Podněstří bez ruského plynu: Neteče teplá voda, půl milionu lidí si doma nezatopí
V moldavském separatistickém regionu Podněstří, kde žije přibližně 450.000 obyvatel, jsou přerušené dodávky tepla a teplé vody do domácností. Napsala to agentura Reuters, podle níž k výpadku došlo poté, co Rusko přestalo dodávat plyn do střední a východní Evropy přes Ukrajinu.
„Není topení ani teplá voda,“ řekla agentuře nejmenovaná pracovnice místní energetické společnosti Tirasteploenergo a dodala, že neví, jak dlouho bude situace trvat. Energetická firma na svém webu napsala, že odstávka platí od 07:00 místního času (06:00 SEČ), ale některých zařízení - jako jsou nemocnice - se netýká.
„Pro udržení tepla v místnosti utěsněte štěrbiny v oknech a balkonových dveřích, zakryjte je dekami nebo silnými závěsy. Umístěte všechny členy rodiny v jednom pokoji a další místnosti dočasně uzavřete,“ vzkázalo Tirasteploenergo obyvatelům Podněstří a doporučilo jim, aby se teple oblékli. Poradilo jim také, jak nejlépe domácnosti vytápět elektrickými topnými tělesy. „K vytápění je zakázáno používat plynové nebo elektrické sporáky - může to vést k tragédii,“ varovala firma.
V metropoli separatistického regionu Tiraspolu je dnes podle Reuters kolem čtyř stupňů Celsia a místní obyvatelé zastavené dodávky pocítili okamžitě. „Připravili jsme na tuto mimořádnou situaci dva pokoje, kde jsme instalovali elektrické krby na topení, protože nám slíbili, že nás neodpojí od elektřiny,“ řekla dvaačtyřicetiletá matka dvou dětí Olga, která bydlí v jednom z panelových domů ve městě.
Podněstří dostávalo ruský plyn přes Ukrajinu až do dnešního rána, kdy tato zásobovací trasa vyschla poté, co vypršel kontrakt o tranzitu plynu mezi Ruskem a Ukrajinou, napsal Reuters. Kyjev delší dobu avizoval, že dohodu nehodlá prodloužit. Své rozhodnutí zdůvodnil ozbrojeným konfliktem s Ruskem, které prodejem surovin částečně financuje své válečné tažení na Ukrajině.
Parlament proruského Podněstří minulý měsíc apeloval na Moskvu, aby dosáhla nové dohody s Ukrajinou a plyn dále do regionu proudil, píše Reuters. Rusko tehdy podle agentury uvedlo, že ochrání v Podněstří své občany a vojáky, píše Reuters.
Mezitím ruská energetická společnost Gazprom nedávno oznámila, že ode dneška pozastaví vývoz plynu do Moldavska kvůli nezaplacenému moldavskému dluhu. Kišiněv výši dluhu zpochybnil. Moldavský premiér Dorian Recean už dříve odsoudil rozhodnutí o zastavení dodávek a obvinil Rusko z používání energie jako politické zbraně. Premiér uvedl, že plynu nakoupeného na mezinárodním trhu je na celou zimu dostatek pro část země na pravém břehu řeky Dněstr. Podněstří je však závislé na Gazpromu. Prozápadní Moldavsko i proruské Podněstří už dříve kvůli energetické situaci vyhlásily výjimečný stav.
Rusko dodávalo přes Ukrajinu ročně zhruba dvě miliardy metrů krychlových plynu do Podněstří, které plyn využívá k výrobě elektřiny a tu prodává zbytku Moldavska.
Kišiněv se připravoval na výpadky elektřiny od chvíle, kdy Kyjev oznámil, že neprodlouží dohodu s Gazpromem. Moldavská energetická firma Energocom v úterý uvedla, že 38 procent energetických potřeb země pokryje domácí výroba a 62 procent bude dovážet ze sousedního Rumunska. Moldavská vláda zároveň uvedla, že přijímá opatření ke snížení spotřeby energie v zemi nejméně o třetinu.
Kromě plynovodu přes Ukrajinu vede do Moldavska také plynovod z Rumunska, který je napojen na TurkStream. Moldavská prezidentka Maia Sanduová už dříve obvinila Gazprom, že odmítá dodávat plyn alternativní cestou, a vyvolává tak energetickou krizi. Gazprom uvedl, že chce, aby Moldavsko nejprve zaplatilo dluh, než se začne plyn do země dodávat alternativními cestami.
Mezinárodně neuznané Podněstří leží na hranici s jihozápadní Ukrajinou. Od Moldavska se odtrhlo po rozpadu Sovětského svazu na počátku 90. let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Dodnes je v regionu rozmístěno asi 1500 ruských vojáků, které Moskva označuje za mírové jednotky. V Moldavsku je v současnosti prozápadní vláda, která usiluje o vstup do Evropské unie.
Česká armáda chce příští rok přijmout 2250 vojáků, což by patřilo k nejvyšším ročním počtům v její historii. Dosud nejvíc lidí nabrala v roce 2006, kdy se do služby přihlásilo 2262 lidí, letošní rok ale zřejmě tento počet překoná. Cílem letos bylo 2100 nových vojáků, jejich počet ale pravděpodobně nakonec přesáhne 2300. Napsal to dnes server iROZHLAS.cz.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka poslední dva roky opakuje, že velikost armády neodpovídá současným hrozbám, z nichž největší je agresivní politika Ruska, které čtvrtým rokem vede útočnou válku proti Ukrajině. Nové cíle armády s ohledem na čerstvé požadavky NATO počítají v příštích letech s 37 500 vojáky.
Moskva dnes uvedla, že ze 164 zlikvidovaných ukrajinských dronů jich 39 bylo v oblasti Černého moře, 32 v Krasnodarském kraji, 26 nad Krymem, 20 v Brjanské oblasti a menší počty v devíti dalších oblastech.
Rusko obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených dronech. Ruský resort obrany nehlásí ani případné škody.
