„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Podle expertů a analytiků OSINT Ukrajina čelí „dost ponuré“ situaci v Doněcké oblasti na východě země, protože ruské síly provádějí některé ze svých nejrychlejších postupů od léta 2022. Na sociální síti X to píše ukrajinský The Kyiv Independent.
Ukraine faces a "pretty grim" situation in Donetsk Oblast in the east of the country as Russian forces make some of their swiftest advances since the summer of 2022, according to experts and OSINT analysts.https://t.co/gvToshSCd6
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) 29. října 2024
21:34
29. 10. 2024
Děkujeme, že sleduje naše online zpravodajství monitorující válku na Ukrajině. Nejnovější zprávy vám budeme přinášet i od zítřejšího rána. Zatím přejeme dobrou noc.
21:09
29. 10. 2024
Americký prezident Joe Biden řekl, že ho zprávy o vojácích z KLDR v Kurské oblasti „znepokojují“ a že Ukrajinci by měli opětovat útok, pokud Severokorejci vstoupí na ukrajinské území. Mluvčí Pentagonu ovšem řekl, že nemůže potvrdit zprávy o tom, že Severokorejci na území Ukrajiny jsou.
Situaci „podrobně sledujeme a konzultujeme ji s našimi ukrajinskými partnery a dalšími spojenci a partnery,“ dodal Ryder.
20:26
29. 10. 2024
Mluvčí Pentagonu potvrdil, že malý počet severokorejských vojáků je v ruské Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou. Tisíce dalších se tam přesouvají.
19:58
29. 10. 2024
Demonstranti v Tbilisi omráčili propagátora kremelského „RIA Novosti“, který informoval o shromáždění proti falšování výsledků voleb. Demonstranti omráčili zaměstnance kremelského média hlasitým zvukem z reproduktoru, načež upadl na zemi a byl policií evakuován do hotelu.
Protesters in Tbilisi stunned a propagandist of the Kremlin's dump "RIA Novosti", who was covering a rally against the falsification of election results
The protesters stunned an employee of the Kremlin media outlet with a loud sound from a speaker, after which he fell to the… pic.twitter.com/0LPF57YpfJ
Předtím, než finský prezident Alexander Stubb dorazí na tiskovou konferenci v Pekingu, hlídají policisté v rezidenci finského velvyslance a nechali pověsit billboard podporující Ukrajinu.
18:17
29. 10. 2024
Dron dnes způsobil požár budovy vojenské univerzity v čečenském městě Gudermes, která nese jméno ruského prezidenta Vladimira Putina. Na sociálních sítích to napsal vládce tohoto autonomního regionu na jihu Ruska Ramzan Kadyrov. Rádio Svoboda uvedlo, že šlo o první dronový útok v Čečensku od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
Incident se podle Kadyrova teď vyšetřuje a úřady se snaží identifikovat osoby, které se na útoku podílely. Fungování univerzity nemuselo být kvůli útoku přerušeno, dodal. Agentura DPA podotkla, že Kadyrov v příspěvku neuvedl nic o tom, že útok nějak souvisí s ruskou invazí na Ukrajině, kde jsou nasazeni i čečenští vojáci. Později ale prohlásil, že jde o ukrajinský útok a že za něj přijde pomsta. „Všem velitelům na frontě jsem dal rozkaz: nebrat žádné zajatce, všechny ničit a boj ještě zesílit,“ uvedl Kadyrov. DPA připomíná, že útoky na vojáky, kteří se vzdali, platí za válečné zločiny.
17:48
29. 10. 2024
Ukrajinský parlament dnes schválil odchod generálního prokurátora Andrije Kostina. Ten podal demisi před týdnem kvůli rozsáhlému korupčnímu skandálu. Během vyšetřování vyšlo najevo, že si desítky prokurátorů a dalších vysokých úředníků zařídily falešná potvrzení o invaliditě zajišťující, že nebudou mobilizováni. Ukrajina se třetím rokem brání ruské agresi.
17:31
29. 10. 2024
Během dne ruská armáda podle šéfa vojenské správy Oděské oblasti Oleha Kipera na tento region zaútočila dvěma řízenými leteckými střelami Ch-31P, které ovšem nezasáhly svůj cíl. V Oděském okrese úlomky jedné ze střel zasáhly 71letého muže, který byl u moře.
16:16
29. 10. 2024
Ruský prezident Vladimir Putin dnes z Kremlu řídil cvičení strategických jaderných sil, které označil za garanta svrchovanosti a bezpečnosti Ruska. Je důležité je mít ustavičně připravené k použití, řekl podle médií. Ruské síly nacvičovaly masový jaderný úder v reakci na jaderný útok nepřítele, hlásil šéfovi státu ministr obrany Andrej Belousov. Ruská vojska během cvičení odpálila pozemní mezikontinentální balistickou raketu Jars, z jaderné ponorky byly vypuštěny mezikontinentální rakety Siněva a Bulava a do cvičení se zapojily i strategické bombardéry, které vypustily střely s plochou dráhou letu, uvedl náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov.
15:29
29. 10. 2024
Soud v Rusku dnes poslal na 25 let do vězení Sergeje Denisenka, který čelil obvinění z loňské vraždy bývalého kapitána ruské ponorky Krasnodar Stanislava Ržického. Informovala o tom agentura AFP. Kyjev Ržického vinil z podílu na raketovém útoku na město Vinnycja z roku 2022, při němž zemřelo nejméně 27 lidí.
14:44
29. 10. 2024
Nezávislý portál Agentstvo s odkazem na data otevřených zdrojů ukrajinského projektu DeepState napsal, že Rusové v uplynulém týdnu obsadili 196,1 kilometru čtverečních ukrajinského území, což je podle něj nejrychlejší týdenní postup invazních sil v letošním roce. Rusové postupují třemi směry najednou, píše Agentstvo. Minulý týden podle něj obsadili necelých 40 kilometrů čtverečních u Svatove, přes 63 kilometrů čtverečních ve směru na Pokrovsk a téměř 95 kilometrů čtverečních u Vuhledaru.
14:00
29. 10. 2024
Skupina středoevropských zemí přátelských vůči Rusku by se s návratem Andreje Babiše do čela vlády mohla rozrůst o Česko. Uvedl to server Politico, podle nějž další expanze tohoto bloku, do nějž nyní řadí Maďarsko a Slovensko, představuje velký problém pro Evropskou unii.
Parlamentní volby se v Česku uskuteční v roce 2025. K prokremelským lídrům ve střední Evropě počítá Politico maďarského premiéra Viktora Orbána a jeho slovenský protějšek Roberta Fica.
„Babiš, miliardář a politický chameleon, je sice méně ideologicky zakotvený než Orbán nebo Fico, ale svou stranu přiklonil pevně doprava a opakuje rétoriku svých kolegů v Maďarsku a na Slovensku,“ uvádí Politico s tím, že Babiš například podobně jako před ním Fico signalizuje omezení pomoci Ukrajině.
13:10
29. 10. 2024
Představitelé skandinávských zemí dnes v Reykjavíku na zasedání Severské rady jednali o ochraně životního prostředí, o migraci či kriminalitě gangů. Letos poprvé se sešli nejen jako partneři, ale také jako spojenci v rámci Severoatlantické aliance, uvedl na tiskové konferenci švédský premiér Ulf Kristersson. Před premiéry vystoupil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který poděkoval za podporu v boji proti ruské invazi a hovořil o národní identitě či potřebě návratu unesených ukrajinských dětí. Odpoledne budou všichni společně jednat o tom, jak zvýšit vojenský a politický tlak na Rusko.
Zelenskyj vyzdvihl dlouhou historii Islandu a jeho parlamentu a čas, který měl tento národ na utváření vlastní identity a historie. Uvedl, že také Ukrajinci by si zasloužili čas na budování vlastních hodnot a kultury, aniž by tento proces narušovalo Rusko se svou válkou a snahou zničit Ukrajince.
„Nesmíme zapomínat na desetitisíce ukrajinských dětí unesených do Ruska,“ uvedl Zelenskyj s tím, že tyto děti přišly nejen o rok či dva svobody, ale také o cenný čas strávený s rodinou a blízkými ve vlasti, o vzpomínky i o část budoucnosti. „Mazání jejich identit Ruskem je genocidou identity,“ uvedl rovněž Zelenskyj.
12:51
29. 10. 2024
Rumunsko chystá zákon umožňující sestřelovat bezpilotní prostředky, které nelegálně naruší jeho vzdušný prostor. Příslušnou právní úpravu představilo ministerstvo obrany v Bukurešti, hlasovat se o ní bude v parlamentu, informovala dnes agentura Reuters. Na Rumunsko, které má s Ukrajinou společnou hranici dlouhou 650 kilometrů, v uplynulém roce opakovaně dopadly trosky ruských dronů, které útočily na ukrajinskou přístavní infrastrukturu.
11:57
29. 10. 2024
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí východoukrajinského města Selydove, které se nachází několik kilometrů jihovýchodně od města Pokrovsk. Informovaly o tom dnes agentury Reuters a AFP. Moskva o něco dříve oznámila, že její armáda obsadila další tři ukrajinské vesnice. Kyjev se k Moskvou avizovaným územním ziskům nevyjádřil. Podobná prohlášení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
09:14
29. 10. 2024
Japonsko se rozhodlo Ukrajině poskynout půjčku ve výši 3 miliard dolarů. To je v přepočtu přes 70 miliard korun. Použité peníze půjdou Ukrajině ze zmraženého ruského majetku, co má Japonsko k dispozici. Ukrajina navíc nebude povinna půjčku splátit, protože Japonsko peníze zpět dostane z mimořádných zisků ruských státních aktiv.
08:12
29. 10. 2024
Někteří vysoce postavení severokorejští vojenští důstojníci a vojáci vyslaní do Ruska kvůli ruské válce s Ukrajinou by mohli být přemístěni na frontu. Informovala o tom dnes jihokorejská agentura Jonhap s odvoláním na jihokorejskou zpravodajskou službu. Ta je rovněž přesvědčena, že KLDR je díky technologické pomoci Ruska připravena na start další vojenské družice. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol dnes podle agentury AFP varoval, že vojenská spolupráce mezi Moskvou a Pchjongjangem představuje hrozbu pro světovou bezpečnost.
„Národní zpravodajská služba (NIS) vidí možnost, že někteří vysoce postavení generálové se přemístí do oblastí frontové linie,“ uvedl podle AFP jihokorejský poslanec I Song-kwon po informativní schůzce s NIS.
06:34
29. 10. 2024
Čtyři lidé byli zabiti v noci na dnešek při pozdějším útoku na charkovskou čtvrť Osnovjanskyj. Syněhubov původně informoval o třech obětech útoku s tím, že záchranáři hledali další oběti, včetně dětí, které byly možná uvězněny pod sutinami.
Podle Terechova se útok odehrál kolem 3:00 místního času. Dva domy byly zničeny a zhruba 20 dalších utrpělo škody. Starosta uvedl, že útok byl patrně uskutečněn naváděnou leteckou bombou KAB.
Zelenskyj na X v souvislosti s útoky zdůraznil, že každé potřásání rukou s „válečným zločincem“, ruským prezidentem Vladimirem Putinem, posiluje jeho sebedůvěru. „Každý milý úsměv ho přesvědčuje, že mu jeho zločiny mohou projít,“ napsal Zelenskyj.
06:00
29. 10. 2024
Dobré ráno, večerní ruský bombový útok na druhé největší ukrajinské město Charkov poničil významnou architektonickou památku, označovanou za první sovětský mrakodrap. Informoval o tom na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Při útoku bylo zraněno devět lidí. Při pozdějším útoku na Charkov byli zabiti nejméně čtyři lidé, oznámil starosta města Ihor Terechov. Jeden člověk byl zabit a dalších 11 zraněno při večerním útoku ve městě Kryvyj Rih, kde ruská střela poničila třípodlažní obytnou budovu, informovala agentura Reuters. Terčem ruského dronového útoku byl v noci na dnešek i Kyjev.