Zelenskyj opět prodloužil válečný stav a s ním i své vládnutí. Volby budou až po jeho skončení
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podepsal zákony o prodloužení válečného stavu a mobilizace o další tři měsíce. Informují o tom ukrajinská média. Válečný stav a všeobecná mobilizace platí v zemi od února 2022, kdy Ukrajinu napadlo Rusko a rozpoutalo tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
Zelenskyj o den dříve v interview britskému novináři Piersovi Morganovi řekl, že uspořádat volby na Ukrajině je velice důležité, ale bude to možné až po ukončení války a zrušení válečného stavu. Za války by se miliony lidí, kteří jsou na okupovaných územích či v cizině, nemohly voleb zúčastnit. A zrušit válečný stav – a tím rozpustit armádu – nelze vzhledem k pokračující válce.
„Volby se uskuteční po ukončení horké fáze války a zrušení válečného stavu. Bráníme demokracii a volby jsou mimořádně důležité. Ale buďme otevření: ukončení válečného stavu právě teď je to, co si přeje (ruský prezident Vladimir) Putin,“ řekl Zelenskyj.
Upozornil, že ukončení válečného stavu by znamenalo, že se velká část vojáků ukrajinské armády vrátí domů, protože na to by měli ze zákona právo. „Ale kdo poté bude bránit Ukrajinu? Bez záruk bezpečnosti nás Rusko znovu napadne,“ míní. A ohledně své legitimity se zmínil, že jej zvolilo 73 procent Ukrajinců.
Keith Kellogg, kterého si nový americký prezident Donald Trump vybral jako zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu a Rusko, v sobotu řekl agentuře Reuters, že Spojené státy chtějí, aby Ukrajina uspořádala možná ještě letos volby, obzvláště pokud se v nadcházejících měsících Kyjev s Moskvou dohodnou na příměří.
Zelenskyj: Jak budou moci hlasovat vojáci v zákopech?
Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že jednání s Ukrajinou jsou sice možná, ale ne s ukrajinským prezidentem Zelenským, jehož legitimitu jako hlavy státu zpochybňuje.
„Většina demokratických zemí má volby i v časech války. Podle mě je důležité, aby je udělali,“ řekl Kellogg. „Je to dobré pro demokracii,“ uvedl.
„Klíčová otázka se týká nejen právních aspektů, ale i lidského faktoru. Jak budou moci hlasovat vojáci v zákopech? A co miliony Ukrajinců žijících na okupovaných územích? Anebo snad jejich hlasy už nemají žádný význam? A co s osmi miliony Ukrajinců, kteří se kvůli válce ocitli v zahraničí?“ upozornil Zelenskyj.
Ukrajinská velvyslankyně v USA Oksana Markarovová v úterý podle BBC News uvedla, že Ukrajina až dosud s USA nejednala o nezbytnosti uspořádání voleb do konce roku, ale Kyjev je připraven o tom jednat.
Dříve Zelenskyj připustil možnost uspořádat volby do konce roku, ale podmínil to ukončením bojů a získáním pevných bezpečnostních záruk, které by Rusko odradily od další agrese, připomněl list Ukrajinska pravda.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme opět v pondělí ráno, dobrou noc.
Rumunské ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo ruského velvyslance, informovala agentura AFP. V sobotu do rumunského vzdušného prostoru pronikl ruský dron typu Geran, kvůli kterému vzlétly dva rumunské letouny F-16 a také dva spojenecké letouny Eurofighter Typhoon německého letectva.
„Takové opakované incidenty přispívají k eskalaci a zesilování hrozeb pro regionální bezpečnost,“ sdělilo rumunské ministerstvo zahraničí ruskému velvyslanci Vladimiru Lipajevovi. Ruskou stranu také vyzvalo k přijetí opatření, aby se zabránilo opakování takového porušení suverenity Rumunska.
Rumunské ministerstvo obrany uvedlo, že nezodpovědné kroky Ruské federace představují další problém pro bezpečnost regionu a stabilitu v oblasti Černého moře. Obdobné incidenty podle něj poukazují na to, že Rusko nerespektuje mezinárodní právo.
Ruské útoky na Ukrajině zabily za poslední den sedm civilistů a dalších 34 zranily, uvedly regionální úřady. Ruský útok dronem v Záporožské oblasti zabil 72letého muže a zranil 67letou ženu, uvedl guvernér Ivan Fedorov.
Podle guvernéra Oleha Syniehubova byl při ruském útoku na obec Borova v Charkovské oblasti zabit 57letý muž. Dva další muži ve věku 71 a 74 let byli zraněni, dodal. V Kostiantynivce v Doněcké oblasti byli podle guvernéra Vadima Filaškina zabiti čtyři lidé a dalších 10 bylo zraněno. V Chersonské oblasti ruské síly zaútočily na 32 osad. Podle guvernéra Oleksandra Prokudina byla jedna osoba zabita a dalších osm bylo zraněno.
