„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Litva prodlouží bezletovou zónu poblíž svých hranic s Běloruskem do 1. prosince. Rozhodnutí přijala v srpnu poté, co na polské území dopadly drony, které pravděpodobně přiletěly z Běloruska. Pobaltský stát se rozhodl část svého vzdušného prostoru podél 679 kilometrů dlouhé hranice s Běloruskem uzavřít i s ohledem na rusko-běloruské vojenské cvičení Západ 2025. Původně mělo nařízení platit do října.

Litevská ministryně obrany Dovilé Šakalienéová zdůvodnila prodloužení nejnovějšími změnami zákonů, které litevské armádě umožňují rychleji a snadněji neutralizovat cizí drony. K tomu je ještě třeba připravit systém tak, aby mohl fungovat v praxi. Dokud nebude tato práce dokončena, vzdušný prostor zůstane uzavřen, vysvětlila dnes Šakalienéová.

Černihivská oblast na Ukrajině: Blízcí vítají vojáky propuštěné z ruského zajetí, vyměněné za ruské zajatce.

„Je nesmírně důležité zvýšit tlak na stínovou flotilu, protože tak snížíme schopnost Ruska financovat jejich válečné úsilí na Ukrajině,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron v Kodani po skončení summitu Evropského politického společenství (EPC). „V příštích dnech se setkají náčelníci generálních štábů, v koordinaci s NATO, v rámci koalice ochotných, aby projednali společné kroky,“ dodal. Koalici ochotných tvoří převážně evropští spojenci Ukrajiny včetně Česka.

Francouzští vojáci vstoupili ve středu na palubu tankeru Boracay, který je podle francouzských úřadů součástí flotily lodí umožňujících Rusku obcházet sankce na vývoz ropy. Plavidlo ale Francie podezírá především z podílu na ilegálních přeletech dronů nad dánskými civilními a vojenskými letišti z minulého týdne.

Rusko má dost vojáků, aby pokračovalo v bojích na Ukrajině, a tak by Kyjev měl usednout k vyjednávacímu stolu, prohlásil Vladimir Putin na Valdajském mezinárodním diskusním klubu v Soči.

Rusko úmyslně odpojilo okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnu od dodávek proudu v rámci příprav na její zapojení do vlastní sítě, uvedl šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Největší jaderná elektrárna v Evropě je odpojená od vnějšího napájení déle než týden, elektřinu pro chlazení odstavených reaktorů vyrábí dieselové generátory. Šéf ukrajinského jaderného dozoru Oleh Korikov dnes podle médií varoval před hrozbou jaderné havárie.

„Další krok Ruska bude ještě nebezpečnější: restartování okupovaného reaktoru bez řádného chlazení, bez jakékoli licence a bez dohledu,“ varoval Sybiha, podle kterého tento bezohledný krok poslouží pouze jako ukázka moci ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Nezodpovědné jednání Ruska zvyšuje riziko jaderných incidentů,“ zdůraznil Sybiha. „Každá akce Ruska představuje nejen smrtelné riziko, ale také dláždí cestu ke katastrofě,“ napsal. I nedávný výpadek dodávek proudu v Černobylské jaderné elektrárně, způsobený ruským útokem na rozvodnu ve městě Slavutyč, podle ministra ukazuje, že Moskva zneužívá jadernou bezpečnost jako zbraň.

Rusko rychle odpoví na provokace Evropy, která se hystericky militarizuje, řekl Vladimir Putin. Rusko ale nemá v úmyslu zaútočit na NATO, uvedl podle Reuters.

„Naléhavě jsem svolal řídící výbor, který jednomyslně potvrdil, že Polsko koupí nejnovější rakety Amraam ve verzi D pro letouny F-35,“ řekl novinářům polský vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz podle serveru Onet.

Zdůraznil, že Polsko je zatím jedinou zemí, která získala souhlas amerického Kongresu s nákupem těchto protileteckých střel. Těmi tak podle ministra budou disponovat jen Spojené státy a Polsko. Souhlas s nákupem 400 střel AIM-120D3 Amraam spolu s dalšími náležitostmi v maximální hodnotě 1,33 miliardy dolarů (asi 27,56 miliardy Kč) získalo Polsko letos v dubnu, připomněl server Defence 24.

Na F-35 už polští piloti trénují v Arkansasu, první pořízené stroje mají do Polska dorazit příští rok.

Polský list Gazeta Wyborcza přináší podrobnosti dnešního incidentu na Baltu. Ruské plavidlo, dlouhé 70 metrů, nezvykle manévrovalo nad podvodním plynovodem u polského pobřeží.

Mluvčí ministra pověřeného koordinací zvláštních služeb a mluvčí ministerstva vnitra na společné tiskové konferenci uvedli, že polská pohraniční stráž ve středu ráno zaznamenala ruský kutr nedaleko od podvodního plynovodu, nad kterým se asi na 20 minut zastavil. Rusové pak uposlechli radiového pokynu, aby okamžitě odpluli. Podrobností se mluvčí zdrželi, uvedli jen, že každý měsíc se stává několik podobných incidentů.

Loňský pokus o atentát na premiéra Roberta Fica byl teroristickým útokem, zopakovala dnes názor žaloby prokurátorka Katarína Habčáková v závěrečné řeči u prvoinstančního soudu v Banské Bystrici. Obžalovanému Juraji Cintulovi tak za střelbu na Fica, kterého vážně zranil, hrozí doživotí. 

Cintula po svém zadržení útok zdůvodňoval nesouhlasem s politikou kabinetu či zrušením elitního útvaru slovenské prokuratury. Žalobkyně poukázala také na jeho vyjádření, kdy vládu ve vztahu k EU označil za jidášskou. A chtěl, aby pokračovala vojenská podpora Ukrajině. Její poskytování Kyjevu ze státních zásob nynější Ficův kabinet po předloňském nástupu do úřadu zastavil. 

Francouzská justice bude soudit čínského kapitána lodi z takzvané ruské stínové flotily, kterou francouzští vojáci ve středu zadrželi u pobřeží Bretaně. Prokuratura proti kapitánovi vznesla obvinění kvůli tomu, že se odmítl podřídit výzvě armády, informovala dnes agentura AFP. Soud se bude konat 23. února. 

Francouzští vojáci vstoupili ve středu na palubu tankeru Boracay, který je podle francouzských úřadů součástí flotily lodí umožňujících Rusku obcházet sankce na vývoz ropy.

Plavidlo ale Francie podezírá především z podílu na ilegálních přeletech dronů nad dánskými civilními a vojenskými letišti z minulého týdne.

Úřady zadržely kapitána a jeho zástupce, oba jsou čínského původu, napsala AFP.

Rusko a Ukrajina si vyměnily válečné zajatce, po 185 z každé strany, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Kromě toho se do Ruska vrací 20 civilistů.

Rusko chce eskalovat válku a rozdělit Evropu, uvedl na úvod summitu Evropského politického společenství v Kodani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval mimo jiné na nedávná narušení evropského vzdušného prostoru, která jsou připisována Rusku. Evropa podle Zelenského musí dělat pravý opak, než Moskva očekává, tedy jednat společně a rozhodně.

Česku hrozí po nadcházejících parlamentních volbách nestabilita, vrací se do něj strašák populismu. Napsala to ve svém článku německá veřejnoprávní stanice Deutsche Welle. Podle regionálního listu Rheinpfalz se po volbách rozšíří počet členů Evropské unie blízkých Rusku na tři: Česko se přidá k Maďarsku a Slovensku. Web t-online či list Berliner Zeitung popisují české volby jako osudové, podle regionálních novin německého hlavního města ale v Češích žije tradice dobrého vojáka Švejka a jen málokdy volí radikální řešení.

„Rusko pokračuje ve svých brutálních útocích na Ukrajinu a všem musí být jasné, že nepřestane, dokud k tomu nebude donuceno,“ řekla v úvodním prohlášení na summitu evropských vůdců (EPC) hostitelka, dánská premiérka Mette Frederiksenová. Evropa podle ní musí být silná, aby ukázala, že „válka proti nám je nemyslitelná“.

Premiérka zdůraznila, že Ukrajina bojuje i za evropskou bezpečnost a brání všechny Evropany, proto si zaslouží vytrvalou podporu. „Pro některé je ruská hrozba velmi jasná, velmi přítomná, pro některé je stále daleko, ale nikdo nesmí být naivní. Tato válka není o Ukrajině, je o Evropě, o našich hodnotách a svobodách,“ prohlásila Frederiksenová, která u jednacího stolu v Kodani sedí vedle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „To, co děláme na Ukrajině, není charita, je to přímá obrana našeho kontinentu,“ dodala s tím, že je třeba posílit Ukrajinu a zároveň vyvinout větší tlak na Rusko.

Polsko dnes registruje další incident spojený s Ruskem v Baltském moři, ruské provokace jsou téměř každodenní záležitostí. Prohlásil to polský premiér Donald Tusk na summitu Evropského politického společenství v Kodani. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že je třeba vyvinout větší tlak na takzvanou ruskou stínovou flotilu, která přináší Moskvě zisky potřebné k financování pokračující agrese proti Ukrajině.

„Dostal jsem zprávu z Varšavy, máme další incident, blízko štětínského přístavu... máme nové incidenty v našem regionu, myslím v Baltském moři, každý týden, jsou téměř každodenní,“ citovala Tuska agentura Reuters.

Rusko v noci na dnešek podniklo vzdušný útok na ukrajinskou železniční infrastrukturu v různých částech země. S odvoláním na místopředsedu ukrajinské vlády Oleksije Kulebu to napsal server Ukrajinska pravda. Při útoku na depo v Oděse podle něj Rusové zranili strojvůdce, na severu země se zpozdily některé spoje.

Kromě Oděsy útočili Rusové také na železniční infrastrukturu v příhraničních regionech na severu Ukrajiny, včetně města Konotop, uvedl Kuleba, který vedle vicepremiérské funkce řídí ministerstvo pro regionální rozvoj. Některé spoje v Černihivské a Sumské oblasti mají podle něj kvůli ruským útokům zpoždění.

Ukrajinský prezident  Volodymyr Zelenskyj dorazil do Kodaně na summit Evropského politického společenství (EPC), sdružující 47 zemí. Dánská premiérka Mette Frederiksenová, jejíž země předsedá Radě EU a summit pořádá, při příjezdu na jednání zopakovala, že v Evropě probíhá hybridní válka. Zdůraznila proto důležitost posílení společné evropské obrany. „Do roku 2030 musíme být schopni se efektivně bránit,“ dodala.

Ukrajinští energetici plně obnovili dodávky elektřiny do všech zařízení Černobylské jaderné elektrárny, napsal dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na ministerstvo energetiky. O den dříve úřady informovaly o přerušení vnějšího napájení nyní už nefunkční atomové elektrárny kvůli ruskému dronovému náletu na rozvodnu ve městě Slavutyč. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že výpadek proudu trval přes tři hodiny.

Podle ministryně energetiky Svitlany Hrynčukové úroveň radiace v zařízení nepřekračuje normy a obyvatelé nejsou ohroženi. O den dříve ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že kvůli ruskému útoku na Slavutyč se bez elektřiny ocitla i Černobylská jaderná elektrárna, kde vznikla mimořádná situace. Bez napájení zůstalo klíčové zařízení, které izoluje zničený čtvrtý energetický blok Černobylské jaderné elektrárny a zabraňuje úniku radioaktivních materiálů do životního prostředí, uvedl resort.

„Letadla podobná dronům byla pozorována a hlášena v regionu Dithmarschen, v okrese Rendsburg-Eckernförde, stejně jako nad Kielem – včetně kritické infrastruktury a vojenských zařízení,“ potvrdila Sabine Sütterlinová-Waacková, ministryně vnitra německé spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko, informace z minulého týdne. 

Incident podle agentury Reuters vyšetřují bezpečnostní složky kvůli podezření z možné špionáže či sabotáže. Spolková země je v pohotovosti po výskytu dronů v sousedním Dánsku.

„Kvůli nedávným incidentům v Dánsku a dalších evropských zemích zahájilo Šlesvicko-Holštýnsko konzultace se spolkovou vládou a německými ozbrojenými silami,“ uvedla ministryně koncem září. Neposkytla ale žádné podrobnosti ohledně toho, kolik dronů a kde bylo spatřeno. Nyní upřesnila, že šlo o různé typy a velikosti. „Jsou to očividně typické nástroje hybridní války,“ dodala.

V jihoukrajinské Oděse byly v noci slyšet výbuchy, na město útočily ruské drony. S odvoláním na místní obyvatele a úřady to dnes napsal server RBK-Ukrajina a ruská služba BBC, podle níž v některých čtvrtích byly přerušeny dodávky elektrického proudu. Dnešek je v přístavním městě den smutku poté, co v něm a jeho okolí tento týden zahynulo deset lidí kvůli bouři a záplavám.

„Oděso, prosím, zůstaňte na bezpečných místech! Město je pod útokem nepřátelských bezpilotních letadel,“ napsal v noci na telegramu starosta města Hennadij Truchanov. Později informoval o odvolání leteckého poplachu v Oděské oblasti.

O zvucích explozí ve městě informovali svědci na místě, píše RBK-Ukrajina. Z dostupných zpráv není zcela jasné, zda výbuchy znamenaly zásahy nějakých míst nebo likvidaci dronů protivzdušnou obranou. BBC s odvoláním na místní telegramové kanály píše, že drony zasáhly energetický objekt, a informuje o výpadcích v dodávkách elektřiny či vody v některých čtvrtích a také o rozsáhlém požáru.

Americký prezident Donald Trump nedávno povolil, aby zpravodajské služby a ministerstvo obrany pomáhaly Kyjevu s útoky proti energetické infrastruktuře hluboko ve vnitrozemí Ruska. Američané se též obrátili na spojence v NATO, aby Ukrajině poskytli podobnou podporu. Rozšířené sdílení informací od tajných služeb je dalším signálem, že Trump posiluje podporu Ukrajiny poté, co jeho snahy přivést Rusko a Ukrajinu k mírovým jednáním uvázly v mrtvém bodě, píše Wall Street Journal.

Podle amerických činitelů je to poprvé, co Trumpova administrativa pomůže Ukrajincům s útoky s nasazením zbraní dlouhého dosahu proti energetickým objektům hluboko v Rusku. Spojené státy už dlouho poskytují ukrajinské armádě podporu při dronových a raketových útocích, díky dalším informacím od zpravodajských služeb ale bude moci lépe útočit na rafinérie, ropovody a plynovody, elektrárny a další objekty na území sousední země. Cílem těchto ukrajinských operací je omezit Rusku příjmy z ropy, které mu pomáhají financovat válku proti sousední zemi. Než začnou informace Ukrajincům předávat, čekají ještě američtí činitelé na písemné instrukce z Bílého domu.

„Aliance nemá příslušný aparát, který by se mohl věnovat nějaké iniciativě. Zároveň neexistuje shoda mezi spojenci, že NATO má řešit smrtící zbraně pro Ukrajinu. Všechna ta pomoc, která se dneska dělá, tak je nesmrtícího, neletálního charakteru, pokud to řeší sekretariát NATO,“ podotkl šéf diplomacie Jan Lipavský v reakci na tezi hnutí ANO, že by muniční iniciativu mělo zaštiťovat NATO, ne ČR.

Spojené státy budou Ukrajině poskytovat informace od zpravodajských služeb, které bude moci využít k útokům proti energetické infrastruktuře hluboko ve vnitrozemí Ruska. Píše o tom The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele.