Moskva žádá Česko o vydání ruské opoziční novinářky. Stavěla se proti válce i anexi
Rusko požádalo Českou republiku o vydání ruské opoziční novinářky Faridy Kurbangalejevové, která v ČR žije, uvedl dnes podle BBC server Mediazona s odkazem na facebookový post Kurbangalejevové. O žádosti má rozhodovat městský soud v Praze. Kurbangalejevová, která věří, že ji nevydá, je v Rusku stíhána kvůli tomu, že údajně schvalovala terorismus a šířila lživé informace o ruské armádě.
Mluvčí pražského městského soudu Adam Wenig ČTK sdělil, že podle dostupných informací nyní ve věci vede Městské státní zastupitelství v Praze předběžné šetření. Po jeho skončení podá k soudu návrh na vyslovení přípustnosti nebo nepřípustnosti vydání. „Až na základě podaného návrhu bude moci soud ve věci konat, tj. nařídit veřejné zasedání a rozhodnout. Příslušný návrh dosud podán nebyl,“ uvedl Wenig.
Bývalá moderátorka a zpravodajka ruské státní televize, kterou opustila po ruské anexi Krymu v roce 2014, na facebooku zveřejnila dopis českých úřadů týkající se případu. „Dnes mi česká policie doručila dopis o tom, že ruská generální prokuratura požádala o mou extradici. Je to pro mě nepochybně velká čest, protože tímto způsobem Rusko uznává můj přínos v boji proti zločinnému Putinovu režimu,“ napsala podle serveru.
„V dopise není uvedeno, co přesně bylo důvodem žádosti o mé vydání, ale předpokládám, že jde o dvě trestní kauzy, které proti mně byly zahájeny minulý rok,“ poznamenala také žena, po níž loni v červnu ruské ministerstvo vnitra vyhlásilo pátrání a zařadilo ji na seznam „teroristů a extremistů“.
Novinářka obě obvinění odmítla jako naprosto vykonstruovaná a vyjádřila přesvědčení, že „vzhledem k principiálnosti Česka v těchto věcech“ nebude vydána.
Kurbangalejevová se narodila v Kazani, metropoli autonomního Tatarstánu, kde také vystudovala žurnalistiku. Nejprve působila v místní televizi, pak se stala zpravodajkou televize Rossija 1 v Povolží a nakonec vedla hlavní zpravodajskou relaci Vesti. V posledních letech vystupuje proti válce na Ukrajině, pracovala také pro ruskojazyčnou televizní stanici Nastojaščije vremja, která patří pod Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda.
Tři lidé dnes zemřeli a dalších šest bylo zraněno při ruském bombardování města Kosťantynivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, informoval o tom šéf vojenské správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin. Ruská armáda opět vyslala na Ukrajinu na dvě stovky dronů, také ukrajinská letectvo ruské území ostřelovalo desítkami bezpilotních letounů. V rafinérii v Ufě v Baškortské autonomní republice na jihu Ruska dnes vypukl požár, jehož příčinou byl podle místního guvernéra dronový útok.
„V důsledku dnešního ostřelování Kosťantynivka byli zabiti nejméně tři lidé a šest dalších bylo zraněno. Od samého rána je město pod nepřátelskou palbou,“ napsal na síti Telegram Filaškin. „Ještě jednou vyzývám všechny civilisty: dávejte na sebe pozor! Evakuujte se do bezpečnějších oblastí Ukrajiny,“ dodal.
Polsko zahájilo preventivní letecké operace svých a spojeneckých vzdušných sil na východě země a uzavřelo vzdušný prostor nad letištěm v Lublinu. Oznámil to na sociální síti X polský premiér Donald Tusk. Dodal, že důvodem je hrozba, kterou představují ruské drony operující nad Ukrajinou poblíž polských hranic.
Kaja Kallasová, šéfka zahraniční politiky EU, varovala před územními ústupky Rusku ze strany Ukrajiny. Dodala, že Evropa musí v boji proti Moskvě úzce spolupracovat s Washingtonem.
„Rusové chtějí, abychom diskutovali o tom, čeho se Ukrajina musí vzdát pro mír, přičemž zcela ignorují skutečnost, že Kreml sám dosud neudělal žádné ústupky. Tato diskuse o možných územních ústupcích je pastí, do které nesmíme spadnout,“ prohlásila
