„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Děujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od sobotního rána.

Ukrajinské přístavní město Oděsa je častým terčem ruských útoků. Masivní úder okupanti podnikli i během nedávné návštěvy prezidenta Petra Pavla. Navzdory neustálému strachu se místní snaží alespoň částečně žít normální život.

Ruská vojska dnes podnikla více než 50 útoků na frontě u Pokrovska v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, uvedl ukrajinský generální štáb ve večerní zprávě o situaci na bojišti. Celkem ukrajinské velení za dnešní den napočítalo 116 bojových střetů.

Dobytí Pokrovska a celého východoukrajinského Donbasu se zdá být hlavním cílem nynější už řadu měsíců trvající ruské ofenzívy. Mluvčí jižního uskupení ukrajinských sil Vladyslav Vološyn dnes ale podle agentury Unian upozornil na zhoršení situace také na tomto úseku fronty, protože Rusové zesílili útoky v Záporožské oblasti a snaží se dostat na západní břeh řeky Dněpr v Chersonské oblasti či alespoň si vybudovat předmostí na ostrovech v Dněpru.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle serveru RBK-Ukrajina uvedl, že v Kyjevě se uskuteční naléhavá schůzka představitelů generálních štábů hlavních zemí, které jsou "stoprocentně připraveny" vyslat své vojáky na Ukrajinu, aby dohlíželi na dodržování případné příští mírové dohody. "Zveme úzký okruh - Francie, Británie a Ukrajina (na schůzce) určitě budou," řekl Zelenskyj podle portálu a dodal, že následující schůzka tohoto "trojúhelníku" by už neměla být záležitostí vojáků, ale měla by se konat na úrovni poradců pro národní bezpečnost. Následovat by pak měla závěrečná schůzka o bezpečnostních zárukách. Partnerské země podle prezidenta, který se v Paříži ve čtvrtek zúčastnil summitu s evropskými spojenci, přislíbily Ukrajině novou pomoc, včetně poskytnutí licencí na výrobu zbraní protivzdušné obrany, a Kyjev by také měl získat větší přístup ke zpravodajským informacím a údajům z družic.

Soud v moldavském hlavním městě Kišiněvě uvalil vazbu na hlavu autonomního Gagauzska Evghenii Guțulovou, informoval server Moldavalive.md. Guțulová, která se v ruštině píše Jevgenija Guculová, požádala ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc, napsal server The Moscow Times. Rusko má své vojáky v moldavském Podněstří, ovládaném od rozpadu Sovětského svazu ruskými separatisty.

Guțulovou moldavští policisté zadrželi o den dříve na letišti v Kišiněvě z obavy, že by mohla uprchnout do zahraničí, aby se vyhnula vyšetřování nesrovnalostí ve financování své volební kampaně a podezření, že převáděla ruské peníze nyní zakázané proruské straně Shor.

Ruský prezident Vladimir Putin údajně zuří kvůli tomu, že se nedaří výroba a nasazení jaderné rakety Satan-2. Ostatně to má být i hlavním důvodem, proč byl nedávno vyhozen šéf Roskosmosu Jurij Borisov. Celý článek čtěte ZDE.

Evropská unie počítá se snížením dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny poté, co v červnu vyprší platnost dohody o bezcelním přístupu ukrajinského zboží na unijní trh. Agentuře AFP to řekl eurokomisař pro zemědělství Christophe Hansen.

EU a Ukrajina by podle eurokomisaře měly v příštích týdnech jednat o nové podobě dohody. "Dovozní kvóty nezůstanou stejné jako v této dočasné liberalizaci obchodu. Takže se dovoz sníží," prohlásil Hansen.

Ukrajina neuzná americkou vojenskou pomoc jako půjčku, ani nepřijme žádnou dohodu ohrožující její vstup do EU, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentur.

V bojích s Ruskem padlo dosud 45.100 ukrajinských vojáků a dalších 390.000 bylo zraněno, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru, který na počátku února poskytl britskému novináři Piersovi Morganovi. Ruské ztráty podle Zelenského slov dosahují 350.000 mrtvých a 600.000 až 700.000 zraněných. Mnoho dalších příslušníků ruských sil je nezvěstných, dodal. Ukrajinský generální štáb odhaduje ruské ztráty na více než 910.000 vojáků.

„Posílení Ukrajiny, tlak na Rusko v zájmu míru a koordinace společných bezpečnostních kroků - to byla hlavní témata setkání evropských lídrů v Paříži. Evropa jednoznačně ví, jak se bránit, a společně pracujeme na zajištění větší bezpečnosti pro naši zemi i pro všechny evropské národy,“ napsal ukrajinský prezident na sociální síť X. 

Ukrajina získala těla 909 vojáků, kteří byli zabiti při obraně země před ruskou agresí, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb. Ruští novináři informují o převzetí 43 těl: 35 zabitých ruských vojáků a osmi civilistů z Kurské oblasti, napsal server Meduza. V Kurské oblasti na západě Ruska se ruské jednotky snaží vytlačit ukrajinské síly, které tam pronikly loni v srpnu. Ukrajinci nyní drží několik posledních míst z asi stovky obcí, které loni v létě ovládly při překvapivé ofenzívě.

Ukrajinský koordinační štáb poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže za spolupráci. Kriminalisté se nyní ve spolupráci s experty pokusí co nejdříve identifikovat padlé, dodal.

Už před týdnem štáb informoval, že za tři roky, co se Ukrajina brání ruské agresi, se podařilo vrátit z ruského zajetí do vlasti 4306 Ukrajinek a Ukrajinců, dalších 469 osob se vrátilo mimo rámec výměn zajatců. Za války štáb repatrioval více než 7000 těl zabitých vojáků, napsala agentura Interfax-Ukrajina. Výměna těl padlých se uskutečňuje v souladu s ženevskou úmluvou, podotkl server Ukrajinska pravda.

Spojené státy se snaží získat kontrolu nad všemi budoucími velkými investicemi do infrastruktury a do těžby nerostných surovin na Ukrajině. Ve čtvrtek to napsala agentura Bloomberg. Server Ukrajinska pravda dnes uvedl, že tato nová verze americko-ukrajinské dohody o využití strategických surovin by vážně narušila ekonomickou suverenitu Ukrajiny a mohla by být překážkou na cestě Ukrajiny do Evropské unie.

„Mohli bychom samozřejmě diskutovat se Spojenými státy, dokonce i s evropskými zeměmi a samozřejmě s našimi partnery a přáteli, pod záštitou OSN o možnosti zřízení přechodné správy na Ukrajině," prohlásil Putin během návštěvy Murmansku. „Toto by se mohlo dít s cílem uspořádat (na Ukrajině) demokratické volby a zajistit schopnou vládu, která má podporu lidí, a pak zahájit jednání o mírové dohodě," uvedl Putin. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov později podle agentury TASS řekl, že o podrobnostech vnější správy Ukrajiny je zatím předčasné mluvit.

„Putin nemá zájem o ukončení války," napsal na telegramu Kovalenko. „Aby Putin narušil snahy o ukončení konfliktu, předkládá neustále nějaké bláznivé nápady a požadavky," uvedl také. Zúžit Rusku manévrovací prostor je podle něj možné tak, že proti Moskvě budou zavedeny tvrdé ekonomické sankce a bude posílena Ukrajina.

Maďarsko očekává, že letos dostane plynovodem TurkStream 7,5 až osm miliard metrů krychlových ruského plynu. S odvoláním na maďarskou diplomacii o tom dnes informovala agentura RIA Novosti. Ruská vláda ve středu uvedla, že Rusko loni Maďarsku dodalo 8,6 miliardy metrů krychlových plynu, píše agentura Reuters. Dovoz ruského plynu do Evropské unie se loni podle analýzy institutu Ember zvýšil o 18 procent, a to navzdory plánu dodávky fosilních paliv z Ruska postupně ukončit. Podíl na růstu měly hlavně Itálie, Česká republika a Francie.

„Jestliže počítám současný průměrný denní objem více než 20 milionů metrů krychlových, pak přes potrubí Turk Stream to bude někde mezi 7,5 a osmi miliardami metrů krychlových. To znamená, že jsme velmi blízko využití 100 procent kapacity tohoto potrubí,“ řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, kterého cituje RIA.

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan dnes telefonicky hovořili o možnosti obnovení dohody o zabezpečení námořního provozu v Černém moři. Informoval o tom Kreml, který usiluje o možnost vývozu ruské zemědělské produkce. Podle Ankary by nová dohoda, od jejíž původní verze Moskva odstoupila předloni, pomohla k dojednání míru s Ukrajinou.

Spojené státy v úterý oznámily, že dosáhly s Ruskem a s Ukrajinou separátních dohod zahrnujících klid zbraní v Černém moři. Rusko však příměří podmínilo zrušením části západních sankcí, které by mu umožnilo vyvážet obilí či hnojiva. Zatímco USA tuto možnost nevylučují, evropské země chtějí uvolnit sankce až po odchodu ruských vojsk z Ukrajiny, kterou Rusko před více než třemi lety napadlo.

„Došlo také na výměnu názorů o obnovení iniciativy v Černém moři,“ uvedl Kreml.

Spojené státy s Ukrajinou a Ruskem tento týden uzavřely dvě samostatné dohody, v nichž obě země souhlasily s přerušením vzájemných útoků na energetické objekty. Obě strany se však obviňují z porušování tohoto moratoria.

Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že Ukrajina pravděpodobně za použití salvového raketometu HIMARS zaútočila na součást plynovodné infrastruktury ve městě Sudža v Kurské oblasti, které ještě minulý měsíc kontrolovaly ukrajinské jednotky. Útok zničil plynovou měřící stanici, uvedl úřad.

Šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko však krátce po ruském oznámení uvedl, že za útokem na stanici je Rusko, které lokalitu nemá pod kontrolou.

Dronové útoky, které v noci na dnešek Rusko podniklo proti Ukrajině, způsobily škody v sedmi regionech napadené země. Informuje o tom ukrajinské letectvo, podle něhož ruská armáda nad ukrajinské území vyslala 163 dronů. Protivzdušná obrana jich 89 sestřelila, dalších 51 strojů, které vzdušné síly označují za atrapy útočných dronů, zmizelo z radarů a nezpůsobilo žádné škody. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho protivzdušná obrana v noci na dnešek zneškodnila 78 ukrajinských dronů.

Letectvo uvedlo, že po nočních dronových útocích jsou blíže neurčené škody v Poltavské, Charkovské, Sumské, Dněpropetrovské, Oděské, Mykolajivské a Záporožské oblasti.

Podle agentury AFP šéf Kremlu Putin řekl, že ruská armáda ve válce na Ukrajině má iniciativu podél celé frontové linie a může ukrajinská vojska rozdrtit. „Mohli bychom samozřejmě diskutovat se Spojenými státy, dokonce i s evropskými zeměmi, a samozřejmě s našimi partnery a přáteli, pod záštitou OSN, o možnosti zřízení přechodné správy na Ukrajině,“ prohlásil Putin během návštěvy Murmansku. „Toto by se mohlo dít s cílem uspořádat (na Ukrajině) demokratické volby a zajistit schopnou vládu, která má podporu lidí, a pak zahájit jednání o mírové dohodě,“ uvedl.

Rusko na Putinův rozkaz Ukrajinu v rozporu s mezinárodním právem vojensky napadlo v únoru 2022 a tvrdí, že cílem takzvané speciální vojenské operace je sousední zemi „denacifikovat a demilitarizovat“.

„Naše vojska mají strategickou iniciativu podél celé linie dotyku a já jsem nedávno řekl, že je rozdrtíme,“ řekl Putin. Podle AFP v projevu k námořníkům z jaderné ponorky Archangelsk také dodal, že „Ukrajinci by sami měli pochopit, co se děje“.

Nejhorší situace na doněcké frontě panuje podle ukrajinských zdrojů  u Pokrovska, který je klíčovým logistickým centrem ukrajinské armády v oblasti. V Záporožské oblasti, kterou ruská vojska dobyla jen z asi 70 procent, zesílily ruské útoky na počátku března a Rusům se mezitím podle proválečných blogerů podařilo proniknout do ukrajinské obrany v šíři deseti kilometrů a hloubce pěti kilometrů a dobýt několik vesnic.

Ruský prezident Vladimir Putin navrhl zavedení přechodné správy Ukrajiny pod záštitou OSN, která by umožnila uspořádání „demokratických“ prezidentských voleb v zemi a následné vyjednání mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou, píše agentura AFP.