„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Drazí čtenáři, pro dnešek se loučíme, online zpravodajství kolem dění na Ukrajině pokračuje zase od rána.

Budoucí americký prezident Donald Trump s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem ještě od voleb nemluvil, rozhovor ale předpokládá.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes pogratuloval Donaldu Trumpovi k vítězství v amerických prezidentských volbách a řekl, že je připraven s ním hovořit. Podle agentur tak dnes učinil v Soči na konferenci diskusního klubu Valdaj, kde rovněž prohlásil, že se nebrání obnovení kontaktu ani s dalšími světovými lídry.

Trump před volbami opakovaně tvrdil, že pokud se dostane znovu k moci, rychle ukončí válku na Ukrajině. K možnému rozhovoru s Trumpem Putin řekl, že jakýkoli návrh, který by mohl pomoci ukončit konflikt na Ukrajině, si zasluhuje pozornost. Západní představitelé i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zdůrazňují, že válku může Putin kdykoli ukončit zastavením bojů a stažením ruských vojáků z Ukrajiny.

Severokorejští vojáci bojující na straně Ruska proti Ukrajině, už zaznamenali ztráty, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Příští dvacetiletí může být složitější než poslední dvě desítky let, řekl ruský prezident Putin na diskusním fóru Valdaj. NATO nazval anachronismem.

Vojáci 57. samostatné motorizované pěší brigády pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny hájí Charkovskou oblast. Pod kmeny a maskovací sítí schovávají samohybnou houfnici 2S1 Gvozdika.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na síti X napsala, že měla skvělý telefonát se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hovořili prý spolu o obraně a dění na Ukrajině, obchodu a energetice. Pogratulovala mu také k vítězství.

„Těším se na posílení vazeb mezi EU a USA a na společnou práci při řešení geopolitických výzev. Jednali jsme o obraně a Ukrajině, obchodu a energetice. Společně můžeme podpořit prosperitu a stabilitu na obou stranách Atlantiku,“ uvedla von der Leyenová.

Sněmovní bezpečnostní výbor před závěrečným schvalováním vládní novely o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou agresí doporučil v normě řadu úprav. Podporu nezískal pozměňovací návrh ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) o posuzování nároku zdravotně postižených uprchlíků na příspěvek na péči. Novou konstrukci zohlednění zdravotního postižení v pěti stupních podle německého modelu, zatímco pro české občany platí čtyři stupně, označila Jana Pastuchová (ANO) za paskvil a diskriminaci českých žadatelů o příspěvek.

Renata Zajíčková (ODS) ve výboru uspěla s návrhem umožnit ředitelům a zřizovatelům škol vypsat pro děti cizinců dva termíny pro zápis do prvních tříd základních škol. Pomůže to podle ní hlavně v Praze a dalších lokalitách s vyšším počtem uprchlíků rozložit ukrajinské žáky do více škol. Nyní v některých třídách tvoří až třetinu dětí.

Po úpravách doporučil výbor návrh novely jako celek schválit.

Počet obětí ruského útoku na Záporoží vzrostl na čtyři, uvedl ukrajinský činitel. V Doněcké oblasti jsou hlášeny dvě oběti ruského ostřelování.

Obrazem: Následky ruského útoku na Záporoží

Rozpočet EU musí být podle polského kandidáta na eurokomisaře použit na podporu Ukrajiny a posílení obrany EU, musí být rovněž flexibilnější.

Nejméně jednu oběť a 17 zraněných si vyžádal ruský útok na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny, oznámily dnes ukrajinské úřady. Mezi zraněnými jsou i tři děti, čtyřměsíční holčička a chlapci ve věku jednoho roku a deseti let, napsal na sociální síti Telegram šéf oblastní správy Ivan Fedorov.

Posílení spolupráce ve zbrojním průmyslu nebo společnou výrobu munice dnes projednali ve Varšavě česká ministryně obrany Jana Černochová a její polský protějšek Wladyslaw Kosiniak-Kamys. Napsala to agentura PAP. České ministerstvo obrany v tiskové zprávě uvedlo, že politici jednali o zkušenostech s pořízením letounů F-35 či rozvoji spolupráce v rámci Severoatlantické aliance (NATO).

Černochová na tiskové konferenci připomněla českou muniční iniciativu, která získává dělostřeleckou munici pro Ukrajinu bránící se už třetím rokem ruské vojenské agresi. Upozornila, že země NATO i Evropské unie se potýkají s nedostatkem munice, píše PAP. „Až skončí válka na Ukrajině, budeme muset vytvořit zásoby munice, a tedy zřídit závody na její výrobu v našich zemích,“ uvedla podle polské tiskové agentury česká ministryně.

Ukrajina, jejíž armáda již měsíce ustupuje před mnohem početnějšími a lépe vyzbrojenými ruskými silami, „potřebuje další zbraně, a ne podporu v rozhovorech“ s Moskvou, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury AFP.

„Neměli bychom si představovat, že tím, že ukážeme slabost nebo obětujeme určité evropské pozice či pozice jedné evropské země, si můžeme koupit mír,“ řekl prezident země bojující třetím rokem proti ruské agresi a varoval Evropany před jakýmkoli snížením tlaku na Moskvu. „Objímání se s Putinem nepomůže. Někteří z vás ho objímají už 20 let a věci se jen zhoršují. Myslí jen na války a nezmění se. Pouze tlak mu může stanovit hranice,“ naléhal. „Doufáme, že Amerika bude silnější. Takovou Ameriku potřebuje Evropa. A silná Evropa je to, co Amerika potřebuje. Je to pouto mezi spojenci, kterého si musíme vážit a které se nesmí ztratit,“ nabádal dnes ukrajinský prezident.

Jedno ze dvou ukrajinských letišť, Lvov nebo Boryspil u Kyjeva, obnoví provoz do konce ledna 2025, uvedl na Kyjevském mezinárodním ekonomickém fóru vedoucí partner společnosti Marsh McLennan Crispin Ellison.

Ruská armáda dnes celkem pětkrát zasáhla Záporoží pomocí řízených leteckých bomb. Útok zasáhl několik obytných budov a nemocnici. Jeho plné následky se stále vyhodnocují, uvedl guvernér Ivan Fedorov.

Obrazem: Ukrajinská armáda v Doněcké oblasti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu Evropského politického společenství varoval, že čím bližší je některá evropská země vůči Rusku, tím slabší se jeví koncept její neutrality. O ukončení války by měla rozhodnout Ukrajina a účet za válku by mělo zaplatit Rusko, prohlásil prezident bránící se země.

Se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem si ve středu večer telefonovala pravicová italská premiérka Giorgia Meloniová, uvedla dnes agentura APA. Kromě gratulace k vítězství byl rozhovor příležitostí „potvrdit pevné spojenectví, strategické partnerství a hluboké a historické přátelství, které odjakživa spojují Řím a Washington“, vyplývá z tiskového prohlášení italské vlády. „Během telefonátu vyjádřili Meloniová a zvolený prezident Donald Trump připravenost v těsné součinnosti pracovat na všech důležitých mezinárodních tématech, počínaje válkou na Ukrajině a krizí na Blízkém východě, se společným cílem podporovat stabilitu a bezpečnost, i v rámci vztahů s Evropskou unií,“ stojí v prohlášení.

Rozsáhlé materiální škody hlásí jihoukrajinské město Záporoží v důsledku pěti úderů klouzavými bombami a raketami. Mělo dojít k zásahu civilních budov. Zatím nejsou zprávy o obětech ani zraněných. 

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenský také v Budapešti upozornil, že je to Rusko, které eskaluje situaci nasazením severokorejských vojáků do války proti Ukrajině. „Míru je třeba dosáhnout prostřednictvím síly,“ poznamenal Zelenskyj v narážce na heslo Donalda Trumpa, který tento týden zvítězil v amerických prezidentských volbách.

„Ústupky Rusku jsou pro Ukrajinu nepřijatelné a pro Evropu sebevražedné,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle Reuters evropským vůdcům na jednání Evropského politického společenství v maďarské Budapešti.

„Evropa by neměla navěky delegovat svou bezpečnost na Američany,“ řekl na zahájení summitu Evropského politického společenství francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj ve společném zájmu, aby Rusko nevyhrálo válku na Ukrajině.

Spojené státy a Čína budou podle Macrona především hájit své zájmy. Francouzský prezident ve středu mluvil se zvoleným prezidentem USA Donaldem Trumpem - je podle něj legitimní, že jako Američan bude především hájit zájmy Spojených států. „Evropa musí být připravena hájit zájmy Evropanů,“ řekl Macron.

Podle listu The Wall Street Journal může být cílem zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa přestat podporovat Ukrajinu. „Trump slíbil ukončit válku na Ukrajině do své inaugurace. To ho dostalo pod tlak, kdy musí rychle vybrat postup. Odkloní se od postupu Joea Bidena podporovat Ukrajinu, dokud to bude potřeba,“ napsal list. Podle něj se pokusí konflikt zmrazit a nechat na příměří dohlížet Evropany.

„Můžeme provádět výcvik a poskytovat další podporu, ale hlaveň zbraně bude evropská,“ řekl prý jeden z Trumpových poradců. 

Generální tajemník NATO Mark Rutte chce s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem hovořit o hrozbě, kterou představuje posilování vazeb mezi Ruskem a Severní Koreou. Řekl to dnes podle agentury AFP při příchodu na summit Evropského politického společenství (EPS) v Budapešti. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v maďarské metropoli řekla, že se těší na opětovnou spolupráci s Trumpem a že je třeba analyzovat společné zájmy.

„Těším se, až si sedneme s prezidentem Trumpem a uvidíme, jak kolektivně zajistíme, že budeme této hrozbě čelit,“ řekl Rutte po svém příjezdu na summit Evropského politického společenství, kterého se v Budapešti účastní na 40 lídrů včetně českého premiéra Petra Fialy. 

Británie rozšířila své protiruské sankce o dalších více než pět desítek lidí a subjektů včetně tří polovojenských organizací napojených na Kreml. Informovalo o tom dnes britské ministerstvo zahraničí, podle něhož se sankce vztahují i na milice Africa Corps navazující na aktivity Wagnerovy skupiny. Postihy jsou namířeny i proti zahraničním dodavatelům vojensky využitelných technologií či agentovi viněnému z podílu na pokusu o vraždu Sergeje Skripala v roce 2018.

Mezi celkem 56 osobami a organizacemi figurují subjekty sídlící v Číně, Turecku nebo středoasijských zemích, které se podílejí na výrobě a dodávkách nástrojů, mikroelektroniky či součástí dronů ruské armádě. Sankce mají podle Londýna „dále omezit dodávky důležitého vojenského vybavení, které Putin zoufale potřebuje ke své ilegální válce proti Ukrajině“.

„Putin už téměř 1000 dnů vede válku, o níž si myslel, že mu zabere jen pár dní. Neuspěje a já budu dále tlačit na Kreml a podporovat Ukrajince v jejich boji za svobodu,“ uvedl v prohlášení britský ministr zahraničí David Lammy

Šéf malajsijské vlády Anwar Ibrahim zmínil v souvislosti s Trumpovým návratem do prezidentské funkce v USA nové příležitosti a společné cíle, protože USA v zemi masivně investují. Ibrahim doufá ve větší angažovanost Spojených států v jihovýchodní Asii a v jejich pomoc při ukončení konfliktu v Pásmu Gazy a na Ukrajině.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci sestřelila 74 nepřátelských dronů zejména na území Kyjevské a Oděské oblasti. „Nepřítel zaútočil 106 útočnými bezpilotními letouny Šahed a neidentifikovanými drony ze směrů Kursk, Primorsko-Achtarsk, Orel a z okupovaného Krymu,“ uvedl generální štáb. 

Místopředseda hnutí ANO předpokládá zvýšený tlak na ukončení války na Ukrajině v souvislosti se zvolením Donalda Trumpa. „Evropská unie musí být připravená, kdyby válka skončila, například na další migrační vlnu,“ řekl Karel Havlíček. Mezi migranty by tentokrát byli váleční veteráni, což je nutné dobře vyhodnotit zejména z bezpečnostního hlediska, míní.

Havlíček potenciální poválečný příchod dalších lidí z Ukrajiny vnímá jako velkou hrozbu. Účastníci války budou chtít jít za svými rodinami, ale půjde o lidi školené na nejnebezpečnější operace a v nejrůznějším zdravotním i psychickém stavu, kteří budou trpět různými traumaty z bojů, vysvětlil. „Je nutné se připravit a nedopustit, aby se sem dostali ve větší míře, bezpečnostní složky musí být připravené,“ míní.

Západ by měl jednat s Ruskem o ukončení války, aby se vyhnul „ničení ukrajinské populace“, prohlásil dnes podle tiskových agentur tajemník ruské bezpečnostní rady, bývalý ministr obrany Sergej Šojgu. Rusko oficiálně popírá, že by jeho vojáci útočili na civilisty, přestože OSN prověřila a potvrdila smrt tisíců civilistů ve válce na Ukrajině, rozpoutané Moskvou v únoru 2022.

„Nyní, kdy situace na bojišti není příznivá pro kyjevský režim, má Západ na výběr: pokračovat ve financování (Kyjeva) a ničení ukrajinského obyvatelstva, anebo uznat současnou realitu a začít vyjednávat,“ řekl Šojgu na poradě tajemníků bezpečnostních rad bývalých sovětských republik v Moskvě.

Vojáci ukrajinské dělostřelecké baterie na frontě na východě země ve středu jen matně věděli o výsledcích amerických prezidentských voleb svědčících o vítězství Donalda Trumpa. Ale ve svých nadějích ohledně příštího prezidenta Spojených států měli jasno, píše v reportáži agentura AP.

„Doufám, že množství zbraní, potřebných pro naše vítězství, se zvýší,“ řekl několik hodin před potvrzením Trumpova vítězství devětatřicetiletý velitel jednotky, vystupující pod přezdívkou Mozart, . „Je jedno, kdo je prezident, pokud nás neodřízne od pomoci, protože ji potřebujeme,“ dodal.

Slovinská kandidátka na eurokomisařku Marta Kosová podle všeho nepodporuje urychlení přístupových rozhovorů mezi EU a Ukrajinou, poznamenal bruselský server Politico. „Nové členské státy přijmeme pouze v případě, že se přihlásí k našim hodnotám, demokracii a k právnímu státu,“ řekla slovinská kandidátka europoslancům. Jak bývalá novinářka a velvyslankyně v Německu a ve Švýcarsku zdůraznila, nikdy „nedá přednost rychlosti před kvalitou“.

Na adresu Kyjeva nicméně uvedla, že „podpora Ukrajiny je pro ni zásadní“. „I když je na Ukrajině válka, země si vede ve vyjednávacím procesu velmi dobře,“ dodala.

Ruská invazní armáda tvrdí, že zcela ovládla obec Kreminna Balka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. „Ruské jednotky osvobodily vesnici Kreminnaja Balka v Doněcké lidové republice,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany pro agenturu TASS. 

„Protivzdušná obrana metropole sestřelila více než tři desítky bezpilotních strojů,“ napsal náčelník kyjevské vojenské správy Serhij Popko na sociální síti Telegram k nočnímu útoku na město. „Nepřátelské drony útočily na Kyjev jednotlivě i ve skupinách. Nalétaly ve vlnách, z různých směrů a v různých výškách, jak velmi nízko, tak vysoko. Letecký poplach ve městě trval osm hodin,“ vylíčil Popko. Trosky dronů dopadly v šesti čtvrtích, místy vypukly požáry, které hasiči vzápětí uhasili.

Experti podle agentury Unian varují, že Moskva mezitím pravděpodobně zvyšuje zásoby raket a střel s plochou dráhou letu k dalšímu útoku.

Ruská protivzdušná obrany během noci sestřelila 17 ukrajinských dronů, 16 nad Voroněžskou a jeden nad Belgorodskou oblastí, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Na sociální sítích se objevily zprávy o útoku dronů na rafinérii v Krasnodarském kraji na jihu Ruska, ale o tom se ministerstvo nezmínilo, upozornil server BBC News.

„Jedinečná nepředvídatelnost Donalda Trumpa je potenciálním klíčem k míru na Ukrajině,“ prohlásil bývalý šéf NATO Anders Fogh Rasmussen po republikánově drtivém vítězství v amerických volbách. Podle Rasmussena by mohla fungovat i další taktika - apelování na Trumpovo ego.

„Mohli bychom využít kombinace Trumpovy nepředvídatelnosti s jeho touhou být vítězem a vytvořit z toho silný vzorec pro podporu mírového procesu na Ukrajině,“ řekl Rasmussen serveru Politico a dodal, že by podle něj měl Trump říci Putinovi, aby přestal válčit. 

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj se dnes v Budapešti zúčastní summitu Evropského politického společenství. To bylo založeno krátce po ruské invazi a první summit se v roce 2022 konal v Praze. Členy jsou všechny evropské státy vyjma Ruska a Běloruska. Česko bude na jednání zastupovat premiér Petr Fiala (ODS). 

Noční dronové útoky na Kyjev a Oděsu si podle zatím dostupných informací od místních úřadu nevyžádaly žádné oběti na životech. Tři lidé byli v hlavním městě Ukrajiny zraněni. Došlo však k rozsáhlým materiálním škodám. Hořet začalo i kyjevské zdravotní středisko. V jiho-ukrajinské Oděse jeden z dronů dopadl do zastavěné oblasti. „Na místě začíná pracovat  tým městského operačního štábu, kde mohou lidé žádat o pomoc při obnově oken a dveří,“ uvedl úřad tamního starosty. 

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol dnes nevyloučil dodávky zbraní Ukrajině. Soul podle něj upravuje svůj dosavadní postup kvůli nasazení severokorejských vojáků při bojích na Ukrajině na straně Ruska, napsala agentura AFP. Jižní Korea se obává, že armáda souseda, se kterým je oficiálně stále ve válečném konfliktu, získá na Ukrajině cenné zkušenosti, které posílí její bojeschopnost.