Pavel kývl i na tresty za činnost pro cizí mocnost. Rakušan: Návratové centrum pro Ukrajince bude v Praze
Prezident Petr Pavel dnes podepsal novelu lex Ukrajina o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Její součástí jsou zavedení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc nebo zpřísnění podmínek pro ruské žadatele o české občanství, proti čemuž protestovala část zákonodárců. Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) pak informoval o plánovaném vzniku návratového centra pro uprchlíky, v němž by měli pracovat sami Ukrajinci.
Prezident Petr Pavel dnes podepsal novelu o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny. Její součástí jsou zavedení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc nebo zpřísnění podmínek pro ruské žadatele o české občanství.
Až 5 let vězení
Za neoprávněnou činnost pro cizí moc má v základní sazbě hrozit až pětileté vězení, v případě válečného stavu až patnáctileté. Vztahovat se má na ty, kdo by pracovali pro cizí zemi nebo organizaci „v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky“.
Formulace je podle kritiků příliš vágní a obecná a mohla by být zneužita. Odpůrci ji navíc považují za ústavně nepřípustný přílepek a chtějí ji napadnout u Ústavního soudu. Zastánci změny namítali, že nový trestný čin je součástí řádně připravené reformy trestního zákoníku, který Sněmovna teprve projedná, a jeho dikce odpovídá formulacím jiných trestných činů.
Vzdát se ruského občanství
České občanství budou moci podle novely získat žadatelé z Ruska jen tehdy, pokud by se vzdali ruského a doložili to.
Podle kritiků je pro některé žadatele z řad odpůrců současného ruského režimu nemožné takový doklad získat. Podle ministerstva vnitra ale zákon umožňuje výjimky například pro žadatele o azyl.
Pomoc uprchlíkům
V Česku zatím dočasná ochrana pro uprchlíky z Ukrajiny platí do konce letošního března, EU se ale loni dohodla na ročním prodloužení. Dočasná ochrana umožňuje lidem, kteří uprchli před ruskou agresí, přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh.
Zvláštní dlouhodobý pobyt, který má novela zavést, budou moci využít ti ukrajinští uprchlíci, kteří v Česku pobývají déle než dva roky. Vedle platného cestovního dokladu, bezúhonnosti a zajištěného bydlení jsou základními podmínkami rovněž ekonomická soběstačnost a nezávislost na dávkovém systému. V případě dětí je předpokladem plnění povinné školní docházky.
Novela má zpřísnit podmínky trvání dočasné ochrany, azylového řízení a vydávání cestovních průkazů totožnosti. Stát by nově mohl snadněji vyhošťovat i ty cizince, o jejichž návratu do země původu rozhodlo například Švýcarsko. Vyhoštění by čekalo občany Ruska a Běloruska, kteří byli zapsáni na sankční seznam.
Rakušan potvrdil vznik návratového centra
Návratové centrum, které by mělo ukrajinským uprchlíkům před válkou usnadnit cestu zpět do vlasti, by mohlo v Praze vzniknout do června letošního roku. Novinářům to dnes řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který o vzniku centra minulý týden jednal s místopředsedou ukrajinské vlády Olexijem Černyšovem.
Cílem centra, které už vzniká i v Německu a v budoucnu by mohlo být například i v Polsku, je motivovat uprchlíky, aby se na Ukrajinu vrátili kvůli poválečné obnově.
V centru by podle Rakušana měli pracovat především sami Ukrajinci, ale také například pracovníci odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Tzv. unity huby by měly uprchlíkům nabídnout veškeré informace o možnostech jejich návratu, k dispozici by jim měla být i právní pomoc a podpora. Ministr doplnil, že zatím není určené, kde se bude centrum nacházet, důležité ale podle něj je, aby šlo o dostupný a důstojný prostor.
Centra by podle ministra měla být financována částečně z ukrajinské strany, na financování by se podle něj mělo podílet i vnitro, ale také Evropská unie.
Rakušan doplnil, že je důležité na úrovni Evropské unie vyjasnit, jak bude pokračovat systém dočasné ochrany. Ochrana běžencům umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh, zatím je v rámci EU prodloužena do března příštího roku.
V případě, že by bylo v konfliktu vyhlášeno příměří, mělo by být podle Rakušana vydávání dočasné ochrany pozastaveno, aby se předešlo další migrační vlně. Ministerstvo vnitra k počátku února evidovalo v České republice přes 395 000 uprchlíků z Ukrajiny s dočasnou ochranou.
Na východě Polska poblíž vesnice Majdan Sielec, zhruba 50 kilometrů od hranice s Ukrajinou, dopadl neidentifikovaný předmět, pravděpodobně dron. Informují o tom polská média.
Úřady potvrdily, že nikdo nebyl zraněn. Mluvčí polského ministra obrany Janusz Sejmej uvedl, že objekt nebyl bojeschopným dronem a nevykazoval žádné „vojenské charakteristiky.“ Polská komerční rozhlasová stanice RMF FM informovala, že se pravděpodobně jedná o dron používaný k pašování.
Na Ukrajinu dnes večer znovu zaútočil roj ruských dronů. V hlavním městě Kyjevě zasahovala protivzdušná obrana, informují ukrajinská média. Armáda varuje před blížícími se bojovými drony nad Černým mořem směrem k Chersonu. Obyvatelé obou měst byli vyzváni, aby odešli do krytů.
Letecký poplach byl vyhlášen i v jiných částech Ukrajiny. Kromě Dněpropetrovské oblasti zaznamenalo dopady a exploze bojových dronů také Záporoží. V obou regionech způsobily škody, informovaly úřady.
Vojenský správce Ivan Fedorov uvedl, že v Záporoží byla zasažena mimo jiné mateřská školka a obytný dům. Jedna žena podle něj utrpěla střepinové zranění na hlavě.
Ruský dron shazoval v ukrajinském městě Černihiv letáky ve formě stohřivnových bankovek, v nichž vyzýval místní obyvatele ke kolaboraci s ruskými silami. Letáky nabízely skutečné peníze výměnou za souřadnice, které by Rusku pomohly zaměřit ukrajinské síly.
„Policie varuje občany před trestní odpovědností za šíření informací o poloze a pohybu ukrajinských ozbrojených sil!“ stojí v úředním prohlášení podle deníku The Kyiv Independent.
896: 👍