Putin zuří! S jaderným Satanem se nedaří takový postup, jaký by si přál
Britský deník Daily Mail přinesl zprávu o tom, že ruský prezident Vladimir Putin údajně zuří kvůli tomu, že se nedaří výroba a nasazení jaderné rakety Satan-2. Ostatně to má být i hlavním důvodem, proč byl nedávno vyhozen šéf Roskosmosu Jurij Borisov.
Objevily se zprávy, které tvrdí, že klíčovým důvodem, proč ruský prezident Vladimir Putin nedávno odvolal svého dřívějšího blízkého spojence z funkce šéfa ruské vesmírné agentury, je ten, že došlo k „absolutnímu selhání“ nejmocnějšího jaderného raketového systému Ruska.
Ruský prezident je údajně frustrován tím, že nemůže plnohodně hrozit Západu svým komplexem zvaným Satan-2, a to navzdory dřívějším tvrzením, že byl již nasazen.
Jurij Borisov byl minulý týden náhle odvolán z funkce šéfa Roskosmosu, aniž by dostal nové místo. Nyní se spekuluje, že by mohl čelit obvinění ze zpronevěry.
Zdroj, který má kontakty na bezpečnostní složky, sdělil kanálu na platformě Telegram VChK-OGPU, že hlavním důvodem Borisovova odvolání byl nedostatečný pokrok s raketou Satan-2 (Sarmat).
„Neporazitelná“ střela
Tato monstrózní hypersonická raketa je navržena tak, aby mohla zasáhnout Západ letem přes severní nebo jižní pól, což znemožňuje její sestřelení protivzdušnou obranou. Putin se dříve chlubil, že apokalyptická mezikontinentální jaderná střela o hmotnosti 208 tun je pro Západ „neporazitelná“.
„Putinův hněv byl primárně vyvolán naprostým selháním výroby a nasazení raketového systému Sarmat, který měl nahradit zastaralý systém Vojevoda (Satan),“ uvedl zdroj.
Dřívější zprávy naznačují, že Rusko bylo postiženo sankcemi, které mu brání získat technologické součásti této smrtící rakety.
Někdejší vicepremiér Borisov se do čela Rosmosmosu postavil v létě roku 2022, kdy ruský prezident Vladimir Putin z vedení státní korporace odvolal tehdejšího šéfa Dmitrije Rogozina.
Ukrajina předala Litvě k soudu zajatého ruského vojáka obviněného z mučení a nezákonného zadržování. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Kyjev to označil za první případ svého druhu během téměř čtyřleté války Ruska proti Ukrajině, kdy byl obviněný zajatý voják předán justičnímu systému třetí země.
Voják, kterého Litva popisuje jako ruského příslušníka námořní pěchoty, je podezřelý z práce v detenčním centru zřízeném na letišti v Rusy okupovaném jihoukrajinském Melitopolu v roce 2022. Jednou z obětí tam byl i litevský občan, řekla dnes novinářům ve Vilniusu litevská generální prokurátorka Nida Grunskienéová.
Ukrajina od začátku roku zasáhla zhruba 160 rafinerií, přečerpávacích stanic a dalších zařízení ruského petrochemického průmyslu. Informovala o tom dnes podle agentury DPA ukrajinská tajná služba. Rusko svou válku proti Ukrajině financuje z příjmů z obchodu s ropou, a Kyjev proto často útočí právě na ruský ropný průmysl.
Šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk řekl, že Ukrajina od začátku tohoto roku napadla 160 zařízení ruského ropného průmyslu, přičemž v září a říjnu jich bylo 20. „Mezi nimi je šest ropných rafinerií, dva ropné terminály, tři sklady ropy a devět ropných přečerpávacích stanic,“ citovala Maljuka agentura Interfax Ukrajina.
Maljuk odhaduje, že na ruském trhu chybí zhruba pětina ropných produktů. Kapacity pro zpracování ropy klesly o 37 procent. K podobným číslům dospěly i propočty expertů z odvětví. Maljuk řekl, že Ukrajina cílí na ruský petrochemický průmysl, protože ten má lví podíl na financování ruského obranného rozpočtu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím vyzval k uvalení sankcí na dalších 340 tankerů z takzvané stínové flotily. Tyto lodě Rusko používá k obcházení sankcí, které se týkají exportu ruské ropy. Zelenskyj odhaduje, že Rusko by mohlo mít k dispozici více než 1500 takových plavidel plujících pod různými vlajkami.
Ukrajina při speciální operaci v létě 2023 zničila jednu z ruských raket středního doletu Orešnik, řekl dnes podle agentury Reuters šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk novinářům. Na operaci se podílely SBU, vojenská rozvědka (GUR) a rozvědka (SZR), oznámil Maljuk s tím, že mise byla zcela úspěšná.
„Krátce a stručně řečeno, jeden z Orešniků byl úspěšně zničen na jejich území v Kapustin Jaru,“ řekl Maljuk na brífinku, kterému předsedal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a kterého se účastnil také šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha a další ukrajinští představitelé. Vojenská střelnice Kapustin Jar se nachází v Astrachaňské oblasti na jihu Ruska.
Maljuk o zničení rakety neposkytl další podrobnosti. Představitelé ukrajinských zpravodajských služeb podle Reuters uvedli, že Rusko letos vyrobilo tři rakety Orešnik a roční produkci plánuje zdvojnásobit na šest. Zelenskyj uvedl, že do výroby Orešniků je zapojeno 25 společností a vyzval západní spojence Ukrajiny, aby na ně uvalili sankce.
Orešnik (Líska) je ruská zbraň s šesti hlavicemi o rychlosti 3,7 kilometrů za sekundu. Rusko ji poprvé použilo loni v listopadu při útoku na Dnipro. To je vzdáleno od střelnice v Astrachaňské oblasti asi 800 kilometrů. Tuto vzdálenost překonala raketa za zhruba 15 minut.
