Objevily se zprávy, které tvrdí, že klíčovým důvodem, proč ruský prezident Vladimir Putin nedávno odvolal svého dřívějšího blízkého spojence z funkce šéfa ruské vesmírné agentury, je ten, že došlo k „absolutnímu selhání“ nejmocnějšího jaderného raketového systému Ruska.
Ruský prezident je údajně frustrován tím, že nemůže plnohodně hrozit Západu svým komplexem zvaným Satan-2, a to navzdory dřívějším tvrzením, že byl již nasazen.
Jurij Borisov byl minulý týden náhle odvolán z funkce šéfa Roskosmosu, aniž by dostal nové místo. Nyní se spekuluje, že by mohl čelit obvinění ze zpronevěry.
Zdroj, který má kontakty na bezpečnostní složky, sdělil kanálu na platformě Telegram VChK-OGPU, že hlavním důvodem Borisovova odvolání byl nedostatečný pokrok s raketou Satan-2 (Sarmat).
„Neporazitelná“ střela
Tato monstrózní hypersonická raketa je navržena tak, aby mohla zasáhnout Západ letem přes severní nebo jižní pól, což znemožňuje její sestřelení protivzdušnou obranou. Putin se dříve chlubil, že apokalyptická mezikontinentální jaderná střela o hmotnosti 208 tun je pro Západ „neporazitelná“.
„Putinův hněv byl primárně vyvolán naprostým selháním výroby a nasazení raketového systému Sarmat, který měl nahradit zastaralý systém Vojevoda (Satan),“ uvedl zdroj.
Dřívější zprávy naznačují, že Rusko bylo postiženo sankcemi, které mu brání získat technologické součásti této smrtící rakety.
Někdejší vicepremiér Borisov se do čela Rosmosmosu postavil v létě roku 2022, kdy ruský prezident Vladimir Putin z vedení státní korporace odvolal tehdejšího šéfa Dmitrije Rogozina.
Finský prezident Alexander Stubb očekává od čtvrtečního jednání koalice ochotných v Berlíně pokrok v rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Cílem je dohodnout se na jasné struktuře a harmonogramu, řekl dnes podle agentury DPA Stubb po schůzce s německým kancléřem Friedrichem Merzem a německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem.
Na jednání koalice ochotných přijede podle webu Politico 35 hlav států a vlád a dalších vysoce postavených představitelů. Bude mezi nimi i český premiér Andrej Babiš.
Stubb dnes nejprve jednal s Merzem a následně se Steinmeierem. S ním se shodl, že jednání o konci války na Ukrajině se musí účastnit i Evropané. Do čtvrtečního jednání koalice ochotných v Berlíně vkládá Stubb velké naděje, mělo by podle něj přinést „jasný harmonogram a jasnou agendu“ pro další jednání.
„Naše vláda říká jasně, že je potřeba udržovat dialog s Ruskou federací navzdory tomu, co Ruská federace udělala útokem na Ukrajinu,“ obhajuje slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár kontakty Bratislavy s Ruskem v době jeho pokračující invaze. Uvedl to po dnešním jednání slovenské vlády, která projednala výsledky říjnové schůzky členů mezivládní slovensko-ruské komise v Moskvě. Blanár odmítl výtky opozice, že kabinet se tímto materiálem zabýval zrovna dnes, při dnešním svátku Dne boje za svobodu a demokracii.
Podle něj se jednání komise týkalo oblastí, na které se nevztahují unijní sankce. Za prioritu označil energetiku. Slovensko totiž nadále dováží z Ruska ropu a zemní plyn.
„Nebudeme přihlížet, že naše ekonomika bude ničena, když budou na úrovni Evropské unie přijímána opatření obcházející pravidla Evropské unie,“ uvedl Blanár.
Slovensko bude moci dalších 120 dnů odebírat ruskou ropu a platit za ni bez rizika amerických sankcí, uvedlo dnes slovenské ministerstvo hospodářství po jednáních ministryně Denisy Sakové v USA. Ruskou ropu využívá bratislavská rafinerie Slovnaft, která patří do maďarské skupiny MOL.
Podle ministerstva jde o prodloužení původní výjimky, kterou loni udělil americký prezident Donald Trump na období jednoho roku a jejíž platnost měla původně skončit 21. listopadu.
„Získali jsme důležitý čas, ale naším cílem zůstává postupně snižovat závislost na jednom dodavateli ropy. Nadále proto pracujeme na tom, aby slovenská rafinerie mohla zpracovávat stále více ropy z alternativních zdrojů,“ uvedla v tiskové zprávě Saková.
Zobrazit celý online