Odvážný krok Trumpa: Nařídil odtajnit spisy o vraždě Kennedyho a Martina Luthera Kinga
Americký prezident Donald Trump nařídil odtajnit vládní spisy týkající se vražd prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho v roce 1963, jeho bratra Roberta Kennedyho v roce 1968 a vůdce hnutí za občanská práva amerických černochů Martina Luthera Kinga ve stejném roce. Oznámily to dnes tiskové agentury.
„Všechno bude odhaleno,“ prohlásil Trump podle agentury AFP poté, co podepsal příslušný dekret v Oválné pracovně Bílého domu. Trump podle serveru BBC News v Oválné pracovně podepisuje „příval“ exekutivních nařízení a není jasné, kolik jich celkem podepíše.
Trump na konci listopadu, po svém zvolení, zopakoval předvolební slib, že zveřejní poslední „přísně tajné“ soubory v Národním archivu týkající se atentátu na Johna F. Kennedyho v texaském Dallasu 22. listopadu 1963.
Oficiální komise vyšetřující atentát na JFK dospěla v roce 1964 k závěru, že atentátník Lee Harvey Oswald, bývalý příslušník námořní pěchoty, který navštívil Sovětský svaz, jednal sám. Ale atentát na prezidenta Kennedyho dodnes budí nespočet spekulací.
V prosinci 2022 vydal Národní archiv více než 13 000 dokumentů, ale Bílý dům za Joea Bidena zablokoval zveřejnění dalších tisíců s odkazem na obavy o národní bezpečnost. Podle Národního archivu bylo již zpřístupněno 99 procent fondu.
Bratr Johna F. Kennedyho, Robert Francis Kennedy, sloužil jako jeho ministr spravedlnosti a generální prokurátor. Byl zavražděn v Los Angeles 5. června 1968, kdy usiloval o vítězství v demokratických prezidentských primárkách. Po projevu v hotelu Ambassador jej zastřelil palestinský přistěhovalec do Spojených států.
Jednoho z nejvýznamnějších bojovníků za lidská práva a rasovou rovnost v USA Martina Luthera Kinga v devětatřiceti letech zavraždil 4. dubna 1968 na balkoně motelu v Memphisu na jihu USA, kam King přijel podpořit stávkující popeláře, bělošský stoupenec rasové segregace.
Změny u občanství neprošly
Ne se všemi novými nařízení má ale Trump úspěch. Americký soudce dnes dočasně zablokoval zavádění nového prezidentského výnosu o občanství, informovala agentura AP. Trump po své pondělní inauguraci podepsal výnos, podle něhož by úřady neměly automaticky uznávat děti narozené v USA za americké občany, pokud aspoň jeden z rodičů není občanem USA nebo nemá v USA trvalý pobyt.
Federální okresní soudce v Seattlu John Coughenour pozastavil platnost výnosu na základě stížnosti podané státy Washington, Arizona, Illinois a Oregon, které poukazují na to, že 14. dodatek ústavy z roku 1868 a nález Nejvyššího soudu USA zaručují občanství lidem narozeným v USA bez ohledu na imigrační status jejich rodičů.
Podle agentury Reuters soudce Trumpův výnos označil za „očividně neústavní“.
Za našeho mládí hlásali z ampliónů při prvomájových průvodech:
"ten kdo stojí na chodníku, podporuje Ameriku". Dnes bývalí
rudí obrátili, jak se v tom vyznat?