„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj věří, že je schopen zachránit vztah s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který zatížila páteční roztržka v Bílém domě. Hlava ukrajinského státu to podle agentury Reuters prohlásila po dnešním summitu o Ukrajině v Londýně s tím, že rozhovory ale musí pokračovat v jiném formátu.
Zelenskyj rovněž řekl, že si nemyslí, že po hádce v Oválné pracovně Bílého domu zastaví USA pomoc Ukrajině, která se brání od února 2022 ruské invazi. Dodal ale, že se připravuje na jakékoli problémy.
21:57
2. 3. 2025
Britský král Karel III. dnes přijal ukrajinského prezidenta Zelenského ve svém sídle na východě Anglie. Na síti X to oznámil Buckinghamský palác. Schůzka, o kterou král požádal, se konala na okraj summitu o Ukrajině. Vrcholné jednání do Londýna svolal britský premiér Keir Starmer.
Schůzka Karla III. a Zelenského se odehrála v králově venkovském sídle Sandringham House ve východoanglickém Norfolku.
21:45
2. 3. 2025
Západ musí odolat vydírání a agresi ze strany Ruska, řekl dnes polský premiér Donald Tusk po londýnském summitu evropských lídrů. Potvrdil také slova dalších účastníků schůzky včetně českého premiéra Petra Fialy, že jsou země připraveny navýšit výdaje na obranu. Informovaly o tom agentury, podle kterých Tusk rovněž vyzval k jednotě v přístupu k Ukrajině mezi Evropou a Spojenými státy.
20:43
2. 3. 2025
Kanada bude dál pokračovat v podpoře Ukrajiny, uvedl po jednání v Londýně kanadský premiér Justin Trudeau. Ukrajina podle něj nebrání jen svá vlastní území, ale hájí samotné principy a hodnoty, které jsou základem demokracií. Budeme hrát i nadále významnou roli, dodal premiér na tiskové konferenci.
20:43
2. 3. 2025
Cílem zemí, jejichž lídři se dnes účastnili londýnského summitu k Ukrajině, je dosáhnout spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu, uvedl na síti X vicepremiér a předseda hnutí STAN Vít Rakušan. Výsledky jednání podle něj lze číst jako zprávu, že v podpoře budou země pokračovat, a to bez obchodních podmínek či budoucích výhod. Odkázal tak na páteční krach jednání o dohodě mezi Spojenými státy a Ukrajinou.
„Na londýnském summitu evropských lídrů a dalších spojenců zazněla jasná zpráva - naším cílem je dosáhnout spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu. V podpoře Ukrajiny budeme pokračovat a nebudeme ji samozřejmě podmiňovat obchodními dohodami nebo budoucími výhodami, na to je v sázce příliš mnoho - stopka rozpínavosti Ruska směrem do Evropy a v obecné rovině veškerým choutkám jakýchkoliv států na cizí území,“ uvedl Rakušan.
20:08
2. 3. 2025
Britský král Karel III. dnes přijal ukrajinského prezidenta Zelenského ve svém sídle na východě Anglie. Na síti X to oznámil Buckinghamský palác. Schůzka, o kterou král požádal, se konala na okraj summitu o Ukrajině. Vrcholné jednání do Londýna svolal britský premiér Keir Starmer.
Schůzka Karla III. a Zelenského se odehrála v králově venkovském sídle Sandringham House ve východoanglickém Norfolku.
20:08
2. 3. 2025
Premiér Petr Fiala (ODS) v nejbližší době s ministry projedná navýšení rozpočtu na obranu, uvedl to na síti X po summitu v Londýně. Je podle něj třeba přejít k činům. Během setkání vznikla koalice zodpovědných, jimž není lhostejná bezpečnost a obrana Evropy, vysvětlil s tím, že bude investovat do obrany a posílí Ukrajinu.
„Shodli jsme se, že všichni budeme více investovat do vlastní obrany, a také na tom, že posílíme vojenskou podporu Ukrajině, protože tou nejdůležitější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu je její silná armáda. Všichni jsme si vědomi závažnosti situace, teď je třeba přejít od slov k činům. I proto v nejbližší době s kolegy z vlády projednám navýšení rozpočtu na obranu,“ napsal.
19:13
2. 3. 2025
Starmer po summitu podle Reuters oznámil novou dohodu ve výši 1,6 milionu liber, která Ukrajině umožní nakoupit 5000 střel protiletecké obrany.
19:09
2. 3. 2025
Ruský požadavek na demilitarizaci Ukrajiny je nepřijatelný. Dnes to po summitu o Ukrajině v Londýně podle agentury Reuters prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, podle kterého je naopak po skončení války nutné zachovat na Ukrajině silnou armádu. Scholz rovněž zdůraznil, že je nezbytné Ukrajinu dále podporovat a zároveň posílit evropskou bezpečnost.
Vrcholnou schůzku, které se zúčastnil také český premiér Petr Fiala, svolal britský ministerský předseda Keir Starmer. Setkání navázalo na rozhovory v Paříži, které uspořádal francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden. Jednání se navíc konalo po páteční roztržce mezi prezidenty USA a Ukrajiny Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským.
17:45
2. 3. 2025
Spojené státy potřebují ukrajinského vůdce, který dokáže jednat s Washingtonem i Moskvou o ukončení války. Dnes to zpravodajské televizi CNN řekl poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Mike Waltz. Poznamenal, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj musí jasně ukázat, že je připraven na mír. Válku zahájil ruský prezident Vladimir Putin invazí na Ukrajinu v únoru 2022.
Waltz dnešním vyjádřením reagoval na páteční roztržku v Bílém domě mezi Zelenským, Trumpem a americkým viceprezidentem J. D. Vancem.
17:42
2. 3. 2025
Ukrajinu v obraně proti ruské invazi podporuje 52 procent Američanů, čtyři procenta stojí za Ruskem a 44 procent se nestaví ani na jednu stranu. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu veřejného mínění televize CBS News a institutu YouGov. Sondáž, jak upozornila zpravodajská stanice CNN, vznikla ještě před páteční roztržkou mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským. Práci republikánského prezidenta Trumpa v Bílém domě hodnotí kladně 51 procent Američanů, naopak 49 procent ji kritizuje.
Na otázku, jaké dopady na válku mají Trumpovy kroky a prohlášení, uvedlo 46 procent respondentů, že straní Rusku. Na 43 procent má za to, že Trump přistupuje k oběma válčícím zemím stejně, jedenáct procent pak vidí upřednostňování Ukrajiny.
16:41
2. 3. 2025
Demonstranti v USA stáli podél silnice ve Vermontu, kudy měl projíždět viceprezident J. D. Vance. Stalo se tak poté, co se v Bílém domě pohádal s Volodymyrem Zelenským. Viceprezident odjížděl s rodinou na dovolenou na lyže. Americká média uvedla, že se kvůli demonstracím přesunuli z plánovaného lyžařského střediska na neznámé místo.
Stovky lidí se v sobotu také sešly v New Yorku, Los Angeles a Bostonu, aby vyjádřily svou podporu Ukrajině - den po hádce v Oválné pracovně. Informovalo o tom BBC.
🚨 BREAKING: After torpedoing yesterday’s meeting with Zelensky, JD Vance fled to Vermont for vacation—only to be met by hundreds of furious protesters.
„Musíme se shodnout, jaké kroky z tohoto setkání vzejdou, abychom prostřednictvím síly dosáhli míru prospěšného pro všechny,“ řekl na úvod jednání Starmer. „Tedy, začněme,“ dodal.
USA potřebují ukrajinského vůdce, který dokáže jednat s USA i Ruskem o konci války, Zelenskyj musí ukázat, že mír chce, řekl Trumpův poradce Waltz.
16:03
2. 3. 2025
„Začíná summit zemí, které chtějí udělat něco pro to, aby Evropa byla dlouhodobě bezpečnější. Děkuji Keiru Starmerovi, za vřelé přivítání v Londýně,“ napsal premiér na X.
Začíná summit zemí, které chtějí udělat něco pro to, aby Evropa byla dlouhodobě bezpečnější. Děkuji, @Keir_Starmer, za vřelé přivítání v Londýně. pic.twitter.com/I1nKtNUOrD
Na londýnském summitu jsou přítomni zástupci více než desítky zemí, Česko na jednání zastupuje premiér Petr Fiala. Účastní se i Zelenskyj, kterého podle deníku The Guardian při příjezdu do sídla Lancaster House na londýnské třídě The Mall vítaly davy podporovatelů Ukrajiny.
15:40
2. 3. 2025
V Londýně začal summit evropských zemí o Ukrajině svolaný britským premiérem Keirem Starmerem, píše AFP. Česko zastupuje premiér Petr Fiala.
15:16
2. 3. 2025
Na londýnský summit o Ukrajině dorazil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Přivítal ho premiér Keir Starmer.
14:40
2. 3. 2025
Premiér Petr Fiala (ODS) dorazil na summit do Londýna, kde ho přivítal premiér Keir Starmer.
14:15
2. 3. 2025
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a bývalý bývalý eurokomisař Pavel Telička se shodují, že i tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu místo současných dvou mohou být málo. Uvedli to dnes v pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce. Europoslanec Filip Turek (za Přísahu a Motoristé sobě) nepovažuje za správné určovat konkrétní procenta, podstatné podle něj jsou restrukturalizace armády a investice do její výbavy.
14:00
2. 3. 2025
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) tento víkend navštívila Ukrajinu. Uvedla, že v Charkovské oblasti zavítala na místa spojená s československou vojenskou historií, uctila památku vojáků padlých během druhé světové války i současné rusko-ukrajinské války. Pro jednu z charkovských brigád ozbrojených sil, která nyní brání zemi proti ruské agresi, předala materiální pomoc jako zimní oblečení, boty nebo obvazy.
„Ukrajina bojuje tuto válku i za nás a je naší morální povinností ji dál podporovat,“ uvedla Černochová s tím, že jejím největším přáním je, aby seznam jmen padlých nenarůstal a současná válka co nejdřív skončila.
Tento víkend jsem navštívila v Charkovské oblasti na Ukrajině několik míst včetně obce Sokolovo, která je hluboce spojená s československými vojenskými tradicemi a historií.
8. března tomu bude 82 let, co na tehdejší východní frontě poprvé do bojů zasáhla samostatná čs. vojenská… pic.twitter.com/L1xDK06DLF
Šéf ruské diplomacie Serger Lavrov ocenil pragmatismus amerického prezidenta Donalda Trumpa stran ukončení války na Ukrajině a Evropu kritizoval, že chce v konfliktu pokračovat. Informovala o tom dnes agentura TASS, podle níž to Lavrov řekl v rozhovoru s armádním listem Krasnaja zvezda. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského označil za „čirého nacistu“ a „zrádce židů“.
„Zelenskyj otočil o 180 stupňů z muže, který se dostal k moci na vlně mírových hesel, hesel ´nechte nás samotné, pryč od ruského jazyka´... a za šest měsíců se proměnil v čistého nacistu a jak ruský prezident V.V. Putin správně řekl, ve zrádce židovského národa,“ řekl Lavrov v dnes zveřejněném rozhovoru.
12:10
2. 3. 2025
Britský premiér Keir Starmer se vyjádřil k napjaté schůzce Zelenského s Trumpem, který ukrajinského prezidenta tvrdě kritizoval, premiér poznamenal, že mu bylo nepříjemné se na to dívat a že něco takového nechce vidět nikdo. „Začal jsem telefonovat, to byla moje reakce,“ uvedl pro BBC s tím, že ještě ten večer mluvil s oběma hlavami států.
12:07
2. 3. 2025
„Všichni jsme viděli, co se v těch posledních týdnech a hlavně dnech v mezinárodním prostředí stalo. Viděli jsme také záběry ze setkání prezidenta Zelenského s prezidentem Trumpem. A samozřejmě nikdo nemáme radost z toho, jak se ta situace vyvinula, jak toto setkání dopadlo. Je jasné, že mezinárodní prostředí je ve velmi komplikované situaci,“ uvedl na začátek brífinku před odletem do Londýna Petr Fiala (ODS).
Británie a Francie budou s Ukrajinou pracovat na plánu příměří, o němž poté budou jednat se Spojenými státy, řekl podle agentury AP britský premiér Keir Starmer v rozhovoru s BBC. Vyjádřil také přesvědčení, že americký prezident Donald Trump chce trvalý mír. Na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který se v pátek s Trumpem v Bílém domě dostal do tvrdého střetu, podotkl, že neudělal nic špatného.
V Londýně se dnes za účasti více než deseti evropských zemí včetně Česka uskuteční summit o Ukrajině, který je sledovaný právě i kvůli páteční bezprecedentní roztržce. Ta vedla k horečné diplomatické aktivitě, která podle Starmera vyústila v dohodu na přípravě evropského mírového plánu. Do té se podle něj možná zapojí i další země.
09:59
2. 3. 2025
Radikální posun v zahraniční politice Spojených států do značné míry odpovídá vizi Ruska, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tento týden v ruské státní televizi. Informovala o tom dnes agentura TASS. Rozhovor se uskutečnil ve středu a Peskov odpovídal na otázku stran obnovení rusko-amerických vztahů po lednovém nástupu prezidenta Donalda Trumpa.
08:10
2. 3. 2025
Nová monitorovací mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v sobotu dorazila k Záporožské jaderné elektrárně, a to poprvé přes ruské území. Oznámil to podle agentury Reuters Ruskem dosazený ředitel elektrárny, která se nachází v Moskvou okupované části Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny.
Nová mise dorazila v rámci rotace po týdnech odkladů způsobených vojenskou aktivitou kolem zařízení. Z porušování pravidel na zajištění bezpečného průjezdu týmu inspektorů k elektrárně se navzájem obviňují obě strany konfliktu.
„Je zásadně důležité, že cesta vedla poprvé přes území Ruské federace,“ řekl ve videu zveřejněném na platformě Telegram šéf elektrárny Jurij Černičuk.
06:25
2. 3. 2025
Dobré ráno, vážení čtenáři. Ukrajinské útoky v ruských příhraničích regionech dosud údajně zabily 652 civilistů. Sdělil bez důkazů šéf ruského vyšetřovacího výboru Alexandr Bastrykin ruské státní agentuře TASS. Mezi zabitými je 23 dětí, řekl Bastrykin, jehož úřad má v Rusku roli federální kriminální ústředny. Téměř 3000 civilistů podle něj bylo zraněno.