„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Děkujeme, že jste sledovali naše dnešní zpravodajství týkající se války na Ukrajině. Další novinky vám budeme přinášet zase od zítřejšího brzkého rána, prozatím přejeme dobrou noc. 

V ukrajinském hlavním městě jsou dnes pozdě v noci opět slyšet výbuchy. Rusové se pokoušejí napadnout Kyjev za pomoci dronů, nálet odráží protivzdušná obrana, uvedl server RBK-Ukrajina s odvoláním na vojenskou správu metropole a starostu města.

„Protivzdušná obrana se snaží zničit hrozby na nebi nad Kyjevem. Zůstaňte v krytech až do odvolání leteckého poplachu,“ apelovaly úřady. O palbě protivzdušné obrany na ruské drony informoval také starosta Vitalij Kličko, který rovněž vybídl obyvatele hlavního města, aby vyhledali úkryty.

Před vyhlášením poplachu ukrajinské letectvo varovalo, že ke Kyjevu se blíží z jihu a ze severovýchodu ruské drony, dodal portál.

Podle ukrajinského prezidenta Volodomyra Zelenského zatím není známo datum schůzky s ním a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem. Zelenskyj zdůraznil, že by bylo správné, aby se americký prezident setkal nejprve s ním a poté s ruským vůdcem, řekl to na dnešní tiskové konferenci, kde hovořil k novinářům kvůli stávající turbulentní situaci. O dalších výrocích Zelenského píše i ukrajinský server Unian.

„Věřím, že by to bylo špatně pro ukrajinskou společnost, protože by nedůvěřovala USA, pokud se Trumpovi podaří nejdříve setkat s Putinem. Věřím také, že by to bylo špatné pro americkou společnost, protože pak nepochopí, co se děje,“ poznamenal prezident Ukrajiny. Konstatoval, že by to obecně byl špatný signál pro Evropu. 

Ukrajinský prezident si rýpnul do Maďarska a označil jej za jednoho z hlavních šiřitelů dezinformací o původu války směrem k týmu Donalda Trumpa. „Vím, že jsou lidé od tohoto maďarského vůdce, kteří mají kontakt s lidmi kolem prezidenta Trumpa a neustále vznášejí otázky... ohledně nerozšiřování NATO do východní Evropy,“ řekl prezident Volodymyr Zelenskyj.

Protesty proti ruské agresi se dnes konaly i v Litvě v hlavním městě Vilnius. 

Americký zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff počítá s tím, že Spojené státy příští týden podepíší dohodu s Ukrajinou, která jim zajistí podíl na ukrajinském nerostném bohatství. V rozhovoru s televizí CNN dal Witkoff také najevo naději, že se podaří dojednat druhou fázi příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás.

Witkoff poznamenal, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj „zaváhal“ ve svém odhodlání dohodu podepsat, ale americký prezident Donald Trump mu prý poslal vzkaz, takže už neváhá. Zelenskyj si podle Witkoffa uvědomil, „že jsme toho (pro Ukrajinu) udělali tolik a že je dohodu potřeba podepsat, a myslím, že ji uvidíte podepsanou tento týden.“

Volodymyr Zelenskyj poprvé odhalil podrobnosti dohody o finanční pomoci ze Spojených států. „Pokud Spojené státy, naši přátelští partneři, odhlasují v Kongresu, aby nám poskytli pomoc ve výši 50 miliard dolarů, jsme povinni vrátit 100 miliard dolarů. Mám otázku, na kterou mi nikdo nemůže upřímně odpovědět. Když Spojené státy prodávají zbraně Izraeli, Kataru, Emirátům, Saúdské Arábii, nepožádají je o něco? 10 generací Ukrajinců za tohle zaplatí později.“

Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa směrem k Ukrajině dnes na shromáždění k třetímu výročí ruské invaze na Ukrajinu kritizovalo na brněnském náměstí Svobody několik řečníků. S obavami mluvili také o mírovém jednání bez Ukrajiny. Důležitý je postoj Evropy, která musí stát za napadenou zemí ještě silněji než dosud, řekli primátorka Markéta Vaňková (ODS) i hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Trumpův postoj zneklidňuje rovněž ukrajinskou menšinu, která čelí rostoucí nenávisti ze strany většinové společnosti, řekla ČTK Ilnara Dudashová z Ukrajinské iniciativy jižní Moravy. Setkání se podle odhadů městské policie účastnilo asi 800 lidí.

Hodnota nerostného bohatství v hlubinách Ruskem okupovaných území Ukrajiny činí okolo 350 miliard dolarů (asi 8,4 bilionu Kč), uvedla dnes místopředsedkyně ukrajinské vlády a ministryně hospodářství Julija Svyrydenková.

O den dříve americký prezident Donald Trump prohlásil, že USA jsou blízko uzavření dohody s Ukrajinou, která by jim zajistila podíl na ukrajinském nerostném bohatství. Trump uvedl, že USA poskytly Ukrajině 350 miliard dolarů (asi 8,4 bilionu Kč), ale své peníze dostanou zpět.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl na tiskové konferenci, že se nechystá uznat, že by Ukrajina dlužila Spojeným státům 500 miliard dolarů (asi 12 bilionů Kč) za válečnou pomoc. USA poskytly Ukrajině pomoc za 100 miliard dolarů a dary nepovažujeme za půjčky, řekl Zelenskyj novinářům podle serveru RBK-Ukrajina. O částce 500 miliard dolarů často mluví americký prezident Donald Trump, poznamenala agentura Reuters. 

Ukrajina je nyní schopna za pomoci dronů útočit na cíle v Rusku vzdálené až 1700 kilometrů, uvedl dnes hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Jeho vyjádření na konferenci „Ukrajina. Rok 2025“ citovala ukrajinská média.

„Jako první na světě jsme vytvořili síly bezpilotních systémů. Mimochodem, tuto naši zkušenost využívá také nepřítel. Útočíme na nepřítele na velkou vzdálenost, zvyšujeme počet útoků na jeho území,“ řekl generál Syrskyj podle serveru RBK-Ukrajina. Terčem náletů dronů se stávají ruské jednotky, sklady zbraní a munice, zbrojovky, rafinérie a další objekty, které Rusko využívá ve válce proti Ukrajině. „Vzdálenost útoků vedených v hloubi ruského území již dosáhla 1700 kilometrů,“ dodal ukrajinský velitel.

Prezident Petr Pavel v reakci na prohlášení z posledních týdnů, především z úst prezidenta Donalda Trumpa, uvedl na Staroměstském náměstí, že je asi potřeba si zopakovat základní fakta. „Po rozpadu Sovětského svazu nechtěla Ukrajina nic jiného, než my. Být suverénní zemí v rámci svých mezinárodně uznávaných hranic a jít si svojí cestou, kterou si zvolí. My jsme měli štěstí, že jsme se stali členy NATO a EU. Ukrajina takové štěstí neměla,“ konstatoval.

Zdůraznil, že nemůžeme ustoupit agresorovi, který je jasný a je jím Rusko. „Agresor se bude cítit posílen tím, že mezinárodní právo platí pouze pro někoho a pro něho ne. A máme s tím svou zkušenost,“ pokračovala česká hlava státu s tím, že vidí historické podobnosti ČR a nynějšího stavu na Ukrajině.

Tisíce lidí se dnes odpoledne sešly v centru Prahy, aby si připomněly třetí výročí od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Účastníci zaplnili celé Staroměstské náměstí. Shromáždění svolaly nevládní organizace, podle kterých je důležité, aby lidé vytrvali v podpoře napadené země a byli nadále ochotni pomáhat. Na akci vystoupí mimo jiné prezident Petr Pavel. Po jejím skončení se účastníci vydají na pietní průvod se svíčkami a slunečnicemi k pomníku významného ukrajinského básníka Tarase Ševčenka na náměstí Kinských.

Švýcarsko je připraveno vyslat své vojáky na Ukrajinu na mírovou misi, upozorňuje na X TV Nexta.

Šéf švýcarské armády Thomas Süssli řekl deníku SonntagsBlick, že Švýcarsko by mohlo během 9 až 12 měsíců poskytnout kolem 200 vojáků pro mírovou misi v ukrajinsko-ruské hranici. Süssli vysvětlil, že je třeba rozlišovat mezi prosazováním míru a operacemi na udržení míru. Zatímco mírové mise by prosazovaly mír silou zbraní – což pro Švýcarsko nepřipadá v úvahu – udržování míru vyžaduje příměří a souhlas Ruska a Ukrajiny s rozmístěním mírových sil OSN.

Rusko okupovaná ukrajinská území nikdy neprodá. Dnes to ve státní televizi uvedl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Podle agentury AFP tím naznačil, že Kreml není ochoten k žádným kompromisům ohledně zhruba 20 procent území Ukrajiny, která kontroluje. Výrok přichází v době, kdy Rusové a Američané vedou dvoustranná jednání o ukončení ruské války na Ukrajině. Ta Peskov označil za slibná a uvedl, že tvrdé výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu ukrajinské hlavy státy Volodymyra Zelenského jsou „pochopitelné“.

„Nejdůležitější pro nás je, že lidé (na těchto územích) se již dávno rozhodli připojit k Rusku. A tato území nikdo nikdy neprodá,“ uvedl Peskov. O situaci na Ruskem okupovaných územích na východě Ukrajiny nejsou spolehlivé zprávy.

Výroky o tom, že Ukrajina, kterou Rusko napadlo, neměla válku začínat, pronesl tento týden v médiích prezident USA Donald Trump. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ale podle Čaputové, která byla hlavou státu na Slovensku mezi lety 2019 až 2024, snažil spory s Ruskem urovnat už před invazí.

Ruský prezident Vladimir Putin 24. února 2022 oznámil, že vydal rozkaz ke „speciální vojenské operaci“. Ruské síly tehdy napadly Ukrajinu z Ruska a Běloruska a také z poloostrova Krym, který Moskva protiprávně anektovala v roce 2014, a zahájily rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na téměř celou zemi. „Nezávidím mu (Zelenskému) tu nynější situaci, zejména když musí poslouchat nesmyslné lži o tom, jak neměli začínat vojenský konflikt a podobné dezinformace,“ uvedla Čaputová, která se k dnešní debatě Operace Naděje -3 v Praze připojila přes videohovor.

Výroky, že Ukrajinci neměli válku s Ruskem začínat, jsou nesmyslné lži, řekla slovenská exprezidenta Zuzana Čaputová v debatě. Zelenskyj se dle ní snažil spory před invazí urovnat.

Výrok Donalda Trumpa o tom, že Volodomyr Zelenskyj je diktátor, se řešil i v druhé části pořadu Partie na TV Prima. „Je pro mě až s podivem, jakou obrovskou energii věnujeme jedné větě, místo abychom se bavili o tom podstatném,“ okomentoval výrok poslanec Radek Vondráček (ANO). „Když to budeme rozebírat po slovíčcích, tak označení diktátor v té souvislosti není dobré, ale co bylo důležité, že Volodomyr Zelenskyj napadl prezidenta USA, že je obětí dezinformací a Donald Trump tak na to reagoval po svém. Vyjadřuje se po svém,“ vysvětlil své stanovisko Vondráček.

Kritičtější byla v tomto ohledu senátorka Miroslava Němcová (ODS). „Sledujeme střílení, jakoby ohňostroj nápadů, kde nikdo nenajde linku. Musíme se ale vrátit k základním věcem. Kdo je diktátor? To je jako zeptat se dětí ve škole, kolik je jedna a jedna. Vladimír Putin je diktátor, který napadl Ukrajinu, Ukrajina krvácí a kdo vyznává demokratické hodnoty, ji pomáhá. Mě vadí, že americký prezident se v této přestřelce postavil na stranu Ruska,“ uvedla na TV Prima. 

„Já v tuto chvíli musím říct, že Rusko jako nebezpečí pro ČR nevnímám a nedomnívám se, že by Rusko chtělo přijít do ČR, nemyslím si, že to je tak, jak se nám to pan Foltýn snaží naznačit, že Putin projde celou Evropou,“ řekla šéfka komunistů v pořadu Partie na dotaz, zdali vnímá Rusko jako hrozbu. Podle ní stačí, když Ukrajina nevstoupí do NATO. 

Moderátorka připomněla slova Vladimíra Putina, že chce navrátit ruský vliv do zemí, kde tomu tak bylo před několika desítkami vliv. „S jídlem roste vždycky chuť. Rusko je strategickým nebezpečím a naši obranu tomu musíme přizpůsobit,“ kontroval vicepremiér Vít Rakušan (STAN), podle kterého bychom měli do obrany investovat a řešit ji podobně, jako v Pobaltí, které je Rusku blíže.

„Od začátku neříkáme, že nechceme mír, ale že chceme mír, který bude akceptovat Ukrajina,“ bránil se Vít Rakušan (STAN) slovům Kateřiny Konečné, že za poslední tři roky nezaznělo, že by mělo dojít k mírovým jednáním. 

„Nebyla tam Ukrajina proto, že Zelenskyj celou dobu říká, že nebude jednat s Ruskem,“ reagovala europoslankyně. Podle Konečné je nesmysl, aby následné příměří mělo být hlídáno evropskými vojáky, protože 300 tisíc lidí k tomu nemáme. „Bezpečnostní záruky nejsou podle mě o vojenských zárukách, ale o tom, že nebude jednat jen Rusko s USA,“ dodala. Souhlasí s Rakušanem ale s tím, že s mírem by měla souhlasit Ukrajina. 

V pořadu Partie padla i otázka, kdo má být oním evropským lídrem, který bude u vyjednávání o míru a kdo bude rozhodovat. „Exekutivní roli hraje Evropská komise a bude tím orgánem na jednání, aby Evropa mluvila o své pozici. Ta pozice je ale pořád stejná. A potřebujeme, aby vzkázala agresorů, že si nemohou brát, co chtějí,“ uvedl Vít Rakušan (STAN). „Musíme ale trvat na tom, že jsme jednotní. A bude to podpořeno lídry, kteří mají silný mandát ze svých voleb,“ dodal na dotaz, komu bude naslouchat Donald Trump. Podle něj se jedná většinou o ty, kteří podle Trumpa mají onen silný mandát.

„Donald Trump jedná se silnými lídry a ty Evropa nemá. My máme velký problém a z druhé strany bychom si měli uvědomit, že ta jednání nebudou bez Ukrajiny, protože to neřekli. Jenom proto, že nás tam nikdo nepozval, my tady říkáme, jak by to mělo probíhat,“ uvedla europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). 

Diskuze na TV Prima se točila i kolem toho, že Česká republika není začleňována tolik, jak by se očekávalo, což kritizovala v pořadu Kateřina Konečná. „Potom, co jsme tady slyšeli, že jsme největším podporovatelem a lidé nás berou vážně, tak nyní tu máme politiky, jako je Robert Fico, který jezdí do Washigtonu,“ pronesla Konečná. Vadí jí i skutečnost, že francouzský prezident Emmanuel Macron nepozval ČR na krizový summit. 

„Slyšíme výroky pana Vondry, pana poradce Koláře od pana prezidenta, pana prezidenta, nervozitu pana premiéra, kterého někde pozvou, někde ho nepozvou, pak se chová jako malý kluk, domáhá se,“ kritizovala Konečná.

A kritizuje, že ČR nesvolala Evropskou radu. „Co bych očekávala z české strany, je svolání Evropské rady, já bych očekávala, že se sejdeme a z úst české vlády jsem to neslyšela,“ konstatovala.

„My jsme silní a jsme země, která dlouhodobě pohled na válku formuje a formuje ji správně,“ reagoval Rakušan a připomněl, že politici nadále jednají a že souhlasí, že by se rada měla potkat. Dodal také, že silnou pozici mají minimálně na Ukrajině. Podle Rakušana jej absence pozvánky od Macrona nepřekvapuje, protože podle něj i on přemýšlí nad svou politikou. A česká strana začleněna byla, jen se nejednalo přímo o premiéra. 

„Rusko je agresorem a žádná jednání nemohou přinést dobrý výsledek bez toho, koho se to týká,“ zdůraznil vicepremiér Vít Rakušan v pořadu Partie. Podle něj to vede akorát k destrukci. „Pokud Ukrajina není k takovým jednání přizvána, není se o čem bavit,“ dodal také Rakušan k jednání v Rijádu. 

„Pan ministr je asi jediný, kdo ví, co vše se v Rijádu řešilo. Já si vůbec nemyslím, že to primárně bylo jen o Ukrajině, bylo to o geopolitických tématech,“ rýpla si Kateřina Konečná do Rakušana. „Nevím, co si řekli pánové v Rijádu. Na druhou stranu Trumpova administrativa řekla, že s Ukrajinou počítá, ale potřebovali si poprvé sednout k jednacímu stolu,“ dodala europoslankyně. 

Následovala slovní roztržka o tom, zdali je vhodná paralela k Mnichovu. Podle Konečné tam podobnosti nejsou. „Mě to přijde šílené, ta paralela Mnichova, to je něco jiného, zopakujte si učivo ZŠ,“ čilila se na TV Prima. 

Podle Rakušana není paralela opravdu přesná, ale jedno je podle něj jasné, a to je to, že ustupovat agresorovi není dobré a nepřivede zemi k trvalému míru. 

V pořadu Partie na TV Prima debatovala s vicepremiérem europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM). Ta oceňuje, že se po třech letech mluví konečně o míru. „Tři roky jsme v EU prostřednictvím kolegů a vlád slyšeli, že jednat nemůžeme, že musíme posílat více zbraní a peněz, dělat jen to, co si Ukrajinci přejí. Ale zapomněli jsme na to B, že pokud si nesedneme k jednacímu stolu, mír očekávat nemůžeme,“ myslí si. 

Konečná považuje nynější situaci za politický pragmatismus. A považuje za smutné, kam se ubírá česká politika a vláda. „Mě by opravdu zajímalo a občany taky, protože se mě na to ptají, jaká je pozice české vlády?“ rýpla si Konečná do vlády, která podle ní jasně neříká své názory a vidí jen názory Petra Pavla, nebo Alexandra Vondry, ale vidí jen „nervózního Petra Fialu“. 

Trumpovy výroky jsou podle ní očekávané. „Jsou standardním, řekněme marketingovým tahem. Z druhé strany se shodneme na tom, že Zelenskyj není ryzí demokrat. Je to člověk, co omezuje média, zavírá politické oponenty, rozhodně není ryzí demokrat, kterého bych si představovala ve vedení jakéhokoliv státu,“ dodala.

„Sledujeme prudký nástup Trumpovy administrativy a bohužel sledujeme míchání pojmů a dojmů. Prostě si myslím, že kdo je agresorem a kdo je obětí v této válce. Pokud se tohle míchá, tak to samozřejmě nebezpečí znamená. Neznamená to nebezpečí pouze pro Ukrajinu jako takovou, která se tři roky brání zcela bezprecedentní agresi, kterou jsme v poválečných dějinách tady ještě nezažili, ale jsme prostě v situaci, kdy takovýto přístup může mít i konsekvence pro celý bezpečnostní pořádek,“ uvedl v Partii na CNN Prima News vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

„Evropa teď se musí samozřejmě velmi výrazně zapojit do celého toho konceptu vyjednávání a musí ukázat, že je schopná hrát svoji aktivní roli. Já nevím, jestli se mění světový pořádek, ale jenom bych chtěl říci, že Volodymyr Zelenskyj není diktátorem a na tohle nemůžeme přistoupit v České republice ani Evropě. Volodymyr Zelenskyj je prezidentem národa, který se statečně brání neomalené ruské agresi,“ upozornil Rakušan.

K dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny zemřelo na bojišti 867 tisíc ruských vojáků. Vedle toho bylo zničeno přes 21 tisíc AFV vozidel či třeba 38 tisíc aut. 

Rusko v noci na dnešek vyslalo proti Ukrajině 267 dronů. Je to nejvíce od začátku plnohodnotné ruské invaze 24. února 2022. Podle agentury AFP to uvedl mluvčí ukrajinského vojenského letectva Jurij Ignat.

„Na ukrajinském nebi bylo spatřeno 267 nepřátelských dronů, což je rekordní počet za jediný útok od začátku invaze,“ napsal Ignat na facebooku. Na 138 z nich zachytila ukrajinská protivzdušná obrana a 119 dalších strojů, které podle Ignatova sloužily jako návnada, „se ztratilo“, aniž by způsobily nějaké škody. Co se stalo s posledními deseti, neuvedl. Ukrajinská armáda ale dříve sdělila, že dronové útoky zasáhly několik ukrajinských regionů včetně hlavního města.

Poblíž Kyjeva nedávno probíhalo cvičení ukrajinských vojáků. Účastnil se i Serhii Pozniak, který přišel o nohu poté, co šlápl na minu. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dnes před blížícím se třetím výročím ruské invaze na Ukrajinu setká s novináři. V řadě měst celého světa včetně Prahy se konají demonstrace, které výročí připomenou. V Moskvě má prezident Vladimir Putin položit kytici na hrob neznámého vojína.

Rusko v noci na dnešek podniklo několik vln raketových a dronových útoků na Kyjev a na další části Ukrajiny. Zahynul při nich jeden civilista v Kryvém Rihu ve východní části centrální Ukrajiny. Poškodily také budovy a auta v Kyjevě i jinde, uvedli podle agentury Reuters dnes ráno místní činitelé. Ruské jednotky protivzdušné obrany v noci sestřelily nad šesti regiony země 20 ukrajinských bezpilotních letounů, sdělilo podle Reuters ruské ministerstvo obrany.

Při raketových útocích na město Kryvý Rih zemřel v nemocnici jeden muž. Vážně zranily také třicetiletou ženu, uvedl na svém telegramovém účtu gubernátor Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Poškozena byla podle něj také infrastrukturní budova.

ČR dala na dávky a pomoc uprchlíkům z Ukrajiny do konce loňska 62,5 mld. Kč. Na odvodech a části daní od nich vybrala 55,5 mld.Kč, vyplývá z dat MPSV.

Lidé si dnes v centru Prahy připomenou třetí výročí od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Nevládní organizace svolaly na odpoledne na Staroměstské náměstí shromáždění, na kterém vystoupí mimo jiné prezident Petr Pavel. Promluvit by kromě prezidenta měl i velvyslanec Ukrajiny v České republice Vasyl Zvaryč. Známí čeští herci přednesou příběhy lidí zasažených válkou a nebude chybět ani hudební vystoupení.

Dobré nedělní ráno, vážení čtenáři. 

Při válce na Ukrajině, která v pondělí vstoupí do čtvrtého roku svého trvání, zemřelo nejméně 95.000 příslušníků jednotek ruské armády. Uvedla to dnes britská stanice BBC, která s nezávislým serverem Mediazona údaj vypočítala na základě veřejně dostupných zdrojů. Sama stanice uvádí, že uvedený počet představuje zhruba 50 až 60 procent skutečných ruských ztrát, které by mohly činit přes 200.000 mrtvých vojáků.

Ke svým ztrátám se jen zřídka vyjadřuje Ukrajina. BBC však cituje server Ukraine Losses, který rovněž dohledává údaje o padlých v bojích skrze otevřené zdroje. BBC spolehlivost serveru prověřila na vzorku padlých. Podle tohoto zdroje v řadách ukrajinské armády zemřelo na 70.400 vojáků. Ani tento výčet zřejmě není úplný.