Rusko nešetří: Na Ukrajinu svrhlo už více než 51 000 řízených bomb, tvrdí Kyjev
Rusko na Ukrajinu od začátku invaze před téměř třemi lety svrhlo více než 51 000 naváděných leteckých bomb, z toho zhruba 40 000 loni. Uvedlo to dnes ukrajinské letectvo na platformě Telegram.
Naváděné bomby, označované také jako klouzavé či chytré, jsou vysoce destruktivní a je obtížné je sestřelit. Jde o konvenční zbraně odpalované ze vzduchu.
Rusové často používají bomby ze sovětské éry, které byly dodatečně vybaveny křídly a satelitní navigací, což rozšiřuje jejich dolet a přesnost. Jsou levnější než balistické střely a řízené střely s plochou dráhou letu, které Rusko také na Ukrajinu pravidelně posílá, a je jich více k dispozici. Dokážou také ničit i dobře opevněné ukrajinské obranné pozice, píše agentura Reuters.
Těmito zbraněmi jsou nejčastěji ostřelovány oblasti blízko frontové linie a hranic s Ruskem, uvádí Kyjev.
Ve středu dvě naváděné bomby zasáhly obytnou oblast ve městě Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Zabito bylo nejméně 13 lidí a dalších 113 lidí bylo podle dnes aktualizované bilance zraněno. Šlo tak o zatím nejkrvavější útok na Ukrajině v novém roce.
Dnes zásah obytných budov naváděnou bombou v Chersonu na jihu Ukrajiny zranil nejméně šest osob.
Ukrajinské úřady tvrdí, že nejúčinnějším způsobem, jak se bránit naváděným bombám, je cílit na letouny, které je nesou, nebo rovnou na letecké základny.
Ruské jednotky dobyly obec Novochatske v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Postup ruských sil následoval poté, co americký prezident Donald Trump dal Moskvě 50 dní na uzavření míru pod hrozbou zavedení tvrdších sankcí proti ruské ekonomice, a to včetně postihu obchodních partnerů Ruska. Zesílení ruských operací proti Ukrajině frustruje Trumpa, protože má pocit, že jej Putin v nedávných telefonátech oklamal. Putin tvrdil, že touží po míru, ale také Trumpovi řekl, že hodlá na Ukrajině dosáhnout svých válečných cílů, připomněla média. Kreml dnes vyzval všechny země, především Spojené státy, k vyvinutí tlaku na Ukrajinu, aby přistoupila na třetí kolo přímých rozhovorů s Ruskem, napsal list Kommersant s odvoláním na vyjádření Putinova mluvčího Dmitrije Peskova. Předchozí dvě kola, v květnu a červnu, vedla jen k výměnám zajatců, ale nijak nepřiblížila příměří ve válce, kterou Rusko proti Ukrajině vede čtvrtým rokem. Skepse Čechů ohledně vývoje rusko-ukrajinské války vzrostla. Pětatřicet procent lidí si myslí, že boje i přes nižší intenzitu potrvají ještě mnoho let. Počet takto smýšlejících se od počátku roku zvýšil o sedm procentních bodů, vyplynulo z červnového průzkumu agentury STEM. Naopak mírně, na 33 procent, ubylo podle něj občanů, kteří se kloní k ukončení války na Ukrajině výměnou za ztrátu její východní části ve prospěch Ruska. A to za předpokladu, že Ukrajina dostane od západních zemí bezpečnostní záruky, nicméně vstup do NATO jí nebude umožněn. Pesimistický pohled Čechů na vývoj na Ukrajině není podle autorů průzkumu spojený s jejich poklesem zájmu o válku, ten se dál drží nad 50 procenty. „Zeptali jsme se na souhlas s kategorickým výrokem, že Rusko je jednoznačným viníkem války na Ukrajině, na což jsme se ptali i v roce 2023. Výsledky se s odstupem tří let liší jen o pár procentních bodů a nadále jasně převažuje názor, že Rusko je hlavním viníkem války,“ uvedl analytik STEM Jiří Táborský. Lotyšsko poskytlo ukrajinským ozbrojeným silám 15 obrněných transportérů Patria 6x6. Novou vojenskou pomoc předala při návštěvě Kyjeva premiérka pobaltské země Evika Siliňová. „Lotyšská podpora Ukrajině nespočívá jen ve slovech, ale i v konkrétních činech,“ uvedla Siliňová v prohlášení. Lotyšsko hodlá letos dodat Ukrajině celkem 42 obrněných transportérů vyrobených v závodě finského výrobce Patria v Lotyšsku. Vláda v Rize chce rovněž poskytnout Ruskem napadené zemi bezpilotní letouny a další vojenské vybavení v celkové hodnotě 70 milionů eur (1,7 miliardy korun) a vycvičit až 4000 ukrajinských vojáků.
