„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
„Děláme vše pro to, abychom našim bojovníkům poskytli potřebné zbraně a posily. Je zásadní, aby naši partneři odstranili bariéry, které nám brání v oslabení ruských pozic tak, jak to vyžaduje tato válka. Schopnosti dlouhého dosahu jsou odpovědí na nejkritičtější strategické otázky této války,“ uvádí ve svém tradičním poselství ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj.
„Zintenzivníme své diplomatické úsilí a budeme trvat na odvážných akcích a rozhodnutích, která skutečně změní průběh této války – povedou ke spravedlivému míru a skutečnému konci, který všichni potřebujeme,“ dodává také Zelenskyj s tím, že Ukrajina nadále potřebuje své partnery - jmenovitě Spojené státy, Spojené království či třeba Francii. Podle hlavy státu se ale situace zpomalila a Ukrajina tak bude dál diskutovat s partnery, aby se to změnilo.
We are doing everything possible to provide our warriors with the necessary weapons and reinforcements. It is crucial that our partners remove barriers that hinder us from weakening Russian positions in the way this war demands. Long-range capabilities are the answer to the most… pic.twitter.com/smoHgaDEY5
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) 17. srpna 2024
20:04
17. 8. 2024
Ukrajina sdílela fotografii ze sestřelení mostu přes řeku Sejm.
19:03
17. 8. 2024
Rusko zaútočilo na Myrnohrad v Doněcké oblasti. Podle informací z The Independent je na místě nejméně 1 mrtvý a 4 zranění.
⚡️Russian attack on Myrnohrad in Donetsk Oblast kills at least 1, injures 4.https://t.co/q3QxOTwPYm
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) 17. srpna 2024
18:32
17. 8. 2024
Ukrajinská generální prokuratura oznámila, že začala vyšetřovat další podezření na válečný zločin a úmyslnou vraždu. Zareagovala tak na video ze sociálních sítí, na kterém nejspíše ruský voják - s pozměněným hlasem a téměř úplně zahaleným obličejem - ukazuje na tyč, na které je podle jeho tvrzení nabodnuta hlava ukrajinského vojáka. Uvedla to dnes na svém ruskojazyčném webu britská stanice BBC. Ruské úřady se k videu nevyjádřily, dodala.
Němci tak například kvůli chybějícím financím nemohou předat další dostupný systém protivzdušné obrany IRIS-T, kterých Ukrajině dodali v minulosti už několik. FAZ to potvrdili členové rozpočtového výboru Spolkového sněmu Andreas Schwarz z vládní Sociálnědemokratické strany a Ingo Gädechens z opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU).
16:48
17. 8. 2024
I přes ukrajinský útok v Kurské oblasti ruské síly neustávají v tlaku na východě Ukrajiny, kde pozvolna postupují k Pokrovsku a Torecku. Zelenskyj uvedl, že v těchto místech ruské jednotky podnikají „desítky útoků na naše pozice denně“. Tvrdil však, že „situace je pod kontrolou“.
Ruské jednotky naopak podle Moskvy pokračují v „odrážení pokusu ukrajinských ozbrojených sil o vpád na ruské území“. Uskupení ruských sil Sever za podpory letectva a dělostřelecké palby „v lesních masivech vyhledává a ničí mobilní skupiny nepřítele, které se pokoušejí proniknout do hloubi ruského území“, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Uvedlo rovněž, že ruské jednotky odrazily útočné skupiny 22., 115. a 95. brigády ukrajinských sil útočících na okresní město Koreněvo a obce Russkoje a Čerkasskoje Porečnoje.
Ruské ministerstvo se nezmínilo, že by ruské síly v Kurské oblasti dobyly nějaké území zpět, poznamenala agentura Reuters.
16:05
17. 8. 2024
Ukrajinské jednotky posílily své pozice v ruské Kurské oblasti a rozšířily území, které stabilně ovládají, hlásil velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Uvedla to dnes ukrajinská média s odvoláním na prezidentovo sdělení na sociální síti Telegram. Ruské ministerstvo obrany naopak tvrdí, že ruské síly odrazily v Kurské oblasti útoky tří ukrajinských brigád ve třech obcích. Tvrzení bojujících stran nelze ve válečných podmínkách operativně ověřit z nezávislých zdrojů.
15:21
17. 8. 2024
Ukrajinští pohraničníci zadrželi 300 metrů od státní hranice slovenského občana, který se podle nich podílel na nelegální přepravě osob přes hranici. Pohraniční stráž o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Podle ní byl muž přitom už jednou za převaděčství na Ukrajině odsouzen.
Před válkou se přes ukrajinsko-slovenskou hranici pašovali hlavně migranti z třetích zemí a cigarety, od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 prchají přes hranici Ukrajinci, kteří se snaží vyhnout povolání do války proti Rusku, která pokračuje třetím rokem.
14:55
17. 8. 2024
Ukrajinská ofenziva v západoruské Kurské oblasti překazila nepřímé rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou v Kataru o zastavení vzájemných úderů na energetickou infrastrukturu. Tvrdí to dnes s odvoláním na své nejmenované zdroje deník The Washington Post, podle něhož rozhovory měly vést k částečnému příměří mezi Ukrajinou a Ruskem.
Ukrajina a Rusko tento měsíc měly do Kataru vyslat své delegace, které měly jednat o dohodě, jež by zastavila útoky na energetickou infrastrukturu na obou stranách, uvedli podle amerického listu diplomaté a funkcionáři obeznámení s rozhovory, které mohly údajně vyústit v částečné příměří, což by poskytlo oběma stranám úlevu.
14:06
17. 8. 2024
Rusko je absolutně nedbalé, co se týče obrany své vlasti proti případným útokům manévrového charakteru, myslí si expert na mezinárodní vztahy Vlastimil Bříza. „Jsou velmi překvapeni. Nechci říct, že v Kremlu panuje panika. Ta panovala loni při Prigožinově akci. Teď to panika není, nicméně je to velice nepříjemná záležitost,“ řekl serveru iRozhlas.
Podotknul, že ukrajincům se akce povedla a za obrovský úspěch by se dalo považovat, kdyby zde vznikla nová frontová linie. Zapůsobilo také snížení morálky ruských občanů.
13:15
17. 8. 2024
Ukrajinci se mimo jiné nachází v ruském městě Sudža v Kurské oblasti.
12:27
17. 8. 2024
Nedaleko americké ambasády ve Varšavě se objevil protiukrajinský stan s palestinskými vlajkami, uvádí ukrajinská TV Nexta.
Údajně jej postavili zástupci polské strany PolExit a zorganizovali protest. „Zeptali jsme se jich, proč takovou akci pořádají. Jejich důvody byly „dobré“ – kvůli ukrajinským biolaboratořím dostávají Poláci prasečí a ptačí chřipku, ruské ženy znásilňují bojovníci „Azov“ a na Donbasu už 8 let působí CIA a NATO,“ dodává server.
❗️EXCLUSIVE: An anti-Ukrainian tent with Palestinian flags has appeared near the US Embassy in Warsaw. We found out who put it up
Representatives of a small Polish party, PolExit organized the protest. Usually, they are in favor of Poland's exit from the EU.
Podle ozbrojených složek Ukrajiny už Rusko od začátku války přišlo o skoro 600 tisíc vojáků. Vedle toho mělo být zničeno 367 letadel, přes 8500 tanků, skoro 23 tisíc vozidel a plnících nádrží a téměř 17 tisíc střeleckých systémů. Uvádí to na sociální síti X The Kyiv Independent.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of August 17, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/3gRCXpMcP5
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) 17. srpna 2024
10:59
17. 8. 2024
Ukrajina může na ruském území používat zbraně z Kanady, uvedlo tamní ministerstvo obrany. „Kanada neklade žádná geografická omezení na používání vojenského vybavení, které darovala a nadále daruje Ukrajině,“ řekla v pátek serveru Politico mluvčí ministerstva obrany Andreé-Anne Poulinová.
„Ukrajinci nejlépe vědí, jak bránit svou vlast,“ dodala. Země také bude nadále Ukrajinu podporovat, a to finančně i formou darování vojenského a dalšího vybavení.
10:06
17. 8. 2024
Rusové nadále letecky útočí v Sumské oblasti u ukrajinskýh hranic.
09:12
17. 8. 2024
Dobré ráno. Ukrajina použila při zničení mostu přes řeku Sejm v západoruské Kurské oblasti západní rakety, pravděpodobně americké mobilní dělostřelecké systémy HIMARS. Uvedla to v noci na dnešek na platformě Telegram mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, aniž by předložila důkazy. Při útoku byli podle ní zabiti dobrovolníci pomáhající při evakuaci místních obyvatel.
„Kurská oblast byla poprvé zasažena z raketometů západní výroby, pravděpodobně z amerických HIMARS,“ napsala Zacharovová. „V důsledku útoku na most přes řeku Sejm v Gluškovském okrese byl most zcela zničen a dobrovolníci, kteří pomáhali evakuovaným civilistům, byli zabiti,“ dodala mluvčí.