Ukrajinská legie v Polsku: Poprvé se přidaly ženy, ve skupině i lidé z Česka
Druhá skupina Ukrajinců žijících v zahraničí vstoupila do Ukrajinské legie v Polsku a zahájila výcvik pod vedením polských instruktorů. Poprvé se k jednotce přidaly i ženy, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinské ministerstvo obrany.
„Přijali jsme do jednotky více nováčků než v listopadu. Vypovídá to o tom, že roste důvěra našich občanů v tuto iniciativu. Do legie vstupují motivovaní lidé, kteří si uvědomují svou volbu,“ řekl podplukovník Petro Horkuša z velitelství legie.
Většina dobrovolníků žila dosud v Polsku, ale jsou mezi nimi i Ukrajinci z Česka, Dánska, Litvy, Německa a dalších evropských zemí. Ukrajinky mají v jednotce sloužit jako zdravotnice a spojařky, dodal deník.
Náborové středisko legie obdrželo dosud na 1300 přihlášek, uvedlo ministerstvo. O první skupině dobrovolníků informovalo v polovině listopadu, kdy přihlášek bylo okolo 600–700.
Ukrajinskou legii mají tvořit Ukrajinci žijící v zahraničí a má být nasazena do bojů proti ruským silám na Ukrajině. Její noví členové po podpisu kontraktu na ukrajinském generálním konzulátu v Lublinu na východě Polska absolvují výcvik na cvičišti polské armády nedaleko tohoto města.
Základní výcvik trvá 35 dnů. Cvičení s moderními zbraněmi se zúčastní také ukrajinští velitelé s bojovými zkušenostmi. Po školení v Polsku budou moci příslušníci legie pokračovat ve výcviku ve vybraných specializacích na základnách NATO v Evropě, uvedlo ukrajinské ministerstvo.
S vytvořením Ukrajinské legie počítá polsko-ukrajinská bezpečnostní dohoda, kterou loni v červenci podepsali ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a polský premiér Donald Tusk. Začátkem října polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz řekl, že Polsko bylo připravené výcvik příslušníků Ukrajinské legie zahájit v září, nebylo pro to ale dost zájemců.
Na základě bezpečnostní dohody má ukrajinská strana těmto vojákům poskytnout uniformy a léky, Polsko jim zajistí potřebnou infrastrukturu, vybavení a zbraně během výcviku. Od začátku ruské invaze absolvovalo výcvik v Polsku přes 20 000 Ukrajinců.
Zatímco na počátku války po vpádu ruských sil do země v únoru 2022 se do armády hlásilo množství Ukrajinců odhodlaných bránit vlast před nepřítelem, po téměř třech letech bojů nadšení ochablo. Bojovníci na frontě se kromě ruské přesily potýkají také s únavou a vyčerpáním, protože ukrajinské armádě chybějí noví vojáci k doplnění ztrát a čerstvé síly potřebné k zastavení pozvolného, ale vytrvalého ruského postupu, o vypuzení invazních sil ze země nemluvě. Na jaře Ukrajina snížila věkovou hranici pro odvedení do války z 27 na 25 let, odmítal naléhání spojenců, aby do armády povolal i mladší ročníky, však Kyjev dosud odmítal.
Za jediný den 1340 mrtvých! Tvrdí to ukrajinská obrana s tím, že se jedná o okupanty. Od počátku války v únoru 2022 až do dnešního dne zemřelo podle tvrzení ukrajinské strany celkem 817 160 okupantů. Také bylo zničeno 9803 nepřátelských tanků, 369 letadel a také například 22 579 dronů. Přes pět metrů vysoký plot s ostnatým drátem, za nimi protitankové zákopy, obří železobetonové bloky spojené ocelovým lanem a minová pole. To vše v délce 800 kilometrů. Tak by mělo do budoucna vypadat opevnění východní hranice Polska, které Varšava plánuje vybudovat v rámci programu nazvaného Východní štít (Tarcza Wschód, East Shield). Výstavba začala v létě 2024, ukončena by měla být do roku 2028. „Chceme odstrašit agresora a zároveň připravujeme naši armádu na případný útok nepřátel. Rovněž chceme chránit NATO a EU,“ řekl novinářům polský generál Stanislaw Czosnek, zástupce náčelníka generálního štábu polské armády. Polsko se rozhodlo vytvořit komplexní obrannou infrastrukturu na východním křídle NATO, aby zabránilo hrozbám z Běloruska a Ruska. Polská vláda na projekt vyčlenila deset miliard zlotých (v přepočtu 59 miliard Kč), další finance země získá i z Evropské unie a Severoatlantické aliance. Zvolený americký prezident Donald Trump neukáže před ruským prezidentem Vladimirem Putinem slabost a nebude před ním kapitulovat, jelikož by to negativně ovlivnilo americké zájmy po celém světě, zejména pokud jde o Čínu. V rozhovoru to řekl generálporučík amerického letectva ve výslužbě David Deptula. Trumpovým cílem podle něj bude dosáhnout příměří na Ukrajině, americké sankce proti Rusku ale zřejmě v nejbližší době nezruší, ani nevyloučí budoucí ukrajinské členství v NATO. 
