po pátečních mírových jednáních zintenzivnila své útoky.
„V důsledku nepřátelského útoku v obuchovském regionu bohužel zemřela na následky zranění žena,“ napsal na sociální síti Telegram gubernátor Kyjevské oblasti.
V Kyjevě, v jeho okolí a ve většině východní poloviny Ukrajiny trval několik hodin letecký poplach. Jednotky protivzdušné obrany zasahovaly při pokusech o odražení útoků, uvedla armáda na telegramu.
06:44
18. 5. 2025
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Noční ruský dronový útok zabil v Kyjevské oblasti ženu a zranil nejméně tři lidi včetně dítěte. Podle agentury Reuters to uvedly dnes ráno místní ukrajinské úřady. Moskva po pátečních mírových jednáních zintenzivnila své útoky.
„V důsledku nepřátelského útoku v obuchovském regionu bohužel zemřela na následky zranění žena,“ napsal na sociální síti Telegram gubernátor Kyjevské oblasti.
V Kyjevě, v jeho okolí a ve většině východní poloviny Ukrajiny trval několik hodin letecký poplach. Jednotky protivzdušné obrany zasahovaly při pokusech o odražení útoků, uvedla armáda na telegramu.