„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme opět v neděli ráno, dobrou noc.
21:40
30. 11. 2024
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval svým partnerům za nedávnou podporu. Zmínil Nizozemsko a USA. „Jsem vděčný Nizozemsku za odpalovací zařízení Patriot. Spojené státy připravují rozsáhlý vojenský balíček v hodnotě 725 milionů dolarů, který významně podpoří naše jednotky v první linii,“ napsal Zelenskyj na síti X.
This week, I want to highlight several of our partners for their significant support: Lithuania – a new batch of military aid has arrived, including weapons, ammunition, and spare parts for armored vehicles.
Podle serveru Unian Rusové dosáhli významného pokroku v Kurachovu. „Okupanti aktivně působí ve výškových budovách města. Také se nepřítel snaží dostat za obránce města ze severu,“ uvádí server.
19:21
30. 11. 2024
Ruský útok na Dněpro zabil čtyři lidi a dalších nejméně 21 zranil, informuje o tom server Ukrajinska pravda.
Vedoucí vojenské správy Serhii Lysak uvedl, že vypukly tři požáry. „Hořel obchod, bytový dům a další dům. Záchranáři hasí požár. Mohou být oběti.“ Mezi zraněnými je i jedno dítě, jedenáctiletý chlapec, který je ve středně těžkém stavu v nemocnici.
19:05
30. 11. 2024
Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) končí spolupráci s ruskými vědci, informuje TV Nexta. Rozhodnutí se dotkne zhruba 500 specialistů z ruských výzkumných ústavů a od nynějška se ani nebudou moci účastnit mezinárodních projektů. CERN byl založen jako organizace pro sjednocování světa a združuje 10 tisíc specialistů ze 100 zemí. V březnu 2022 tato organizace pozastavila Rusku status pozorovatele a v prosinci téhož roku oznámila, že smlouvu o spolupráci neobnoví.
The European Organization for Nuclear Research (CERN) ends cooperation with Russian scientists
The decision will affect around 500 specialists from Russian research institutes, who will no longer be able to participate in international projects.
Polský premiér Donald Tusk dnes na východě Polska navštívil první dokončenou část opevnění na hranici s Ruskem. Informovala o tom agentura PAP. Polsko plánuje opevnit zhruba 800 kilometrů své hranice s Ruskem a Běloruskem. Podle Tuska není vyloučeno, že by takové opevnění mohlo vzniknout i na hranici mezi Ukrajinou a Běloruskem či na hranicích mezi Ruskem a pobaltskými státy.
Opevnění hranice s ruskou Kaliningradskou oblastí a Běloruskem začalo Polsko budovat letos. Práce počítají i s úpravami terénu či rozmístěním rozsocháčů a dalších zábran. Podle Tuska jde o „systém efektivní obrany“.
16:22
30. 11. 2024
Dva mrtví jsou hlášeni po ruském ostřelování Myrnohradu v Doněcké oblasti. Město je v bezprostřední blízkosti frontové linie nedaleko Pokrovsku, o který ukrajinská a ruská armáda bojují už několik měsíců.
16:21
30. 11. 2024
15:45
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) dnes uvedla, že zničila tři radiolokační systémy, jež Rusko rozmístilo na Krymu, který Ukrajině zabralo v roce 2014.
14:41
30. 11. 2024
Takhle hlídkují polští vojáci u hranic s Ruskem.
12:59
30. 11. 2024
Policie v Moskvě dnes nad ránem podnikla razii v barech a klubech zaměřených na lidi z komunity LGBT+, tedy sexuálních menšin. S odvoláním na ruská státní média to uvedla agentura AFP, která zároveň připomíná, že přesně před rokem ruský Nejvyšší soud zakázal takzvané mezinárodní hnutí LGBT a označil ho za extremistické.
Ruský režim po začátku invaze na Ukrajinu z února 2022 zpřísnil kampaň za ochranu tradičních hodnot. Prezident Vladimir Putin o komunitě LGBT+ hovoří jako o součásti mravního úpadku Západu.
12:12
30. 11. 2024
Ruská armáda dnes v Chersonu na jihu Ukrajiny podle místních úřadů shodila výbušninu na minibus, zranění utrpělo sedm lidí. Šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak na platformě Telegram informoval, že nepřítel v pátek večer na region útočil s nasazením dronů a dělostřelectva. O život přišel 38letý muž. Poškozeno je sedm rodinných domů a několik hospodářských stavení, poničeny jsou i blíže neurčené objekty infrastruktury nebo průmyslový podnik.
11:18
30. 11. 2024
Ruskojazyčný servis BBC informuje, že podle úřadů v Dagestánu se bezpilotní letoun pokoušel zaútočit na blíže neurčené objekty ve městě Kaspijsk ležícím nedaleko Machačkaly. Nachází se tam letiště, které dočasně přerušilo provoz. Šéf Dagestánu Sergej Melikov uvedl, že podle dosavadních informací nevznikly žádné škody a nikomu se nic nestalo.
Ruské ministerstvo obrany se o dění v Dagestánu nezmínilo. Informovalo o osmi sestřelených bezpilotních letounech nad Belgorodskou oblastí sousedící s Ukrajinou a třech zneškodněných nad Černým mořem.
10:15
30. 11. 2024
Ruská armáda v noci na dnešek vyslala nad ukrajinské území deset dronů, což je pouze zlomek ve srovnání s předchozími dny, tvrdí Kyjev. Ukrajinské letectvo informovalo, že protivzdušná obrana osm dronů sestřelila, jeden se ztratil z radarů a jeden vletěl na okupované území.
10:08
30. 11. 2024
Podívejte se na aktuální odhad ruských ztrát podle deníku The Kyiv Independent. Čísla nelze nezávisle ověřit.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of Nov. 30, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/2jRfvrcjKC
Severokorejský vůdce Kim Čong-un také slíbil ruskému ministrovi obrany Andreji Belousovovi neustálou pomoc své země při invazi na Ukrajinu. S odvoláním na severokorejská státní média o tom dnes informuje agentura AP.
08:00
30. 11. 2024
Dobré ráno, severokorejský vůdce Kim Čong-un při setkání s ruským ministrem obrany Andrejem Belousovem řekl, že „USA a Západ přiměly kyjevské úřady k útoku na ruské území vlastními údernými zbraněmi dlouhého doletu“. Rusko by podle něj mělo podniknout kroky, aby „nepřátelské síly zaplatily vysokou cenu“, uvedla tisková agentura KCNA. O tom, zda Kim a Belousov jednali o rozmístění severokorejských vojsk v Rusku, se ale zdroje z KLDR nezmiňují, píše Reuters.
