Zelenskyj opět prodloužil válečný stav a s ním i své vládnutí. Volby budou až po jeho skončení
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podepsal zákony o prodloužení válečného stavu a mobilizace o další tři měsíce. Informují o tom ukrajinská média. Válečný stav a všeobecná mobilizace platí v zemi od února 2022, kdy Ukrajinu napadlo Rusko a rozpoutalo tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
Zelenskyj o den dříve v interview britskému novináři Piersovi Morganovi řekl, že uspořádat volby na Ukrajině je velice důležité, ale bude to možné až po ukončení války a zrušení válečného stavu. Za války by se miliony lidí, kteří jsou na okupovaných územích či v cizině, nemohly voleb zúčastnit. A zrušit válečný stav – a tím rozpustit armádu – nelze vzhledem k pokračující válce.
„Volby se uskuteční po ukončení horké fáze války a zrušení válečného stavu. Bráníme demokracii a volby jsou mimořádně důležité. Ale buďme otevření: ukončení válečného stavu právě teď je to, co si přeje (ruský prezident Vladimir) Putin,“ řekl Zelenskyj.
Upozornil, že ukončení válečného stavu by znamenalo, že se velká část vojáků ukrajinské armády vrátí domů, protože na to by měli ze zákona právo. „Ale kdo poté bude bránit Ukrajinu? Bez záruk bezpečnosti nás Rusko znovu napadne,“ míní. A ohledně své legitimity se zmínil, že jej zvolilo 73 procent Ukrajinců.
Keith Kellogg, kterého si nový americký prezident Donald Trump vybral jako zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu a Rusko, v sobotu řekl agentuře Reuters, že Spojené státy chtějí, aby Ukrajina uspořádala možná ještě letos volby, obzvláště pokud se v nadcházejících měsících Kyjev s Moskvou dohodnou na příměří.
Zelenskyj: Jak budou moci hlasovat vojáci v zákopech?
Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že jednání s Ukrajinou jsou sice možná, ale ne s ukrajinským prezidentem Zelenským, jehož legitimitu jako hlavy státu zpochybňuje.
„Většina demokratických zemí má volby i v časech války. Podle mě je důležité, aby je udělali,“ řekl Kellogg. „Je to dobré pro demokracii,“ uvedl.
„Klíčová otázka se týká nejen právních aspektů, ale i lidského faktoru. Jak budou moci hlasovat vojáci v zákopech? A co miliony Ukrajinců žijících na okupovaných územích? Anebo snad jejich hlasy už nemají žádný význam? A co s osmi miliony Ukrajinců, kteří se kvůli válce ocitli v zahraničí?“ upozornil Zelenskyj.
Ukrajinská velvyslankyně v USA Oksana Markarovová v úterý podle BBC News uvedla, že Ukrajina až dosud s USA nejednala o nezbytnosti uspořádání voleb do konce roku, ale Kyjev je připraven o tom jednat.
Dříve Zelenskyj připustil možnost uspořádat volby do konce roku, ale podmínil to ukončením bojů a získáním pevných bezpečnostních záruk, které by Rusko odradily od další agrese, připomněl list Ukrajinska pravda.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Od konce srpna, kdy ukrajinská vláda zmírnila pravidla pro odjezdy mladých mužů z Ukrajiny, překročilo hranici s Polskem skoro 99.000 mladíků ve věku od 18 do 22 let. Na svých internetových stránkách o tom s odvoláním na statistiky polské pohraniční stráže píše deník Rzeczpospolita.
Po začátku ruské invaze na Ukrajinu ze země nesměli odjíždět muži ve věku od 18 do 60 let, včetně těch, kteří nedostali povolávací rozkaz. Letos v létě vláda tato pravidla změnila s odůvodněním, že chce mladým mužům umožnit získat vzdělání v zahraničí, které po návratu do vlasti mohou využít k jejímu prospěchu. Podle polské pohraniční stráže od ledna do konce srpna ukrajinsko-polskou hranici překročilo 45.300 mužů ve věku 18 až 22 let, během září a října jich bylo 98.500, uvedla Rzeczpospolita. „Je to hlavní cesta pro útěk ze země,“ napsal také polský list.
Desítky lidí se dnes na terase Národního muzea (NM) dožadovaly navrácení ukrajinské vlajky na průčelí jeho historické budovy. Během happeningu s názvem Vraťme vlajku na Muzeum!, který pořádala skupina Kaputin, pořadatelé vztyčili ukrajinskou vlajku na kovovou konstrukci před hlavním vchodem do historické budovy. Několikametrovou modro-žlutou vlajku pak upevnili také na zábradlí terasy. V projevech kritizovali za svěšení vlajky ředitele NM Michala Lukeše a ministra kultury Martina Baxu (ODS).
„Vyzýváme vedení muzea, aby vrátilo zpět vlajku Ukrajiny jako symbol svobody,“ uvedla v projevu režisérka Olga Sommerová, která zdůraznila, že odstranění vlajky přivítali ruští propagandisté. Zároveň v projevu naznačila, že se ředitel muzea Lukeš chce zalíbit budoucí nové vládě.
