Zarudlé oči a záhadná modřina. Pochybnosti o Putinově zdraví zesilují
Nedávno se objevily nové fotografie ruského vůdce Vladimira Putina, které vyvolávají další pochybnosti o jeho špatném zdravotní stavu, píše britský deník Daily Mail. Ruský prezident měl zarudlé oči a na ruce záhadnou modřinu...
Vladimir Putin byl nedávno viděn, jak má zarudlé a unavené oči a záhadnou modřinu na ruce, což podněcuje další spekulace o jeho zhoršujícím se zdraví.
Není známo, jak ruský vůdce k modřině přišel, ale má se za to, že je jeho zdravotní stav dlouhodobě chatrný.
V listopadu se internetem začalo šířit video z jeho projevu v Astaně. Zdálo se, že se mu nohy nekontrolovatelně třesou. To vyvolalo další spekulace o tom, že Putin trpí Parkinsonovou chorobou. Ruský prezident tehdy zaujal širší postoj, ale i nadále mu nohy škubaly.
A v říjnu byl Kreml nucen vydat prohlášení, ve kterém popřel, že by Putin měl zdravotní problémy poté, co přiznal, že podstupuje pravidelné prohlídky ve špičkové moskevské nemocnici. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov tehdy uvedl: „Měl na mysli rutinní lékařské prohlídky.“
Putinovo zdraví bylo předmětem intenzivních spekulací před několika lety, a to zejména v době pandemie, kdy přijal výjimečná bezpečnostní opatření, kdy jeho úředníci museli být běžně dva týdny nebo déle v karanténě, než ho viděli. Tehdy začal využívat notoricky známý dlouhý stůl - kdy nikdo nesměl sedět nikde blízko něj.
Objevily se zprávy o tom, že neustále kašlal a v rukou a nohou mu nekontrolovatelně škubalo. Při několika příležitostech se zdálo, že kulhal. Fámy se soustředily na několik typů rakoviny a Parkinsonovu chorobu.
Ve čtvrtek se uskuteční virtuální jednání lídrů takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu v obraně před ruskou invazí. Dnes o tom podle agentury Reuters informoval úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Už v pondělí se v Londýně sešli britský premiér Keir Starmer, Macron a německý kancléř Friedrich Merz s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby projednali evropský návrh k podobě amerického mírového plánu pro Ukrajinu. Zasedání koalice ochotných, v jejíž čele stojí Británie s Francií a jejíž součástí je také Česko, se podle Elysejského paláce uskuteční jako videokonference. Zelenskyj už v pondělí uvedl, že se takové jednání bude konat, termín však tehdy neuvedl. Prezident Petr Pavel dnes v Liberci při jednání s městskými zastupiteli uvedl, že Česká republika by měla dál podporovat Ukrajinu a to nejen z ideologických, ale i z praktických důvodů. Míní, že jinak si ČR zavře cestu pro možnou spolupráci na obnově Ukrajiny po skončení války. O nutnosti přehodnotit českou podporu Ukrajině mluví strany vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů. V úterý například předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) novinářům zopakoval, že SPD si přeje ukončit jakékoliv posílání peněz na Ukrajinu i českou muniční iniciativu. „I kdybych odhlédnul od solidarity, od ochrany principů a hodnot, tak kdybych se na to díval jenom pragmaticky, tak by mi nedávalo smysl, abychom teď podporu Ukrajině přerušili. Protože si tím zavřeme dveře pro možnou další spolupráci při obnově Ukrajiny, která dřív nebo později přijde. Takže i ti, kteří nejsou naladěni tak, že napadené země se má pomáhat, tak bychom se na to měli dívat tak, že bezpečnostní podpora Ukrajině zvyšuje bezpečnost i naši do budoucna a navíc může i být poměrně zásadní ekonomickou příležitostí,“ řekl prezident. Náměstek ukrajinského ministra energetiky Mykola Kolisnyk dnes podle agentury Reuters uvedl, že ruské drony zasáhly systém na přepravu plynu v Oděské oblasti. „V posledních 24 hodinách jsme zažili cílené údery nepřítele zejména v Oděské oblasti, včetně (útoků) na systém přepravy plynu,“ řekl Kolisnyk v ukrajinské televizi. Státní služba pro mimořádné situace (DSNS) na facebooku uvedla, že po ruském úderu na Oděskou oblast vypukl požár v blíže neupřesněném objektu kritické infrastruktury, který hasiči uhasili. Nikdo nebyl zraněn.
