„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Vážení čtenáři, dobrou noc. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět ve středu ráno.

Zbývá už jen několik bodů, na nichž není shoda, uvedl dnes americký prezident Donald Trump o chystané dohodě o ukončení války na Ukrajině. Ve snaze finalizovat ji vysílá šéf Bílého domu do Moskvy zvláštního vyslance Steva Witkoffa, který se má sejít s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. S ním i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským je Trump podle svého vyjádření na sociální síti Truth Social připraven se brzy setkat osobně, ale až bude mít plán konečnou podobu nebo se jí bude blížit.

„Spějeme k tomu,“ uvedl dnes k mírové dohodě prezident USA Donald Trump.

Několik desítek lidí se dnes sešlo před americkým velvyslanectvím v Praze, aby vyjádřilo nesouhlas s tlakem USA na Ukrajinu ohledně ukončení rusko-ukrajinské války. Protest nazvaný „Ne Mnichovu 2025: Neprodávejte Ukrajinu!“ se uskutečnil také v Brně, Jičíně, Opavě, České Lípě, Teplicích a Přerově. Akce, na kterou dohlížela policie, vyvrcholila symbolickým kruhem rozsvícených světel a zpěvem ukrajinské a české hymny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes řekl, že je připraven se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem projednat citlivé body amerického návrhu k ukončení rusko-ukrajinské války. Jednání by se podle něho měli účastnit i Evropané.

V projevu na virtuálním jednání takzvané koalice ochotných, jehož kopii viděla agentura Reuters, naléhal na evropské lídry, aby vypracovali rámec pro nasazení zahraničních sil na Ukrajině a pokračovali v podpoře Kyjeva tak dlouho, dokud Rusko neprokáže ochotu ukončit válku proti Ukrajině. Tu vede od února 2022.

Konečně existuje šance dosáhnout skutečného pokroku směrem k trvalému míru mezi Ukrajinou a Ruskem, uvedl dnes při zahájení videokonference takzvané koalice ochotných francouzský prezident Emmanuel Macron. K setkání zemí podporujících Ukrajinu bránící se ruské vojenské agresi se podle něj připojí také americký ministr zahraničí Marco Rubio, informovala agentura AFP. Britský premiér Keir Starmer na úvod jednání uvedl, že jeho země v příštích dnech poskytne Ukrajině další střely.

„Absolutní podmínkou pro trvalý mír je řada robustních bezpečnostních záruk, a to nejen na papíře,“ uvedl francouzský prezident na začátek jednání. Napadená země podle něj už zažila řadu nesplněných slibů při opakovaných ruských agresích, a proto jsou pevné záruky nezbytné.

Ukrajinští vyšetřovatelé v souvislosti s rozsáhlým korupčním skandálem v energetice mohou obvinit další lidi. Dnes to řekl šéf Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU) Semen Kryvonos. Případ, kdy kriminální skupina získala z úplatků při udělování zakázek pro státní společnost Enerhoatom 100 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun), podle agentury Reuters rozčílil ukrajinskou veřejnost, která v důsledku ruských útoků musí každodenně snášet mnohahodinové odstávky elektrického proudu.

Ve vyjednávání o míru na Ukrajině se Spojeným státům podařilo dosáhnout mimořádného pokroku, je přesvědčena mluvčí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle Karoline Leavittové zbývá pár citlivých, ale nikoliv nepřekonatelných detailů.

„Za poslední týden Spojené státy dosáhly mimořádného pokroku směrem k mírové dohodě tím, že přivedly k jednacímu stolu jak Ukrajinu, tak Rusko,“ napsala na X Leavittová. „Zbývá několik citlivých, avšak nikoliv nepřekonatelných detailů, které je nutné vyřešit a které budou vyžadovat další rozhovory mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy,“ doplnila, aniž by uvedla, o jaké detaily jde.

Ceny ropy se dnes výrazně snižují, v centru pozornosti obchodníků jsou rozhovory o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. Severomořská ropa Brent kolem 16:00 SEČ vykazovala pokles o zhruba 2,4 procenta, sestoupila tak pod 62 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela zhruba 2,5 procenta a pohybovala se v blízkosti 57,4 dolaru za barel.

Indie v prosinci doveze nejméně ruské ropy minimálně za poslední tři roky. Indické rafinerie začínají surovinu odebírat z jiných zdrojů, aby se vyhnuly porušování západních sankcí uvalených na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu. S odkazem na své zdroje to dnes uvedla agentura Reuters. Na vzestupu je naopak dovoz ropy ze Spojených států.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil slovenského premiéra Roberta Fica, šéfa maďarské vlády Viktora Orbána a pravděpodobného příštího českého premiéra Andreje Babiše za pragmatiky, kterým záleží na občanech jejich zemí. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS, podle níž se tak šéf ruské diplomacie vyjádřil v rozhovoru pro youtubový kanál sdružení Francouzsko-ruský dialog, který zveřejnilo na svém webu i ruské ministerstvo zahraničí.

„Nemáme iluze ohledně lidí, kteří nyní vládnou na Západě. Zmíním výjimku - maďarský premiér Viktor Orbán a slovenský premiér Robert Fico. Andrej Babiš teď přišel na pozici šéfa české vlády. Tito lidé jsou pragmatici. Nejsou proruští, ale prostě promaďarští, proslovenští, pročeští a myslí na své občany,“ řekl Lavrov. „Nechtějí vyzývat své občany, aby obětovali své děti kvůli podpoře nacistického režimu v Kyjevě,“ prohlásil dále.

Ukrajinská delegace souhlasila s americkou dohodou o ukončení války s Ruskem. „Ukrajinci souhlasili s mírovou dohodou,“ řekl americký úředník televizi ABC News. „Je třeba doladit několik drobných detailů, ale s mírovou dohodou souhlasili.“ Napsal o tom britský deník Daily Mail.

Dnes se odehraje jednání takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu bránící se ruské vojenské agresi, jejíž představitelé budou rokovat odpoledne prostřednictvím videokonference. Za Česko se odpoledního jednání zúčastní ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský.

Rusko při nočních úderech na Kyjev zabilo sedm lidí, uvedli dnes ukrajinští představitelé. Předchozí informace hovořily o šesti mrtvých. Kyjevský starosta Vitalij Kličko později na Telegramu napsal, že záchranáři z trosek v Dniprovské čtvrti vytáhli tělo muže a počet zabitých tak vzrostl na sedm. Dvě desítky lidí podle něj v Kyjevě utrpěly zranění.

Poslanci Evropského parlamentu dnes schválili program na podporu evropského obranného průmyslu. Jeho cílem je zvýšit vojenskou výrobu v Evropské unii, podpořit společné zadávání veřejných zakázek na evropské úrovni a zintenzivnit pomoc Ruskem napadené Ukrajině.

Rozpočet programu s názvem European defence industry programme (EDIP) činí 1,5 miliardy eur (36,2 miliardy korun), z čehož bude vyhrazeno 300 milionů eur (7,2 miliardy korun) na podporu Ukrajiny.

Podívejte se na nové snímky z Kyjeva, kde útočili Rusové.

Rusko počítá s dalším zvýšením vývozu ropy do Číny a prohloubí spolupráci i při vývozu plynu. Na obchodním fóru v Pekingu to dnes řekl místopředseda ruské vlády Alexandr Novak, podle něhož je pro zvýšení vývozu stále prostor. Čína už v srpnu obdržela první zkapalněný zemní plyn (LNG) z projektu Arctic LNG 2, na který se kvůli ruské vojenské invazi na Ukrajinu vztahují západní sankce. Informuje o tom agentura Reuters.

„I kdyby teď došlo k zastavení bojů, zůstalo by tu imperiální a agresivní Rusko, jehož ambice sahají daleko za Ukrajinu,“ uvedl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Dodal, že Rusko své hospodářství a společnost plně nastavilo na válku. Moskva nyní podle Wadephula rekrutuje více vojáků, než potřebuje pro válku na Ukrajině. Zhruba se podle něj jedná o jednu divizí měsíčně navíc. „Jde o divize, jejichž pohled - o tom není pochyb - míří na nás, na EU, na NATO,“ uvedl.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva si je vědoma toho, že původně zveřejněný 28bodový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války nyní doznává změn. „V současné době je jedinou podstatnou věcí americký projekt, Trumpův projekt. Věříme, že by se mohl stát velmi dobrým základem k jednání. Tohoto názoru se stále držíme,“ řekl Peskov.

Narušení vzdušného prostoru dronem ráno oznámilo vedle Rumunska také sousední Moldavsko. Úřady evakuovaly obec Cuhureștii de Jos v okrese Florești na severozápadě Moldavska poté, co v ranních hodinách dron narazil do obytné budovy. „Policejní pyrotechnická jednotka už míří na místo incidentu. Obyvatelé byli evakuováni a oblast byla policií okresu Florești uzavřena,“ uvedly moldavské úřady,; pohraničníci také oznámili, že nad moldavským vzdušným prostorem přeletěl ruský dron íránské výroby Šáhid, který se pohyboval směrem k rumunské hranici, a ihned o tom informovali sousední zemi.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na svém účtu na sociální síti X zdůraznil, že narušení vzdušného prostoru těchto zemí jasně připomíná důležitost posílení obranných systémů a zvýšení sankčního tlaku na Rusko.

Programové prohlášení vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů naštěstí neobsahuje úvahy o referendu o odchodu z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO), nezmiňuje ale Rusko jako hrozbu či spojeneckou odpovědnost a vůli naplňovat spojenecké závazky. Při dnešním slavnostním zahájení velitelského shromáždění české armády v Praze to řekl prezident Petr Pavel.

„Každá změna vedení, i ve vedení státu, ve vládě, je příležitostí k nějakým změnám. V tomto případě si nejsem jist, že podmínky jsou nastaveny úplně vhodně,“ poznamenal prezident. V programovém prohlášení mu chybí také zmínka o tom, že svoji bezpečnost Česko zajišťuje především v systému kolektivní bezpečnosti. „To na nás klade určité nároky, mimo jiné i na to, jak je strukturována armáda, jaké úkoly plní,“ poznamenal.

„Je to iniciativa, která míří správným směrem: k míru. Existují však aspekty tohoto plánu, které si zaslouží diskuzi, vyjednávání a vylepšení. Chceme mír, ale nechceme mír, který by byl kapitulací Ukrajiny,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron k aktuálně projednávanému mírovému plánu. Dodal, že pouze Ukrajinci mohou rozhodnout, jaké územní ústupky jsou připraveni učinit. „To, co bylo předloženo, nám dává představu o tom, co by bylo přijatelné pro Rusy. Znamená to, že to musí přijmout Ukrajinci a Evropané? Odpověď zní ne,“ řekl Macron. Uvedl také, že první obrannou linií Ukrajiny v případě míru s Ruskem by byla regenerace její vlastní armády a ta nemůže být nijak omezena.

Největší hrozbou pro bezpečnost České republiky zůstává Rusko a jeho současná politika, řekl v úvodu dnešního velitelského shromáždění české armády náčelník generálního štábu Karel Řehka. Rusko je stále nevyzpytatelnější a agresivnější a zkouší, kam až může zajít, doplnil.

Armáda se podle Řehky tvoří proto, aby válka nikdy nebyla. S Ruskem se nejde domluvit u piva, ale jen z pozice síly, zdůraznil. „Hrozba ze strany Ruska narůstá, všichni vojáci v naší armádě musí být připraveni na boj, mít a znát svůj operační úkol. Příprava na válku je kontinuální a nikdy nekončící proces. Připravenost na nejhorší scénář je to, proč si nás společnost platí,“ uvedl.

Vojáci podle Řehky musí trávit víc času na cvičištích a střelnicích. „Méně na různých poradách, prezentacích a školeních a v zajetí byrokracie. Musíme cvičit a žít tak, jak bychom v reálu i bojovali,“ uvedl. Doplnil, že každá chvíle strávená jinak než prací na lepší bojové připravenosti, je mrháním zdrojů a ztrátou času.

Pokud se rýsují nějaké vyhlídky na konec války na Ukrajině, tak nikoli ve prospěch napadené země, ale směřují k těžkému kompromisu. Bude mít pravděpodobně zásadní dopad na celou Evropu, řekl při dnešním zahájení velitelského shromáždění české armády v Praze prezident Petr Pavel.

Problémy podle hlavy státu přetrvávají v bezpečnostních vztazích v Evropě. „Bezpečnost na Ukrajině je podmnožinou evropské bezpečnosti,“ řekl Pavel. Považuje za důležité s Ruskem hovořit o bezpečnosti od Severního ledového oceánu až po Černé moře či o obnovení smluv, které chránily bezpečnost evropských občanů. Jinak podle něj lze dříve či později očekávat další konfrontace.

Rumunsko ráno nasadilo do akce stíhací letouny poté, co jeho vzdušný prostor u hranic s Ukrajinou narušila dvojice dronů, píší agentury.

Jednání pokračují ve Spojených arabských emirátech. Náměstek amerického ministra obrany Dan Driscoll v pondělí přijel do Abú Zabí, aby tam jednal se šéfem ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylem Budanovem a ruskou delegací v rámci snah USA ukončit válku Ruska proti Ukrajině. Rozhovory mezi Driscollem a ruskými zástupci začaly v pondělí večer a mají pokračovat dnes. S odvoláním na nejmenovaného amerického činitele a dvě další osoby obeznámené s jednáním to dnes napsal list Financial Times (FT).

Podle FT není zřejmé, jestli zástupci USA, Ukrajiny a Ruska v Abú Zabí jednají pouze odděleně, anebo i při společných rozhovorech. Složení ruské delegace podle listu není známé. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jmenoval v sobotu šéfa rozvědky HUR Budanova jedním z devíti svých delegátů, kteří mají pravomoc účastnit se vyjednávání s USA a Ruskem s cílem dosáhnout „spravedlivého a trvalého míru“.

„Čtyři lidé byli zabiti a nejméně tři zranění ve Svjatošynské čtvrti. Rusové úmyslně útočí na civilní infrastrukturu a domy,“ napsal ráno na platformě Telegram šéf vojenské správy Kyjeva Tymur Tkačenko s tím, že jde o předběžné informace. 

Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení 280 ukrajinských dronů. „Mezi 20:00 a 23:00 moskevského času (18:00 až 21:00 SEČ) zničily systémy protivzdušné obrany 31 ukrajinských bezpilotních letounů,“ oznámil v pondělí v noci ruský resort obrany. Dnes ráno pak informoval o likvidaci 249 ukrajinských dronů v čase od pondělních 23:00 do dnešních 7:00 moskevského času, a to nad ruskými regiony, anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym nebo nad Azovským a Černým mořem.

Ukrajina během noci opět čelila rozsáhlému ruskému útoku, podniknutému během noci za pomoci bezpilotních letounů, střel s plochou dráhou letu a raket. V Kyjevě byly slyšet výbuchy, v obytných budovách o deseti a 22 podlažích vypukly požáry, informovala média s odvoláním úřady.

„Bohužel máme potvrzeno, že při útoku byl jeden člověk zabit. Podle aktualizovaných informací je sedm zraněných,“ napsal na sociální síti náčelník vojenské správy Kyjeva Tymur Tkačenko.

Nejméně dva lidé přišli o život a několik dalších utrpělo zranění při ruském útoku na Kyjev a okolí, informovaly ukrajinské úřady. Tři lidé byli zabiti při náletu ukrajinských dronů na Taganrog u Azovského moře. Dalších šest lidí, z toho čtyři v Novorossijsku, zranily ukrajinské drony při útocích v Krasnodarském kraji na jihu evropského Ruska., oznámil gubernátor Veniamin Kondraťjev.

Starostka Taganrogu Svetlana Kambulovová nejprve informovala o jedné oběti a třech zraněných. Později gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar napsal na sociální síti, že se lékařům nepodařilo zachránit dva zraněné, kteří podlehli utrpěným zraněním.

 Dobré ráno, vážení čtenáři,

ukrajinské drony znovu zaútočily na černomořský přístav Novorossijsk, přes který se uskutečňuje část vývozu ruské ropy. Místní úřady ohlásily jednoho zraněného při náletu. Bližší podrobnosti nejsou dosud známy.

„V Novorossijsku byl kvůli pádu trosek bezpilotního letounu na soukromý dům raněn jeden člověk. Zraněného hospitalizovali a poskytují mu veškerou nezbytnou lékařskou péči, “ uvedl na sociální síti krizový štáb Krasnodarského kraje.

V dalším příspěvku na sociální síti upozornil, že nálet pokračuje a že starosta Andrej Kravčenko vyzývá obyvatele, aby se nepřibližovali k oknům a přijali nezbytná opatření na ochranu své bezpečnosti. Připomněl také zákaz pořizovat a zveřejňovat na sociálních sítích záběry ze zásahu protivzdušné obrany. Trosky dronů poškodily také čtyři byty ve dvou vícepodlažních domech v Novorossijsku, napsal na sociální síti starosta Kravčenko.