„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Vážení čtenáři, těšíme se na shledanou zase zítra, pro tuto noc se online zpravodajství k dění na Ukrajině odmlčí.
22:01
2. 5. 2024
„Předvolební výroky Andreje Babiše podněcující protiukrajinské nálady považuji za nevhodné, nefér a nebezpečné,“ tweetuje prezident Petr Pavel. „Ale kampaň jeho oponentů, která z něj a hnutí ANO dělá zastánce ruských zájmů, je stejně nefér a stejně nebezpečná. Jedno ani druhé politickou kulturu v naší zemi nezlepší a důvěru občanů v politiky nezvýší,“ komentoval falešné webové stránky, jimiž koalice SPOLU paroduje slogan ANO a překrucuje ho na „Rusko, pro tebe všecko“.
Předvolební výroky Andreje Babiše podněcující protiukrajinské nálady považuji za nevhodné, nefér a nebezpečné. Ale kampaň jeho oponentů, která z něj a hnutí ANO dělá zastánce ruských zájmů, je stejně nefér a stejně nebezpečná. Jedno ani druhé politickou kulturu v naší zemi…
„Vyzýváme naše partnery ze zemí světové většiny, aby projevili ostražitost a nenechali se zatáhnout do další protiruské provokace Kyjeva a Západu, které nejsou zaměřeny na mír, ale na pokračování konfrontace s Ruskem,“ zdůraznila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Rusko se podle ní nehodlá zúčastnit nejen summitu o Ukrajině ve Švýcarsku, ale ani dalších akcí, na kterých by se probíral mírový plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, a to „ani v případě, že nás pozvou“.
20:03
2. 5. 2024
Státní agentura CzechTrade spustila novou službu s názvem Podpora ekonomické migraci, která má pomoci firmám se získáváním kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí. Služba cílí na zaměstnance ze zemí zahrnutých v Programu kvalifikovaný zaměstnanec od ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) – tedy Filipíny, Srbsko, Černou Horu, Indii, Kazachstán, Gruzii, Arménii a Ukrajinu. Službu mohou firmy využívat od středy.
„Firmy mají často problém s tím, že potřebují zahraniční zaměstnance a neví, na koho se v dané třetí zemi obrátit, což je náplní naší nové služby. Zástupci zahraničních kanceláří CzechTrade disponují odbornými znalostmi daného trhu a kontakty na prověřené agentury nebo konzultační firmy,“ uvedl generální ředitel agentury CzechTrade Radomil Doležal.
„Čas a práci, kterou by tedy firmy strávily nad hledáním vhodných personálních agentur v teritoriu, vykryjí naši zástupci za ně, a firmy tak mohou mít jistotu, že jim bude doporučena prověřená personální agentura,“ doplnil.
19:23
2. 5. 2024
Rusko posílá rafinovanou ropu Severní Koreji v množství, které zřejmě přesahuje limit stanovený Radou bezpečnosti OSN. Dnes to řekl mluvčí Bílého domu pro otázky národní bezpečnosti John Kirby.
Agentura Reuters píše, že Kirby s tímto oznámením přišel den poté, co byla v důsledku ruského veta rozpuštěna expertní komise OSN, která monitorovala dodržování sankcí zavedených proti KLDR.
„Moskva vetovala pokračování mandátu komise a zároveň z přístavu Vostočnyj dodává rafinovanou ropu Severní Koreji,“ řekl Kirby.
18:54
2. 5. 2024
Severoatlantickou alianci znepokojuje nedávná škodlivá činnost na území členských států bloku, která je součástí ruských hybridních aktivit. Prohlášení zmiňuje Česko, Estonsko, Německo, Lotyšsko, Litvu, Polsko a Británii.
„Spojenci v NATO vyjadřují hluboké znepokojení ohledně ruských hybridních aktivit, které tvoří hrozbu pro bezpečnost aliance,“ stojí v prohlášení. Ruské škodlivé aktivity podle NATO spočívají v sabotážích, dezinformačních kampaních, násilných činech či kybernetických útocích. Prohlášení poukazuje na nedávné události, které vedly k zahájení vyšetřování či zadržení osob v členských státech NATO.
„Odsuzujeme počínání Ruska a vyzýváme ho, aby dodržovalo své mezinárodní závazky, tak jak to činí spojenci (v NATO),“ stojí dále v prohlášení. Dokument uvádí, že NATO chce nadále posilovat odolnost proti takovým hrozbám a že „ruské aktivity neodradí spojence od další pomoci Ukrajině“.
18:19
2. 5. 2024
Brněnská organizace Nesehnutí vyzvala tuzemské politiky k bojkotu letních olympijských her v Paříži. Nesouhlasí s tím, že Mezinárodní olympijský výbor (MOV) umožnil navzdory pokračující ruské invazi na Ukrajině start některým ruským sportovcům a sportovkyním. Bojkot vnímá jako výraz solidarity, uvedl dnes v tiskové zprávě mluvčí Nesehnutí Marek Hadrbolec. Ruští a běloruští sportovci mohou závodit v Paříži jako jednotlivci, nesmějí používat národní symboly včetně vlajky a hymny a nemohou se účastnit týmových soutěží.
„Považujeme za velmi nešťastné, že na jedné z nejsledovanějších sportovních událostí, jejíž hodnoty jsou výjimečnost, respekt a přátelství, bude mít zastoupení válečný agresor, který tyto ideály soustavně porušuje,“ řekl Hadrbolec. Organizace vyzývá české političky a politiky, aby veřejně deklarovali, že se na protest her nezúčastní. „Dají tím najevo, že Rusko je válečný agresor a na olympiádu nepatří. A to bez ohledu na to, pod jakou vlajkou nebo označením jeho výprava startuje,“ dodal.
MOV loni v březnu ustoupil od dřívějšího doporučení plošně vyloučit sportovce z Ruska a Běloruska z mezinárodních soutěží a v prosinci povolil účast neutrálních sportovců z těchto zemí na OH. V reakci na to přerušil spolupráci s Českým olympijským výborem (ČOV) jeden z partnerů, CPI Property Group.
17:54
2. 5. 2024
Ruský plynárenský gigant Gazprom se v loňském roce propadl do čisté ztráty 629 miliard rublů (161 miliard Kč). V roce 2022 ještě hospodařil s čistým ziskem 1,2 bilionu rublů. Na výsledku se negativně projevilo mimo jiné i snížení prodeje plynu do Evropy o více než polovinu. Pro podnik je to první ztráta za více než 20 let.
Vývoz plynu z Ruska do Evropy, která bývala jeho hlavním exportním trhem, prudce poklesl kvůli politickým důsledkům konfliktu na Ukrajině. Gazprom má monopol na dodávky ruského plynu do zahraničí a stal se nejcitelnější obětí západních sankcí.
Gazprom uvedl, že v roce 2023 utrpěl čistou ztrátu z prodeje 364 miliard rublů. V roce 2022 dosáhl zisku 1,9 bilionu rublů. Celkové tržby společnosti loni klesly na 8,5 bilionu rublů z 11,7 bilionu rublů v roce 2022.
17:34
2. 5. 2024
„Specializované firmy každý den pořizují satelitní snímky ukrajinského území. Nepřítel může tyto snímky využít,“ řekla náměstkyně ukrajinského ministerstva obrany Kateryna Černohorenková. Dodala, že v době války je potřeba toto riziko minimalizovat.
Resort obrany uvedl, že podepsal memorandum o porozumění s nejmenovanými firmami zabývajícími se pořizováním satelitních snímků, které se týká omezení šíření snímků ve snaze zajistit, aby k nim nemělo přístup Rusko. Úřad se také dohodl s jednou ze společností, jejíž název nebyl z bezpečnostních důvodů zveřejněn, že bude každodenně pořizovat snímky s rozlišením od tří do pěti metrů. Své družicové obrázky takto zveřejňovaly například americké firmy Maxar Technologies a Planet Labs; už zřejmě přestaly.
Agentura Bloomberg nedávno informovala, že Evropská unie uvažuje o zařazení několika firem sídlících v Číně a Hongkongu na sankční seznam – údajně dodávaly Rusku satelitní snímky.
16:22
2. 5. 2024
Při ruském raketovém útoku v ukrajinské Charkovské oblasti dnes utrpělo zranění sedm lidí, z toho šest dětí. Informoval o tom šéf regionu Oleh Syněhubov na svém telegramovém kanálu. Rusové podle něho řízenými leteckými bombami KAB útočili na civilní infrastrukturu ve městě Derhači ležící na severozápad od Charkova.
16:19
2. 5. 2024
Rusko v dubnu použilo proti Ukrajině přes 3200 naváděných leteckých bomb, více než 300 střel různého typu a téměř 300 útočných bezpilotních letounů Šáhed, napsal dnes na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Před měsícem v podobné bilanci uvedl, že Rusové v březnu vyslali na Ukrajinu přes 3000 naváděných leteckých pum, více než 400 střel různých typů a přes 600 dronů Šáhed.
„Naše města a hromady od Sumské po Oděskou oblast, Dněpropetrovská, Charkovská, Doněcká oblast, Mykolajiv, Cherson, trpí každý den i noc tímto úmyslným a podlým terorem,“ napsal dnes Zelenskyj. Termín hromada je ukrajinské označení pro správní jednotky zahrnující například město a přilehlé vesnice. Kolik střel nebo dronů se ukrajinské protivzdušné obraně podařilo zlikvidovat, než udeřily, není z vyjádření hlavy státu zřejmé.
16:16
2. 5. 2024
Takhle nyní vypadá Časiv Jar. Město je úplně zničené, nepoškozenou budovu těžko hledat.
Ruský vojenský soud odsoudil k 25 letům vězení ukrajinského občana Serhije Karmazina (podle ruských zdrojů Sergeje Karmazina) jako agenta ukrajinské tajné služby SBU, který se dopustil špionáže, diverze a přípravy teroristického útoku v okolí Moskvy. Oznámila to dnes ruská státní tisková agentura TASS. Karmazin podle serveru The New Voice of Ukraine zapálil železniční zařízení v okolí Moskvy, ale SBU spolupráci s ním popřela a upozornila, že tento muž byl na seznamu válečných zajatců. Sama SBU dnes podle listu Ukrajinska pravda ohlásila dopadení kolaboranta s ruskými okupanty, kterému nyní hrozí deset let vězení a zabavení majetku.
15:50
2. 5. 2024
Ruské útoky na Ukrajině poškodily 50 procent energetického systému země, řekl to ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v rozhovoru pro Foreign Policy.
Russian attacks in Ukraine have damaged 50% of the country's energy system, - Kuleba in an interview with Foreign Policy pic.twitter.com/FbZSunFXFz
Ukrajinské speciální operační síly zničily odpalovací a nabíjecí instalaci ruského raketového systému „Buk“ na Sumy, uvedla tisková služba.
Ukrainian Special operations forces have destroyed the launch and loading installation of the Russian "Buk" missile system on the Sumy direction, the press service reported. pic.twitter.com/wDIaoJjLA8
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of May 2, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/cCxf67pmF5
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) 2. května 2024
14:44
2. 5. 2024
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo dobytí vsi Berdyči, která leží několik kilometrů severozápadně od Avdijivky, jíž se invazní síly zmocnily letos v únoru a od té doby ovládly také některé okolní vesnice. Syrskyj před několika dny uvedl, že se ukrajinští vojáci stáhli na západ od Berdyči, a připustil, že tam nepřítel dosáhl „určitých taktických úspěchů“. Ukrajinská vojska se podle něj ústupem snaží udržet svou bojeschopnost.
13:44
2. 5. 2024
Ukrajinské ministerstvo zahraničí představilo svou mluvčí vytvořenou umělou inteligencí (AI), která bude jménem ministerstva oznamovat konzulární novinky. Informoval o tom zpravodajský server Kyiv Post.
👋 Meet Victoria Shi — a digital representative of the MFA of Ukraine, created using AI to provide timely updates on consular affairs!
For the first time in history, the MFA of Ukraine has presented a digital persona that will officially comment for the media. pic.twitter.com/KTtuCVR1ku
Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru s týdeníkem The Economist opět připustil možnost vyslání západních pozemních jednotek na Ukrajinu. Stát by se tak podle něj mohlo v případě, že by Rusko prolomilo frontovou linii a Kyjev o pomoc požádal. O rozhovoru informuje agentura AFP.
„Pokud by Rusové prolomili frontovou linii, pokud by existovala ukrajinská žádost - což dnes není ten případ - měli bychom si legitimně tuto otázku (o pomoci) položit,“ nechal se slyšet Macron, který se podobně vyjádřil už několikrát.
12:24
2. 5. 2024
Kreml dnes označil za nepodložená tvrzení Spojených států, že ruské invazní síly použily proti ukrajinským vojákům chemické látky, a porušily tak mezinárodní úmluvu o chemických zbraních. Rusové podle Washingtonu proti ukrajinským silám nasadili dusivou látku chlorpikrin i chemické prostředky k potlačování nepokojů.
„Rusko bylo a zůstává věrné svým závazkům v rámci mezinárodního práva v této oblasti,“ reagoval dnes na dotaz novinářů mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle ruské agentury Interfax.
11:54
2. 5. 2024
Měsíce neochabujícího ruského dělostřeleckého bombardování zdevastovaly Časiv Jar, strategické město na východě Ukrajiny. Napsala to dnes agentura AP, která zveřejnila záběry z dronů, na nichž je vidět takřka vylidněné místo, kde prakticky nelze zahlédnout nepoškozenou budovu. Rusové se pokoušejí útočit na Časiv Jar z několika směrů, napsala dnes ukrajinská agentura Unian s odkazem na aktualizovanou mapu vývoje bojů od portálu DeepState.
11:06
2. 5. 2024
Švýcarská vláda dnes potvrdila, že zatím nepozvala Rusko na mírový summit o Ukrajině, který se v této alpské zemi uskuteční v červnu. Zároveň uvedla, že Rusko musí být součástí mírového procesu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X napsal, že na summit byly pozvány země, které se staví za principy Charty OSN a mezinárodního práva.
„Hlavy států a vlád ze všech kontinentů jsou zvány a očekává se jejich účast. Summit bude sloužit jako platforma pro diskusi o způsobech dosažení komplexního, spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu,“ uvedl Zelenskyj. „Jsem si jist, že každý mírumilovný národ na světě má zájem se summitu zúčastnit, protože jeho význam dalece přesahuje hranice Ukrajiny,“ doplnil.
10:25
2. 5. 2024
Češi patří ve střední a východní Evropě k zemím, jejichž obyvatelé hlavní odpovědnost za konflikt na Ukrajině připisují Rusku. Z devíti zkoumaných zemí má naopak tento názor nejnižší podporu na Slovensku, kde spolu s Maďarskem také převažuje postoj obyvatelstva, že Ukrajina by měla zůstat neutrální a nevstupovat do Evropské unie ani NATO. Nejnižší podíl zastánců členství své země v EU je v Česku, stále jsou to ale téměř tři čtvrtiny dotázaných. Vyplývá to z analýzy postojů obyvatel regionu, kterou dnes zveřejnila slovenská nevládní organizace Globsec. Na základě sondáží zjišťovala postoje obyvatel kromě Česka, Slovenska a Maďarska také v Polsku, Rumunsku, Bulharskua ve třech pobaltských zemích.
09:06
2. 5. 2024
Podívejte se na nejnovější snímky z Oděsy, kde včera zaútočilo Rusko.
07:41
2. 5. 2024
Ukrajinské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v západoruské Orlovské oblasti, uvedl na telegramu tamní gubernátor Andrej Klyčkov. Útok bezpilotních letounů z Ukrajiny, která se od února 2022 brání ruské invazi, na energetické zařízení dnes oznámil i šéf nedaleké Smolenské oblasti Vasilij Anochin. Kyjev jejich prohlášení nekomentoval.
Škody v Orlovské oblasti způsobily trosky sestřelených dronů, které zachytila ruská protivzdušná obrana, uvedl Klyčkov. Poškození infrastruktury podle něj vedlo k částečnému přerušení dodávek elektřiny do některých domácností. Možné oběti nezmínil.
06:14
2. 5. 2024
Dobré ráno,
nejméně 13 zraněných si včera večer v Oděse na jihu Ukrajiny vyžádal ruský útok podniknutý balistickou raketou. Úder také na místě vyvolal rozsáhlý požár, uvedla agentura Reuters s odkazem na šéfa správy Oděské oblasti Oleha Kipera.
Snímky a videa zveřejněná na platformě Telegram ukazují plameny na místě a velká oblaka kouře stoupající k nebi. Jeden z mediálních kanálů uvedl, že byl zasažen sklad velké poštovní a kurýrní společnosti, a zveřejnil video ukazující okamžik nárazu.
Agentura Reuters nemohla tyto zprávy nezávisle ověřit. Kurýrní společnost pozdě večer oznámila, že její třídicí sklad v Oděse zasáhla raketa, ale nikdo ze zaměstnanců podle ní nebyl zasažen.
Oděsa je častým terčem ruských útoků. Tři lidé zahynuli a další tři utrpěli zranění při ruském vzdušném útoku na toto přístavní město v noci na dnešek. Rusové na Oděsu zaútočili také v pondělí, kdy tam zemřelo pět lidí a dalších asi 30 utrpělo zranění. Silně poškozena byla budova soukromé právnické akademie.