„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Pro uzavření míru je podle prezidenta Petra Pavla důležité, aby byla Ukrajina dostatečně vyzbrojená a v budoucnu se mohla stát členem NATO, což Rusko odmítá. „Kdybych měl mluvit za sebe, můj názor na věc je v první řadě to, aby Ukrajina měla schopnou, dobře vyzbrojenou armádu. To jsme schopni, myslím si, že i pouze s evropskými státy, zajistit v relativně krátké době, s výhledem na (budoucí ukrajinské) členství v NATO,“ řekl prezident serveru Deník N.

Nasazení mezinárodních jednotek na případné mírové misi na území Ukrajiny, které navrhují některé evropské země, je podle Pavla méně pravděpodobné. S mírovou misí by totiž muselo souhlasit i Rusko. „Pokud by ty jednotky měly mít opravdu odstrašující efekt, musely by mít mandát bojový, což je pro Rusko nepřijatelné,“ dodal Pavel.

Nejméně dva mrtvé a osm zraněných hlásí úřady po ruských útocích na ukrajinská města. Podle ruského gubernátora zabil ukrajinský dron obyvatele ruské vsi.

Devětapadesátiletý muž přišel o život a šedesátiletá žena utrpěla zranění při ruském ostřelování Kupjanska na severovýchodě Ukrajiny, oznámil dnes šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Ostřelování poškodilo nejméně deset soukromých domů, dodal.

O nejméně jednom mrtvém a sedmi raněných po ruském bombardování města Kosťantynivka na východě země informoval šéf Doněcké oblasti Vadym Filaškin. Upozornil, že pod troskami se může nalézat ještě jeden člověk. Rusové shodili na město čtyři řízené letecké bomby, které poničily desítky domů.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer příští týden navštíví Washington, a to kvůli jednáním zaměřeným na ukončení války na Ukrajině. S odvoláním na poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mikea Waltze to dnes uvedla agentura Reuters. Macron po dnešním jednání s dalšími evropskými lídry uvedl, že mír na Ukrajině by měl zohlednit bezpečnostní zájmy evropských zemí.

„Angažujeme se na všech stranách. Dalším krokem bude, že navrhneme technické týmy, které začnou jednat o podrobnostech,“ odpověděl Waltz v rozhovoru pro americkou televizní stanici Fox News na dotaz, jaké jsou šance na dosažení mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. V sobotu uplynou od invaze ruských vojsk na Ukrajinu tři roky.

Trumpův viceprezident J.D. Vance dnes bulvárnímu listu Daily Mail řekl, že se Zelenskému veřejné „pomlouvání“ Trumpa nevyplatí. „Představa, že Zelenskyj změní prezidentův názor tím, že ho bude pomlouvat v médiích... každý, kdo zná prezidenta (Trumpa), vám řekne, že je to hrozný způsob, jak komunikovat s touto administrativou,“ uvedl americký viceprezident.

Zelenskyj dnes večer v pravidelném videoposelství uvedl, že počítá s ukrajinskou odvahou, evropskou jednotou a americkým pragmatismem.

S Trumpovým útokem na Volodymyra Zelenského nesouhlasí ani premiér Petr Fiala (ODS). „Tak s tím se samozřejmě nedá souhlasit. Tady Donald Trump pravdu nemá,“ řekl v ČT. „Ale nenechme se vyprovokovat jednotlivými výroky na sítích,“ dodal. Cílem všech západních států by podle Fialy měl být trvalý, udržitelný a spravedlivý mír na Ukrajině.

Evropa se musí zbavit zbytečných regulací a více investovat do obrany. Takové jsou podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) výsledky dnešního pařížského jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Pokud máme být bráni vážně, musíme být silnější ekonomicky i vojensky, řekl Fiala po schůzce České televizi (ČT). Francouzský prezident Emmanuel Macron už jednu podobnou schůzku uspořádal v pondělí, tu ale omezil na několik evropských představitelů. Na dnešek svolal další jednání, na které tentokrát pozval i další země z Evropské unie a NATO, mimo jiné Českou republiku, pobaltské státy či Kanadu. Fiala se do jednání zapojil přes videohovor.

„Závěr té schůzky je, že se všichni shodujeme na tom, že v této nové situaci je potřeba, aby Evropa byla silnější. Abychom dávali více peněz do vlastní obrany, abychom navýšili rozpočty jak na úrovni národních států, tak na evropské úrovni, pokud jde o naši bezpečnost a obranu,“ řekl český premiér. „Je potřeba položit na stůl peníze a zbraně, a pak nás bude svět brát vážně. Evropa to dlouho zanedbávala, ale teď je čas to změnit,“ doplnil.

Nazvat diktátorem prezidenta země, která se už tři roky brání agresi sousední jaderné velmoci, vyžaduje velkou dávku cynismu. Na síti X to dnes uvedl prezident Petr Pavel. Reagoval tak na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ukrajinskou hlavu státu označil za „diktátora bez voleb“, který odvedl hroznou práci.

„Jakou hodnotu by měly volby konané v zemi, která se už tři roky brání agresi sousední jaderné velmoci? Jak zorganizovat volby s pětinou území obsazenou okupačními vojsky a pod každodenním ostřelováním celé země? Nazvat prezidenta takové země diktátorem vyžaduje velkou dávku cynismu,“ uvedl Pavel.

Za špatné a nebezpečné označil dnes německý kancléř Olaf Scholz upírání demokratické legitimity ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému ze strany americké hlavy státu Donalda Trumpa. V reakci pro server magazínu Der Spiegel také zdůraznil, že válku zahájilo Rusko.

Japonský jen a další měny považované za bezpečné dnes na devizových trzích posilují, uvedla agentura Reuters. Na trhu se vystupňovala nervozita v souvislosti s posledním kolem celních hrozeb amerického prezidenta Donalda Trumpa a kontroverzními rozhovory o ukončení rusko-ukrajinské války. Trump také dnes a v úterý verbálně zaútočil na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a naznačil, že Ukrajina, která se téměř tři roky brání ruské agresi, válku zavinila.

Za zcela absurdní označila Baerbocková slova Trumpa o tom, že Zelenskyj je diktátor. Ukrajinci a jejich vláda každý den bojují za demokracii, řekla.

Vladimir Putin dnes před novináři prohlásil, že ruská vojska v Kurské oblasti na západě země, kam před půl rokem vpadly ukrajinské jednotky, „útočí po celé linii fronty“ a ruští vojáci z brigády námořní pěchoty během noci „překročili rusko-ukrajinskou hranici a vstoupili na území nepřítele“ v Sumské oblasti na severovýchodu Ukrajiny. Ale Putinova tvrzení nepotvrdili ani ukrajinští pohraničníci, ani uskupení ukrajinských sil bojujících v Kurské oblasti, poznamenal server BBC News. „Pokus ruské jednotky postoupit k ukrajinské hranici byl neúspěšný,“ prohlásil mluvčí ukrajinského generálního štábu, dodal portál.

Německý antimonopolní úřad dnes vyzval k přísnější regulaci cenových kotací na trhu s ropou. Tvorba cen totiž podle výsledků vyšetřování vychází z omezených údajů, a proto je náchylná k manipulaci, napsal úřad v tiskové zprávě.

Cenové kotace jsou obvykle spojeny s velkoobchodními nákupními smlouvami a mohou nepřímo ovlivňovat maloobchodní ceny. Poskytují je cenové agentury na základě nahlášených transakcí, připomněla agentura Reuters.

Po náletu ukrajinských dronů na počátku týdne zastavila provoz klíčová přečerpávací stanice Kropotkinskaja v Krasnodarském kraji na jihozápadě Ruska, která je součástí ropovodu Kaspického konsorcia (CPC). V ropovodu následně klesl objem přepravy ropy z Kazachstánu do ruského přístavu Novorossijsk ležícího u Černého moře.

Putin dnes tvrdil, že útok na CPC působí jako koordinovaná akce Ukrajiny s jejími evropskými spojenci. „Vypadá to jako koordinované kroky,“ řekl novinářům. „Evropané si jdou svou cestou a neberou ohled na to, co se děje,“ tvrdil. Ruský vůdce také poukázal na souvislost mezi útokem na ropovod a prodloužením sankcí EU, které zakazují dodávat do Ruska západní zařízení pro těžbu ropy a plynu.

Za „diktátora bez voleb“, který odvedl hroznou práci, označil dnes americký prezident Donald Trump ukrajinskou hlavu státu Volodymyra Zelenského. V příspěvku na sociální síti Truth Social také Zelenského vyzval, aby jednal rychle, jinak mu nezbyde žádná země.

Ukrajina se už tři roky brání ruské agresi a Trump tvrdí, že se mu úspěšně daří vyjednávat konec války. Jeho postoj si pochvaluje Kreml. Americká a ruská delegace se v úterý sešla v Rijádu k rozhovorům o možnostech ukončení války a ruský vůdce Vladimir Putin jejich průběh vysoce ocenil.

Americko-ruská jednání o Ukrajině mohou být užitečná, uvedla dnes v prohlášení německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Zopakovala ale, že rozhovorů o míru na Ukrajině se musí zúčastnit i Evropa. Píší to dnes tiskové agentury.

„Skutečnost, že se Američané setkávají s Ruskem i proto, aby jejich velvyslanectví v Moskvě opět plně fungovalo, by mohla být užitečná pro budoucí rozhovory,“ uvedla šéfka německé diplomacie s tím, že je třeba zachovat „chladnou hlavu“ a přistupovat k USA sebevědomě.

„Fiktivní mír, který by Rusku poskytl pouze prostor pro nové válečné tažení, by nepomohl nikomu: ani Ukrajině, ani Evropě, ani USA,“ varovala ale Baerbocková. Dlouhodobého míru je podle ní možné dosáhnout jen v Evropě a s Evropou. Bez ní by bylo Rusko ve výhodě.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podle tiskových agentur vysoce ocenil úterní rusko-americké jednání v Rijádu, první po několika letech, včetně toho, že americká delegace jednala bez předpojatosti a bez předsudků. Uvedl však, že není s to říci, kdy se setká se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Za prioritu označil vyřešení války na Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo před téměř třemi lety na Putinův rozkaz. Ruští a američtí vyjednávači podle ruského prezidenta potřebují připravit vzájemně přijatelná řešení.

Prezident Petr Pavel v úterý přijal na Pražském hradě premiéra Petra Fialu (ODS). Jednali o vývoji války na Ukrajině, platech ústavních činitelů, bezpečnosti a armádě. Odbor komunikace prezidentské kanceláře o tom dnes na webu informoval s denním odstupem.

„Tématem byla aktuální témata v souvislosti s jednáními o vývoji konfliktu na Ukrajině, platy ústavních činitelů a témata bezpečnosti a armády,“ uvedl Hrad.

Mezinárodní visegrádský fond podpořil Ukrajinu za tři roky invaze granty sumou přesahujíci 2,6 milionu eur (65,3 mil. Kč). „Osobní rozhovory se zástupci obcí, nevládních organizací a univerzit a svědectví o jejich odolnosti tváří v tvář každodenním výzvám nás motivují k tomu, abychom vytrvali v naší podpoře a hledali nové cesty solidarity,“ uvedla Linda Kapustová Helbichová, výkonná ředitelka fondu. 

Fond podporuje Ukrajinu již více než dvacet let a během tohoto období poskytl ukrajinským subjektům finanční prostředky ve výši více než 8,9 milionu eur (224 mil. Kč), což z Ukrajiny činí největšího příjemce podpory z Mezinárodního visegrádského fondu mimo region V4. Mezinárodní visegrádský fond je dárcovská organizace založená vládami zemí Visegrádské skupiny (V4) - Česka, Maďarska, Polska a Slovenska. Jeho cílem je podporovat užší spolupráci a porozumění mezi občany v regionu V4 a také mezi regionem V4 a dalšími oblastmi, jako jsou země Východního partnerství a západního Balkánu. 

Ukrajinci jsou pro Čechy přijatelnějšími sousedy než Rusové, vyplývá z výsledků lednového průzkumu analytického ústavu STEM. Před ruským vpádem na Ukrajinu před třemi lety tomu bylo naopak. Z cizinců mají Češi nejpozitivnější vztah ke Slovákům. Naopak nejméně akceptovatelní coby sousedé jsou pro ně lidé z Blízkého východu a Afriky, ale i Romové.

Francie v rozpočtu na rok 2026 zohlední nový geopolitický kontext, zejména pokud jde o výdaje na obranu, uvedla dnes mluvčí francouzské vlády. Informuje o tom agentura Reuters. Mluvčí kabinetu Sophie Primasová novinářům řekla, že rozpočet bude sice zaměřen na řešení deficitu, ale také na zvýšení výdajů na obranu. Zopakovala rovněž, že Francie chce v aktuálním konfliktu na Ukrajině docílit stabilního míru a ne „zpackaného příměří“.

Podívejte se na aktuální snímky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na tiskové konferenci v Kyjevě.

Prezident Zelenskyj podle AFP uvedl, že chce od západních partnerů Kyjeva bezpečnostní záruky, které by umožnily ukončit válku s Ruskem ještě letos.

Radnice Hradce Králové ukončí veřejnou sbírku na pomoc a obnovu partnerského města Černihiv na Ukrajině. Sbírku, v níž se sešlo téměř 800.000 korun, město založilo v březnu 2022 krátce po napadení Ukrajiny Ruskem. Podle zákona o veřejných sbírkách může sbírka trvat nejdéle tři roky, takže letos v březnu skončí. Novinářům to dnes řekli představitelé města.

Americký prezident Donald Trump žije v dezinformačním prostoru, prohlásil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentur Reuters a AFP. Podle serveru The Guardian tím reagoval na Trumpovu kritiku z předchozího dne, kdy šéf Bílého domu mimo jiné uvedl, že Ukrajina by měla uspořádat nové volby, a přišel s nepodloženým tvrzením, že Zelenskyj je ve své zemi velmi nepopulární.

Ukrajinský prezident dnes také prohlásil, že americký požadavek na 500 miliard dolarů v nerostných surovinách není seriózní konverzací a on nemůže prodat Ukrajinu. Ukrajinská armáda je podle něj dostatečně odolná.

Podmínky, které vláda navrhuje u zvláštního dlouhodobého pobytu pro uprchlíky z Ukrajiny, by splnila velmi malá skupina lidí. Na dotaz ČTK to dnes řekla ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty Andrea Krchová. Většina uprchlíků podle ní nedosáhne na navrhovaný roční příjem aspoň 440.000 korun hrubého, přičemž částka by se za každou další společně registrovanou osobu zvedla o 110.000 korun.

Slovensko od března omezí poskytování příspěvků na ubytování uprchlíků z Ukrajiny, kteří v zemi našli útočiště po ruské vojenské invazi do sousední země před třemi lety. Vláda premiéra Roberta Fica v této záležitosti dnes sladila vlastní nařízení s novelou zákona o azylu z loňského listopadu, která zkracuje dobu poskytování dotací na ubytování ukrajinských vysídlenců.

Je předčasné předjímat, zda by se čeští vojáci mohli zapojit do mírové mise na Ukrajině po ukončení války. Před dnešním jednáním vlády to řekli ministři zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Upozornili, že žádná dohoda o míru zatím nevznikla, vyjádřili i pochyby o tom, zda o takovou dohodu ruský prezident Vladimir Putin stojí. Premiér Petr Fiala (ODS) se dnes odpoledne zúčastní videokonference s lídry dalších států o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě.

„Já myslím, že v této fázi tato otázka vůbec není na stole,“ uvedl Válek k možnému nasazení českých vojáků do mírové mise po skončení konfliktu. Také podle Hladíka je debata nyní předčasná, přestože Severoatlantická aliance podle něj bude muset hrát zásadní roli při zajištění bezpečnosti po skončení války. Hladík také zdůraznil, že o případném vyslání vojáků do zahraničí by nerozhodovala vláda, ale Sněmovna.

Ruský státní investiční fond očekává, že se v letošním druhém čtvrtletí do Ruska vrátí řada amerických firem. Jeho šéf to uvedl po úterní rusko-americké schůzce v Rijádu, kde se poprvé od začátku širší ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 sešli vysoce postavení činitelé obou zemí. Informuje o tom agentura Reuters.

Od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 podpořily humanitární organizace minimálně 3,6 milionu Ukrajinců pomocí v celkové hodnotě přes 6,9 miliardy korun. Nevládní organizace to uvedly na dnešní tiskové konferenci v Praze. Jde o částku vybranou od českých dárců i mezinárodních institucí.

Humanitární organizace se na Ukrajině podílí na obnově vodovodních a topných sítí, opravách desítek tisíc domů či stavbě školních krytů. Poblíž frontových linií provozují mobilní kliniky a distribuují vodu, palivo i peníze, pomáhají běžencům v tranzitních centrech a podporují tisíce ukrajinských dětí, aby mohly pokračovat ve výuce v českých školách.

Americký prezident Donald Trump nepravdivě naznačuje, že za ruskou agresi na Ukrajině může Kyjev, píší některá americká média po tiskové konferenci, při které šéf Bílého domu vyostřil svou kritiku na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump mimo jiné uvedl, že Ukrajina by měla uspořádat nové volby, a přišel s nepodloženým tvrzením, že Zelenskyj je ve své zemi velmi nepopulární.

„Co se týče pana Trumpa, Rusko není zodpovědné za válku, která devastuje sousední zemi,“ komentuje slova amerického prezidenta deník The New York Times. „Místo toho naznačuje, že za ruskou invazi může Ukrajina. Poslouchat Trumpovy úterní výměny s reportéry o konfliktu znamenalo slyšet verzi reality, která by byla pro někoho na Ukrajině naprosto cizí,“ pokračuje list.

Trump při svém vystoupení na Floridě odmítl kritiku toho, že Kyjev neměl zástupce na úterních americko-ruských jednáních v Saúdské Arábii. „Dnes jsem slyšel 'No, hele, nebyli jsme pozvaní'. Jako, byli jste tam tři roky. Měli jste to ukončit... Neměli jste to nikdy začínat, mohli jste se dohodnout,“ prohlásil.

Schůzka prezidenta Vladimira Putina s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem se může odehrát do konce února, ale také nemusí. Novinářům to dnes podle ruské státní agentury TASS řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Úterní jednání mezi ruskými a americkými činiteli v saúdském Rijádu označil za důležitý krok k budoucímu urovnání války na Ukrajině, kterou rozpoutala Moskva před téměř třemi roky.

„Byl učiněn velmi, velmi důležitý krok k vytvoření podmínek k dosažení mírového urovnání,“ uvedl dnes Peskov. Rusko i Spojené státy podle něj projevily „náležitou politickou vůli“. „Nálada je věcná,“ poznamenal. Peskov podle listu Kommersant hovořil o prvním kroku také s ohledem na obnovení rusko-amerických vztahů.

Do Kyjeva přicestoval zmocněnec amerického prezidenta pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg. Informovala o tom dnes ukrajinská média. Veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice Suspilne zveřejnila záběry, na nichž je Američan vidět na kyjevském vlakovém nádraží. Podle agentury AFP bude Kellogg jednat mimo jiné s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Zástupci členských států EU se dnes shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku, potvrdily ČTK diplomatické zdroje. Sankce se zaměří mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. Balíček obsahuje rovněž další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině.

Členské země ještě musí po dnešní dohodě svých diplomatů nové sankce potvrdit formálně, očekává se, že se tak stane v pondělí v rámci jednání unijnch ministrů zahraničí.

Rusko v úterý pozdě večer podniklo rozsáhlý útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa, podle místních úřadů zranění utrpěli čtyři civilisté včetně dítěte. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že po ruském útoku na energetickou infrastrukturu Oděsy se ocitlo nejméně 160.000 obyvatel města bez tepla a proudu. Bez elektřiny a dodávek tepla jsou školy, školky a velká obytná oblast, napsal dnes ráno na telegramu starosta Hennadij Truchanov. Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev informoval o ukrajinském útoku na ropnou rafinérii ve městě Syzraň.

Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev v noci na dnešek informoval o ukrajinském útoku na ropnou rafinérii v Syzrani. Zda útok způsobil škody a případně jakého rozsahu, neuvedl. Podle telegramových kanálů Mash a Baza útok způsobil požár, napsala agentura Reuters. „V areálu podniku pracují operativní a záchranné služby. Podle předběžných informací nejsou žádné oběti,“ uvedl Fedoriščev.

Starosta Kyjeva Vitalij Kličko v úterý večer i v noci na dnešek vyzval obyvatele ukrajinského hlavního města, aby byli v krytech. V Kyjevě pracovala protivzdušná obrana a ozývaly se exploze.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio klíčovým evropským spojencům v úterý řekl, že Spojené státy protiruské sankce ponechají v platnosti nejméně do doby, než bude dosaženo dohody o konci války na Ukrajině. Napsala o tom agentura Bloomberg s odvoláním zdroje, které si přály zůstat v anonymitě.

Rubio o tom evropské partnery ujistil po jednání s ruskými představiteli v Rijádu. Francouzská televize France 24 v úterý večer informovala, že telefonicky mluvil se svým britským kolegou Davidem Lammym, francouzským protějškem Jeanem-Noëlem Barrotem, šéfkou německé diplomacie Annalenou Baerbockovou, italským ministrem zahraničí Antoniem Tajanim a šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou.

Rusko v úterý pozdě večer podniklo rozsáhlý útok na jihoukrajinskou Oděsu. Informuje o tom sever Ukrajinska pravda. Podle starosty Oděsy jsou části města bez dodávek elektrické energie, vody a tepla.

„V důsledku rozsáhlého útoku na hustě obydlenou čtvrť města není do velké části budov dodávána elektřina, voda ani teplo,“ informoval na svém účtu na telegramu starosta Oděsy Hennadij Truchanov. Dodal, že bez tepla zůstaly nemocnice a zařízení sociálních služeb.

V Oděse se opakovaně ozývaly výbuchy, uvedl telegramový kanál RBK Ukrajina.

Starosta Kyjeva Vitalij Kličko v úterý večer i v noci na dnešek vyzval obyvatele ukrajinského hlavního města, aby byli v krytech. V Kyjevě pracovala protivzdušná obrana a ozývaly se v něm exploze.

Rusko prakticky každou noc útočí na ukrajinská města, a to včetně těch vzdálených stovky kilometrů od frontové linie.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Americký prezident Donald Trump by nebyl proti, kdyby Evropané chtěli poslat mírové jednotky na Ukrajinu, aby jí tak v případě mírové dohody s Ruskem poskytli bezpečnostní garance. Šéf Bílého domu to dnes podle agentur řekl ve své floridské rezidenci Mar-a-Lago.

„Pokud to (Evropané) chtějí udělat, bylo by to skvělé,“ řekl k případné evropské mírové misi na Ukrajině. „Nemuseli bychom tam nikoho posílat, protože jsme velmi daleko,“ dodal Trump.

V Evropě však ohledně možné mírové mise nepanuje jednota. Své vojáky na ni by byly ochotny poslat Francie, Británie nebo Švédsko, například Polsko svoji účast na odmítá.

Na otázku týkající se dnešních rozhovorů mezi americkými a ruskými představiteli v Rijádu Trump odpověděl, že „jednání byla velmi dobrá“ a že má „mnohem větší důvěru“, že se podaří dosáhnout mírové dohody. Tvrdí, že „Rusko chce něco udělat, chce zastavit divoké barbarství“. Zopakoval, že válka na Ukrajině by nikdy nezačala, kdyby byl prezidentem. Města na Ukrajině přirovnal k těm v Pásmu Gazy.