„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Nejméně čtyři lidé přišli o život a dalších šest desítek utrpělo zranění při ruských náletech Charkov na východě Ukrajiny během v noci na dnešek, uvedla média poté, co starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov oznámil, že v nemocnici podlehla zraněním manželka muže, který byl při náletu zabit.
Dříve na telegramu šéf charkovské oblastní správy Oleh Syněhubov informoval o třech mrtvých. Ukrajinské letectvo uvedlo, že zneškodnilo 49 z celkem 85 ruských dronů vyslaných během noci. Ruské ministerstvo obrany oznámilo sestřelení 32 ukrajinských dronů v noci a jednoho dalšího bezpilotního letounu ráno.
21:05
11. 6. 2025
Ukrajinská armáda také dnes uvedla, že cílem ukrajinského útoku v Tambovské oblasti byl tamní závod na výrobu střelného prachu, v jehož prostorách začalo po zásahu hořet. Tato továrna patří podle ukrajinských ozbrojených sil ke klíčovým závodům, které se podílejí na vyzbrojování Ruska. Rusové tu vyrábějí střelný prach pro různé zbraně malé velikosti, pro dělostřelectvo i pro raketové systémy.
Gubernátor Tambovské oblasti Jevgenij Pervyšov podle BBC informoval o odražení ukrajinského útoku na tamní město Kotovsk. „V důsledku pádu jednoho ze sestřelených dronů vypukl požár, který uhasili hasiči. Zranění nejsou,“ uvedl ruský činitel, aniž by specifikoval cíl útoku.
20:39
11. 6. 2025
Snímky ze summitu jihovýchodní Evropy v ukrajinské Oděse.
20:09
11. 6. 2025
Srbský prezident Aleksandar Vučić dnes přicestoval do Oděsy na jihu Ukrajiny, kde se koná regionální summit jihovýchodní Evropy. Za 12 let, co je u moci, je to poprvé, co tento Moskvě nakloněný politik navštívil Ukrajinu, uvedla agentura Reuters. Přístavní město Oděsa na pobřeží Černého moře tento týden čelilo masivnímu útoku ruských dronů a střel.
18:49
11. 6. 2025
Ukrajina dostane od Velké Británie 2,26 miliardy dolarů na nákup zbraní, uvedl premiér. Nové financování bude použito na nákup systémů protivzdušné obrany Rapid Ranger a lehkých víceúčelových raket Martlet, uvedl premiér Denys Šmyhal.
⚡️ Ukraine to get $2.26 billion from UK for arms purchases, PM says.
The new funding will be used to buy Rapid Ranger air defense systems and Martlet light multipurpose missiles, Prime Minister Denys Shmyhal saidhttps://t.co/SNYqLF9X02
Soud v Estonsku vyměřil šestiletý trest vězení estonské novinářce ruského původu Světlaně Burcevové, kterou shledal vinnou z vlastizrady a porušení mezinárodních sankcí. Informovala o tom dnes estonská veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice ERR. Stanovisko odsouzené zatím není k dispozici, podle agentury AFP má 30 dní na to, aby se proti verdiktu odvolala.
16:36
11. 6. 2025
Evropská komise dnes informovala o realizaci migračního balíčku, který byl přijat před rokem, v červnu 2024. Podle unijní exekutivy bylo za uplynulý rok dosaženo významného pokroku na úrovni Evropské unie i jednotlivých členských států, nicméně je zapotřebí ještě další úsilí k řešení zbývajících výzev tak, aby byl pakt o migraci a azylu plně funkční v červnu 2026, uvedla EK ve svém prohlášení.
Evropská komise před rokem zveřejnila harmonogram, který má zajistit, že migrační balíček začne v jednotlivých členských státech EU platit podle plánu. Takzvaný společný prováděcí plán k paktu o migraci a azylu stanovil milníky pro všech 27 států a ukázal jim cestu, jak celkem deset norem, který balíček tvoří, uvést do praxe.
Evropská komise již dříve potvrdila, že součástí balíčku je i výjimka pro země jako Česká republika, které hostí velký počet uprchlíků z Ukrajiny. "Země jako Česká republika, která již projevila solidaritu tím, že hostí velké množství Ukrajinců, bude moci být osvobozena od jakýchkoli povinných solidárních příspěvků," uvedla loni v dubnu tehdejší eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová.
15:27
11. 6. 2025
Dvouměsíční domácí vězení dnes soud v Pskově uložil ruskému opozičnímu politikovi Lvu Šlosbergovi. Místopředseda mimoparlamentní liberální strany Jabloko byl obviněn mimo jiné z diskreditace armády, informovala ruská státní tisková agentura TASS.
Šlosberg se podle obžaloby dopustil diskreditace ruského vojska svým vyjádřením v televizních debatách, kde se vyslovil pro okamžité ukončení války Ruska proti Ukrajině. Konflikt označil za „krvavé šachy“.
Jedenašedesátiletý Šlosberg byl dříve za kritiku války dvakrát pokutován. Úřady jej také označily hanlivou nálepkou „zahraniční agent“ a nyní jej trestně stíhají za vyhýbání se povinnostem, které jsou s tímto označením spojené.
14:56
11. 6. 2025
Londýnský soud rozhodl ve prospěch společností pronajímajících letadla v miliardovém sporu s pojišťovnami o náhradu škody za letadla, která zůstala v Rusku po invazi na Ukrajinu v roce 2022. Největší světový pronajímatel letadel, společnost AerCap se sídlem v Irsku a několik dalších firem, včetně americké společnosti Carlyle Aviation Partners, žalovalo desítky pojišťoven po celém světě v jednom z největších pojistných sporů, které se kdy v Londýně odehrály. Mezi žalovanými byly pojišťovny jako AIG, Lloyd's, Chubb či Swiss Re.
Londýnská žaloba se týkala téměř 150 letadel, jejichž celková hodnota dříve dosahovala až 4,7 miliardy dolarů (101,8 miliard korun), ačkoli některé dohody o narovnání uzavřené v době soudního procesu původní hodnotu snížily. Letadla zůstala v Rusku kvůli západním sankcím, které si vynutily ukončení pronájmu letadel poté, co Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu v únoru 2022.
Soudce dospěl k závěru, že pronajímatelé o letadla přišli 10. března 2022, kdy Rusko zákonem zakázalo vývoz letadel a leteckého vybavení. Podle soudce šlo o „akt ruské vlády“, což znamená, že pronajímatelé letadel mají nárok na pojistné plnění z pojištění válečných rizik. Zároveň uvedl, že pojistitelé nemohou odmítnout plnění s odvoláním na protiruské sankce EU nebo USA, protože tyto sankce nebrání tomu, aby pojišťovny vlastníky letadel odškodnily.
14:19
11. 6. 2025
Poradce Kremlu Medinskij potvrdil předání 1212 těl padlých vojáků Ukrajině a oznámil, že Rusko získalo pozůstatky 27 vlastních bojovníků.
13:35
11. 6. 2025
Polská kontrarozvědka ABW zatkla osmadvacetiletého muže z města Bydhošť na severu země pro podezření ze špionáže pro ruskou tajnou službu. Muž byl obviněn ze „shromažďování a předávání informací o provozu kriticky důležitých obranných zařízení, které by mohly poškodit Polskou republiku“, napsal na X mluvčí ministerstva vnitra Jacek Dobrzyński. „Na základě rozhodnutí soudu stráví muž následující tři měsíce ve vazbě,“ dodal s tím, že v případě odsouzení mu hrozí osm let vězení až doživotí.
Podle vyjádření prokuratury, na které se odvolává agentura PAP, byl muž zadržen 4. června. Výzvědnou činnost v Polsku i zahraničí prováděl od února do března. Podezřelý má vysokoškolské vzdělání a podle vyšetřovatelů jednal z ideologických pohnutek a proruského přesvědčení.
12:05
11. 6. 2025
Na Ukrajinu se vrátila těla 1212 padlých vojáků, pozůstatky budou co nejdříve identifikovány, oznámil na telegramu ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Úřad dohodu s Rusy nezmiňuje, nicméně server Ukrajinska pravda v této souvislosti připomněl, že ukrajinští a ruští zástupci se minulé pondělí v Istanbulu dohodli na rozsáhlé výměně zraněných vojáků a mladších 25 a zároveň také na repatriaci těl padlých.
11:47
11. 6. 2025
Finsko si předvolalo vysokého ruského diplomata kvůli podezření, že Rusko podruhé za tři týdny narušilo finský vzdušný prostor. Finská vláda tvrdí, že ruský vojenský letoun v úterý přeletěl u pobřeží města Porvoo, které se nachází asi 114 kilometrů západně od hranic s Ruskem. Finská pohraniční stráž incident vyšetřuje.
„Ministerstvo zahraničních věcí pozvalo úřadujícího šéfa ruské mise, aby se k této záležitosti vyjádřil,“ uvedl resort.
Dvě ruská vojenská letadla naposledy narušila finský vzdušný prostor 23. května, když přelétala opět poblíž Porvoo. Polské ministerstvo obrany tentýž den uvedlo, že zaznamenalo pohyb ruského letounu i v mezinárodním vzdušném prostoru nad Baltským mořem. Finsko a Polskou jsou členy NATO.
11:27
11. 6. 2025
Ruské ministerstvo obrany ráno oznámilo zničení 32 ukrajinských dronů během noci, z toho 16 nad Voroněžskou oblastí, osmi nad Kurskou, pěti nad Tambovskou, dvou nad Rostovskou a jednom nad Černým mořem u poloostrova Krym, který Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014. Ráno ohlásilo sestřel dronu nad Belgorodskou oblastí. Rusko obvykle nesděluje celkový rozsah ukrajinských vzdušných útoků a hlásí pouze sestřelené drony.
Ruská služba stanice BBC s odvoláním na telegramové kanály a svědectví místních obyvatel napsala, že cílem ukrajinského útoku v Tambovské oblasti byl tamní závod na výrobu střelného prachu. Regionální gubernátor Jevgenij Pervyšov podle BBC informoval o odražení ukrajinského útoku na tamní město Kotovsk. „V důsledku pádu jednoho ze sestřelených dronů vypukl požár, který uhasili hasiči. Zranění nejsou,“ uvedl ruský činitel, aniž specifikoval cíl útoku.
Dobré drony navštívily fabriku na střelný prach v Tambovské gubernii. Zveřejnila Astra. pic.twitter.com/HNO3OUoO1D
V charkovské nemocnici zemřel pětašedesátiletý muž, který měl rozsáhlé popáleniny. Smutná bilance nočního ruského úderu tak aktuálně zní tři mrtví a šest desítek raněných. „Ve dvou čtvrtích města bylo provedeno sedmnáct dronových útoků,“ uvedl starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov a dodal, že mezi zraněnými jsou děti. Zasaženy jsou podle něj vícepodlažní budovy, rodinné domy, dětská hřiště, podniky i veřejná doprava.
10:52
11. 6. 2025
Rafinérská společnost Orlen Unipetrol dnes začala vracet ropu vypůjčenou ze státních rezerv. Potřebovala ji od března pro závod v Litvínově kvůli zastavení dodávek z ruského ropovodu Družba, stát tehdy rozhodl o půjčce až 330.000 tun ropy.
„Mohu potvrdit, že společnost Orlen Unipetrol začala dnešním dnem vracet ropu, kterou jsme jí na jaře zapůjčili, aby mohla nadále v rafinerii v Litvínově vyrábět naftu a další produkty pro český trh. Místo ruské ropy nám ale vrací lehkou ropu typu Azeri Light, kterou zpracovává rafinerie v Kralupech nad Vltavou. To znamená, že nově budeme mít zásoby pro obě rafinerie. Historicky byla totiž v českých rezervách jen ruská ropa pro Litvínov,“ uvedl předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr..
Litvínovská rafinerie potřebovala podle SSHR půjčit celkem čtyři nádrže ropy z českých rezerv. „Díky tomu se podařilo stabilizovat zásobování českého trhu s pohonnými hmotami a řidiči nic nepoznali,“ podotkl šéf správy. První nádrž s neruskou ropou by podle něj měl Orlen Unipetrol vrátit do konce června a další tři nádrže pak do konce srpna
10:07
11. 6. 2025
„Naše schopnost jaderného odstrašení Spojených států amerických (a jakéhokoliv jiného potenciálního protivníka) neutrpěla v důsledku těchto akcí významnou škodu, a to z toho důvodu, že rozsah následků tohoto útoku je Kyjevem záměrně, úmyslně a účelově zveličován,“ řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov k Operaci Pavučina, kdy ukrajinské drony zaútočily na základny ruského letectva a bylo zničeno několik strategických bombardérů
Ukrajina tvrdí, že při operaci tajné služby SBU začátkem června bylo zasaženo a do nějaké míry poškozeno až 41 ruských letadel. Jiné odhady hovoří o více než deseti zničených letounech.
Podle Rjabkova lze poškozenou techniku obnovit. Rusko navíc kromě strategických bombardérů disponuje dalšími systémy jaderného odstrašení, které žádnou škodu neutrpěly - ponorkami a balistickými raketami. Strategické bombardéry však rovněž útočí na Ukrajinu konvenčními raketami.
10:04
11. 6. 2025
Srbský prezident Aleksandar Vučić dnes přicestuje na Ukrajinu. Informovala o tom agentura Tanjug s odvoláním na sdělení kanceláře hlavy srbského státu. Půjde o první Vučičovu návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze v únoru 2022.
V květnu se Vučić, který udržuje úzké vztahy s ruským vedením, zúčastnil oslav konce druhé světové války v Moskvě. Pak se má zúčastnit konference Globsec v Praze.
09:11
11. 6. 2025
Ukrajina přijde o další území, pokud nepřijme ruské požadavky. V rozhovoru s americkým deníkem The Wall Street Journal to uvedl hlavní ruský vyjednavač a prezidentský poradce Vladimir Medinskij. Ukrajina, která se již více než tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské invazi, má ruské požadavky za ultimáta.
Rozhovor americkému deníku poskytl Medinskij po druhém kole přímých ukrajinsko-ruských jednání v Istanbulu. Rozhovory nepřinesly žádný průlom, strany se ale dohodly na další výměně vězňů a těl padlých vojáků.
„Chceme mír,“ tvrdil poradce ruského prezidenta Vladimira Putina. „Ale pokud se Ukrajina bude i nadále řídit národními zájmy jiných, pak prostě budeme nuceni reagovat,“ dodal.
08:23
11. 6. 2025
Vzdušné údery na Charkov: Raněných se eviduje už 57. Hasiči i tisková agentura AP přinášejí fotky plamenů, jež zachvátily obytný dům.
Devět zraněných, včetně dvouleté dívky a patnáctiletého chlapce, bylo hospitalizováno, uvedl na Telegramu šéf oblastní správy Oleh Siněhubov. Dodal, že údery zasáhly také městské trolejbusové depo a několik obytných budov.
06:56
11. 6. 2025
Dobrý den, vážení četnáři,
dva lidé zahynuli a nejméně 37 dalších bylo v noci na dnešek zraněno při ruských vzdušných úderech na Charkov, informovala agentura AFP s odvoláním na starostu druhého největšího ukrajinského města. Stalo se tak den poté, co podobné ruské útoky na Kyjev a Oděsu, jedny z největších od začátku ruské invaze v únoru 2022, připravily o život tři lidi. Rusko se k dnešnímu útoku bezprostředně nevyjádřilo.