Česko a Ukrajina posilují obrannou spolupráci, hlásí ukrajinský ministr. Co se chystá?
Česko a Ukrajina spouštějí nové společné projekty, aby posílily ukrajinské vojsko čelící ruské invazi. Jedním z nich je výroba pušek podle dánského modelu financování, napsal dnes na facebooku ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov po jednání s delegací Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci českého ministerstva obrany a zástupců českých zbrojovek. Uvedený model financování podle ukrajinských médií znamená, že příspěvky zahraničních partnerů umožní přenesení výroby na Ukrajinu, což přispívá k posílení obranyschopnosti země i ukrajinské ekonomiky.
Ukrajinská zbrojovka Ukroboronprom loni v listopadu v komuniké oznámila spuštění licenční montáže českých pušek BREN 2 České zbrojovky, která spadá pod společnost Colt CZ, podobně jako výrobce malorážové munice Sellier & Bellot. I ten loni v létě podepsal smlouvu o výrobě munice na Ukrajině. Podle zmíněného prohlášení má na Ukrajině následovat úplná výroba českých pušek, aby zajistila lepší vybavení ukrajinských ozbrojených sil moderními ručními zbraněmi.
Umerov dnes napsal, že jednal o konkrétních krocích k urychlení poskytování podpory z ČR a rozšíření spolupráce, to v klíčových oblastech, jako je výroba a dodávky velkorážové munice, výměna vojenských technologií a rozvoj průmyslové spolupráce.
„Některé z těchto zbraní jsou již vyráběny v České republice, u dalších jednáme o lokalizaci výroby na Ukrajině,“ poznamenal o nových společných projektech bez dalších podrobností.
„Česká vláda a zbrojovky nadále významně přispívají k naší bezpečnosti,“ zdůraznil ukrajinský ministr a poděkoval za tuto podporu.
Dánský model financování podle dostupných informací například pomohl k výrobě ukrajinských samohybných houfnic Bohdana, která loni na jaře dosáhla tempa deseti kusů měsíčně, jak oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj. Produkce podle něj dále vzroste.
Bohdana, vyráběná v západní ráži 155 milimetrů, byla poprvé nasazena do bojů o Hadí ostrov v roce 2022. Oficiálně byla přijata do ukrajinské výzbroje předloni, kdy se také objevila verze na čtyřnápravovém podvozku české automobilky Tatra.
Loni ukrajinská armáda díky dánskému modelu získala zbraně za 538 milionů eur (asi 13,5 miliardy Kč). Dánská vláda přispěla 125 miliony, Švédsko 20 miliony, Španělsko 2,7 miliony a 390 milionů představovaly úroky ze zmrazených ruských aktiv, uvedlo počátkem roku ukrajinské ministerstvo obrany.
Ukrajina při speciální operaci v létě 2023 zničila jednu z ruských raket středního doletu Orešnik, řekl dnes podle agentury Reuters šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk novinářům. Na operaci se podílely SBU, vojenská rozvědka (GUR) a rozvědka (SZR), oznámil Maljuk s tím, že mise byla zcela úspěšná.
„Krátce a stručně řečeno, jeden z Orešniků byl úspěšně zničen na jejich území v Kapustin Jaru,“ řekl Maljuk na brífinku, kterému předsedal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a účastnil se ho také šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha a další ukrajinští představitelé. Vojenská střelnice Kapustin Jar se nachází v Astrachaňské oblasti na jihu Ruska.
Maljuk o zničení rakety neposkytl další podrobnosti. Představitelé ukrajinských zpravodajských služeb podle Reuters uvedli, že Rusko letos vyrobilo tři rakety Orešnik a roční produkci plánuje zdvojnásobit na šest. Zelenskyj uvedl, že do výroby Orešniků je zapojeno 25 společností a vyzval západní spojence Ukrajiny, aby na ně uvalili sankce.
Orešnik (Líska) je ruská zbraň s šesti hlavicemi o rychlosti 3,7 kilometrů za sekundu. Rusko ji poprvé použilo loni v listopadu při útoku na Dnipro. To je vzdáleno od střelnice v Astrachaňské oblasti asi 800 kilometrů. Tuto vzdálenost překonala raketa za zhruba 15 minut.
Polské stíhačky dnes už potřetí tento týden nad Baltským mořem zachytily ruský průzkumný letoun. Ruské letadlo nenarušilo polský vzdušný prostor, ale stejně jako v předchozích případech nemělo podaný letový plán a jeho transpondér, tedy rádiový odpovídač, byl vypnutý. Podle agentury Reuters o tom informovala polská armáda.
„Toto je už třetí taková situace v tomto týdnu, což potvrzuje rostoucí aktivitu ruského letectva v oblasti Baltu,“ podotkla polská armáda.
Incidenty z tohoto týdne se udály v době zvýšeného napětí na východním křídle Severoatlantické aliance, které vyvolal v září průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru. Následně hlásilo narušení vzdušného prostoru ruskými letouny Estonsko a před několika dny i Litva. Kromě toho vícero zemí NATO a Evropské unie v poslední době informovalo o narušení svého vzdušného prostoru cizími drony.
Moskva narušení vzdušného prostoru dvojice pobaltských států popřela a v případě Polska uvedla, že drony útočily na Ukrajině a jejich cílem nebylo Polsko.
Zákazy vývozu ukrajinských potravinářských výrobků zavedené Maďarskem, Polskem a Slovenskem už podle Evropské komise nejsou opodstatněné, protože vstoupila v platnost aktualizovaná dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a Ukrajinou. V Bruselu to dnes uvedl mluvčí komise Olof Gill.
Nová obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Ukrajinou začala platit tento týden. Podle mluvčího EK jsou v ní obsaženy dobré obchodní podmínky pro Ukrajinu, ale zároveň i robustní ochrana pro citlivá zemědělská odvětví v Evropské unii. „Vzhledem k tomu jsme přesvědčeni, že rovnováha byla náležitě nalezena, a nedomníváme se, že existuje jakékoli opodstatnění pro prodloužení zákazů vývozu v určitých členských státech,“ prohlásil Gill.
Komise má nyní v plánu jednat s těmito třemi zeměmi „s cílem přimět je k odstranění těchto zákazů“ a to ještě předtím, než budou podniknuty jakékoli další kroky, dodal mluvčí.
