Zelenskyj opět prodloužil válečný stav a s ním i své vládnutí. Volby budou až po jeho skončení
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podepsal zákony o prodloužení válečného stavu a mobilizace o další tři měsíce. Informují o tom ukrajinská média. Válečný stav a všeobecná mobilizace platí v zemi od února 2022, kdy Ukrajinu napadlo Rusko a rozpoutalo tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
Zelenskyj o den dříve v interview britskému novináři Piersovi Morganovi řekl, že uspořádat volby na Ukrajině je velice důležité, ale bude to možné až po ukončení války a zrušení válečného stavu. Za války by se miliony lidí, kteří jsou na okupovaných územích či v cizině, nemohly voleb zúčastnit. A zrušit válečný stav – a tím rozpustit armádu – nelze vzhledem k pokračující válce.
„Volby se uskuteční po ukončení horké fáze války a zrušení válečného stavu. Bráníme demokracii a volby jsou mimořádně důležité. Ale buďme otevření: ukončení válečného stavu právě teď je to, co si přeje (ruský prezident Vladimir) Putin,“ řekl Zelenskyj.
Upozornil, že ukončení válečného stavu by znamenalo, že se velká část vojáků ukrajinské armády vrátí domů, protože na to by měli ze zákona právo. „Ale kdo poté bude bránit Ukrajinu? Bez záruk bezpečnosti nás Rusko znovu napadne,“ míní. A ohledně své legitimity se zmínil, že jej zvolilo 73 procent Ukrajinců.
Keith Kellogg, kterého si nový americký prezident Donald Trump vybral jako zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu a Rusko, v sobotu řekl agentuře Reuters, že Spojené státy chtějí, aby Ukrajina uspořádala možná ještě letos volby, obzvláště pokud se v nadcházejících měsících Kyjev s Moskvou dohodnou na příměří.
Zelenskyj: Jak budou moci hlasovat vojáci v zákopech?
Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že jednání s Ukrajinou jsou sice možná, ale ne s ukrajinským prezidentem Zelenským, jehož legitimitu jako hlavy státu zpochybňuje.
„Většina demokratických zemí má volby i v časech války. Podle mě je důležité, aby je udělali,“ řekl Kellogg. „Je to dobré pro demokracii,“ uvedl.
„Klíčová otázka se týká nejen právních aspektů, ale i lidského faktoru. Jak budou moci hlasovat vojáci v zákopech? A co miliony Ukrajinců žijících na okupovaných územích? Anebo snad jejich hlasy už nemají žádný význam? A co s osmi miliony Ukrajinců, kteří se kvůli válce ocitli v zahraničí?“ upozornil Zelenskyj.
Ukrajinská velvyslankyně v USA Oksana Markarovová v úterý podle BBC News uvedla, že Ukrajina až dosud s USA nejednala o nezbytnosti uspořádání voleb do konce roku, ale Kyjev je připraven o tom jednat.
Dříve Zelenskyj připustil možnost uspořádat volby do konce roku, ale podmínil to ukončením bojů a získáním pevných bezpečnostních záruk, které by Rusko odradily od další agrese, připomněl list Ukrajinska pravda.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme.
Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Rusko je znepokojeno novými hrozbami útoků proti íránským jaderným zařízením. Dnes to podle agentury Reuters prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, podle které by dohoda s Teheránem o jeho nukleárním programu měla vzniknout prostřednictvím dialogu.
Izrael a také Spojené státy pohrozily islámské republice opětovným zničením jaderných zařízení, pokud se je země rozhodne obnovit. Izrael a USA se obávají, že Írán usiluje o jadernou bombu. Podobné obavy vyslovují i další západní země. Teherán tvrdí, že jeho jaderný program má výhradně civilní účely.
Ukrajinská tajná služba zadržela důstojníka letectva, kterého podezřívá z toho, že pro Rusko zjišťoval rozmístění cenných západních stíhaček F-16 a Mirage 2000, které Ukrajina získala na obranu před ruskou invazí. Dnes o tom informovala agentura Reuters.
Nejmenovaný důstojník v hodnosti majora, který působil jako letový instruktor, podle tajné služby poskytoval Rusku souřadnice a navrhoval taktiku útoků. Pokud jde o americké F-16, francouzské Mirage 2000 a starší sovětské Su-24, tak agent podle kontrarozvědky shromažďoval informace o jejich poloze a letových plánech.
