„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Veškeré dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.
20:50
13. 10. 2024
Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec dnes požádal OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže o prošetření zpráv o zabíjení ukrajinských válečných zajatců. Ukrajinský projekt DeepState předtím uvedl, že ruští vojáci tento týden zastřelili devět Ukrajinců, napsal ruskojazyčný server BBC. „Takové činy jsou hrubým porušením ženevské konvence o zacházení s válečnými zajatci. Takové činy nesmí zůstat bez potrestání a nepřítel musí přijmout plnou zodpovědnost," uvedl Lubinec.
Incident se podle analytiků projektu DeepState, který je pokládán za blízký ukrajinské armádě, stal 10. října u obce Zelenyj Šljach v ruské Kurské oblasti. Ruští vojáci podle analytiků zastřelili devět Ukrajinců, operátorů dronů a dodavatelů ukrajinské armády, kteří se jednotkám Moskvy vzdali.
20:40
13. 10. 2024
Rusové se podle ukrajinských blogerů přibližují k městu Mirnohrad. Místní očekávají, že skončí jako stovky dalších ukrajonských měst a obcí, které okupanti prakticky srovnali se zemí.
Russians now approaching the town of Mirnohrad, which will likely be completely erased from existence with North Korean/Russian artillery as the other previous 400 Ukrainian towns were. pic.twitter.com/Rg1s50l4RE
V Praze začala konference Forum 2000 s letošním podtitulem „Prokazování odhodlání a odolnosti demokracie". Potrvá do úterý. Jako první vystoupil kritik ruského režimu Vladimir Kara-Murza. Zmínil tisíce politických vězňů v ruských věznicích i svou vizi mírového a demokratického Ruska.
„Dnešní Rusko drží ve věznicích víc politických vězňů než někdejší Sovětský svaz," uvedl Kara-Murza. V minulém roce získal na Foru 2000 Cenu Václava Havla za lidská práva za rok 2022. Nemohl ji převzít, sám byl tehdy ve vězení. Ocenění převzala tehdy jeho žena.
19:18
13. 10. 2024
Pád města Vuhledar urychlilo to, že Rusové měli k dispozici systém Starlink. Terminály získali zřejmě nezákonně, uvedl Kyiv Independent s odkazem na list Washington Post. „Prostě nás přemohli," řekl listu The Washington Post důstojník 72. mechanizované brigády. Řekl, že ruské použití Starlinku bylo klíčovým faktorem ztráty Vuhledaru.
⚡️Russia's illegal use of Starlink terminals hastened fall of Vuhledar, WP reports.
"They just overpowered us," an officer in the 72nd Mechanized Brigade told The Washington Post. He said Russia's Starlink use was a key factor in the loss of Vuhledar.https://t.co/FMBtVuAFAA
Americký prezident Joe Biden v pátek navštíví Německo. Agentuře Reuters i dalším médiím to řekly zdroje z německé vlády. Biden měl původně do Německa dorazit již tento týden, návštěvu však zrušil kvůli hurikánu Milton, který zasáhl Spojené státy. Nově plánovaná návštěva Německa bude podle zdroje agentury AFP trvat pouze jeden den.
Zdroje německého listu Der Spiegel uvedly, že Biden se v pátek setká s německým kancléřem Olafem Scholzem a prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. Rozhovory se podle listu budou týkat zejména války na Ukrajině a konfliktů na Blízkém východě.
14:03
13. 10. 2024
Informace o dobytí vesnice nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská armáda ve své denní zprávě uvedla, že její jednotky odrazily 36 ruských útoků v oblasti Pokrovska, včetně okolí Mychajlivky.
12:37
13. 10. 2024
Ruské ministerstvo podle agentury Reuters sdělilo, že ruské síly dobyly ukrajinskou vesnici Mychajlivka na východě země nedaleko strategického města Pokrovsk.
Mychajlivka se nachází na okraji města Selidove podél dálnice jižně od Pokrovska. Pokrovsk je klíčovým logistickým uzlem ukrajinské armády. Nachází se v něm jediný Ukrajinou kontrolovaný důl na koks, uhlí potřebné k výrobě oceli. Tento kov je pro vojenský průmysl nezbytný a jeho dovoz je nákladný, ztráta Pokrovsku by snížila jeho produkci na polovinu. Ruské jednotky v oblasti v posledních týdnech rychle postupují.
11:49
13. 10. 2024
Litevci dnes volí v prvním kole nový parlament. Volby podle agentury Reuters ovlivňují obavy z rostoucích životních nákladů a možná ruská hrozba. Nejvíce hlasů mohou získat opoziční sociální demokraté, zřejmě ale nebudou mít většinu. Druhé kolo je plánováno na 27. října.
Končící středopravicová koalice premiérky Ingridy Šimonytéové se potýká s poklesem popularity v důsledku inflace, která před dvěma lety přesáhla 20 procent. Zhoršují se veřejné služby a prohlubují se rozdíly mezi bohatými a chudými.
09:52
13. 10. 2024
Ruské jednotky protivzdušné obrany zničily v noci na dnešek 13 ukrajinských bezpilotních letounů nad třemi regiony sousedícími s Ukrajinou. Po šesti bezpilotních letounech sestřelily nad Belgorodskou a Kurskou oblastí. Jeden dron byl zničen nad Brjanskou oblastí, uvedlo ministerstvo obrany na telegramu.
08:58
13. 10. 2024
Ukrajina zničila 31 z 68 dronů, které Rusko v noci na dnešek vypustilo na její území. S odkazem na sdělení ukrajinských vzdušných sil na síti Telegram o tom informuje agentura Reuters.
Rusko v noci vypustilo na Ukrajinu kromě desítek dronů i čtyři rakety. Dvě balistické rakety Iskander-M zasáhly Poltavskou a Oděskou oblast ve středu a na jihu země a dvě řízené střely Kh-59 mířily na Černihivskou a Sumskou oblast na severu. Ukrajinské jednotky protivzdušné obrany 31 dronů zničily. Dalších 36 jich je nezvěstných, zbývající dron se stále nachází ve vzduchu, uvedlo ukrajinské letectvo.
08:06
13. 10. 2024
Ukrajinští vojáci odrazili útoky ruské armády v ruské Kurské oblasti, jejíž část obsadili na začátku srpna. V sobotu večer to podle agentury Reuters řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj se ukrajinské armádě podařilo udržet linii a neustoupit. Rusko v pátek oznámilo, že se mu v Kurské oblasti podařilo získat nazpět dvě vesnice.
„Co se týče kurské operace, Rusko se snažilo zatlačit naše pozice, ale držíme stanovené linie,“ uvedl ve svém večerním videu Zelenskyj. Velmi obtížné podmínky pro ukrajinskou armádu panují podle prezidenta na východě země - v Doněcké a Zaporožské oblasti. „Klíčová je odolnost našich jednotek. Vše záleží na naší odolnosti,“ uvedl Zelenskyj.
