„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Děkujeme za pozornost, čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v neděli. Dobrou noc.
21:40
2. 8. 2025
Takto vypadají následky dnešního ruského útoku na město Cherson.
The aftermath of the Russian strike on Kherson 💔
Russia has further complicated logistics of getting food and other necessities to that area, and left its residents without gas. pic.twitter.com/udjKDfEK4o
„Dnes jsem obdržel zprávu od vedoucího bezpečnostní služby Ukrajiny Vasyla Maliuka. Jsem vděčný za naše speciální operace na ruském území. Každá z nich je pro nepřítele hmatatelná a naše operace budou pokračovat – Rusko válku protahuje, takže dostane spravedlivou odpověď,“ nechal se slyšet na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Today I received a report from the Head of the Security Service of Ukraine, Vasyl Maliuk. I am grateful for our special long-range operations on Russian territory. Each of them is tangible for the enemy, and our operations will continue – Russia is dragging out the war, so it… pic.twitter.com/Tfvkru58Ix
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) August 2, 2025
20:25
2. 8. 2025
Rusko dnes zaútočilo drony na vesnici Svesa v Sumské oblasti a zabilo dvanáctiletého chlapce. K útoku došlo kolem 14:30 místního času, informoval guvernér Oleh Hryhorov. Dvanáctiletý chlapec poblíž místa útoku zemřel na následky zranění dříve, než stihli dorazit zdravotníci.
Další třináctiletý chlapec byl hospitalizován se zraněním od šrapnelů. „Nevýslovná bolest. Upřímnou soustrast rodině. Žádná slova nemohou tuto ztrátu zmírnit,“ napsal Hryhorov na telegramu.
19:12
2. 8. 2025
Indie plánuje i nadále nakupovat levnou ropu z Ruska navzdory hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa, uvedli indičtí představitelé v článku publikovaném v New York Times (NYT).
Trump 30. července oznámil zavedení 25% cla pro Indii spolu s blíže neurčenou pokutou za pokračování v nákupu ruských ropných produktů. Rovněž pohrozil, že do 8. srpna zavede 100% sekundární cla na ruskou ropu, pokud Moskva neuzavře dohodu o ukončení války na Ukrajině.
17:30
2. 8. 2025
Výbuchy dnes vyřadily z provozu plynovod Střední Asie-Centrum v ruské Volgogradské oblasti. Uvedla to agentura Ukrinform a další ukrajinská média. Plynovod vlastní ruský koncern Gazprom, příčinu explozí ukrajinská agentura nezmínila.
Dotčené potrubí přepravuje zemní plyn z Turkmenistánu přes Uzbekistán a Kazachstán do Ruska. V oblasti Volgogradu, který leží na jihozápadě Ruska, byla podle zdrojů Ukrinformu přeprava plynu přerušena na neurčito. Podle místních obyvatel na místě pracují opravářské týmy.
16:55
2. 8. 2025
Obrazem: Následky ruského dronového útoku na trh ve městě Družkivka
15:34
2. 8. 2025
V ukrajinském městě Vinnycja vypukly v noci na dnešek potyčky mezi policií a místními obyvateli. Stovky lidí se sešly u stadionu, na kterém vojáci z náborového střediska shromáždili stovku místních mužů, aby je odvedli do armády. Demonstrující ženy požadovaly propuštění svých příbuzných, uvedla ukrajinská média. Vinnycja se nachází asi 250 kilometrů jihozápadně od Kyjeva.
Policisté podle očitých svědků použili k rozehnání demonstrace pepřové spreje, slzný plyn a také zatýkali protestující. Po výzvách k rozchodu kvůli zákazu nočního vycházení ve městě část demonstrantů odešla domů, ale asi dvě desítky lidí hlídkovali u stadionu do tří do rána. Asi o dvě hodiny později začali mobilizované muže ze stadionu odvážet, píše server Meduza.
15:01
2. 8. 2025
Ruské jednotky dnes zahájily masivní dronový útok na město Družkivka v Doněcké oblasti, přičemž zranily nejméně pět lidí, uvedl guvernér Vadym Filaškin. Družkivka leží 15 kilometrů od města Časiv Jar. Nedávný ruský útok poškodil dva domy, tržnici, obchod, administrativní budovu a několik aut, uvedl Filaškin.
13:25
2. 8. 2025
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruská vlajka zavlála nad obcí Oleksandro-Kalynove v Doněcké oblasti. Ves, která měla před válkou zhruba 800 obyvatel, leží asi devět kilometrů od Kosťantynivky, u silnice vedoucí do 45 kilometrů vzdáleného Doněcku. Podle některých tvrzení ji Rusové dobyli už v červenci. V pátek ruský prezident Vladimir Putin tvrdil, že ruská vojska útočí po celé frontové linii, dlouhé asi 1000 kilometrů.
12:29
2. 8. 2025
V Samaře, která leží asi 860 kilometrů východně od Moskvy, zahynul starší muž, jehož chata vzplála od trosek dronu, napsal na platformě Telegram gubernátor Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev. Dříve informoval, že drony napadly průmyslový podnik v Novokujbyševsku. Úřady v době náletu vypnuly mobilní internet a přerušily provoz na letišti, poznamenala agentura Interfax.
11:43
2. 8. 2025
Ukrajinské drony také zasáhly letiště v Krasnodarském kraji na jihozápadě Ruska, ze kterého startují ruské bezpilotní letouny k útokům na Ukrajinu, tvrdí ukrajinská tajná služba SBU. Letiště se nachází u města Primorsk-Achtarsk u východního pobřeží Azovského moře. SBU se současně přihlásila i k náletu na podnik vyrábějící elektronické přístroje v Penze.
11:24
2. 8. 2025
Indie bude i nadále kupovat ruskou ropu, navzdory pohrůžkám postihy od amerického prezidenta Donalda Trumpa. S odkazem na indické úředníky to dnes napsal web deníku The New York Times (NYT). Agentura Reuters tento týden s odkazem na své zdroje informovala, že indické rafinerie nákupy ruské ropy přerušují.
Trump ve středu oznámil, že uvalí na zboží z Indie 25procentní clo a k němu přidá další postihy, pokud Dillí nepřestane nakupovat ropu z Ruska, které vede válku na Ukrajině. V pátek se pochvalně vyjadřoval o zprávách, že Indie skutečně nákupy omezuje.
10:39
2. 8. 2025
Dva lidé přišli o život při ranním ostřelování Chersonu na jihovýchodě země ruským dělostřelectvem, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na oblastní úřady. Ty informovaly také o několika zraněných.
09:55
2. 8. 2025
Na konci června žilo v České republice legálně 1,091 409 cizinců. Za rok jich přibylo téměř 35 000. Nejvíce bylo Ukrajinců, následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Ve zprávě o migraci za druhé čtvrtletí letošního roku to uvedlo ministerstvo vnitra. Cizinci podle úřadu v současnosti tvoří 10,3 procenta populace ČR. Více než třetina z nich žije v Praze.
09:36
2. 8. 2025
Rusko v noci na dnešek vyslalo proti Ukrajině 53 dronů, z nichž se 45 podařilo protivzdušné obraně zneškodnit, tvrdí ukrajinské letectvo. Byly zaznamenány zásahy osmi dronů na pěti místech, dodalo bez dalších podrobností.
08:56
2. 8. 2025
Nejméně jeden člověk byl zabit a dalších 13 lidí, včetně tří dětí, bylo zraněno při ruských útocích na Charkovskou oblast za uplynulých 24 hodin, oznámil dnes šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Jeden člověk byl při ruském ostřelování zraněn ve Slovjansku na východě Ukrajiny, napsal server BBC News, který se odvolává na starostu Vadyma Ljacha.
08:44
2. 8. 2025
Konflikt takového rozsahu a v takové blízkosti, jako je válka na Ukrajině, nemůže českou společnost neovlivnit, řekl bývalý vojenský psycholog Daniel Štrobl. U lidí lze pozorovat aktivaci obranných mechanismů proti strachu, ve kterém nelze dlouhodobě žít. Lidé si podle něj vytvářejí odstup nebo válku popírají, aby unikli úzkosti. Další možností je takzvané přehnané chlapáctví či představa, že existují jednoduchá a rychlá řešení konfliktu.
07:57
2. 8. 2025
Server Ukrajinska pravda píše o rozsáhlém náletu dronů na Rusko, kde podle zpráv a záběrů ze sociálních sítí zasáhly rafinerii v Novokujbyševsku u Samary a podniky v Penze na výrobu elektroniky, které své výrobky dodávají ruské armádě. Očití svědci podle portálu informovali také o explozích u vojenského letiště Djagilevo u Rjazaně a na dalších místech.
Наслідки удару безпілотника по Новокуйбишевському НПЗ у Самарській області Росії pic.twitter.com/EOQhSaXExf
— Українська правда ✌️ (@ukrpravda_news) 2. srpna 2025
07:28
2. 8. 2025
Nejméně tři lidé přišli o život při útocích ukrajinských dronů v Rusku, tvrdí podle médií úřady v Rostovské, Penzenské a Samarské oblasti.
07:14
2. 8. 2025
Dobré ráno, vážení čtenáři. Také dnes budeme sledovat události v Rusku a na Ukrajině v naší online reportáži.
Rusku hrozí nedostatek benzinu i přesto, že zavedlo embargo na jeho vývoz do zahraničí. Situaci na ruském trhu s benzinem totiž komplikují nízké domácí zásoby, vysoká sezonní poptávka a údržbářské práce v domácích rafineriích, napsala agentura Reuters s odvoláním na své zdroje.
Obchodníci předpokládají, že opatření nebude stačit k udržení rovnováhy mezi domácí poptávkou a nabídkou, protože objem exportu benzinu je mnohem menší než domácí spotřeba a jeho přesměrování na domácí trh bude mít pouze omezený vliv.