„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v sobotu ráno, dobrou noc.
21:46
28. 6. 2024
21:46
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil propuštění a návrat deseti ukrajinských civilistů,které zadržovalo Rusko. Mezi propuštěnými je i jeden představitel krymských Tatarů a také dva řeckokatoličtí kněží z města Berďansk, oznámil ukrajinský prezident na sociálních sítích.
„Podařilo se nám osvobodit dalších deset našich lidí z ruského zajetí, navzdory všem obtížím,“ uvedl Zelenskyj. Sdělil přitom i jména propuštěných, kteří se už podle něj vrátili na Ukrajinu.
21:21
28. 6. 2024
21:21
Nejmladšímu ze zabitých ruských vojáků, jejichž jména zjistila BBC, bylo teprve 18 let, jeden měsíc a 27 dní. Daniil Čisťakov ze Smolenska se podle příbuzných upsal armádě den po 18. narozeninách. U výsadkářů začal sloužit 26. srpna a 16. října zahynul.
20:30
28. 6. 2024
20:30
Mezinárodní olympijský výbor (MOV) zveřejnil na svém webu jména dalších šesti ruských a dvou běloruských sportovců, kteří se jako neutrální mohou zúčastnit pařížských her. Pozvánku už ve třech vlnách dostalo 47 sportovců z těchto dvou zemí, přičemž 20 z nich svůj start v Paříži potvrdilo.
19:57
28. 6. 2024
19:57
Nejméně jednoho mrtvého a šest zraněných si dnes vyžádal útok na město Dnipro, kde ruská raketa zasáhla devítipodlažní dům. Uvedly to ukrajinské úřady. Ruské úřady naopak hlásí dva zraněné v Belgorodské oblasti sousedící s Ukrajinou - jeden byl zraněn při ostřelování pohraniční vesnice, druhý při náletu ukrajinských dronů na Belgorod.
18:36
28. 6. 2024
18:36
Rusko bude muset zahájit výrobu a následně rozmístit rakety krátkého a středního doletu v reakci na obdobné počínání Spojených států ve světě. Na jednání své bezpečnostní rady to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin. Není to poprvé, kdy ruští představitelé hrozí Západu, který poskytuje vojenskou a další pomoc Ukrajině. Ta se už déle než dva roky brání ruské agresi.
18:04
28. 6. 2024
18:04
Běloruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že na hranicích s Ukrajinou posiluje bezpečnostní opatření. Rozhodlo se tak po sérii údajných incidentů, které se na hranicích měly odehrát.
17:13
28. 6. 2024
17:13
Ukrajinské ozbrojené síly při útoku z tohoto týdne zničily ruské kosmické komunikační centrum. S odvoláním na ukrajinskou armádu to dnes uvedla agentura Reuters.
Středisko dálkového vesmírného spojení u vesnice Vityne poblíž města Jevpatorija na okupovaném Krymu se ukrajinským silám podařilo zasáhnout v noci na 24. června, napsal server The Insider s odvoláním na satelitní snímky. Ty podle portálu zachycují způsobené škody i stopy po požáru.
16:52
28. 6. 2024
16:52
Hudební streamovací služba Spotify se rozhodla odstranit hudbu od několika interpretů, kteří skrze ni podporovali ruskou agresi. Informoval o tom server Kyiv Independent.
15:29
28. 6. 2024
15:29
Ruské ministerstvo obrany hlásí dobytí obce Rozdolivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Ukrajinské úřady mezitím informovaly o čtyřech obětech ruského bombardování obce Ňju-Jork ve stejném regionu. Podobná prohlášení stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
14:33
28. 6. 2024
14:33
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom začne od roku 2027 vyvážet deset miliard metrů krychlových plynu do Číny. Na výroční valné hromadě akcionářů to dnes podle agentury Reuters uvedl šéf firmy Alexej Miller. Řekl také, že plynovod Síla Sibiře do Číny, který zahájil provoz na konci roku 2019, dosáhne plánované kapacity 38 miliard m3 ročně v roce 2025.
Gazprom se snaží zvýšit vývoz plynu do Číny poté, co se mu v důsledku ruské války na Ukrajině zhroutil vývoz do Evropy, odkud podnik získával přibližně dvě třetiny příjmů z jeho prodeje.
13:39
28. 6. 2024
Česko a Ukrajina podepíší bezpečnostní dohodu ve čtvrtek 18. července na summitu Evropského politického společenství v Londýně. Na síti X to dnes oznámil premiér Petr Fiala (ODS). S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se ve čtvrtek shodli na tom, že obě strany dokončí jednání o textu dohody před summitem Severoatlantické aliance (NATO) ve Washingtonu, který se koná druhý červencový týden.
S prezidentem @ZelenskyyUa jsme se včera shodli, že jednaní o textu česko-ukrajinské bezpečnostní dohody dokončíme před summitem NATO ve Washingtonu.
Podepíšeme ji poté na summitu Evropského politického společenství 18. 7. v Londýně.
Spojené státy, Izrael a Ukrajina jednají o dodávce až osmi systémů protivzdušné obrany Patriot Kyjevu. Na svém webu to píše list Financial Times (FT) s odvoláním na pět nejmenovaných zdrojů. Deník v této souvislosti připomíná, že Izrael v dubnu oznámil, že začne vyřazovat svých osm baterií Patriot, které jsou starší než tři desetiletí, a nahradí je modernějšími systémy. Takové množství Patriotů by výrazně zlepšilo schopnost Ukrajiny čelit ruským útokům.
12:40
28. 6. 2024
Rychlý vstup Ukrajiny do Evropské unie má ze čtyř zemí visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Maďarsko,Polsko a Slovensko) nejnižší podporu v Česku. V ČR si zároveň největší podíl obyvatel ze zemí V4 myslí, že ukrajinští uprchlíci představují pro jejich zemi zátěž. Vyplývá to z analýzy bratislavského nevládního Institutu pro veřejné otázky (IVO) na základě průzkumů z konce loňska, jejíž výsledky IVO dnes představil novinářům.
Jen 26 procent Čechů bylo nakloněno rychlému přijetí Ukrajiny do EU, stejný názor má 29 procent Maďarů, 31 procent Slováků, ale až 64 procent obyvatel Polska. Rozhovory o svém přistoupení k EU zahájil Kyjev tento týden.
12:00
28. 6. 2024
Polsko podle premiéra Donalda Tuska téměř jistě ještě do červencového summitu NATO ve Washingtonu podepíše bezpečnostní dohodu s Ukrajinou. Informovala o tom agentura Reuters. Dohodu má v plánu v příštích dnech podepsat také Česko, potvrdily zdroje ČTK. Bezpečnostní dohodu, která slibuje pokračování vojenské i další pomoci Kyjevu, který se už před dva roky brání ruské agresi, podepsala Ukrajina ve čtvrtek i s celou Evropskou unií. Kyjev na ceremonii v Bruselu zastupoval prezident Volodymyr Zelenskyj a EU předseda Evropské rady Charles Michel i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Musím společně s ministrem obrany určit, jak můžeme pokračovat v podpoře Ukrajiny, zároveň ale nemůžeme oslabit obranné schopnosti Polska,“ uvedl Tusk. „Existuje 99procentní šance, že tuto dohodu s prezidentem Zelenským (před summitem) podepíšeme,“ dodal podle Reuters.
11:36
28. 6. 2024
Ukrajinská i ruská média si dnes všímají výroků hlavních kandidátů na příštího amerického prezidenta, které zazněly s ohledem na ruskou válku proti Ukrajině během první předvolební debaty mezi někdejším prezidentem USA Donaldem Trumpem a současným šéfem Bílého domu Joem Bidenem. Trump označil podmínky ruského prezidenta Vladimira Putina pro jednání o míru na Ukrajině za nepřijatelné, píší ruské agentury TASS či Interfax i ukrajinská veřejnoprávní stanice Suspilne, weby Ukrajinska pravda nebo RBK-Ukrajina.
09:59
28. 6. 2024
Za poslední den ztratil protivník 1170 lidí, 24 tanků, 21 obrněných vozidel, 50 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
09:24
28. 6. 2024
V bojích v okolí ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny byla tento týden zničena stanice pro monitoring radiace, informoval ve čtvrtek šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Podotkl, že se kvůli takovým incidentům dále snižují možnosti zachycení a měření radioaktivních emisí v případě krizové situace na největší jaderné elektrárně v Evropě, kterou okupují ruské invazní síly. Stanice leží 16 kilometrů na jihozápad od elektrárny a byla zničena při ostřelování a následném požáru. Personál elektrárny experty MAAE působící na místě v pondělí informoval o přerušení spojení s monitorovací stanicí. "Kvůli bezpečnostní situaci se tým nemohl dostat ke stanici, aby potvrdil její zničení," píše se ve zprávě MAAE. Elektrárna leží v oblasti aktivních bojů mezi ukrajinskou armádou a ruskými okupačními jednotkami.
08:40
28. 6. 2024
Ruský ministr obrany Andrej Belousov nařídil generálnímu štábu, aby přišel s návrhy, jak naložit s „provokacemi“ ze strany amerických strategických dronů nad Černým mořem. V prohlášení jeho ministerstvo uvedlo, že sleduje zvýšenou aktivitu amerických dronů, které podle něj provádějí průzkum a sbírají informace pro vysoce přesné západní zbraně používané ukrajinskou armádu k útokům na ruské cíle. „Dokládá to zvýšené zapojení Spojených států a zemí NATO do konfliktu na Ukrajině na straně kyjevského režimu,“ tvrdí Moskva.
07:57
28. 6. 2024
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila 25 ukrajinských dronů, informuje ministerstvo obrany v Moskvě. Nad Brjanskou oblastí dvanáct, devět nad Smolenskou oblastí, další stroje pak nad Voroněžskou, Kurskou a Rostovskou oblastí.
„Ve 04:35 bezpilotní letoun zaútočil na sklad pohonných hmot v Mičurinském okresu v Tambovské oblasti. V důsledku toho vznikl nevelký požár,“ informoval na telegramu gubernátor Tambovské oblasti na západě Ruska Maxim Jegorov. Dodal, že k zásahu přijelo jedenáct hasičských jednotek. Nikomu se podle něj nic nestalo a k nejbližším obydleným místům to jsou od skladu tři kilometry. V případě nutnosti je úřady evakuují, uvedl Jegorov. „Situace je pod kontrolou,“ ujistil.
06:50
28. 6. 2024
Udržení jednoty Evropské unie a ochranu jejích zájmů v kontextu války na Ukrajině a rostoucí geopolitické nestability vidí jako svůj hlavní úkol končící estonská premiérka Kaja Kallasová, kterou ve čtvrtek večer nominoval summit EU na novou šéfku unijní diplomacie. Spolu s ní do vrcholných funkcí premiéři a prezidenti členských zemí vybrali německou političku Ursulu von der Leyenovou, která má dalších pět let vést Evropskou komisi, a portugalského expremiéra Antónia Costu, kterého pověřili řízením Evropské rady.
06:48
28. 6. 2024
Republikán Donald Trump dnes zopakoval své tvrzení, že ruská invaze na Ukrajinu by nezačala, kdyby Spojené státy měly skutečného lídra, kterého by ruský prezident Vladimir Putin respektoval. Trump v debatě uchazečů o Bílý dům na stanici CNN demokratického prezidenta Joea Bidena nařkl, že ruskou invazi na Ukrajinu „podpořil“, aniž své tvrzení jakkoliv rozvedl. Prohlásil rovněž, že sám by konflikt na Ukrajině vyřešil hned po volbách, ještě před inaugurací, nevysvětlil však, jak by toho docílil. Biden na Trumpovu adresu řekl, že „v životě neslyšel tolik blábolů“, Putina označil za „válečného zločince“ a vyzdvihl jednotu NATO.