„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Americká Sněmovna reprezentantů a po něm senát nedávno schválily balíček pomoci pro Ukrajinu, na který se dlouho čekalo. Zpoždění kritizovalo mnoho státníků, včetně Volodymyra Zelenského, Jense Stoltenberga či Joea Bidena. O co všechno Ukrajina během těchto kritických měsíců, kdy čekala na americkou pomoc, přišla? O území, energetickou infrastrukturu i lidské životy.Celý článek čtěte ZDE.
21:09
28. 4. 2024
Jevhenija Vološčuková a Oleksij Pergamenščuk v Kyjevě malují drony pro ukrajinské vojáky. Vyzdobili jich už desítky, namalovali je v tradičním ukrajinském stylu zvaném Petrykivka a poslali je armádě.
20:12
28. 4. 2024
Ukrajina a Spojené státy vedou jednání o dvoustranné bezpečnostní dohodě, řekl dnes ve svém pravidelném večerním videoposelství ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Cílem podle něj je, aby šlo o „nejsilnější“ z dohod, které Kyjev v posledních měsících uzavřel se svými spojenci. Informovala o tom dnes agentura DPA.
„Již pracujeme na konkrétním textu,“ řekl Zelenskyj. „Pracujeme také na vymezení konkrétní výše podpory pro letošní rok a pro příštích deset let,“ dodal s tím, že jde o vojenskou, finanční a politickou podporu a rovněž podporu společné výroby zbraní.
Zelenskyj neupřesnil, kdy by mohla být dohoda mezi Kyjevem a Washingtonem podepsána. Řekl však, že má být „příkladná“ a bude „odrážet sílu amerického vedení“.
18:47
28. 4. 2024
Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj upozornil, že ukrajinská armáda pozoruje hromadění a přeskupování ruských vojsk u Charkova, druhého největšího města Ukrajiny vzdáleného jen asi 30 kilometrů od ruské hranice. Charkov se v posledních měsících stává častým terčem vzdušných útoků a podle Ukrajiny se Rusové toto město s 1,3 milionu lidí snaží učinit neobyvatelným.
„V nejvíce ohrožených oblastech byla naše vojska posílena dělostřelectvem a tankovými jednotkami,“ uvedl Syrskyj.
Nový pozemní útok z Ruska naopak podle armádního velitele nyní nehrozí v Sumské a Černihivské oblasti na severu Ukrajiny.
16:43
28. 4. 2024
Ruské soudy o víkendu uvalily vazbu na dva novináře, kteří podle nich spolupracovali s týmem opozičního politika Alexeje Navalného při výrobě videí publikovaných na YouTube a odhalujících korupci ve špičkách ruské politiky. Oba novináři, kteří také spolupracovali se západními tiskovými agenturami, jsou obvinění z účasti v extremistické organizaci. Jak Konstantin Gabov, tak Sergej Karelin obvinění odmítli, ve vazbě ale zůstanou přinejmenším dva měsíce a v případě odsouzení jim hrozí až pět let ve vězení, uvedla AP.
Už dříve úřady zakázaly Navalného Fond boje pro korupci jako extremistickou organizaci, což znamená, že postih hrozí i spolupracovníkům. Většina z nich odešla do exilu, ostatní byli uvězněni, připomněla agentura AFP.
Případy Gabova a Karelina spojila se stupňováním tlaku ruských úřadů na nezávislá a zahraniční média. Po rozpoutání války proti Ukrajině se režim snaží rozdrtit jakýkoliv odpor a umlčet veškerý nesouhlas. Karelin spolupracoval s AP, která nad jeho zadržením vyjádřila „hluboké znepokojení“. Gabov jako nezávislý producent příležitostně spolupracoval s agenturou Reuters.
15:57
28. 4. 2024
„Situace na frontě se vyostřila,“ uvedl velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj. „Situace se dynamicky měnila - v některých oblastech měl nepřítel taktické úspěchy a v některých oblastech se nám podařilo zlepšit taktické postavení našich jednotek,“ napsal na Telegramu.
Podle Syrského je pro ukrajinská vojska nejsložitější situace západně od Avdijivky a Marjinky, kde se ruské síly snaží prodrat ve směru na Pokrovske a Kurachove.
„Jednotky Ozbrojených sil Ukrajiny se přesunuly na nové linie západně od Berdyči, Semenivky a Novomychajlivky (...) Celkově nepřítel dosáhl v těchto oblastech určitých taktických úspěchů, ale nepodařilo se mu získat operační převahu,“ uvedl velitel ukrajinské armády s tím, že ukrajinská vojska se ústupem snaží udržet svou bojeschopnost.
15:09
28. 4. 2024
Těla dvou utonulých mužů našla v řece Tise sobotu večer hlídka ukrajinských pohraničníků. Vzhledem k vysokým peřejím a silnému proudu se těla podařilo vytáhnout z vody až dnes ráno. Úřady se nyní snaží zjistit totožnost utonulých.
Tisa tvoří částečně hranici Ukrajiny s Rumunskem, Maďarskem a Slovenskem. Přes řeku se podle médií snaží dostat muži obávající se povolání do války proti Rusku. Po invazi ruských vojsk ukrajinské úřady zakázaly mužům od 18 do 60 let cestovat do zahraničí.
Od vypuknutí války jen na úseku, který střeží pohraniční jednotka z Mukačeva, našli těla už 24 mužů, kteří se pokoušeli řeku překročit, uvedl ukrajinský list. Ačkoliv momentálně stav vody v řece klesl, pokoušet se ji přeplavat je mimořádně nebezpečné, a to zejména v noci, kdy plavec může narazit do ostrých kamenů či zbytků stromů, nemluvě o prudkém proudu a nízké teplotě vody, varují pohraničníci.
The bodies of two men have been found in the Tisza River on the western border of #Ukraine
According to preliminary data, the Ukrainian men were trying to cross the border to avoid mobilization. pic.twitter.com/3opEc2aYQb
Ruská vojska dobyla další vesnici v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, Novobachmutivku, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Ukrajinská strana se zatím k ruskému tvrzení nevyjádřila, uvedl server BBC News na svém ruskojazyčném webu.
Novobachmjutivka leží severozápadně od města Avdijivka, odkud ruské invazní síly vytlačily ukrajinské obránce po měsících bojů letos v únoru.
13:22
28. 4. 2024
„Polovina německých tanků, které zaútočily na Polsko v roce 1939, byla ve skutečnosti česká. Tedy - jestli Putin získá Ukrajinu, bude silnější. A tehdy budeme mít větší problém,“ varoval Sikorski před možným ruským ovládnutím ukrajinských průmyslových a vojenských kapacit. „Je lepší zastavit Putina na Ukrajině, 500 či 700 kilometrů na východ odtud,“ odpověděl na otázku, zda by mělo smysl poslat na Ukrajinu pozemní vojska.
12:33
28. 4. 2024
„Ruský teror je možný jen proto, že máme méně zbraní a rozhodnutí na ochranu života, než má Rusko prostředků na jeho ničení,“ tweetuje prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Každý ví, jak účinné jsou Patriot, IRIS-T, NASAMS, Hawk a další moderní systémy protivzdušné obrany. Potřebujeme je tady na Ukrajině: v Charkově, Dnipru, Oděse, Mykolajivu, Chersonu, Donbasu a dalších městech, která trpí ruskými útoky. Každý vůdce, každý stát, každý velvyslanec, který nám nyní pomáhá s protivzdušnou obranou, je nejen ochráncem života, ale také tím, kdo snižuje pokušení Ruska vést válku. Čím méně toho Kreml dosáhne terorem, tím více bude mít zájem usilovat o mír. Musíme k tomu Rusko společně donutit,“ apeluje prezident.
Russian terror is only possible because we have fewer weapons and decisions to protect life than Russia has means to destroy it.
Everyone knows how effective Patriot, IRIS-T, NASAMS, Hawk, and other modern air defense systems are. We need them here in Ukraine: in Kharkiv,… pic.twitter.com/6pieWRKjfl
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) 28. dubna 2024
11:09
28. 4. 2024
Tři členy známé ruské metalové skupiny Korrozja Metalla zadržela policie, která v sobotu večer vtrhla na koncert kapely ve městě Nižnij Novgorod. Hudebníky obvinila z „propagace nacistických symbolů“.
Příslušníci zásahové jednotky vtrhli do klubu přímo při koncertu a donutili diváky lehnout si na podlahu. Některé z nich zbili, napsal server Meduza s odvoláním na záběry ze sociálních sítí. Kromě hudebníků byly zatčeny také čtyři desítky návštěvníků klubu Nenávist.
Tři členové kapely ve věku 57, 42 a 19 let čelí obvinění z „propagace či veřejného předvádění nacistických symbolů“, což je přestupek obvykle trestaný pokutou či krátkodobým uvězněním. Policie uvedla, že zabavila knihy a trička se zakázanou symbolikou. Ředitelka skupiny Marija Runovová státní agentuře TASS řekla, že se jednalo o „staroslovanské symboly“.
10:38
28. 4. 2024
Ministerstvo zahraničních věcí Tádžikistánu vydalo naléhavé doporučení svým občanům, aby se dočasně zdrželi cest do Ruska, pokud cesta není naprosto nezbytná. Tádžikové čelí v Rusku nepříjemnostem zejména od březnového útoku v koncertní síni na okraji Moskvy, který si podle úřadů vyžádal nejméně 144 mrtvých a stovky zraněných. Většina z následně zadržených jsou Tádžikové, včetně předpokládaných pachatelů. K útoku se opakovaně přihlásila teroristická organizace Islámský stát, ruské úřady se incident snaží spojovat s Ukrajinou, kde Rusko už déle než dva roky vede agresivní válku.
Občanům Tádžikistánu v posledních týdnech ruské úřady masově odmítaly vstup do Ruska, upozornilo již dříve ministerstvo. V pátek ruskému velvyslanci v Dušanbe vyjádřilo své znepokojení nad případy bezdůvodného odmítnutí vstupu do Ruska.
09:41
28. 4. 2024
Za poslední den ztratil protivník 1096 lidí, 11 tanků, 20 obrněných vozidel, 22 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
08:37
28. 4. 2024
Ruské ostřelování téměř dvou desítek obcí v Chersonské oblasti a také samotného Chersonu si vyžádalo tři zraněné, uvedl na Telegramu šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Ruská armáda zasáhla obytné čtvrti, konkrétně poškodila dvě výškové budovy, osm soukromých domů, vysokoškolské zařízení a objekt kritické energetické infrastruktury.
07:45
28. 4. 2024
Ruský dronový útok v noci na dnešek těžce poškodil hotel v jihoukrajinském městě Mykolajivu, oznámil na sociální síti šéf správy stejnojmenné oblasti Vitalij Kim. Rekreační objekt začal hořet, zprávy o zraněných či obětech nyní nejsou. Podle ruských médií okupační síly v Mykolajivu zasáhly loděnici a hotel, kde byli ubytováni "britští žoldnéři".
07:00
28. 4. 2024
Společnost MTS, která je největším mobilním operátorem v Rusku, zahraničním investorům nabízí, že od nich koupí své akcie, ovšem se slevou kolem 69 procent. Oznámila to v tiskové zprávě. Zahraniční akcionáři by tak měli šanci dostat se alespoň ke zlomku svých peněz, které mají v Rusku už asi dva roky blokovány kvůli západním sankcím.