„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Děkujeme za pozornost, kterou věnujete našemu online zpravodajství týkajícímu se války na Ukrajině. Prozatím se s vámi loučíme a čerstvou nálož zpráv vám přineseme zase v sobotu ráno. 

Ukrajinské drony dosáhly Volgogradu a zničily dva letouny Su-34. SBU a ukrajinské jednotky speciálních operací zaměřily útok na letiště Marinovka ve Volgogradské oblasti. V důsledku toho byly zničeny dvě ruské stíhačky Su-34 a další dvě byly poškozeny. Jedná se o tytéž multifunkční bombardéry, které se aktivně používají k shazování řízených leteckých pum (KAB) na ukrajinská města. Podle SBU byl úder proveden pomocí dronů dlouhého doletu.

Propalestinští aktivisté ničí ukrajinskou vojenskou pomoc v hodnotě 1,1 milionu dolarů a údajně si ji pletou s izraelskou, informují média. Aktivisté si údajně mysleli, že vybavení bude dodáno Izraeli.

Putin dnes podle ruských agentur prohlásil, že pozice obou zemí jsou vzdálené, kontakty však pokračují. Místo ani čas možné další schůzky nespecifikoval, zmínil ale opět Istanbul.

Zatímco Ukrajina veřejně hovoří o okamžitém příměří, Rusko v posledních týdnech zesílilo vzdušné útoky, při nichž umírají desítky ukrajinských civilistů.

Rusko chce při třetím kole rozhovorů jednat o memorandu o možných budoucích mírových rozhovorech. Moskva už předložila Kyjevu seznam požadavků, za kterých je ochotna o míru jednat, Ukrajina jej však označila za seznam starých nepřijatelných ultimát. Je mezi nimi také například mezinárodní uznání Krymu, Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti jako součástí Ruska, omezení počtu ukrajinských vojáků a zbraní, neutralita Ukrajiny či zákaz vojenských aktivit třetích států na jejím území.

Rusko je připraveno na další kolo jednání s Ukrajinou, řekl podle agentur Putin. Moskva může Kyjevu předat dalších 3000 těl vojáků, uvedl.

Mezinárodní konference na rozšíření sankcí proti Rusku: V Kyjevě pro ilustraci vystavili poškozené ruské drony i komponenty ruských raket pocházející ze západních zemí.

Kazachstán v květnu vyvezl první ropu do Německa prostřednictvím ruského ropovodu Družba - 100 000 tun. Zájem o kazachstánskou ropu mají v době sankcí vztahujících se na fosilní paliva z Ruska také další evropské země, před dvěma týdny o jejích dodávkách jednal v Astaně slovenský premiér Robert Fico.

Kazachstánská ropná společnost TCO, kterou z poloviny vlastní americká energetická společnost Chevron a ve které má 25 procent akcií další americká společnost ExxonMobil, v poslední době zvyšuje produkci. Pětiprocentní podíl v TCO má ruská společnost Lukoil.

Kazachstán leží ve vnitrozemí. Při vývozu energetických surovin je tak silně závislý na sousedním Rusku, které bylo zasaženo západními sankcemi kvůli invazi na Ukrajinu.

Při dnešním ruském raketovém útoku na ukrajinské město Samar zahynulo pět lidí a dalších 23 utrpělo zranění. Na síti Telegram to napsal šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Zpřesnil tak původní bilanci.  Jeden z těžce zraněných v nemocnici zemřel, čímž počet mrtvých vzrostl na pět. Stav čtyř zraněných označil Lysak za vážný.

Zástupci členských států Evropské unie dnes na jednání v Bruselu potvrdili shodu na prodloužení platnosti stávajících sankcí proti Rusku o dalších šest měsíců. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Nyní bude spuštěna takzvaná písemná procedura oficiálního konečného schválení, která by měla skončit v pondělí. Politické shody bylo dosaženo už při čtvrtečním jednání unijních prezidentů a premiérů.

Hospodářské sankce v jednotlivých balíčcích i sankce proti ruským a běloruským občanům se musejí prodlužovat každých šest měsíců a je potřeba souhlas všech členských států EU. Maďarsko toto prodloužení už v lednu blokovalo, nakonec ale Budapešť ustoupila, když od Evropské komise získala ujištění týkající se „budoucí energetické bezpečnosti Maďarska“. Sankce byly tehdy prodlouženy do 31. července.

Očekávalo se, že podobné to bude i nyní, vzhledem k vyjádřením premiérů Maďarska a Slovenska. Ti měli k veškerým omezujícím opatřením vůči Moskvě výhrady. Bez dohody by přestaly platit veškeré sektorové sankce v dosud schválených 17 sankčních balíčcích. Zároveň by to znamenalo uvolnění zmrazených ruských aktiv zadržovaných v Belgii.

Žháři v durynském Erfurtu zapálili šest nákladních vozů německé armády, vyšetřovatelé nevylučují ani ruskou stopu. Snímky nejprve nepoškozených a následně zničených aut a také video se začínajícím požárem zveřejnil na síti Telegram ruský blogerský kanál Posedlý válkou. Ten uvedl, že vozy byly určeny pro Ukrajinu, což dnes ale německá armáda popřela.

Incident se stal v sobotu večer na pozemku soukromé firmy, jež vozy opravuje. Příspěvek v ruštině pod fotografiemi a videem uvádí, že do Erfurtu se vozí k opravám různé vojenské vybavení. „Naši lidé rozhodli, že je to zbytečné a že ukrajinské ozbrojené síly takovéto vybavení nepotřebují. Tak to prostě spálili,“ uvádí ruský komentář.

Azylová a migrační pravidla zřejmě čeká zpřísnění. Sněmovna dnes schválila koaliční novelu, jejímž cílem je podle předkladatelů zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Změny mají také zrychlit řízení týkající se mezinárodní ochrany s omezením jeho zneužívání. Předloha, jež vychází z migračního paktu Evropské unie, teď zamíří k posouzení do Senátu.

Dolní komora novelu doplnila na návrh opozičního hnutí ANO o možnost rušení nebo neprodlužování pobytu cizincům, kteří v Česku opakovaně páchají závažné přestupky. Změní se také zákon reagující na příliv ukrajinských uprchlíků po ruské vojenské invazi. Stát bude moci podle schválené úpravy Petra Letochy (STAN) nadále odmítat žádosti o dočasnou ochranu těch běženců z Ukrajiny, kteří ji už mají nebo měli v jiné zemi EU.

Pro předlohu hlasovalo 75 ze 134 přítomných poslanců. Podpořili ji zákonodárci čtveřice koaličních stran. Zástupci opozičních ANO a SPD hlasovali proti zejména kvůli tomu, že odmítají unijní migrační pakt. Obsahuje podle nich přerozdělování migrantů mezi členskými státy. Piráti se hlasování zdrželi.

Rusko si předvolalo německého velvyslance v Moskvě Alexandera Grafa Lambsdorffa, aby ho informovalo o odvetných opatřeních za pronásledování ruských novinářů v Německu. Událost označila agentura DPA za spor o přístup ke zpravodajům ruských státních médií v Německu. Berlín od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 stojí za Kyjevem a podniká kroky proti šíření ruské propagandy a dezinformací nejen ve sdělovacích prostředcích.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ve čtvrtek obvinila Německo ze svévolného zacházení s ruskými novináři a vyzvala Berlín k plnění závazků týkajících se ochrany svobodné práce médií a zajištění plurality názorů. Prohlásila také, že německé jednání není namířeno jen proti ruským novinářům, ale také proti jejich rodinám. Cílem postupu Berlína je podle ní donutit ruské novináře opustit zemi.

Ruská média v této souvislosti informovala o případu pracovníka ruského státního mediálního domu, který by měl opustit Německo, neboť mu imigrační úřady neprodloužily povolení k pobytu. Jeho ženě a dětem pak úřady prozatím odebraly pasy, uvedla ruská média.

Při ruském raketovém útoku na ukrajinské město Samar zahynuli tři lidé a dalších 14 utrpělo zranění, řekl šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti.

Na Ukrajině od počátku ruské invaze v únoru 2022 do letošního dubna při útocích dronů krátkého doletu zahynulo nejméně 395 civilistů, dalších více než 2630 utrpělo zranění. Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) to uvedla v nově zveřejněné zprávě, podle které se většina úmrtí a zranění stala po ruských úderech na neokupovaná území Ukrajiny.

Zpráva zdokumentovala případy, při kterých operátoři bezpilotních prostředků útočili na civilisty jedoucí v soukromých autech, autobusech, při chůzi venku, při humanitární práci či při pomáhání s evakuací. HRMMU eviduje i údery na jasně označené sanitní vozy.

„Ačkoli jsou samy o sobě méně ničivé než dělostřelecká palba či rakety, tak rozsah a rostoucí četnost útoků dronů krátkého doletu z nich udělaly jednu z nejsmrtonosnějších zbraní na Ukrajině,“ uvedla vedoucí mise Danielle Bellová. Poznamenala, že dronové útoky přinášejí utrpení, vyvolávají strach a vážně narušují každodenní život, u frontových regionů pak lidem komplikují přístup k základním službám.

Velvyslankyně Spojených států v Moskvě Lynne Tracyová ukončila svou práci v Rusku a opouští zemi. Uvedly to dnes tiskové agentury s odvoláním na sdělení amerického velvyslanectví v Moskvě na sociální síti Telegram. Podrobnosti nejsou známy.

„Jsem hrdá na to, že jsem mohla zastupovat svou zemi v Moskvě v tak náročné době,“ uvedla velvyslankyně. „Inspirovala mě setkání s Rusy, kteří každý den pracují na lepší budoucnosti,“ dodala a své vyjádření zakončila verši ruského básníka Alexandra Puškina o lásce k vlasti, svobodě a cti.

Tracyová působila v Moskvě od ledna 2023. Dříve byla velvyslankyní v Arménii. Americká velvyslankyně letos v únoru patřila k lidem, kteří v Moskvě přišli vzdát hold památce ruského opozičního předáka Alexeje Navalného u jeho hrobu na výročí politikovy neobjasněné smrti ve vězení za polárním kruhem.

Drony ukrajinské vojenské rozvědky HUR zapálily sklady raketového paliva v Brjansku na západě Ruska a zničily radiolokátory a odpalovací zařízení raket ruského systému protivzdušné obrany S-400 na okupovaném Krymu, uvedla ukrajinská média s odvoláním na své zdroje v HUR i záběry, zveřejněné ukrajinskou rozvědkou.

Ruské úřady ve Volgogradské oblasti musely dočasně uzavřít most přes řeku Don u města Kalač kvůli odklízení trosek dronů po rozsáhlém ukrajinském náletu, uvedl gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov. Není jasné, zda tento pátý nejdelší most v Evropě byl poškozen, dodala agentury Reuters.

Všichni kromě Maďarska se na summitu EU shodli na tom, že silná a dobře vyzbrojená Ukrajina je jedinou cestou k udržitelnému míru, řekl po skončení čtvrteční vrcholné schůzky český premiér Petr Fiala. Závěry jednání týkající se Ukrajiny podpořilo stejně jako na minulém summitu 26 unijních prezidentů a premiérů, Viktor Orbán byl proti.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Drony ukrajinské vojenské rozvědky HUR zapálily sklady raketového paliva v Brjansku na západě Ruska a zničily radiolokátory a vypouštěcí zařízení ruského systému protivzdušné obrany S-400 na okupovaném Krymu, uvedla ukrajinská média s odvoláním na své zdroje v HUR i záběry, zveřejněné ukrajinskou rozvědkou.