Pavel v Paříži: „Umělá inteligence může přinést revoluci.“ Setkal se s mužem z OpenAI

Pavel se domnívá, že by Evropa měla do využití umělé inteligence investovat mnohem víc. „Pokud bude zodpovědně vedena, může způsobit průlomy v medicíně, které by zachránily i zlepšily spousty životů. Optimalizovat využívání energie tak, aby se chránila planeta, a učinit revoluci v přístupu k vědomostem a ke vzdělávání,“ řekl prezident.

Každý technologický pokrok s sebou ale podle Pavla nese také rizika, AI není výjimkou. Zmínil hrozby od organizované sítě kybernetické kriminality až po státem sponzorovanou hybridní válku. „Některé autoritářské režimy činí z AI zbraň pro sledování a ovládání svých občanů,“ uvedl. Zároveň se podle něj některé vlády snaží ovlivňovat i například volební procesy v jiných zemích.

Pavel proto uvítal, že Evropská unie dříve přijala akt o umělé inteligenci obsahující pravidla pro fungování AI. Jakožto první legislativa na světě podle Pavla zakazuje takzvaný social scoring známý z Číny, který lidem přičítá nebo odečítá body v závislosti na tom, zda jejich chování splňuje nebo nesplňuje stanovené normy. „To je zásadní krok k ochraně demokracie a základních práv,“ dodala hlava státu.

Umělá inteligence v politice. Jak to bylo s Trumpem a dokáže ovlivnit volby v Česku?

Kritika EU kvůli regulaci je podle Pavla zjednodušená a neférová. Jsou podle něj potřeba jak zodpovědná omezení, tak podpora inovací. „Bez etických a právních záruk nelze dovolit, aby samotná technologie utvářela naši budoucnost. Jako s každou silou, i s velkou technologickou silou přichází velká zodpovědnost,“ dodal prezident.

Vývojáři AI podle něj musejí zajistit, aby jejich systémy byly transparentní, etické a bezpečné. Technologické platformy pak musejí převzít větší odpovědnost za to, jak jejich nástroje utvářejí vnímání reality. „Pokud se tak nestane, předsudky, dezinformace a manipulace zkreslí pravdu a poslouží konkrétním zájmům,“ řekl Pavel. Řešení je podle něj ve spolupráci vlád, technologických lídrů a výzkumníků.

Podle Pavla je důležité rovněž odhalit zásadní roli mladých lidí při utváření budoucnosti AI. „Je to jejich svět, který tím bude nejvíce zasažen. Musíme investovat do vzdělávání a vybavení příští generace dovednostmi, díky kterým úspěšně povede tuto transformaci,“ poznamenal prezident. Pokud by se AI stala exkluzivní technologií jen pro několik lidí, pouze by to prohloubilo nerovnosti, pohánělo geopolitické rozdíly a zvýšilo riziko konfliktů, míní Pavel.

Prvenství pro Česko

Česko bylo na summit o AI přizváno poprvé, akce se zúčastní zástupci téměř 100 zemí. Pavel kromě summitu absolvuje i několik zatím nespecifikovaných bilaterálních jednání.

Jedním z bylo setkání s Christopherem Lehanem ze společnosti OpenAI, která vyvinula ChatGPT.  Podle prezidenta spolu mluvili o dalším vývoji a budoucnosti jazykových modelů, ale i oboru jako celku. „Je důležité, aby vlády a technologické firmy spolupracovaly na bezpečném zavádění umělé inteligence a jejím správném a bezpečném používání,“ uvedl Pavel.

Plenární jednání hlav států a vlád se podle webu Elysejského paláce bude konat v úterý ve Velkém paláci, diskuse se povedou o společných krocích, které je třeba podniknout v oblasti AI. Dnes by se na konferenci měli sejít kromě předních politiků také zástupci firem, občanské společnosti, výzkumníků, umělců a novinářů.

Pavlův šofér boural pod vlivem. Prohřešky řešila ochranná služba i v minulosti, třeba šikanu

Předchozí ročníky summitu o AI, které se konaly v roce 2023 v Británii a loni v Jižní Koreji, se podle Pražského hradu věnovaly primárně bezpečnosti. Tentokrát se chtějí organizátoři zaměřit i na přínosy a příležitosti ve zdravotnictví, vzdělávání, v klimatu či bezpečnosti. Hlavními tématy tak letos jsou AI ve veřejném zájmu, budoucnost práce, inovace a kultura, důvěra v AI a globální správa AI.

Pavel navštívil Francii na konci roku 2023, s protějškem Emmanuelem Macronem tehdy mluvili nejen o zahraničněpolitických otázkách, ale také o česko-francouzské spolupráci v energetice nebo ve vědě a kultuře. Macron byl v Praze naposledy loni v březnu, s českými představiteli se shodl na potřebě další podpory Ukrajiny, vyzval i k jednání o řešení konfliktu v palestinském Pásmu Gazy.