Moskva žádá Česko o vydání ruské opoziční novinářky. Stavěla se proti válce i anexi
Rusko požádalo Českou republiku o vydání ruské opoziční novinářky Faridy Kurbangalejevové, která v ČR žije, uvedl dnes podle BBC server Mediazona s odkazem na facebookový post Kurbangalejevové. O žádosti má rozhodovat městský soud v Praze. Kurbangalejevová, která věří, že ji nevydá, je v Rusku stíhána kvůli tomu, že údajně schvalovala terorismus a šířila lživé informace o ruské armádě.
Mluvčí pražského městského soudu Adam Wenig ČTK sdělil, že podle dostupných informací nyní ve věci vede Městské státní zastupitelství v Praze předběžné šetření. Po jeho skončení podá k soudu návrh na vyslovení přípustnosti nebo nepřípustnosti vydání. „Až na základě podaného návrhu bude moci soud ve věci konat, tj. nařídit veřejné zasedání a rozhodnout. Příslušný návrh dosud podán nebyl,“ uvedl Wenig.
Bývalá moderátorka a zpravodajka ruské státní televize, kterou opustila po ruské anexi Krymu v roce 2014, na facebooku zveřejnila dopis českých úřadů týkající se případu. „Dnes mi česká policie doručila dopis o tom, že ruská generální prokuratura požádala o mou extradici. Je to pro mě nepochybně velká čest, protože tímto způsobem Rusko uznává můj přínos v boji proti zločinnému Putinovu režimu,“ napsala podle serveru.
„V dopise není uvedeno, co přesně bylo důvodem žádosti o mé vydání, ale předpokládám, že jde o dvě trestní kauzy, které proti mně byly zahájeny minulý rok,“ poznamenala také žena, po níž loni v červnu ruské ministerstvo vnitra vyhlásilo pátrání a zařadilo ji na seznam „teroristů a extremistů“.
Novinářka obě obvinění odmítla jako naprosto vykonstruovaná a vyjádřila přesvědčení, že „vzhledem k principiálnosti Česka v těchto věcech“ nebude vydána.
Kurbangalejevová se narodila v Kazani, metropoli autonomního Tatarstánu, kde také vystudovala žurnalistiku. Nejprve působila v místní televizi, pak se stala zpravodajkou televize Rossija 1 v Povolží a nakonec vedla hlavní zpravodajskou relaci Vesti. V posledních letech vystupuje proti válce na Ukrajině, pracovala také pro ruskojazyčnou televizní stanici Nastojaščije vremja, která patří pod Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda.
Vážení čtenáři, čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme zase zítra brzy ráno. Přejeme dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádá šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, aby naléhal na čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s cílem omezit čínskou podporu Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Na čtvrtek je naplánovaná schůzka Trumpa se Siem v Jižní Koreji.
„Pokud prezident Trump dokáže jednat, udělat rozhodnutí a dosáhnout porozumění s Čínou ohledně omezení dovozu ruských energií, bude to, myslím, pomoc pro nás všechny,“ řekl dnes Zelenskyj na tiskové konferenci v Kyjevě.
AFP píše, že Trump se pokoušel využít svých osobních vztahů, které ho podle něho pojí s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, a dohodnout se s ním na ukončení války proti Ukrajině, jeho snahy však zatím žádný pokrok nepřinesly. Minulý týden Spojené státy uvalily sankce na dvě největší ruské společnosti a vytvářejí tlak na největší odběratele ruské ropy, Čínu a Indii, aby množství nakupované suroviny snížily. Podle Spojených států i podle Ukrajiny prodejem energetických surovin Rusko financuje čtvrtým rokem trvající válku proti sousední zemi.
„Podporujeme americkou politiku, jejímž cílem je využít jakékoliv příležitosti k omezení nabídky energetických surovin z Ruska,“ řekl Zelenskyj. Týká se to podle něho i evropské bezpečnosti.
Ruské jednotky minulý týden použily drony k útoku na tři větrné turbíny ve větrné farmě Kramatorsk, uvedl předseda představenstva Ukrajinské asociace větrné energie Andriy Konečenkov.
„Cílem není vojenský objekt ani frontová linie. Cílem je větrná turbína o výkonu 4,5 megawattů na větrné farmě v Kramatorsku. To není náhoda. Jde o metodickou, chladnokrevnou destrukci. Ruští okupanti již potřetí během jednoho týdne zasáhli tuto větrnou farmu a proměnili útočné drony ve válečnou zbraň proti civilizaci,“ napsal na facebooku. Podle Koněčenkova byly během útoků 22. a 24. října poškozeny a zničeny dvě větrné turbíny poblíž Kramatorsku. Třetí generátor byl zasažen 25. října.
„Pro agresora nezáleží na tom, jaký druh zařízení dodává Ukrajincům elektřinu – tepelná elektrárna, vodní elektrárna nebo větrná turbína. Každý megawatt vyrobený na Ukrajině je pro ně cílem. Útoky na zařízení obnovitelné energie nejen ničí infrastrukturu, ale snaží se zničit samotnou myšlenku udržitelného rozvoje a integrace Ukrajiny do moderního evropského prostoru,“ dodal Konečenkov. Podle něj nedošlo k žádným obětem mezi zaměstnanci.
