„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Vážení čtenáři, končíme online zpravodajství z válečného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Pokračovat v něm budeme opět zítra v ranních hodinách. Za redakci Blesk zpráv Vám přejeme dobrou noc.
21:29
24. 7. 2024
Vnitro pošle Ukrajině 50 mil. Kč a nepotřebné policejní vozy a elektrocentrály.
„Reagujeme nejen na aktuální migrační situaci na Ukrajině a v Moldavsku, ale také na to, o co konkrétně nás Ukrajina žádá a s čím chce sama pomoci. Pomůžeme jí bránit se před Ruskem a současně podpoříme ty, kteří museli utéct ze svých domovů nebo se do země z různých důvodů vracejí,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
21:01
24. 7. 2024
Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenský dnes mluvil se sportovci, kteří budou reprezentovat jeho zemi na letních Olympijských hrách ve Francii. „Naše vlajka a hymna budou ve Francii stát po boku všech národů, které respektují život a principy olympismu. Děkuji všem, kteří navzdory všemu pomáhají Ukrajině zachovat co nejvíce normálního života. Děkuji také těm, kteří bránili principy olympismu před zkreslením a zajistili, že vlajky a účast teroristického státu na olympiádě nebyly povoleny. Putin proměnil ruský sport ve sport zabíjení lidí. Tohle svět nikdy nebude tolerovat. Rusko musí být v této válce a jejím teroru poraženo. Teprve pak zvítězí život,“ uvedl ve svém videoposelství na sociální síti X.
Today, I spoke with our Olympic athletes who will represent Ukraine at the Summer Games in Paris this week. It is a significant achievement for Ukrainians that, amidst such a war and full-scale Russian terror, we have prepared and are participating in the Olympics. Our flag and… pic.twitter.com/n9QF5aWT0J
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) 24. července 2024
20:29
24. 7. 2024
Podle orientačních dat Ozbrojených sil Ukrajiny bylo k dnešnímu dni zlikvidováno ruských 363 letadel, 21 tisíc obrněných vozidel či třeba 8 300 tanků. O život mělo přijít ruských 570 tisíc vojáků.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of July 24, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/eUpGbWPeLN
V továrně německé zbrojovky Rheinmetall ve městě Zalaegerszeg na západě Maďarska sjelo z výrobní linky první bojové vozidlo pěchoty Lynx KF41, oznámil dnes maďarský ministr obrany Kristóf Szalay-Bobrovniczky podle agentury MTI. Maďarsko se pro lynxy rozhodlo v roce 2020.
Ministr dnes uvedl, že válka na Ukrajině ukázala, že zbrojní výroba vyžaduje dlouhodobý rozvoj a plánování. Maďarský zbrojní průmysl potřebuje přebudovat, a tak je záhodno rozvíjet „plodná partnerství“ k získání toho, co zemi dosud chybí. Za příklad takové spolupráce označil obrněná vozidla Gidrán turecké konstrukce, vyráběná rovněž v maďarské továrně Rheinmetall.
18:50
24. 7. 2024
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba jedná s čínským ministrem zahraničí Wang Yi v jihočínském městě Guangzhou.Kuleba uvedl, že hledají „společnou řeč“ o ukončení války s Ruskem. Jde o první návštěvu ukrajinského ministra zahraničí od začátku války v roce 2022.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv napsal na sociální síti Telegram, že Rusko bude usilovat o okupaci „zbývajících ukrajinských území“ i v případě, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude souhlasit s mírem, píše server Newsweek. Exprezidentovy výroky kritizoval americký think tank Institut pro studium války (ISW), který upozornil na ruskou informační kampaň, která má nejspíše za cíl vyměnit současnou ukrajinskou vládu.
17:34
24. 7. 2024
Zelenskyj oznámil úspěch ve vývoji ukrajinských raket dlouhého doletu. „Náš raketový program má dobrou dynamiku, a přestože je to těžký úkol, postupně se přibližujeme schopnosti používat vlastní rakety a nespoléhat se pouze na rakety v dodávkách od partnerů,“ řekl ukrajinský prezident.
Zelenskyy reported success in the development of Ukrainian long-range missiles
"Our missile program has good dynamics, and although it is a hard task, we are gradually approaching the ability to use our own missiles and not only rely on missiles in supplies from partners," the… pic.twitter.com/k7E2VsQx6N
Dva lidé byli dnes zraněni při explozi osobního auta v Moskvě, informují ruská média. Panují však rozpory v informacích, o koho jde. Podle státní tiskové agentury TASS se jedná o vojáka, jenž se účastnil invaze na Ukrajinu, a jeho ženu. Agentura Interfax uvádí, že majitelem auta je důstojník generálního štábu ruské armády. Server Kommersant psal, že zraněný je pracovník ministerstva obrany, jenž sloužil ve vojenské rozvědce GRU. Později však napsal, že šlo o shodu jmen. Podle některých médií ale v armádě slouží i tento jmenovec. Šéf tajné služby FSB mezitím oznámil, že podezřelý ze spáchání útoku je v Turecku.
Exploze otřásla vozem Toyota Land Cruiser ráno na parkovišti na severu metropole. Vůz vybuchl v době, kdy do něj nastoupili muž a žena, popsal TASS. Podle mluvčí ministerstva vnitra Iriny Volkové explozi způsobila detonace neznámého předmětu. Nacházel se pod podvozkem v oblasti sedadla řidiče, podotkl TASS s odvoláním na další zdroje. Server RBK mezitím zveřejnil video, které podle něj výbuch zachycuje.
15:34
24. 7. 2024
Německo s Británií dnes podepsaly obranné prohlášení, ve kterém se zavazují posílit zbrojní spolupráci i evropskou bezpečnost a nadále podporovat Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Dokument za Británii podepsal britský ministr obrany John Healey, který dnes v Berlíně jednal se spolkovým kolegou Borisem Pistoriusem.
„Chceme a také musíme spolupracovat,“ řekl Pistorius o podepsaném dokumentu. Uvedl, že spolupráce se zaměří na zbrojní průmysl a také na společnou produkci a nákup zbraní. Nový rozměr zbrojních vztahů podle Pistoriuse povede i k posílení evropského pilíře NATO.
15:05
24. 7. 2024
Slovenský prezident Peter Pellegrini varoval Ukrajinu před odvetnými opatřeními, pokud nebude vyřešena otázka tranzitu ruské ropy. Slovenský premiér Robert Fico už dříve kritizoval ukrajinské sankce vůči ruské ropné společnosti Lukoil.
Slovak President Peter Pellegrini has warned Ukraine of retaliatory measures if the issue of Russian oil transit is not resolved.
Earlier, Slovak Prime Minister Robert Fico criticized Ukraine's sanctions against the Russian oil company Lukoil. pic.twitter.com/NTVFnJbF02
Ukrajina, která se přes dva roky brání ruské invazi, může nadále počítat s německou podporou, a to včetně zbrojních dodávek. Dnes to na tiskové konferenci prohlásil spolkový kancléř Olaf Scholz, který zároveň podpořil cesty vedoucí k mírovým jednáním.
„Ukrajině budeme nadále pomáhat,“ řekl Scholz, podle kterého Ukrajina potřebuje širokou podporu. „Zároveň ale musíme podpořit i procesy, které otevřou možnosti k diplomatickým jednáním,“ poznamenal o možném mírovém vyjednávání.
13:26
24. 7. 2024
Od spuštění Fondu Ukrajina přesně před rokem čeští exportéři uzavřeli vývozní smlouvy za 392 milionů korun. V tiskové zprávě o tom dnes ČTK informovala Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), pod kterou fond spadá. S počátkem ruské invaze EGAP pojišťování exportu českých firem na Ukrajinu zastavila, v roce 2021 před válkou tam hodnota vývozních smluv činila 425 milionů korun. Fond Ukrajina podle EGAP nejčastěji pojišťuje výrobce zemědělské techniky a producenty potravin.
12:39
24. 7. 2024
Úřady v Oděské oblasti informovaly o ruském úderu útočnými drony na přístav Izmajil, kde byli podle nich zraněni tři lidé. Ukrajinský přístav Izmajil leží na břehu řeky Dunaj, která tvoří hranici s Rumunskem. Podle Reuters představuje také důležitou trasu pro Ukrajinu při importu paliva. Poptávka po něm přitom v zemi roste, jelikož podniky i obyvatelé čím dál více závisejí při výrobě elektrické energie na generátorech. Země se totiž potýká s výpadky v dodávkách elektřiny kvůli ruským vzdušným úderům na energetickou infrastrukturu.
12:00
24. 7. 2024
Původní informace o jednom mrtvém v Charkově se podle starosty Ihora Terechova nepotvrdily. Ukrajinská veřejnoprávní stanice Suspilne uvádí, že první úder poškodil vozy a kancelář švýcarské nevládní organizace FSD, která se zabývá odminováváním.
11:46
24. 7. 2024
Čína a Ukrajina by měly usilovat o bilaterální vztahy a plánovat je z dlouhodobého hlediska. Po dnešním setkání s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou to prohlásil šéf čínské diplomacie Wang I. Oba diplomaté se sešli v čínském Kantonu. „Rozhovory trvaly více než tři hodiny, tedy déle, než bylo plánováno. Byl to velmi hluboký a konkrétní rozhovor,“ řekl agentuře Reuters člen ukrajinské delegace, který si nepřál být jmenován.
10:40
24. 7. 2024
Ministerstvo obrany připravuje další část muniční iniciativy pro Ukrajinu, její součástí bude pět zbrojařských společností. Informoval o tom dnes Deník N. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) serveru řekla, že plán pod pracovním názvem Iniciativa 2025 je přirozeným pokračováním fungujícího mechanismu, ve kterém by mělo být Česko opět prostředníkem mezi plátci a zbrojaři.
10:03
24. 7. 2024
Japonská vláda dnes zveřejnila oficiální protest proti rozhodnutí Ruska trvale zakázat vstup do země třinácti japonským občanům. Zákaz se týká převážně vedoucích představitelů významných firem a společností včetně šéfa automobilky Toyota. Podle médií je to odveta za sankce, které Tokio na Rusko uvalilo kvůli invazi na Ukrajinu.
Mluvčí japonské vlády Jošimasa Hajaši podle agentury AP řekl, že zákaz „omezuje legitimní aktivity japonských společností (v Rusku) a je naprosto nepřijatelný“.
09:03
24. 7. 2024
Dva lidé byli zraněni při explozi auta v Moskvě. Podle agentury TASS jde o vojáka, který se účastnil ruské invaze na Ukrajinu, a jeho ženu.
07:38
24. 7. 2024
Portugalský ministr zahraničí Paulo Rangel prohlásil, že Ukrajina by měla vést mírové rozhovory, a ne jiná země. Podle něj by na to měla dohlédnout i Evropská unie – Kyjev musí být v čele iniciativy, míní.
06:37
24. 7. 2024
Ruská armáda v noci na dnešek dvakrát zaútočila na ukrajinský Charkov. Zemřel jeden člověk, informace o dalších případných obětech zatím nejsou k dispozici, uvedl starosta města Ihor Terechov a šéf charkovské oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov.
První úder zasáhl průmyslovou zónu v jedné z charkovských čtvrtí. Syněhubov informoval, že se nikomu nic nestalo, poškozena byla jedna budova a nejméně pět aut.