„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Evropská unie je odhodlána řešit naléhavé finanční potřeby Ukrajiny v příštích dvou letech, včetně podpory jejího vojenského a obranného úsilí, oznámil dnes večer na sociální síti X předseda Evropské rady António Costa. Jeho mluvčí následně oznámila, že lídři EU dosáhli shody na závěrech summitu týkajících se Ukrajiny. Byly nicméně chváleny jen 26 státy; maďarský premiér dal předem najevo, že je nepodpoří. Dnešní schůzky v Bruselu se zúčastnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Evropská rada dnes vyslala důležité sdělení: EU je odhodlána řešit naléhavé finanční potřeby Ukrajiny v příštích dvou letech, včetně podpory jejího vojenského a obranného úsilí. Rusko musí válku okamžitě zastavit,“ napsal Costa.

Rusko odmítá, že by jeho letouny narušily litevský vzdušný prostor. Tvrdí, že stroje v rámci cvičného letu zůstaly nad Kaliningradskou oblastí.

Agentura Bloomberg uvedla, že lídři Evropské unie odložili rozhodnutí o použití zmrazených aktiv ruské centrální banky k vyzbrojování Ukrajiny na prosinec. Publikace uvádí, že toto rozhodnutí bylo učiněno proto, že Belgie požadovala větší záruky, že nebude muset podstupovat rizika spojená s využíváním ruských finančních prostředků.

Agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje píše, že lídři EU požádali Evropskou komisi o vypracování seznamu možných variant dalšího postupu, o kterých budou diskutovat na příštím summitu. Podle zdrojů publikace má EU v úmyslu dosáhnout konečné dohody v této záležitosti do konce roku.

Tisková mluvčí Bílého domu Caroline Leavitt komentovala rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušit schůzku s Vladimirem Putinem, která se měla konat v Budapešti, uvedl server BBC. Leavitt uvedla, že Trumpova jednání s Putinem by se stále mohla uskutečnit, ale aby k nim došlo, musí Washington vědět, že budou produktivní.

„Setkání těchto dvou lídrů není zcela mimo pořad dne. Myslím, že prezident a celá administrativa doufají, že se to někdy může stát znovu,“ řekla Leavitt. „Chceme si však být jisti, že toto setkání povede k hmatatelnému a pozitivnímu výsledku. A že to bude dobré využití prezidentova času.“

„Bohužel v poslední době neviděl z ruské strany dostatek kroků, pokud jde o cestu k míru,“ dodala

Iniciativa Dárek pro Putina za jeden den a několik hodin shromáždila peníze potřebné na raketu s plochou drahou letu Flamingo pro ukrajinskou armádu. O sbírce na raketu pojmenovanou DANA 1 po nedávno zesnulé předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Daně Drábové informovala iniciativa ve středu, dnes odpoledne se podle webu sbírky shromáždilo potřebných 12,5 milionu korun. Drábová se veřejně angažovala v podpoře Ukrajiny, která čelí ruské vojenské agresi.

Dnes kolem 17:30 bylo na kontě sbírky víc než 12,65 milionu korun. Dárců přispělo víc než 8000.

Litevský prezident Gitanas Nausėda oznámil, že ruská vojenská letadla narušila vzdušný prostor země. Na síti X zveřejnil prohlášení, ve kterém uvedl, že porušení se dopustil ruský stíhací letoun a transportní letadlo.

„Důrazně odsuzuji nedávné narušení vzdušného prostoru ruskou stíhačkou a transportním letadlem z Kaliningradské oblasti. Jedná se o do očí bijící porušení mezinárodního práva a územní celistvosti Litvy. A my musíme reagovat,“ řekl Nausėda.

Dodal, že incident „opět potvrzuje důležitost posílení připravenosti evropské protivzdušné obrany“. Podle Nausedy si ministerstvo zahraničí předvolá zástupce ruského velvyslanectví na protest proti „bezohlednému a nebezpečnému chování“.

Rusko se k prohlášení litevského prezidenta zatím nevyjádřilo.

Ruský prezident dnes nové americké protiruské sankce označil za čin, který vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy neposiluje. Považuje je za „nikoli přátelský“ krok a za snahu ukázat tlak na Rusko, píše agentura TASS. Výrazný vliv na ruskou ekonomiku však podle šéfa Kremlu sankce mít nebudou.

 Útoky proti cílům hluboko v ruském území s nasazením střel Tomahawk nebo jiných zbraní dalekého doletu by vyvolaly ohromující reakci. Dnes to podle agentury TASS řekl ruský prezident Vladimir Putin.

Ukrajina, která se od února 2022 brání ruské invazi, v posledních měsících žádá Spojené státy, aby jí střely Tomahawk dodaly. Americký prezident Donald Trump ovšem zatím takový krok odmítá udělat.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se také vyjádřil k nedávné zprávě deníku Wall Street Journal, která naznačila, že Spojené státy zrušily omezení týkající se používání západních raket k útokům na cíle hluboko v ruském týlu. Informuje o tom BBC. Krátce po této publikaci americký prezident Donald Trump prohlásil, že jeho administrativa takové povolení neudělila. Poznamenal také, že Ukrajina má právo likvidovat rakety jiné než americké výroby a že Washington se do toho nijak nezapojuje.

Zelenskyj potvrdil prohlášení amerického prezidenta a poznamenal: „Nikdy jsme nepoužili americké zbraně na dlouhou vzdálenost proti velmi důležitým cílům v Rusku. To je důležité. Použili jsme různé zbraně s dobrými schopnostmi dlouhého doletu, ale to bylo, řekl bych, pouze v bojových zónách.“

Zelenskyj dodal, že Ukrajina má vlastní zbraně, které dokáží zasáhnout útoky na velkou vzdálenost.

Zmrazená ruská aktiva by neměla být využita pouze na humanitární účely, Ukrajina se potřebuje bránit, uvedl Zelenskyj na tiskové konferenci v Bruselu.

Guvernér Bělgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov oznámil, že při útocích ukrajinských dronů v regionu bylo zraněno 12 obyvatel. Ve svém Telegramu psal o „obchodním objektu“ ve vesnici Streletskoje, který byl dvakrát napaden, a kde se zranilo šest lidí. Ti byli se zraněními od šrapnelů převezeni do městské nemocnice v Belgorodu.

Gladkov navíc píše, že „v Belgorodu zaútočil dron na komplex autobusových zastávek“, kde bylo zraněno také šest lidí, včetně jednoho nezletilého.

Maďarsko je jedinou zemí, kde lze uzavřít mír mezi Ruskem a Ukrajinou. Dnes to řekl maďarský premiér Viktor Orbán v projevu k výročí protisovětského povstání z roku 1956. Tiskové agentury informují, že Orbánovu projevu předcházel průvod tisíců jeho stoupenců ulicemi maďarské metropole, kteří tak chtěli ukázat sílu tohoto politika, jehož příští rok na jaře po 15 letech u moci čekají zřejmě zatím nejtěžší parlamentní volby.

Americký prezident Donald Trump tento týden oznámil, že plán sejít se se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Budapešti odkládá. Orbán v projevu mluvil také o Ukrajině, o níž znovu řekl, že „už není suverénní zemí“, a opět dal najevo, že nechce, aby se stala členem Evropské unie. Navrhuje pro ni strategické partnerství.

Český premiér Petr Fiala se dnes v Bruselu na okraj summitu EU setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Fiala o tom informoval na X.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes na summitu v Bruselu vyzval unijní lídry, aby se co nejdříve dohodli na plánu využití zmrazených ruských aktiv v Evropě na podporu bránící se Ukrajiny. Navrhovaný mechanismus pro využití zmrazených ruských aktiv je podle něj zcela legální a spravedlivý. Podle Zelenského Ukrajina použije významnou část těchto aktiv na nákup zbraní od svých evropských spojenců.

Rusko a Ukrajina si dnes vyměnily těla více než 1000 vojáků padlých ve válce, která pokračuje už čtvrtým rokem. Rusko Ukrajině předalo 1000 těl a Ukrajina Rusku 31, uvedla agentura Reuters s odvoláním na ruský server RBK.

EU zahrnula do protiruských sankcí i dvě čínské rafinerie a obchodní firmu. Jde zatím o ekonomicky nejvýznamnější krok v tomto ohledu, píše Reuters.

Moskva dnes pohrozila bolestivou odpovědí na jakýkoliv krok, kterým by se Evropská unie pokusila zabavit ruská aktiva zmrazená na evropských účtech. O vyjádření mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové informuje agentura Reuters. O nakládání se zmrazenými ruskými aktivy dnes bude jednat summit EU v Bruselu.

Soukromá indická společnost Reliance Industries zastaví dovoz ropy, kterou odebírá na základě dlouhodobé smlouvy s ruskou společností Rosněfť. S odkazem na dva informované zdroje to dnes uvedla agentura Reuters. Indický podnik reaguje na středeční oznámení amerického ministerstva financí, že Spojené státy zavádějí sankce proti ruským ropným koncernům Rosněfť a Lukoil. Reliance je největším dovozcem ropy do Indie.

Německý kancléř Friedrich Merz dnes při příchodu na summit EU v Bruselu uvedl, že sdílí obavy belgického premiéra Barta de Wevera ohledně takzvané reparační půjčky Ukrajině. Šéf spolkové vlády ale také věří, že se členským státům EU podaří v této otázce udělat krok vpřed.

Moskva dnes označila nové americké protiruské sankce za extrémně kontraproduktivní, pokud jde o mír na Ukrajině. Ruské cíle na Ukrajině zůstávají podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovová nezměněné. Informuje o tom agentura Reuters.

„Rusko nedává najevo, že chce tuto válku zastavit, stále na nás útočí,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům v Bruselu. Ukrajina, Evropa i USA tak podle něj musí společně tlačit na ruského prezidenta Vladimira Putina, aby agresi zastavil. „Tlak znamená sankční balíčky, rakety dlouhého doletu, protivzdušnou obranu a samozřejmě finanční podporu, o které budeme dnes hovořit,“ dodal s tím, že je možné dosáhnout příměří, je ale potřeba právě zvýšený tlak na Moskvu.

Španělsko se rozhodlo připojit k programu PURL, který spočívá v nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu. Píší to dnes ráno španělské deníky s odkazem na vládní zdroje. Madrid již v uplynulých dnech dával najevo, že se přiklání k účasti v programu. To by mohlo také snížit napětí s Washingtonem ohledně španělských výdajů na obranu, které považuje za nedostatečné americký prezident Donald Trump.

Belgický premiér Bart De Wever dnes ráno při příchodu na summit EU vyjádřil opětovně výhrady Belgie ohledně takzvané reparační půjčky Ukrajině. Jestliže nebudou splněny belgické požadavky, jeho země půjčku zablokuje, řekl De Wever novinářům. Belgie chce nejprve vidět právní základ pro použití zmrazených ruských aktiv v Evropě pro půjčku Kyjevu. Většina zmrazených ruských aktiv se totiž nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear.

Členské státy Evropské unie se dnes ještě před začátkem summitu EU shodly na devatenáctém balíku sankcí proti Rusku, uvedlo ráno dánské předsednictví. Slovensko ve středu přestalo přijetí blokovat, když do závěrů summitu prosadilo určité formulace týkající se energetiky a automobilového průmyslu. Sankční balíček, který je reakcí na pokračující ruskou invazi na Ukrajinu, zahrnuje řadu opatření v oblasti energetiky a financí včetně postupného zákazu dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska. Obsahuje rovněž návrh omezit pohyb ruských diplomatů po schengenském prostoru, který téměř dva roky prosazovala Česká republika.

Spojené státy mají stále zájem o jednání s Ruskem, pokud to může pomoci dosažení míru na Ukrajině. V noci na dnešek to podle agentur řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Vyjádřil se tak po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že ruší schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, o které uvažoval.

Rubio novinářům řekl, že Spojené státy mají vždy zájem o jednání s Ruskem. „Budeme mít vždy zájem o dialog, pokud je možnost dosáhnout míru,“ uvedl Rubio.

Americký prezident Donald Trump byl jediným člověkem, který mohl otevřít komunikační kanál s ruským prezidentem Vladimirem Putinem uprostřed války na Ukrajině. Podle webu CNN to dnes po schůzce s šéfem Bílého domu řekl generální tajemník NATO Mark Rutte. Uvítal také středeční americké sankce na dvě největší ruské ropné společnosti, kterými chtějí Spojené státy přimět ruského prezidenta Vladimira Putina ukončit přes tři roky trvající konflikt.

Unijní prezidenti a premiéři budou dnes na summitu v Bruselu jednat o mnoha tématech, zejména o ruské agresi na Ukrajině a další podpoře Kyjeva, posílení evropské obranyschopnosti, ale také o konkurenceschopnosti EU a dosahování klimatických cílů, migraci a nově také o dostupném bydlení. Evropská rada měla stanovit politická vodítka pro připravovaný návrh Evropské komise ohledně takzvané reparační půjčky Kyjevu. Schůzky v Bruselu se osobně zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Rozhodnutí Spojených států, které ve středu večer oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti, uvítali mimo jiné představitelé Evropské komise, NATO nebo Velké Británie. Spojené státy se sankcemi snaží přimět ruského prezidenta Vladimira Putina, aby ukončil přes tři roky trvající válku na Ukrajině.

Americký prezident Donald Trump byl jediným člověkem, který mohl otevřít komunikační kanál s ruským prezidentem Vladimirem Putinem uprostřed války na Ukrajině. Podle webu CNN to dnes po schůzce s šéfem Bílého domu řekl generální tajemník NATO Mark Rutte. Uvítal také středeční americké sankce na dvě největší ruské ropné společnosti, kterými chtějí Spojené státy přimět ruského prezidenta Vladimira Putina ukončit přes tři roky trvající konflikt.

Ruské bezpilotní letouny zaútočily druhou noc po sobě na ukrajinské hlavní město Kyjev, kde zranily čtyři osoby a poničily několik budov. Dnes to napsala agentura Reuters. Rusko noc předtím na Kyjev a jeho okolí vyslalo čtyři stovky dronů a bezmála třicítku raket, které připravily o život šest lidí.

Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek řekl, že zrušil plánovaný summit s ruským protějškem Vladimirem Putinem v Budapešti, protože se mu jeho uspořádání nyní nezdálo správné. Informovala o tom stanice CNN nebo agentura Reuters. Spojené státy ve středu večer také uvalily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti ve snaze ukončit válku na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo v únoru 2022.

Spojené státy oznámily uvalení sankcí na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. Informovaly o tom agentury AFP, AP a Reuters. Šéf amerického resortu financí Scott Bessent v prohlášení uvedl, že k tomuto kroku Washington přistoupil, protože ruský prezident Vladimir Putin odmítá ukončit válku proti Ukrajině. Tu americký ministr označil jako nesmyslnou.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušila klíčové omezení pro používání některých střel dlouhého doletu, které Ukrajina dostala od západních spojenců. Napsal to dnes list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké představitele. Rozhodnutí podle nich umožní Kyjevu zintenzivnit útoky na cíle v Rusku a zvýšit tlak na Kreml. Trump ale vzápětí informace WSJ označil za nepravdivou zprávu a prohlásil, že USA nemají se zmíněnými střelami nic společného.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.