Putin je připravený jednat s Trumpem: Bavit se hodlá o Ukrajině či cenách energií
Ruský prezident Vladimir Putin je připraven jednat s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem o Ukrajině či cenách energií. Otázku jednání s Ukrajinou však podle něj komplikuje skutečnost, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal dekret, jenž mu zakazuje vést rozhovory s šéfem Kremlu. Rusko podle Putina nikdy neodmítalo kontakty s americkou administrativou.
Trump v posledních dnech opakovaně prohlásil, že je připraven se s Putinem co nejdříve setkat. Pokud jde o jednání o konfliktu na Ukrajině, Putin naznačil, že je ochoten se o něm bavit s Trumpem, ale za stávajících podmínek ne přímo s Kyjevem. Poukázal přitom na Zelenského dekret, který ukrajinským představitelům znemožňuje s Putinem hovořit. Kyjev přitom nespěchá se zrušením tohoto zákazu, řekl Putin.
Úřad ukrajinského prezidenta dnes podle agentury AFP odmítl, aby mírová jednání probíhala jen mezi Putinem a Trumpem, bez Ukrajiny a Evropy. Putin chce jednat o osudu Evropy bez Evropy a o Ukrajině bez Ukrajiny, upozornil šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. „To se nestane. Putin sám se musí vrátit do reality, nebo bude do reality přiveden,“ dodal Jermak.
Putin dnes ocenil „pragmatickou“ povahu Trumpa a jeho inteligenci. Řekl také, že souhlasí s nynějším americkým prezidentem v tom, že ukrajinské krizi se dalo vyhnout, pokud by Trump nebyl „obrán o volební vítězství“ v roce 2020. „Mohu s ním jen souhlasit, když říká, že kdyby byl prezidentem, kdyby mu nebylo ukradeno vítězství v roce 2020, nenastala by krize na Ukrajině, která vznikla v roce 2022,“ řekl Putin podle agentury AFP v ruské televizi.
Prezidentské volby v roce 2020 vyhrál demokratický kandidát Joe Biden, Trump a mnozí jeho příznivci od té doby bez důkazů opakují tvrzení o volebních podvodech. Ruský prezident připomněl, že za prvního Trumpova prezidentství měl s šéfem Bílého domu obchodní a pragmatické vztahy.
Putin zdůraznil, že Moskva má mnoho témat, o nichž chce hovořit s americkou administrativou. Jde například o strategickou stabilitu či ceny ropy. Příliš nízká cena ropy by podle něj byla špatná pro Washington i pro Moskvu.
Putin také zpochybnil, že by Trumpova administrativa rozhodla o dodatečných sankcích proti Rusku, protože by to podle něj poškodilo i americkou ekonomiku.
Trump, který se do úřadu vrátil v pondělí, tento týden pohrozil Rusku vysokými cly a uvalením poplatků a dalších sankcí na ruské zboží, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině.
S výpadky mobilního internetu začalo dnes v Petrohradu mezinárodní ekonomické fórum, kterého se má již tradičně zúčastnit ruský prezident Vladimir Putin. Na prudký růst stížností uživatelů na výpadky mobilního internetu ve druhém největším ruském městě v den zahájení fóra upozornil server The Moscow Times. Lidé si zejména stěžují, že jim nefungují aplikace pro objednání taxi. Podle dřívějších zpráv ruských médií regionální úřady pravidelně vypínají mobilní internet v případě hrozby dronového náletu z Ukrajiny, která se již čtvrtým rokem brání ruské invazi. Hodina vypnutí internetu v Petrohradu připraví regionální ekonomiku o 78 milionů rublů (asi 21,5 milionu Kč), napsal server The Moscow Times s odvoláním na šéfa nevládního spolku Společnost obrany internetu Michaila Klimareva. Velvyslanec Německa na Ukrajině Martin Jäger bude novým šéfem německé Spolkové zpravodajské služby (BND), napsala dnes s odvoláním na zdroje z vlády agentura DPA. Nahradí tak dosavadního šéfa tajné služby Bruna Kahla, který se po devíti letech přesouvá do Vatikánu. Šedesátiletý Jäger je špičkovým diplomatem. Má bohaté zkušenosti jako velvyslanec v krizových oblastech, z kancléřství a také z obchodu. V letech 2021 až 2023 zastupoval Jäger Německo v Bagdádu, předloni se stal velvyslancem v Kyjevě. „V době studené války Spojené státy a jejich spojenci v mnohém překonaly Sovětský svaz. Dnes, tváří v tvář NATO a EU, nemá Rusko šanci. Musíme však zůstat jednotní,“ řekla na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Rusko podle ní v loňském roce utratilo na zbrojní výdaje více než celá Evropská unie, utrácí na armádu více než na zdravotnictví, vzdělávání či sociální služby. „Připravuje se na dlouhotrvající agresi. Neutrácíte tolik na vojenské vybavení, kdybyste ho nechtěli používat,“ dodala v debatě věnované nadcházejícímu summitu NATO, který se bude konat 24. a 25. června v Haagu.
