Trump šokoval: Ukrajina jednou může být ruská! A chce po ní kovy za 500 miliard dolarů
Americký prezident Donald Trump podle agentury AFP v rozhovoru s televizí Fox News zmínil, že by Ukrajina jednou mohla být ruská. Chce po ní vzácné kovy v hodnotě 500 miliard dolarů (12,2 bilionu Kč), aby USA dostaly zpět svou podporu této zemi, která se už tři roky brání ruské agresi. Podle webu amerického ministerstva obrany ale dosavadní bezpečnostní pomoc pro Ukrajinu ze strany USA činí 67 miliard dolarů (1,6 bilionu Kč).
„Možná uzavře dohodu, možná neuzavře dohodu. Možná bude jednou ruská, nebo možná nebude jednou ruská,“ řekl o Ukrajině Trump, který v předvolební kampani sliboval, že válku ukončí za 24 hodin po nástupu do úřadu.
Osmasedmdesátiletý politik také potvrdil, že na Ukrajinu brzy vyšle svého zvláštního zmocněnce Keitha Kellogga, jehož hlavním úkolem je přijít s návrhem příměří. Zároveň se na mnichovské bezpečnostní konferenci v závěru týdne setká americký viceprezident J. D. Vance s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským.
Ten v pondělí znovu vyzval k účinným bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu. „Bezpečnost lidí, bezpečnost našeho státu, bezpečnost ekonomických vztahů... nejen pro Ukrajinu, ale pro celý svobodný svět,“ prohlásil a podotkl, že o tom všem se právě teď rozhoduje.
Trump v rozhovoru opět zdůraznil, že pro Spojené státy je zásadní, aby se jim podpora Ukrajiny vrátila. „Dáme tam všechny ty peníze a já říkám, že je chci zpátky. A řekl jsem jim, že chci ekvivalent, třeba ve formě vzácných hornin v hodnotě 500 miliard dolarů,“ uvedl Trump. „A oni s tím v podstatě souhlasili, takže se alespoň necítíme jako hlupáci,“ doplnil.
Jak došel k částce 500 miliard dolarů, není zřejmé. Podle německého hospodářského institutu IfW zatím USA poskytly Ukrajině vojenskou, finanční a humanitární pomoc v celkové výši kolem 88 miliard dolarů (2,1 bilionu Kč).
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc. Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí. „Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 navštívil Rakousko, kde jednal s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem. Zelenskyj se v Rakousku zdrží jen několik hodin, informovala agentura AFP. Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády setkal i sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chtěl nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem, píše agentura APA. První dvě kola takových jednání se odehrála v Istanbulu.
