Moskva žádá Česko o vydání ruské opoziční novinářky. Stavěla se proti válce i anexi
Rusko požádalo Českou republiku o vydání ruské opoziční novinářky Faridy Kurbangalejevové, která v ČR žije, uvedl dnes podle BBC server Mediazona s odkazem na facebookový post Kurbangalejevové. O žádosti má rozhodovat městský soud v Praze. Kurbangalejevová, která věří, že ji nevydá, je v Rusku stíhána kvůli tomu, že údajně schvalovala terorismus a šířila lživé informace o ruské armádě.
Mluvčí pražského městského soudu Adam Wenig ČTK sdělil, že podle dostupných informací nyní ve věci vede Městské státní zastupitelství v Praze předběžné šetření. Po jeho skončení podá k soudu návrh na vyslovení přípustnosti nebo nepřípustnosti vydání. „Až na základě podaného návrhu bude moci soud ve věci konat, tj. nařídit veřejné zasedání a rozhodnout. Příslušný návrh dosud podán nebyl,“ uvedl Wenig.
Bývalá moderátorka a zpravodajka ruské státní televize, kterou opustila po ruské anexi Krymu v roce 2014, na facebooku zveřejnila dopis českých úřadů týkající se případu. „Dnes mi česká policie doručila dopis o tom, že ruská generální prokuratura požádala o mou extradici. Je to pro mě nepochybně velká čest, protože tímto způsobem Rusko uznává můj přínos v boji proti zločinnému Putinovu režimu,“ napsala podle serveru.
„V dopise není uvedeno, co přesně bylo důvodem žádosti o mé vydání, ale předpokládám, že jde o dvě trestní kauzy, které proti mně byly zahájeny minulý rok,“ poznamenala také žena, po níž loni v červnu ruské ministerstvo vnitra vyhlásilo pátrání a zařadilo ji na seznam „teroristů a extremistů“.
Novinářka obě obvinění odmítla jako naprosto vykonstruovaná a vyjádřila přesvědčení, že „vzhledem k principiálnosti Česka v těchto věcech“ nebude vydána.
Kurbangalejevová se narodila v Kazani, metropoli autonomního Tatarstánu, kde také vystudovala žurnalistiku. Nejprve působila v místní televizi, pak se stala zpravodajkou televize Rossija 1 v Povolží a nakonec vedla hlavní zpravodajskou relaci Vesti. V posledních letech vystupuje proti válce na Ukrajině, pracovala také pro ruskojazyčnou televizní stanici Nastojaščije vremja, která patří pod Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda.
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková ráno uvedla, že dnes v noci byla poprvé od začátku ruské agrese poškozena hlavní budova ukrajinské vlády.
Podle ní s ohněm v budově úřadu ukrajinské vlády stále bojují hasiči, poničena je střecha a horní patra. Premiérka, která připojila fotografii budovy s plameny v několika oknech, také doplnila, že ruský útok v noci zasáhl Kyjev, Dnipro, Kryvyj Rih, Kremenčuk a Oděsu. „Budovy opravíme, ale životy vrátit nelze. Nepřítel každý den terorizuje a zabíjí naše lidi po celé zemi. Svět musí na tuto zkázu reagovat nejen slovy, ale také činy,“ zdůraznila premiérka.
Ruské noční útoky na ukrajinskou metropoli Kyjev zapálily několik obytných budov, zranily 18 lidí a zabily tři osoby, včetně ročního miminka. Ukrajinské bezpilotní letouny naopak způsobily požár v rafinerii na jihozápadě Ruska, který byl uhašen.
Sirény se na téměř celé Ukrajině kvůli ruským raketám a dronům rozezněly okolo 1:15 SELČ. Padající trosky ze zničených bezpilotních letounů zapálily střechu čtyř obytných budov v Kyjevě a oheň částečně poničil i další budovy. Hořelo také v Pečerské čtvrti, kde se nacházejí vládní budovy. „Rusko úmyslně a vědomě útočilo na civilní cíle,“ uvedl šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko.
Ruské síly v noci na Ukrajinu zaútočily 805 drony, devíti střelami Iskander-K a čtyřmi balistickými raketami Iskander-M, uvedlo ráno na sociálních sítích ukrajinské letectvo.
Podle serveru listu Ukrajinska pravda je to nový rekordní údaj. Obráncům se podle sdělení ukrajinských vzdušných sil podařilo zničit 747 dronů a čtyři střely.
