Český expert o Zelenského „chujovině“: Peprná slova? Příprava na nového nájemníka Bílého domu!
Západ potopil Ukrajinu. V ostrém rozhovoru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (46) tvrdě kritizoval západní lídry za jejich nezájem dostát svých závazků. Zároveň naznačil ochotu jednat s Vladimirem Putinem (72), ale až po nástupu Donalda Trumpa (78). Podle analytika Milana Mikuleckého šlo však v podání Zelenského o promyšlený tah.
Zelenskyj se v ostrém rozhovoru s americkým podcasterem Lexem Fridmanem rozohnil nad budapešťským memorandem z roku 1994, kdy byla Ukrajině garantována územní celistvost výměnou za její jaderné odzbrojení. Garanty se staly USA, Velká Británie, Rusko a později Čína s Francií.
„V memorandu byly bezpečnostní záruky pro Ukrajinu (…). Nyní chápeme, že to žádné bezpečnostní garance nebyly. Byla sepsána jen taková ujištění,“ uvedl prezident a pokračoval neméně ostře. „Bylo by třeba najít všechny lidi, kteří to vymysleli, a prostě je zavřít,“ rozčílil se. Mezi ně patří mj. i tehdejší šéf Bílého domu Bill Clinton (78).
Zelenskyj zdůraznil, že se Ukrajina na všechny garanty opakovaně obracela. Třikrát je prý žádala o naléhavé konzultace, jichž se měli účastnit všichni. „Přijel někdo? Ne. Odpověděl někdo na oficiální dopisy? Ne. Účastnil se někdo konzultací? Ne. Proč? Odrbávka,“ nebral si servítky Zelenskyj. Dodal, že dopisy vyzývající ke konzultacím byly zaslány i po ruské invazi, ale také na ně nikdo neodpověděl. „Naši zemi, naše lidi, tyto bezpečnostní záruky měli všichni u pr*ele,“ láteřil ukrajinský prezident.
Chujovina!
Zelenskyj se opřel i do Clintonova nástupce Baracka Obamy (63) kvůli jeho rozpačitosti při okupaci Krymu v roce 2014. „Spojené státy tu nebyly. Obamu prostě nezajímalo, co je s Ukrajinou,“ soptil.
Prezident se do Američanů pustil i za to, že odmítli uvalit tvrdé sankce na Rusko ještě před invazí. „Žádali jsme USA o nastolení podmínek, aby nezačala válka. Především jsem žádal o sankce. O zastrašení,“ zmínil Zelenskyj. Západ podle něj podmiňoval uvalení sankcí až útokem na Ukrajinu. „Neříkejte mi prosím - jestli přijdou, až překročí hranici, až nás budou zabíjet - teprve pak zavedeme sankce. To je chujovina!“ rozčílil se.
Spoléhá na Trumpa
Zelenskyj v rozhovoru uvedl, že je ochoten přistoupit na jednání s Putinem, avšak nejprve chce jasné garance od Američanů. První rozhovory o ukončení války se mají uskutečnit po Trumpově inauguraci 20. ledna. Pokud ten nabídne „silné bezpečnostní záruky“, je podle Zelenského možné usednout k jednacímu stolu s Putinem.
„Třeba 25. ledna nebo později si především s Trumpem sedneme. Budeme jednat o tom, jak můžeme válku a Putina zastavit,“ uvedl Zelenskyj a ocenil, že nastupující americký prezident slíbil rychlé ukončení války. Zdůraznil ale, že Ukrajina musí nejprve vědět, že se na USA může spolehnout. Jednat ihned i s Putinem proto odmítá. „Nebude to tak, že si sedneme všichni tři najednou,“ dodal Zelenskyj.
Analytik Mikulecký: Promyšlený tah
Mohla by tvrdší rétorika Zelenskému u partnerů uškodit? Podle bezpečnostního analytika Milana Mikuleckého ne. „Velmi dobře ví, co dělá. V podstatě se vymezil vůči politikům, kteří se vždycky vymezovali vůči Trumpovi. Vnímám to spíš jako jeho přípravu na nového nájemníka Bílého domu,“ vysvětlil.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.
Zkoušky zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon nelze považovat za testy jaderných zbraní, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Dodal, že pokud někdo k takovým zkouškám přistoupí, Rusko zareaguje odpovídajícím způsobem. Reagoval na slova Donalda Trumpa, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní stejně, jako to činí ostatní jaderné mocnosti. Šéf Bílého domu o svém rozhodnutí informoval poté, co Kreml oznámil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopna nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, která má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož.
„Doufáme, že pokud jde o testy burevestnika a poseidona, byly informace prezidentovi Trumpovi předány správně. V tom smyslu, že to nelze v žádném případě interpretovat jako jaderné zkoušky,“ řekl dnes novinářům Peskov. „Pokud nějakým způsobem myslel testy burevestniku (jako jaderné testy provedené nějakou zemí), pak se v žádném případě nejedná o jaderné testy,“ tvrdil mluvčí Kremlu.
Moskva podle jeho dnešního prohlášení bude jednat odpovídajícím způsobem, pokud někdo poruší mezinárodní moratorium na zkoušky jaderných zbraní. Ruský prezident Vladimir Putin se tak podle mluvčího vyjádřil už v minulosti. „Prezident Trump ve svém prohlášení zmínil, že jiné země provádějí testy jaderných zbraní. Dosud nám nebylo známo, že by někdo prováděl testy,“ řekl Peskov. Mluvčí Kremlu se podle TASS zároveň nedomnívá, že by Rusko a Spojené státy zahájily nové závody ve zbrojení.
Šéf správy města Slovjansk v Doněcké oblasti Vadym Ljach informoval o ruském dopoledním ostřelování města ze salvových raketometů, které podle něj zabilo tři lidi.
Ohledně memoranda má prý Zelenskyj pravdu. „Vůči Clintonovi je to možná trošku nespravedlivé, protože je otázka, jak by na porušení reagoval. Zřejmě jinak. Ale pravda je, že v roce 2014 Obama nereagoval nijak. Tam jsou silná slova na místě,“ dodal. Jestli se dohodnou Zelenskyj s Trumpem na novém postupu proti Rusku, dle analytika nelze s jistotou říct.
„V současnosti je logické, že sedat si s Putinem v tuhle chvíli ze strany Ukrajiny nedává žádný smysl, protože Putin evidentně jednat nechce. Dopředu a několikrát, ať už on, nebo další lidi kolem něho, řekli, že se současným vedením v Kyjevě jednat nebudou," uvedl Mikulecký.
„Ukrajinci musí napřed zjistit, jaký bude postoj nové administrativy, a teprve pak můžou společně vymýšlet další kroky. Až pak můžou ladit strategii, protože zatím nikdo netuší, jaký je Trumpův plán,“ dodal. Pokud k jednáním dojde, na Slovensku to podle něj nebude.
