„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc. Online zpravodajství k dění na Ukrajině pokračuje zase od rána.
21:53
2. 8. 2024
Ukrajina potvrdila, že na tranzit ropy do Maďarska a na Slovensko neuplatňuje sankce, pokud vlastníkem té ropy není Lukoil, uvedl Dombrovskis.
20:03
2. 8. 2024
Ruský opoziční politik Ilja Jašin, jenž byl součástí čtvrteční výměny vězňů mezi Moskvou a Západem, dnes v německém Bonnu řekl, že se nikdy nesmíří s rolí emigranta a jeho cílem je návrat do Ruska. Na tiskové konferenci vystoupil společně s dalšími propuštěnými kritiky ruského režimu, Vladimirem Kara-Murzou a Andrejem Pivovarovem. Ten podle agentury Reuters řekl, že je propuštění uchránilo od smrti. Kara-Murza uvedl, že o chystané výměně dopředu nevěděl.
„Nedal jsem svůj souhlas, aby mě poslali mimo Rusko,“ řekl Jašin novinářům v Bonnu. „Co se stalo 1. srpna, není výměna. Je to mé vyhoštění z Ruska, proti mé vůli. Mým prvním přáním v Ankaře bylo koupit si letenku a vrátit se do Ruska,“ prohlásil Jašin, který dále uvedl, že odmítl podepsat žádost o milost adresovanou ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Podle jeho slov mu však naznačili, že jeho návrat do vlasti by zabránil jakékoliv další výměně a jiní političtí vězni by přišli o šanci dostat se na svobodu.
19:16
2. 8. 2024
Turecko díky své roli při výměně vězňů mezi Ruskem a Západem ukázalo, že je na něj spolehnutí a je potřeba s ním počítat navzdory častým neshodám mezi Ankarou a ostatními členy a spojenci NATO, řekl agentuře AFP badatel Sinan Ülgen z think-tanku Carnegie Europe. Spolehlivost a důvěryhodnost Turecka po výměně 26 vězňů na letišti v Ankaře dnes rovněž vyzdvihl vedoucí tiskového odboru turecké prezidentské kanceláře Fahrettin Altun.
17:16
2. 8. 2024
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of Aug. 2, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/grOLih92ui
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) 2. srpna 2024
15:29
2. 8. 2024
Podle prohlášení ukrajinského ministerstva obrany se v Istanbulu za účasti ukrajinského ministra obrany, první dámy země a několika dalších vysoce postavených představitelů uskutečnilo slavnostní spuštění nově postavené protiponorkové válečné lodi pro ukrajinské námořnictvo.
Ministerstvo v pátek na svém účtu X oznámilo, že ministr obrany Rustem Umerov a první dáma Ukrajiny Olena Zelenská se zúčastnili slavnostního spuštění lodi Hetman Ivan Vyhovskyi v istanbulských loděnicích Tuzla.
Minister @rustem_umerov and the First Lady of Ukraine @ZelenskaUA took part in the launching of the Ukrainian corvette "Hetman Ivan Vyhovskyi".
It's the second Ada type corvette, manufactured in 🇹🇷. "Hetman Ivan Vyhovskyi" and "Hetman Ivan Mazepa" are equipped with cutting-edge… pic.twitter.com/Ffe7cJqa42
Americký novinář Evan Gershkovich v žádosti o milost požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o rozhovor. V článku o propuštění svého dopisovatele z ruského vězení to napsal deník The Wall Street Journal (WSJ). Gershkovich je jedním ze tří amerických občanů, které Rusko propustilo z vězení v rámci čtvrteční výměny vězňů se západními zeměmi. Mluvčí Kremlu Dimitrij Peskov rozhovor zcela nevyloučil.
Před svým propuštěnímGershkovich musel podle WSJ vyplnit oficiální žádost o milost, která je adresována ruskému prezidentovi. Součástí formuláře je i část, kam může vězeň uvést svůj komentář. Právě tam Gershkovich napsal svou žádost o rozhovor s Putinem.
„Pokud takovou žádost dostaneme - posoudíme ji,“ řekl podle agentury TASS Peskov ohledně Gershkovichově žádosti. Podle mluvčího však Putin dostává řadu žádostí o rozhovor ze strany zahraničních médií.
14:01
2. 8. 2024
Rusko-španělský novinář Pablo González, který byl propuštěn v rámci výměny vězňů mezi Ruskem a Západem, se chce vrátit do Španělska. Podle agentury EFE to po propuštění řekl jeho advokát Gonzalo Boye. González, který vystupuje i pod svým ruským jménem Pavel Rubcov, byl předán ve čtvrtek Rusku. Dnes jeho propuštění uvítaly španělské asociace novinářů i španělská vicepremiérka Yolanda Díazová.
González je potomkem antifašistických bojovníků, kteří emigrovali do Sovětského svazu po nástupu diktatury Franciska Franka. Podle španělského tisku se narodil v Moskvě a jeho otec nadále v Rusku žije. González se však před několika lety usadil v Baskicku. V únoru 2022, jen pár dní po začátku války na Ukrajině, ho polské úřady zadržely, protože se domnívaly, že vyvíjel špionáž ve prospěch Ruska.
Podle Gonzálezova advokáta se jeho klient chystá vrátit do Španělska. Nějakou dobu však zůstane v Rusku, kde se podrobí lékařským prohlídkám a setká se s rodinou.
12:46
2. 8. 2024
Děti ruského páru odsouzeného ve Slovinsku za špionáž, který byl součástí čtvrteční rozsáhlé výměny vězňů mezi Ruskem a Spojenými státy, nevěděly, že jsou Rusové. Dnes to podle agentur řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Děti Arťoma a Anny Dulcevových „zjistily, že jsou Rusové, až když letadlo odstartovalo z Ankary“, řekl dnes Peskov. Dodal, že si děti myslely, že jsou Argentinci, a dodal, že nemluví rusky.
Peskov said the children of Russian spies Dultsevs learned that they are Russians only yesterday when the plane left Ankara
The fact is that the Dultsevs used a cover, pretending to be Argentine citizens. In Slovenia, they were sentenced to prison terms for espionage.
Rus Vadim Krasikov odsouzený v Německu za vraždu, který byl součástí čtvrteční rozsáhlé výměny vězňů mezi Západem a Ruskem, byl příslušníkem ruské tajné služby FSB. Na tiskové konferenci to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého Krasikov sloužil u elitní jednotky Alfa. Informovala o tom agentura TASS.
O Krasikovově příslušnosti k FSB se v médiích spekulovalo, byl o ní přesvědčen i německý soud, který jej poslal na doživotí do vězení. Rusko to ale až dosud oficiálně nepotvrdilo.
12:15
2. 8. 2024
Maďarsko se ve věci tranzitu ropy nemůže spoléhat na Chorvatsko, uvedl dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Agentura MTI píše, že tak reagoval na dopis místopředsedy Evropské komise Valdise Dombrovskise, podle kterého nejsou dodávky ropy pro Maďarsko a Slovensko kvůli ukrajinským sankcím na ruskou ropnou společnost Lukoil v ohrožení, protože může využít ropovod z Chorvatska.
Slovensko a Maďarsko přestaly ropu od Lukoilu ropovodem Družba přes Ukrajinu dostávat poté, co Kyjev v červnu ruský ropný gigant přidal na svůj sankční seznam. Tím zdůvodňuje, proč není tranzit ropy možný.
11:11
2. 8. 2024
Polsko se výměny vězňů mezi Spojenými státy a Ruskem účastnilo jako loajální spojenec USA, řekl dnes podle agentury PAP náměstek polského ministra zahraničí Andrzej Szejna. Dodal, že jde o strategický krok, který se může ukázat pro Polsko jako výhodný, když by potřebovalo podporu od Spojených států.
Polsko propustilo Pavla Rubcova, údajného důstojníka ruské tajné vojenské služby GRU vydávajícího se za španělského novináře. Polské úřady ho zadržely v roce 2022. Výměna vězňů se uskutečnila ve čtvrtek v Ankaře a týkala se celkem 26 lidí a sedmi zemí.
10:40
2. 8. 2024
Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová varovala Maďarsko, že jeho rozhodnutí zmírnit vízová omezení pro Rusy a Bělorusy představuje potenciální bezpečnostní hrozbu.
Maďarská vládě dala čas do 19. srpna, aby odpověděla na její otázky ohledně rozšíření svého imigračního programu. Jestliže se její obavy nevyřeší, Evropská komise podle ní podnikne určité kroky, citovala Johanssonovou agentura Reuters.
08:45
2. 8. 2024
Televize Nexta zveřejnila záběry z letiště v turecké Ankaře, kde se odehrála výměna vězňů mezi Ruskem, Spojenými státy a ostatními zeměmi.
Ruskem dosazená správa okupovaného ukrajinského Krymu tvrdí, že protivzdušná obrana sestřelila v noci na dnešek nejméně čtyři ukrajinské drony v oblasti Sevastopolu. Jejich trosky dopadly na město, nikoho však nezranily, uvedl podle agentury Reuters gubernátor Michail Razvožajev.
07:08
2. 8. 2024
Americký prezident Joe Biden a viceprezidentka Kamala Harrisová uvítali ve Spojených státech novináře Evana Gershkoviche a Alsu Kurmaševovou a bývalého příslušníka americké námořní pěchoty Paula Whelana, které propustilo Rusko v rámci největší výměny vězňů od konce studené války. Informují o tom dnes tiskové agentury.
Přílet trojice završil akci, při níž se do Německa a USA dostalo 16 lidí vězněných Ruskem výměnou za osm osob z věznic v západních zemích.