„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračovat bude zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
21:59
7. 8. 2024
Mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová uvedla, že o pozemní operaci ukrajinské armády za ruskou hranici nebyl Washington předem informován. „Budeme kontaktovat ukrajinskou armádu, abychom se dozvěděli více o jejích cílech,“ uvedla mluvčí.
20:55
7. 8. 2024
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se o bojích v Kurské oblasti ve večerním vystoupení nezmínil, ale bez zjevného důvodu poděkoval všem ukrajinským vojákům za statečnost, uvedl server BBC News.
„Je důležité pokračovat v ničení nepřítele právě tak přesně, jak to naši vojáci umí, právě tak vytrvale, jak to pomáhá celé obraně naší Ukrajiny, a právě tak účinně, jak to dává výsledky. Čím větší bude tlak na Rusko, na agresora, který přinesl válku na Ukrajinu, tím blíže bude mír - spravedlivý mír dosažený spravedlivou silou,“ prohlásil ukrajinský prezident.
20:48
7. 8. 2024
V Kurské oblasti úřady podle médií vyhlásily nouzový stav kvůli odstranění následků ukrajinského útoku na pohraničí.
19:12
7. 8. 2024
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes stoupla na téměř 39 eur (985 Kč) za megawatthodinu (MWh) a ocitla se nejvýše v letošním roce. Mohou za to obavy z přerušení dodávek kvůli rusko-ukrajinským bojům v blízkosti tranzitního bodu důležitého pro ruský plyn, uvedl server tradingeconomics.com.
Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku stoupla o 5,7 procenta na 38,75 eura za MWh.
18:26
7. 8. 2024
Cílem ukrajinského útoku na Kurskou oblast podle ruského generála Valerije Gerasimova bylo ovládnout pohraniční okres, ale ruské síly za podpory letectva, raketových vojsk a dělostřelectva zastavily postup nepřítele do hloubi území. „V současné době jednotky uskupení Sever spolu s pohraničníky pokračují v likvidaci nepřítele v místech bezprostředně sousedících s rusko-ukrajinskou hranicí,“ prohlásil Gerasimov. Ukrajinské ztráty vyčíslil na nejméně 100 zabitých a 215 raněných a na 54 kusů obrněné techniky včetně sedmi tanků vyřazených z boje.
18:07
7. 8. 2024
U rusko-ukrajinské hranice, kde se odehrávají boje, se nachází také ruské město Sudža, kde je poslední funkční tranzitní bod pro vývoz ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu, podotkl Reuters. Tuto stanici, přes kterou denně proudí až 42 milionů metrů krychlových plynu, ovládly podle ruských blogerů ukrajinské jednotky, upozornila stanice BBC. Dodala, že tato informace není potvrzena, ani Moskva, ani Kyjev se nevyjádřily.
17:42
7. 8. 2024
Americko-ruská občanka Xenija Karelinová, zadržená v Rusku pro podezření z vlastizrady, před soudem v Jekatěrinburgu přiznala vinu. Podle agentury TASS to dnes uvedl její advokát. Amatérská baletka podle ruské tajné služby FSB v roce 2022 přispěla drobným obnosem ukrajinské charitě.
17:17
7. 8. 2024
Výpadu do ruské Kurské oblasti se zúčastnila tisícovka ukrajinských vojáků, prohlásil náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov. Ukrajina nařídila evakuaci 6000 lidí z pohraničí.
16:45
7. 8. 2024
Pražský městský soud uložil Rusovi Alexandrovi Frančettimu pět let vězení za založení organizované zločinecké skupiny, která se v roce 2014 podílela na anexi Krymu. Součástí trestu je i vyhoštění z Česka na deset let. Verdikt není pravomocný, státní zástupce pro muže žádal desetileté odnětí svobody a vyhoštění na neurčitou dobu. Frančetti se dnešního jednání nezúčastnil, po předchozím propuštění z české vazby totiž odcestoval do vlasti a nyní je stíhaný jako uprchlý.
16:29
7. 8. 2024
Ruský prezident Vladimir Putin měl schůzku s šéfy ruských silových a bezpečnostních struktur, se kterými řešil situaci v Kurské oblasti, do které pronikli Ukrajinci. Účastnil se jich například náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov.
15:38
7. 8. 2024
Estonská novinářka ruského původu Svetlana Burcevová čelí obvinění z porušení mezinárodních sankcí proti Rusku a z vlastizrady, oznámila dnes estonská generální prokurátorka Eneli Lauritsová. Moskva obvinění kritizovala, uvedla agentura AFP.
„Velmi závažná obvinění vznesená proti paní Burcevové mají jediný cíl: tvrdě ji potrestat za její profesionální činnost,“ uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marjia Zacharovová, podle které jde o „vykonstruovaný případ“.
14:41
7. 8. 2024
Čtyři lidé zahynuli a další byl zraněn při dnešním ruském ostřelování ukrajinské Doněcké oblasti, uvedl na platformě Telegram šéf správy regionu Vadym Filaškin.
Při ranním ostřelování podle Filaškina přišli o život pětašedesátiletá žena a o rok mladší muž v Antonivce, která se nachází nedaleko frontové linie. Další dva lidé zemřeli v obci Mychajlivka, tam zahynul pětapadesátiletý muž a o tři roky mladší žena.
13:56
7. 8. 2024
Ruský prezident Vladimir Putin obvinil Kyjev z rozsáhlé provokace v souvislosti se zprávami o průniku ukrajinských vojáků do ruské Kurské oblasti, která sousedí s Ukrajinou. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS.
Ruské úřady od úterka informují o přítomnosti ukrajinských vojáků v Kurské oblasti a následných bojích u hranic mezi oběma zeměmi. „Kyjevský režim podnikl další rozsáhlou provokaci, vede nerozlišující palbu z různých druhů zbraní, včetně raketových, na civilní objekty,“ tvrdil na jednání s členy ruské vlády Putin.
Podle serveru Meduza dále uvedl, že bezprostředně po jednání s členy vlády bude mít schůzku s šéfy ruských silových a bezpečnostních struktur, se kterými bude současnou situaci v Kurské oblasti řešit.
13:11
7. 8. 2024
Tajemník ruské bezpečnostní rady a exministr obrany Sergej Šojgu silně zveličil ruský postup na Ukrajině od poloviny června, píše ve své analýze vývoje bojů americký Institut pro studium války (ISW). Šojgu v úterý tvrdil, že Rusové za necelé dva měsíce obsadili 420 kilometrů čtverečních ukrajinského území. ISW ruské zisky odhaduje na přibližně 290 kilometrů čtverečních za toto období.
„Ruské vojenské velení opakovaně zveličuje ruské územní postupy na Ukrajině,“ poznamenali analytici Institutu pro studium války. Rusko se podle nich od poloviny června zmocnilo území o rozloze přibližně 290 kilometrů čtverečních. Pro srovnání rozloha Prahy činí 496 kilometrů čtverečních, rozloha Brna 230 kilometrů čtverečních.
Šojgu hovořil o polovině června s odkazem na tehdejší vyjádření ruského prezidenta Vladimira Putina, jenž označil stažení ukrajinských vojáků z východu a jihu Ukrajiny za podmínku pro rozhovory s Kyjevem. Kreml dále požaduje, aby se Ukrajina zavázala nevstoupit do NATO, zrušení sankcí vůči Rusku a neutrální, bezjaderný status pro Ukrajinu. Kyjev návrhy odmítl. Šojgu podle agentury Reuters řekl, že čím déle bude Kyjev čekat, než začne s Ruskem vyjednávat o míru, tím tvrdším podmínkám bude čelit.
12:41
7. 8. 2024
Slovenská rafinerie Slovnaft uvedla, že od začátku července nedostala kvůli ukrajinským sankcím ropu od ruské firmy Lukoil. Hledá náhradní řešení.
10:02
7. 8. 2024
Ukrajinským jednotkám, které v úterý pronikly do ruské Kurské oblasti, se podařilo uchytit v příhraničí a obsadily tři vesnice, uvedl podle serveru Meduza telegramový kanál Rybar, jenž je blízký ruské armádě. Tuto informaci nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů. Kyjev se dosud k ruským tvrzením ohledně údajného průniku ukrajinských sil do Kurské oblasti oficiálně nevyjádřil.
„Nepřátelské jednotky obsadily obce Nikolajevo-Darjino, Darjino a Sverdlikovo,“ uvedl proválečný kanál Rybar v noci na dnešek. Kromě toho podle něj zřejmě pokračovaly boje v obcích Gončarovka a Olešňa. Celkem na území Kurské oblasti proniklo až 400 vojáků ukrajinských ozbrojených sil a podél hranice je soustředěno až 2000 dalších, tvrdí Rybar.
Podle některých dalších ruských kanálů boje pokračují, uvádí Meduza. Agentura Reuters nicméně napsala, že dnes ráno nové zprávy o pozemních bojích nepřicházely.
08:54
7. 8. 2024
Ukrajinská armáda v úterý při útoku v ruské Kurské oblasti zajala nejméně dva ruské vojáky základní služby. Video se zajatci se objevilo na ukrajinských kanálech Telegramu.
Příbuzní jednoho z nich, Maxima Chimljanina, potvrdili jeho totožnost telegramovému kanálu „Pozor na zprávy“. Na videu Chimljanin říká, že je rodákem z republiky Komi, je mu 21 let, v ruské armádě slouží od prosince loňského roku a v dubnu byl vyslán střežit hranici s Ukrajinou u města Suja v Kurské oblasti.
08:07
7. 8. 2024
Po západoafrickém Mali přerušila diplomatické vztahy s Ukrajinou také vojenská junta v Nigeru. Její mluvčí uvedl, že Niamey jedná v solidaritě se svým sousedem, napsala dnes agentura Reuters. Bamako před několika dny přerušilo diplomatické vztahy s Kyjevem kvůli údajnému zapojení ukrajinských tajných služeb do útoku povstalců na severu africké země na konci července. Podle povstalců tehdy zemřely desítky malijských vojáků i členů ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Kyjev na krok Nigeru nereagoval.
07:38
7. 8. 2024
Rusko sestřelilo 11 dronů, které Ukrajina v noci vyslala nad Kurskou oblast a další tři ruské regiony, uvedla RIA s odvoláním na ministerstvo obrany.
06:12
7. 8. 2024
Mexiko pozvalo ruského prezidenta Vladimira Putina na inauguraci nově zvolené prezidentky Claudie Sheinbaumové, která proběhne v této latinskoamerické zemi 1. října. Píše o tom dnes ruský list Izvestija s odvoláním na mexické velvyslanectví v Rusku.
„Prezidentu Putinovi byla zaslána pozvánka k účasti Ruska na inauguraci prezidentky Sheinbaumové,“ uvedl podle listu zástupce mexického velvyslanectví. „Ruský prezident se rozhodne, zda se ceremoniálu zúčastní osobně, nebo zda pověří jiného vysoce postaveného představitele, aby tak učinil jeho jménem,“ dodal.
Obdržení pozvánky Izvestiji potvrdilo také ruské velvyslanectví v Mexiku. Tamní ministerstvo zahraničí později agentuře Reuters sdělilo, že mexická vláda zaslala diplomatické nóty s pozváním na inauguraci Sheinbaumové všem zemím, s nimiž udržuje vztahy, i mezinárodním organizacím, jichž je členem.
06:11
7. 8. 2024
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ukrajinský dron zasáhl vůz záchranné služby u města Sudža v ruské Kurské oblasti, zabil řidiče a zdravotníka a jednoho lékaře zranil, uvedl dnes v noci podle agentury Reuters tamní gubernátor Alexej Smirnov. Ten již během úterý na svém telegramovém účtu informoval o snahách ukrajinských vojáků proniknout na území Kurské oblasti, která sousedí se severoukrajinskou Sumskou oblastí.
Smirnov uvedl, že včetně dvou členů posádky sanitky v bojích na ruské straně zahynulo pět lidí a nejméně 20 dalších bylo zraněno. Nejmenovaný zástupce pro lidská práva podle Reuters řekl, že mezi zraněnými je také šest dětí.
Agentura Reuters poznamenala, že není schopna tyto zprávy ve válečných podmínkách nezávisle ověřit, Kyjev se k nim bezprostředně nevyjádřil. Obě strany konfliktu popírají, že by se ve válce, kterou rozpoutala Moskva v únoru 2022 svou plnohodnotnou invazí na Ukrajinu, zaměřovaly na civilisty.
Ruské ministerstvo obrany v úterý potvrdilo, že na ruské pozice na hranici s ruskou Kurskou oblastí zaútočilo až 300 ukrajinských vojáků s nasazením 11 tanků a více než 20 obrněných vozidel. Ruská armáda do oblasti přesunula posily, aby tento útok, zřejmě jeden z největších ukrajinských výpadů na ruské území od začátku války, odrazila.
„Nepřítel dnes zahájil další pokus o proniknutí na území ruské Kurské oblasti,“ uvádí se v posledním prohlášení ministerstva obrany v Moskvě. „Na nepřítele je vedena dělostřelecká palba a údery armádního letectva i bezpilotních letounů,“ dodal resort ve zprávě.