„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Je načase, aby Rusko a Ukrajina předložily konkrétní návrhy na ukončení války na Ukrajině, je přesvědčen americký ministr zahraničí Marco Rubio. Pokud nedojde k pokroku, Spojené státy se stáhnou z role zprostředkovatele. Postoj šéfa americké diplomacie dnes podle agentur AFP a Reuters tlumočila mluvčí úřadu Tammy Bruceová.
"Dosáhli jsme bodu, kdy obě strany musí předložit konkrétní návrhy na ukončení tohoto konfliktu," řekla novinářům Bruceová.
21:23
29. 4. 2025
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od středečního rána.
21:18
29. 4. 2025
Rusové se připravují na obří vojenskou přehlídku, která se uskuteční 8. května. V Moskvě nacvičují už teď.
20:54
29. 4. 2025
Ruský vojenský soud dnes odsoudil k 27 letům vězení Jegora Semjonova z okupovaného Mariupolu, obžalovaného z toho, že se v říjnu 2023 měl pokusit otrávit absolventy školy vojenského letectva v Armaviru na jihozápadě Ruska. Oznámila to dnes ruská média. Obžaloba žádala doživotí. Soud případ posuzoval za zavřenými dveřmi.
Semjonov se podle dřívějších zpráv médií osobně postaral o doručení otráveného dortu o váze 20 kilogramů a bedny otrávené whisky na večírek, kde absolventi letecké školy slavili 20 let od ukončení svého studia.
19:52
29. 4. 2025
Podle českého prezidenta Petra Pavla není maďarský postoj překvapivý, kopíruje totiž pozici země v EU. "Všichni tady s tím počítali," řekl novinářům český prezident. Dodal, že závěrečná deklarace summitu není závazná. Státy iniciativy jsou podle českého prezidenta připravené se v okamžiku, kdy bude na Ukrajině vyhlášeno příměří, podílet na poválečné obnově napadené země.
19:51
29. 4. 2025
Maďarsko na summitu Trojmoří uvedlo, že postoj jeho partnerů ze severovýchodní a jihovýchodní Evropy neodpovídá "novým geopolitickým okolnostem". Po více než třech letech konfliktu se podle Budapešti ukázalo, že dosavadní přístup EU mír nepřiblížil a že vyjednávání o příměří mezi zástupci Trumpovy administrativy a Kremlu otevřely novou fázi. "Domníváme se, že bychom měli dělat vše, abychom tomuto procesu pomohli a dosáhli co nejrychleji trvalého míru, a že bychom se měli zdržet všech kroků, které by případně pokračujícím mírovým jednáním mohly být na škodu," uvedlo Maďarsko ve svém prohlášení k závěrečné deklaraci.
18:49
29. 4. 2025
Tělo ukrajinské novinářky Viktorije Roščynové, která zemřela v ruském zajetí, vykazuje známky mučení, vyplývá z informací ukrajinské prokuratury. O případu sedmadvacetileté reportérky, která v roce 2023 zmizela na Rusy okupovaném území a zemřela za nejasných okolností, dnes podrobně informuje několik médií včetně portálu Forbidden Stories, deníku The Guardian nebo serverů Ukrajinska pravda či Važnyje istorii. Společně se pokusily rekonstruovat události vedoucí k novinářčině zajetí, její další osud i okolnosti její smrti. Celý článek čtěte ZDE.
17:52
29. 4. 2025
Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj nařídil poslat na frontu vojáky z armádních náborových středisek, kteří dosud nemají bojové zkušenosti, ani zdravotní omezení. Na uvolněná místa nastoupí váleční veteráni, kteří utrpěli zranění a kvůli zdravotnímu stavu nejsou schopni služby u bojových jednotek, oznámil dnes ukrajinský generální štáb.
"Uvedená opatření mají zlepšit kvalitu práce středisek a zajistit dodržování principů sociální spravedlnosti, což přispěje k posílení bratrství, bojového ducha a také vzájemného respektu ve vojenských kolektivech," uvedl generální štáb.
17:01
29. 4. 2025
Prezidenti zemí od Baltu po Jadran a Černé moře dnes dali na schůzce ve Varšavě najevo podporu Ukrajině, která se více než tři roky brání agresi ze strany Ruska. Část závěrečné deklarace věnující se největšímu konfliktu na evropském kontinentu od druhé světové války ale nepodpořilo Maďarsko, jehož vláda jako jedna z mála v EU je vůči Moskvě vstřícná. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj účastníkům summitu prostřednictvím videospojení řekl, že jeho země se toho během války hodně naučila a je připravena se s nimi o své zkušenosti podělit.
Účastníci summitu Iniciativy Trojmoří v závěrečném prohlášení vyjádřili "nepřestávající podporu Ukrajině, její suverenitě a územní integritě v rámci mezinárodně uznaných hranic".
17:00
29. 4. 2025
Rusko v létě cosi chystá v Bělorusku, varoval dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj účastníky summitu Iniciativy Trojmoří. K jednání, které se koná ve Varšavě, se připojil prostřednictvím videokonference.
"Jako zástěrku (Rusko) používá vojenské cvičení. Tak nejčastěji zahajují nový útok," řekl Zelenskyj. Dodal, že neví, kam bude Moskva směřovat. "Ukrajina, Litva, Polsko, bůhví, ale musíme být připraveni," dodal.
16:14
29. 4. 2025
„Nepřítel v současné době pokračuje v pokusech o vytvoření nárazníkové zóny v našem regionu, ale bez výrazného úspěchu,“ uvedl dnes na platformě Telegram šéf správy Sumské oblasti Oleh Hryhorov. Dodal, že čtyři pohraniční obce - Žuravka, Veselivka, Basivka a Novenke - se nacházejí v takzvané šedé zóně, kde se bojuje. „Nepřítel tyto obce nemá v současné době pod kontrolou,“ doplnil s tím, že úřady civilisty z těchto vesnic evakuovaly.
14:52
29. 4. 2025
Maďarský parlament dnes kvůli válce na Ukrajině schválil prodloužení nouzového stavu o dalšího půl roku, mimořádný režim tak v zemi nově platí do 14. listopadu. Informoval o tom portál 24.hu. Vláda premiéra Viktora Orbána prosadila nouzový stav v květnu 2022, tři měsíce po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Díky nouzovému stavu může maďarská vláda rušit existující zákony a vydávat nouzová opatření, která ale následně musí schválit parlament, kde má ovšem Orbán většinu.
14:13
29. 4. 2025
Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý ruský prezident i premiér Dmitrij Medveděv znovu pohrozil Švédsku a Finsku možným odvetným úderem včetně jaderného v případě vojenského střetu se Severoatlantickou aliancí. Informovala o tom agentura Reuters. Původně neutrální země k obrannému paktu přistoupily v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.
Medveděv, který hovořil na vzdělávací akci, řekl, že noví členové NATO se automaticky stali terčem pro ruskou armádu, a to včetně preventivních opatřeních, možných odvetných úderů či použití jaderných zbraní.
13:54
29. 4. 2025
Ruské ministerstvo obrany dnes ve svém hlášení oznámilo dobytí další ukrajinské obce - konkrétně vesnice Dorošivka v Charkovské oblasti, která leží několik kilometrů severně od města Kupjansk. Podobná prohlášení stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Americký Institut pro výzkum války (ISW) ve své poslední analýze uvádí, že ruské invazní síly v poslední době postoupily v ukrajinské Sumské oblasti a poblíž měst Kupjansk, Siversk, Toreck a Novopavlivka na východě země.
13:38
29. 4. 2025
Prezidenti Ukrajiny a Francie Volodymyr Zelenskyj a Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer či předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová poblahopřáli kanadskému premiérovi a lídrovi Liberální strany Markovi Carneymu k vítězství v předčasných parlamentních volbách. Zároveň se vyslovili pro spolupráci a posílení vzájemných vztahů. Zájem o spolupráci vyjádřily také Dillí a Peking, informují tiskové agentury.
12:32
29. 4. 2025
Evropa v současnosti čelí tlaku z Východu i ze Západu a aby na globální scéně obstála, musí spoléhat sama na sebe. Dnes to na ekonomickém fóru konaném při příležitosti summitu Iniciativy Trojmoří ve Varšavě prohlásil český prezident Petr Pavel. Představitelé zemí od Baltského po Černé a Jaderské moře jednají o zlepšení dopravního propojení regionu nebo o posílení vojenské mobility.
„Čelíme vojenskému tlaku z Východu a politickému a ekonomickému tlaku ze Západu,“ řekl Pavel v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a obchodní politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa.
12:01
29. 4. 2025
Rusko považuje za prioritu zahájení přímých rozhovorů s Ukrajinou, Kyjev ale v minulosti neodpověděl na řadu nabídek jednání, které učinil ruský prezident Vladimir Putin. Dnes to podle agentury Reuters uvedl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov.
„Byl to prezident Putin, kdo opakovaně říkal, že Rusko je připraven bez jakýchkoli podmínek zahájit vyjednávací proces,“ řekl Peskov novinářům. „Od kyjevského režimu jsme ale dosud neslyšeli žádnou odpověď,“ uvedl.
09:54
29. 4. 2025
Ukrajinské letectvo sdělilo, že Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu 100 dronů, z nichž 37 protivzdušná obrana sestřelila. Dalších 47 bezpilotních strojů zmizelo z radarů bez způsobení škod. Ruská tisková agentura RIA oznámila, že ruská protivzdušná obrana v noci sestřelila 91 ukrajinských dronů.
V obci Hubynycha na severu ukrajinské Dnipropetrovské oblasti zahynula po ruském útoku dvanáctiletá dívka, její tělo záchranáři vyprostili z trosek rodinného domu. „Šestiletá dívka a dva dospělí byli zraněni,“ řekl šéf vojenské správy oblasti Serhij Lysak.
Ruskému dronovému útoku a také dělostřeleckému ostřelování čelil i jih Dnipropetrovské oblasti v okolí města Nikopol. Zraněna zde byla 47letá žena.
V Kyjevě záchranáři zasahovali v rozlehlé Desňanské čtvrti, kde trosky zničeného dronu způsobily požár rekreačního objektu a zranily ženu, uvedl kyjevský starosta Vitalij Kličko na telegramu. Později doplnil, že třípodlažní budova zcela vyhořela.
09:26
29. 4. 2025
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dnešního summitu Iniciativy Trojmoří ve Varšavě osobně nezúčastní, napsal server polského listu Rzezpospolita. Zelenskyj i jeho český protějšek Petr Pavel minulý týden hovořili o tom, že se v nejbližší době setkají, a Pavel řekl, že to bude ve Varšavě.
07:58
29. 4. 2025
Podívejte se na odhad ruských ztrát ke dni 29. dubna 2025 podle ukrajinské armády.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of April 29, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/aMN0bG1Rom
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) April 29, 2025
06:32
29. 4. 2025
Noční ruský dronový útok na Kyjev zranil ženu a způsobil požár v rekreačním středisku na severovýchodě města, uvedl podle Reuters starosta Vitalij Kličko.
05:12
29. 4. 2025
Ve světě nenápadně přibývá autoritářských praktik, sociálních nerovností, a naopak práva žen, dívek a LGBT+ komunity jsou oslabována a mezinárodní společenství selhává v řešení klimatické krize. Uvádí to dnes zveřejněná výroční zpráva mezinárodní organizace Amnesty International (AI). Tyto procesy podle ní urychlují kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, které tato nezisková organizace označila za „Trumpův efekt“. Lidská práva trpí nejen na Ukrajině a v Pásmu Gazy, ale i v Súdánu nebo Barmě.
05:00
29. 4. 2025
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.