Jak se Ukrajina může přiblížit konci války? Vliv bude mít několik faktorů, tvrdí experti
Brzy to budou již tři roky, co Rusko zahájilo svou invazi proti Ukrajině. A přibývají pohledy na to, jak by válka mohla skončit. Podle analýzy britského zpravodajství BBC v tom budou hrát roli Trumpova administrativa, velké ztráty Ruska a sankce nebo schopnosti dalších západních spojenců.
„Musím říct, že se situace dramaticky mění,“ prohlásil ruský prezident Vladimir Putin na své prosincové tiskové konferenci na konci roku. „Celá frontová linie se pohybuje. Každý den.“
Rusko postupuje na Donbase. Někteří civilisté uprchnou hned, jiní čekají, než je začnou Rusové ostřelovat. Pak si sbalí věci, které jsou schopni unést, a nastoupí do vlaků a autobusů do bezpečí na západ.
Rusko získává půdu rychleji než kdykoli předtím od zahájení své rozsáhlé invaze v únoru 2022, a to navzdory odhodlání a strategickým útokům Kyjeva.
Brzy uplynou tři roky od začátku ruské invaze. Válka si vyžádala milion obětí, zabitých či zraněných. Ukrajina podle všeho prohrává.
V dalekém Washingtonu se mezitím v Bílém domě chystá převzít vedení nevyzpytatelný Donald Trump, neproslavený láskou k Ukrajině ani jejímu vůdci. Mohl by být rok 2025 skutečně rokem, kdy se tento zničující evropský konflikt konečně uchýlí ke konci? A pokud ano, jak by mohlo vypadat konečné rozuzlení?
„Hovory o vyjednávání jsou iluze“
Trumpův slib ukončit konflikt do 24 hodin od nástupu do úřadu je typickým grandiózním chvástáním, ale pochází od muže, který zjevně ztratil trpělivost s válkou a nákladným zapojením USA. „Počet mrtvých mladých vojáků ležících na polích všude kolem je ohromující,“ řekl. „Je to šílené, co se děje.“
Podle Michaela Kofmana, vedoucího pracovníka nevládní organizace zaměřené na výzkum a analýzu globálních problémů Carnegie Endowment for International Peace, však nastupující americká administrativa čelí dvěma problémům.
„Zaprvé, zdědí válku, která se vyvíjí velmi negativním směrem, a nebudou mít příliš mnoho času na stabilizaci situace,“ řekl v prosinci. „Zadruhé, zdědí ji bez jasné teorie úspěchu.“
Nově zvolený prezident během nedávných rozhovorů nabídl několik vodítek k tomu, jak hodlá k válce přistupovat.
Magazínu Time řekl, že „urputně“ nesouhlasí s listopadovým rozhodnutím Bidenovy administrativy povolit Ukrajině odpalovat rakety dlouhého doletu dodané USA na cíle v Rusku. „Jen eskalujeme tuto válku a zhoršujeme ji,“ řekl.
Dne 8. prosince byl NBC News dotázán, zda by se Ukrajina měla připravit na menší pomoc. „Možná,“ odpověděl. „Pravděpodobně, jistě.“ Trumpovy záměry nejsou zdaleka jasné.
„Hodně se mluví o vyjednávání, ale je to iluze,“ řekl Mychajlo Podoljak, poradce vedoucího kanceláře prezidenta Zelenského. „Nemůže proběhnout žádný proces vyjednávání, protože Rusko nebylo nuceno zaplatit za tuto válku dostatečně vysokou cenu.“
Zelenského „chytré strategické manévry“
Navzdory všem pochybnostem Kyjeva ohledně vyjednávání, zatímco ruské síly pokračují ve svém neúprosném postupu na východě, je zřejmé, že Zelenskyj se snaží prezentovat jako člověk, se kterým může Trump uzavřít dohodu.
Ukrajinský vůdce rychle poblahopřál Trumpovi k jeho volebnímu vítězství a neztrácel čas, když vyslal vysoce postavené úředníky, aby se setkali s týmem nově zvoleného prezidenta.
S pomocí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona si Zelenskyj také zajistil schůzku s Trumpem, když oba muži navštívili Paříž kvůli znovuotevření katedrály Notre Dame.
„To, co nyní vidíme, jsou velmi chytré strategické manévry prezidenta Zelenského,“ řekl jeho bývalý ministr zahraničí Dmytro Kuleba v prosinci americké Radě pro zahraniční vztahy.
Existují určité náznaky, že se Kreml snaží činit podobná gesta, a vláda v Kyjevě se zjevně snaží Rusko „předběhnout“.
„Protože Trump úplně nevysvětlil, jak na to půjde, Ukrajinci se mu snaží dát nějaké nápady, které by mohl prezentovat jako své vlastní,“ řekla Orysia Lucevyčová, šéfka Ukrajinského fóra v Chatham House. „Vědí, jak s tím egem pracovat.“
Vítězný plán: možný konec války
Již před americkými volbami se objevily známky toho, že Zelenskyj hledá způsoby, jak posílit přitažlivost Ukrajiny jako budoucího partnera pro takového prezidenta, jako je Trump, který není ochotný nadále finančně podporovat širší evropskou bezpečnost.
V rámci svého „plánu vítězství“, představeného v říjnu, ukrajinský prezident navrhl, že bitvami zocelené ukrajinské jednotky by mohly nahradit americké síly v Evropě po skončení války s Ruskem. A nabídl perspektivu společných investic do těžby ukrajinských přírodních zdrojů, včetně uranu, grafitu a lithia.
Takové strategické zdroje, varoval Zelenskyj, „buď posílí Rusko, nebo Ukrajinu a demokratický svět“.
Zdá se však, že další prvky vítězného plánu ukrajinského vůdce – členství v NATO a jeho volání po „komplexním nejaderném strategickém odstrašujícím balíčku“ – se setkaly s vlažnou reakcí mezi spojenci Kyjeva.
Zejména členství v NATO zůstává problematickým bodem, stejně jako tomu bylo dlouho před ruskou invazí. Pro Kyjev je to jediný způsob, jak zaručit budoucí přežití země proti nenasytnému ruskému nepříteli usilujícímu o podmanění Ukrajiny.
Bez konkrétních mechanismů podobných konceptu kolektivní obrany ztělesněnému článkem 5 zakládající smlouvy NATO existují obavy, že nic nebude bránit dalšímu ruskému útoku. „Zelenskyj chápe, že nemůže jen tak uzavřít příměří,“ podotkla Lucevyčová. „Musí to být příměří plus. Pro Zelenského by byla sebevražda jen přijmout příměří a nemít žádnou odpověď, jak je Ukrajina chráněna.“
Snahy spojenců
Na evropských politických fórech odborníci hledali způsoby, jak by Evropa mohla pomoci převzít tuto těžkou odpovědnost. Myšlenky zahrnovaly rozmístění mírových sil na Ukrajině (návrh poprvé vznesl Macron loni v únoru) nebo zapojení Britského expedičního sboru, který sdružuje síly z osmi severských a pobaltských zemí a Nizozemska.
Kofman je ale skeptický: „Bezpečnostní záruky, do kterých nejsou zapojeny Spojené státy jako jeden z ručitelů, jsou jako kobliha s obřím chybějícím středem.“
„Jaká by mohla být alternativa? Dnes žádné alternativy neexistují,“ nechal se slyšet Podoljak. „Rusko musí pochopit, že jakmile zahájí agresi, obdrží v reakci na to značný počet úderů.“
Vzhledem k tomu, že neexistuje dohoda o dlouhodobé budoucnosti Ukrajiny, její spojenci dělají, co mohou, aby posílili její obranu.
Protože Ukrajina nadále trpí vážným nedostatkem pracovních sil, ministr obrany Spojeného království John Healey řekl, že vláda by mohla být ochotna vyslat na Ukrajinu britské vojáky, aby pomohli s výcvikem. A odcházející Bidenova administrativa je odhodlána dodat Ukrajině Kongresem schválenou vojenskou pomoc, než opustí úřad.
Dne 21. prosince bylo oznámeno, že Trump bude nadále poskytovat vojenskou pomoc Ukrajině, ale bude požadovat, aby členové NATO dramaticky zvýšili své výdaje na obranu.
Vliv sankcí spolu s ohromujícími ztrátami Ruska na bitevním poli – západní představitelé odhadují, že Moskva ztrácí v průměru 1500 mužů (zabitých a zraněných) každý den – by svými náklady na tuto válku mohly přivést Putina k vyjednávacímu stolu.
O kolik více území však Ukrajina ztratí a kolik dalších lidí bude zabito, než bude dosaženo tohoto bodu?
Děkujeme za pozornost, opět se přihlásíme v neděli ráno.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes měl zhruba padesátiminutový telefonický hovor s americkým protějškem Donaldem Trumpem. Odsoudil v něm izraelské útoky na Írán a potvrdil připravenost pokračovat v jednání s Ukrajinou, informují s odkazem na Bílý dům tiskové agentury.
Podívejte se na snímky z dnešního ruského útok na Záporoží.
