„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Vážení čtenáři, online zpravodajství k Ukrajině se pro tuto chvíli odmlčí, přejeme klidnou noc.
21:21
4. 11. 2024
Ukrajina do konce roku dostane od Kanady protivzdušný systém NASAMS, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. Kanada nákup pokročilého kompletu oznámila už v lednu 2023.
20:28
4. 11. 2024
Němečtí prokurátoři zastavili vyšetřování jednoho z nejbohatších Rusů Ališera Usmanova. Miliardáře rusko-uzbeckého původu, který figuruje na sankčním seznamu EU i USA, německé orgány vyšetřovaly pro podezření z praní špinavých peněz. Soud ve Frankfurtu nad Mohanem zastavil trestní řízení poté, co podnikatel zaplatil pokutu ve výši čtyř milionů eur (přibližně 101 milionů korun), kterou rozdělil mezi charitativní organizace a stát.
Rozhodnutí zohlednilo skutečnost, že údajné trestné činy nezpůsobily německému státu žádnou finanční ztrátu a že k nim došlo před delší dobou, uvedlo státní zastupitelství v prohlášení. Usmanův případ se začal projednávat v září 2022, kdy německá policie při hledání důkazů trestné činnosti prohledala 24 domů a bytů v několika německých spolkových zemích. Usmanov podle německé prokuratury v letech 2017 až 2022 provedl několik transakcí s penězi, jejichž původ chtěl utajit. K tomu patrně použil rozsáhlou a složitou síť firem převážně v daňových rájích.
„Vždy jsme trvali na nevině našeho klienta,“ řekli agentuře Reuters Usmanovi právní zástupci. Uložení peněžitého trestu neznamená přisouzení viny, stojí v prohlášení německého státního zastupitelství. Usmanovi právníci uvedli, že po více než dvou a půl letech vyšetřování se nepodařilo prokázat hlavní obvinění z praní špinavých peněz. Usmanov zaplatil pokutu způsobem, který určil soud, když poslal 1,5 milionů eur (téměř 39 milionů Kč) na charitativní organizace a 2,5 milionů eur (63,3 milionů Kč) do státní kasy.
19:37
4. 11. 2024
Ruský prezident Vladimir Putin se dnes setkal se severokorejskou ministryní zahraničí Čche Son-hui. Schůzka se konala v době, kdy Západ kritizuje zapojení KLDR do války s Ukrajinou. Podle nepotvrzené zprávy ukrajinských představitelů se severokorejští vojáci v ruské Kurské oblasti poprvé dostali pod ukrajinskou palbu.
Podrobnosti o dnešní schůzce Kreml neuvedl, zveřejnil jen video z úvodu setkání. Na něm ministryně zahraničí vyřídila ruskému prezidentovi „vřelé a soudružské“ pozdravy od severokorejského vůdce Kim Čong-una.
Čche už před týdnem v pátek jednala s ruským šéfem diplomacie Sergejem Lavrovem, kterému řekla, že Severní Korea nemá pochyby o tom, že Rusko na Ukrajině zvítězí. Také ujistila, že její země „bude stát po boku ruských soudruhů“ až do vítězství. Kim Čong-un podle ní od začátku říkal, že KLDR „by měla pomáhat ruské armádě a Rusům v jejich svaté válce na Ukrajině“.
17:55
4. 11. 2024
Německo zemi napadené Ruskem poskytne dodatečný zimní balíček pomoci v ceně 200 milionů eur (pět miliard Kč). Dnes to při návštěvě Kyjeva řekla ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.
Poskytne obyvatelům v blízkosti fronty zásobování palivem, pomoc je určena také na poskytnutí dek a teplého oblečení.
17:30
4. 11. 2024
Dodávky dělostřeleckého vybavení na Ukrajinu od spojenců se zlepšily. Dnes to po jednání s velitelem ukrajinských sil Oleksandrem Syrským oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj, napsal server Ukrajinska pravda. Dělostřeleckou munici pro Ukrajinu pomáhá ve světě získávat také česká iniciativa, která podle českého premiéra Petra Fialy naplní cíl dodat Ukrajině do konce roku 500 000 kusů velkorážní munice.
„Nastal důležitý vývoj frontových dodávek od partnerů – vidíme zvýšené dodávky ve shodě s podpůrnými balíčky. Zlepšily se výsledky dodávek pro dělostřelectvo,“ sdělil Zelenskyj.
16:30
4. 11. 2024
Americký občan Daniel Martindale, který dva roky pomáhal ruské armádě v týlu ukrajinských vojsk poskytováním zpravodajských informací, doufá, že získá v Rusku politický azyl a ruské občanství. Na svém webu to dnes napsal ruský list Kommersant.
„Myslím, že (proces udělení azylu) už začal,“ řekl Martindale, kterému pomohly ruské zvláštní služby dostat se na okupovaná území na východě Ukrajiny a pak do Moskvy. Američan podle okupačních úřadů sehrál důležitou roli při dobytí vsi Bohojavlenka u Vuhledaru v Doněcké oblasti. V sobotu Američan přicestoval do Moskvy, kde hodlá získat ruské občanství, dodal Kommersant.
15:26
4. 11. 2024
Podívejte se na nové snímky Vladimira Putina v Moskvě.
15:16
4. 11. 2024
Ukrajina by nebyla proti, kdyby Katar či jiná země vyjednala dohodu o energetické bezpečnosti, a to za pomoci rozhovorů vedených zvlášť s Ruskem a zvlášť s Ukrajinou. Žádná taková dohoda teď není, uvedl podle agentury Reuters šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak.
13:57
4. 11. 2024
Slovenský prezident Peter Pellegrini nevyhověl žádné ze čtyř žádostí slovenských občanů o povolení služby v ukrajinské armádě, které dostal od nástupu do úřadu letos v červnu. ČTK o tom dnes informovala prezidentská kancelář. Bývalá hlava slovenského státu Zuzana Čaputová, která byla v úřadu i v době začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu v únoru 2022, několik souhlasů v uvedené záležitosti udělila.
Působení v cizím vojsku bez souhlasu prezidenta je na Slovensku trestným činem, za který viníkovi hrozí vězení.
12:00
4. 11. 2024
Německo bude podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude potřeba, řekla dnes na návštěvě Kyjeva ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Na Ukrajinu podle prohlášení svého ministerstva zavítala, aby zemi podpořila před nadcházející zimou. Rusko, jehož invazi se Ukrajina už téměř tři roky brání, intenzivně útočí mimo jiné na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
„Německo stojí spolu s mnoha partnery z celého světa skálopevně na straně Ukrajiny,“ uvedla Baerbocková. „Ukrajinky a Ukrajince budeme podporovat tak dlouho, jak to budou potřebovat, aby mohli jít po cestě ke spravedlivému míru,“ dodala.
Baerbocková ocenila boj Ukrajinců, kteří se už téměř 1000 dní brání ruské invazi. Situaci vyostřují „masivní ruské nálety na civilní infrastrukturu, ofenzivy v oblasti Charkova a na Donbasu a severokorejské dodávky zbraní“.
11:01
4. 11. 2024
Patnáct lidí v neděli večer utrpělo zranění po ruském útoku řízenými klouzavými bombami na obytnou čtvrť v ukrajinském Charkově. Zranění utrpělo 11 civilistů a čtyři policisté.
Rusko v neděli večer zaútočilo také na městečko Kivšarivka na východě Charkovské oblasti. Podle regionální prokuratury zasáhlo pětipodlažní dům, v jehož troskách zemřeli tři lidé. Jednu ženu se podařilo zachránit. Kivšarivka leží jižně od Kupjansku a od frontové linie ji dělí jen několik kilometrů.
10:32
4. 11. 2024
Lidé v Moldavsku se rozhodli pro cestu ekonomického růstu a sociální stability, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v příspěvku na sociální síti X, v němž ke znovuzvolení moldavskou prezidentkou blahopřál proevropské političce Maie Sanduové. Prezidentce blahopřál i německý kancléř Olaf Scholz a další evropští politici.
„Moldavané se rozhodli jasně – vybrali si cestu k ekonomickému růstu a sociální stabilitě,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina podle něho podporuje evropskou volbu moldavských občanů a je připravená pracovat na posílení partnerství se sousední zemí.
Congratulations to @sandumaiamd on winning the presidential election in Moldova. Ukraine supports the European choice of the Moldovan people and stands ready to work together to strengthen our partnership.
Moldovans have made a clear choice—they chose a path toward economic…
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) 4. listopadu 2024
10:10
4. 11. 2024
Ruské jednotky postoupily na obou křídlech u města Kurachove v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, napsal dnes server BBC News. Odvolává se přitom na mapu bojiště, kterou zveřejnili analytici projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě.
09:16
4. 11. 2024
Čtrnáct lidí v neděli večer utrpělo zranění po ruském útoku řízenými klouzavými bombami na obytnou čtvrť v ukrajinském Charkově. Podle serveru Ukrajinska pravda o tom informovaly úřady a policie v tomto druhém největším městě na Ukrajině. Zasaženo bylo obchodní centrum. Ruská armáda v noci na dnešek podnikla na Ukrajině další dronové útoky a protivzdušná obrana napadené země tvrdí, že 50 z 80 bezpilotních letounů sestřelila.
„Zasaženo bylo místo u obytných domů v Ševčenkivské čtvrti ve městě Charkov. Poškozeny jsou výškové obytné domy, osobní automobily, nákupní středisko a další obchodní objekty,“ informovala ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS). Podle policie bylo zraněno 14 lidí, z toho čtyři policisté.
Ukrajinska pravda uvedla, že ruská armáda útočila na Charkov a jeho okolí leteckými bombami i dříve během nedělního večera. Tehdy se nikomu nic nestalo.
06:23
4. 11. 2024
Nedělní druhé kolo prezidentských voleb v Moldavsku vyhrála stávající prezidentka a prozápadní politička Maia Sanduová, ukazují předběžné výsledky. Po sečtení 99 procent okrsků má Sanduová náskok deset procentních bodů nad svým protivníkem Alexandrem Stoianoglem. Rozhodující pro její úspěch byly hlasy ze zahraničí. Sanduové již začaly přicházet gratulace od evropských politiků.
Sanduová se k vítězství přihlásila v řeči ke svým sympatizantům. „Dnes jste zachránili Moldavsko,“ řekla v proslovu k voličům. Jeden z prvních úkolů vlády bude podle ní příprava parlamentních voleb, které se mají uskutečnit v létě. V proslovu také uvedla, že Moldavsko během voleb čelilo bezprecedentnímu útoku ze strany „nepřátelských sil ze zahraničí“ a zločineckých organizací.
Prezidentčin bezpečnostní poradce Stanislav Secrieru obvinil v neděli Rusko z „masivního vměšování do voleb“. Stoianoglo podle ruské státní agentury TASS vyzval své příznivce, aby zachovali klid bez ohledu na výsledky voleb.
05:49
4. 11. 2024
Ruská klouzavá řízená bomba v neděli večer zasáhla supermarket v Charkově a zranila čtyři lidi. Na sociální síti to napsal šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.
Charkov zasáhla jedna letecká puma, ostatní dopadly na předměstí, uvedl starosta Ihor Terechov. Později upřesnil, že zasažený supermarket se nachází poblíž výškových obytných budov.