„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství monitorující válku na Ukrajině. Pokračovat budeme zase zítra, prozatím přejeme dobrou noc. 

Osm pracovníků Záporožské jaderné elektrárny utrpělo zranění při ukrajinském dronovém útoku na rozvodnu, uvedla dnes na telegramu ruská okupační správa ukrajinské atomové elektrárny. Útok podle ruských úřadů rovněž připravil o dodávky elektřiny a vody většinu města Enerhodar, kde se jaderná elektrárna nachází. Kyjev se nevyjádřil.

Rozpočet ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) se kvůli humanitárním dávkám pro ukrajinské uprchlíky zvýší. O přidání 3,5 miliardy korun dnes rozhodla vláda, uvedla Česká televize (ČT). Humanitární dávka se skládá z příspěvků na živobytí a příspěvku na bydlení.

Kabinet chce humanitární dávky zvýšit, což vyjde na 1,6 miliardy korun ročně, uvedla ČT. Stát ale zároveň plánuje snížit o 1,9 miliardy korun dávky tím, že si všichni běženci, kteří jsou v Česku přes 90 dní, budou muset od září hradit nouzové ubytování sami.

Podle guvernéra Poltavské oblasti Filipa Pronina poškodily raketové úlomky školu a školku v okrese Poltava. Jeden ze zraněných je ve vážném stavu a jeden člověk byl zabit, jak uvádí The Kyiv Independent na sociální síti X. 

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba dnes uvedl, že jednal se svým izraelským protějškem Jisraelem Kacem o spolupráci a hrozbách, které podle něj představují Rusko, Írán a Severní Korea. Média nedávno informovala o možné dodávce systémů protivzdušné obrany Izraele na Ukrajinu.

„Hovořil jsem s Jisraelem Kacem o spolupráci mezi Ukrajinou a Izraelem. Vyměnili jsme si také názory na řadu regionálních a globálních hrozeb, které představují Rusko, Írán a Severní Korea,“ napsal Kuleba na X.

Odpoledne si útok na Charkov ruskými klouzavými pumami vyžádal jednoho mrtvého a nejméně osm zraněných včetně osmiletého chlapce. Poškozeny byly obytné budovy, pošta a autoservis, uvedla podle agentury Reuters místní prokuratura.

Jednoho mrtvého a tři zraněné po ruském útoku v Poltavské oblasti dnes oznámil také oblastní šéf Filip Pronin. Poškozena byla škola a mateřská školka, dodal. Rusové podle něj útočí na oblast třetím dnem v řadě.

Nejméně pět mrtvých a desítky zraněných včetně jednoho dítěte si dnes vyžádal útok na Dnipro, který podnikly ruské síly raketami a drony, uvedl na sociální síti ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Další mrtvé hlásí činitelé v Charkovské a Poltavské oblasti, stejně jako úřady v ruské Belgorodské oblasti a v okupované části Chersonské oblasti. Kyjev a Moskva se z útoků vzájemně obviňují, jejich tvrzení nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Původně úřady hlásily v Dnipru pět mrtvých a 34 zraněných včetně čtrnáctileté dívky, a také četné požáry ve městě, které leží asi 400 kilometrů jihovýchodně od Kyjeva. Šéf oblastní správy Serhij Lysak večer bilanci zraněných zvýšil na 53, z nichž čtyři jsou podle něj ve vážném stavu.

Rusko je připraveno pokračovat v dodávkách zemního plynu přes Ukrajinu do Evropské unie i po konci letošního roku, kdy vyprší současná tranzitní smlouva. Podle ruských tiskových agentur to dnes řekl vicepremiér Alexandr Novak.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně v rozhovoru s agenturou Bloomberg potvrdil, že Kyjev dohodu o tranzitu ruského plynu prodlužovat nehodlá. Dodal, že Ukrajina teď jedná o alternativních možnostech, včetně tranzitu ázerbájdžánského plynu do Evropy.

Dodávky plynu do Evropy byly pro Moskvu v minulosti jedním z klíčových zdrojů příjmů, po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu však prudce klesly. Některé evropské země ale stále dovážejí ruský plyn potrubím vedoucím přes Ukrajinu.

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se na dnešním setkání v hlavním městě Kazachstánu Astaně shodli, že jakékoliv jednání o míru na Ukrajině nemá bez účasti Ruska smysl. K výsledkům setkání na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) to podle agentury Reuters uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

„V kontextu Ukrajiny byla zdůrazněna neperspektivnost jakýchkoliv formátů bez ruské účasti,“ citovala Peskova ruská média. Podle mluvčího Kremlu zároveň není možné říct, že by Ukrajina byla hlavním tématem rozhovoru obou prezidentů.

Ukrajina minulý měsíc uspořádala ve Švýcarsku mírový summit, kterého se zúčastnilo přes 90 zemí. Rusko, které svého souseda vojensky napadlo, pozváno nebylo. Čína, která patří k nejbližším spojencům Moskvy, účast odmítla.

Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu se v letošním prvním pololetí meziročně zvýšily zhruba o 41 procent na 5,698 bilionu rublů (asi 1,5 bilionu Kč). A to navzdory západním sankcím. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo ruské ministerstvo financí. Za růstem příjmů stojí vyšší ceny ropy a slabší kurz ruského rublu, uvedla dnes agentura Reuters.

Příjmy z ropy a plynu jsou pro ruskou vládu klíčovým zdrojem finančních prostředků, v uplynulém desetiletí se na celkových příjmech rozpočtu podílely zhruba třetinou. Západní země v důsledku ruské vojenské invaze na Ukrajinu zavedly řadu sankcí, jejichž cílem je tyto příjmy omezit.

Rusko-čínské vztahy procházejí nejlepším obdobím ve svých dějinách, uvedl dnes ruský prezident Vladimir Putin na začátku jednání se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Kazachstánu. Čínský vůdce chce přátelství mezi oběma zeměmi upevnit pro další generace. Informovala o tom agentura AFP.

„Jsou založeny na principech rovnosti, vzájemné výhodnosti a respektu k suverenitě toho druhého,“ uvedl Putin ke vztahům mezi Moskvou a Pekingem. Podle něj od začátku rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 dále posílily. Uvedl také, že obě země jednají ve vlastním zájmu a že jejich spolupráce není zaměřena proti žádné jiné zemi.

Snaha kremelského režimu o snížení důvěry lidí v instituce a stát není nová, hrozbou je zvýšení intenzity vlivových operací. ČTK to dnes sdělil vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn. Komentoval tak výroční zprávu Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), podle které v České republice dochází k informačním operacím, které mají demoralizovat veřejnou debatu tak, aby v ní bylo možné šířit ruské narativy.

Čínské a ruské firmy vyvíjejí útočný dron podobný íránským šáhedům, které již Rusko používá ve své válce proti Ukrajině. S odvoláním na nejmenované evropské a americké zdroje o tom píše agentura Bloomberg. Peking je tak podle nich blíže k poskytnutí smrtící vojenské pomoci Rusku, před čímž ho především Washington varoval.

Nizozemsko bude i nadále vojensky, finančně i politicky podporovat Ukrajinu. Dnes to podle agentury AFP v parlamentu prohlásil nový nizozemský premiér Dick Schoof. Jeho koaliční kabinet tvoří čtyři strany včetně krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která v minulosti kritizovala rozsah nizozemské pomoci Ukrajině. Největší bezpečnostní riziko pro Nizozemsko podle nového premiéra přichází z východu.

„Ukrajina může počítat s finanční, vojenskou a politickou podporou ze strany Nizozemska,“ řekl nový premiér. Poslance vyzval, aby nebyli naivní. „Jen pár hodin letadlem odtud zuří strašná válka, ve které lidský život nemá pro Rusko žádný význam,“ uvedl Schoof.

Rusko zatím nedospělo k závěru, že by nemohlo svých cílů na Ukrajině dosáhnout vojenskou silou. Nemá tak motivaci usednout k jednacímu stolu. Prezident Petr Pavel to dnes řekl Českému rozhlasu Radiožurnálu.

Dosavadní ruské návrhy na ukončení války byly podle Pavla ultimativní a znamenající bezpodmínečnou kapitulaci Ukrajiny, nikoli solidní podklady pro mírové jednání. Rusko se bude nadále snažit dosáhnout teritoriálních úspěchů, míní. Podle prezidenta je důležitá podpora Ukrajiny do té míry, že Rusko pochopí, že jedinou cestou k ukončení konfliktu je jednání, nikoli další pokračování bojů.

Ruské jednotky dobyly jednu čtvrť ve městě Časiv Jar v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Dobytí tamního sídliště podle agentury Unian připustili také ukrajinští analytici z projektu DeepState, který je považován za blízký ukrajinské armádě.

Prezidenti Ruska a Číny Vladimir Putin a Si Ťin-pching se dnes v hlavním městě Kazachstánu účastní dvoudenního summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO), což je regionální organizace zahrnující devět členských států, z nichž mnohé mají napjaté vztahy se Západem. Očekává se, že ve čtvrtek bude oznámeno rozšíření organizace o Bělorusko, což je hlavní spojenec Ruska v jeho válce proti Ukrajině. Uvedla to agentura AFP.

Zástupci členských zemí Severoatlantické aliance se dnes dohodli, že NATO příští rok poskytne Ukrajině vojenskou pomoc za 40 miliard eur (přes bilion korun). Nenašli ale shodu na plánu poskytovat zemi napadené Ruskem i v dalších letech minimálně stejně vysokou pomoc, jak navrhl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom informovaly agentury DPA a Reuters.

Podle jednoho z diplomatů počítá dohoda s tím, že budou státy moci přehodnocovat výši pomoci na další roky na následujících summitech NATO.

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila pět ruských střel a šest dronů, kterými Rusko dnes ráno zaútočilo na Ukrajinu, napsal na sociální síti velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Podařilo se podle něj sestřelit jednu střelu s plochou dráhou letu Iskander-K a čtyři řízené letecké rakety Ch-59, pět útočných dronů typu Šáhed a jeden průzkumný dron Orlan; o osudu dalších dvou střel Iskander-K vypuštěných z Ruska se generál nezmínil. Terčem ruských útoků byla podle něj především Dněpropetrovská oblast, jejímž správním střediskem je Dnipro.

Česko poslalo od předloňského začátku ruské invaze do konce letošního května Ukrajině z armádních skladů vojenský materiál v hodnotě 6,75 miliardy korun, sdělilo dnes ČTK ministerstvo obrany. Kabinet poskytnutí techniky a munice schvaluje postupně v utajeném režimu, dnes na návrh ministryně Jany Černochové (ODS) seznam darované pomoci odtajnil.

Dary zahrnují osm kusů letecké techniky, z toho dva z letošního roku. „Nábojů pro kanóny a kanónové houfnice bylo posláno celkem 94.860 kusů, z toho 10.000 v tomto roce,“ sdělil ČTK mluvčí ministerstva David Polák. Na seznamu je také například 62 tanků, 131 bojových vozidel pěchoty, 26 průzkumných chemických vozidel, 16 kompletních speciálních vozidel protivzdušné obrany, 47 aut, 13 houfnic a 12 raketometů, dodal.

Při ruském ranním náletu na ves Borova u Izjumu v Charkovské oblast zahynul osmačtyřicetiletý muž, jehož tělo vyprostili záchranáři z trosek, uvedla oblastní prokuratura. Zranění utrpěli také pětasedmdesátiletá žena a padesátník. Nálet podle prokuratury poškodil výlučně civilní infrastrukturu, včetně desítky obytných domů, obchodů, hospodářských a kancelářských budov.

Nejméně tři mrtvé a 18 raněných, včetně čtrnáctileté dívky, si dnes vyžádal ruský útok na Dnipro podniknutý raketami a drony, uvedl šéf oblastní správy Serhij Lysak. Ve městě ležícím asi 400 kilometrů jihovýchodně od Kyjeva vypukly podle Lysaka četné požáry.

Podpora Ruskem napadené Ukrajiny v evropských zemích zůstává stabilní a odhodlání samotných Ukrajinců vysoké navzdory tomu, že první měsíce tohoto roku byly pro Kyjev více než složité. Vyplývá to z průzkumu provedeného na Ukrajině a v 15 evropských zemích včetně Česka, který dnes zveřejnil institut Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR). Podle něj mezi Ukrajinou a jejími evropskými spojenci nicméně panuje rozpor ohledně představ, jak by válka měla skončit.

Od srpna 2022, co svou misi v Česku završil ambasador Ukrajiny Jevhen Perebyjnis, neměl Kyjev v Praze zastoupení na velvyslanecké úrovni. Toto období je ale už u konce. Vasyl Zvaryč předal v úterý prezidentu Petru Pavlovi své pověřovací listiny, a zahájil tak oficiálně své diplomatické působení.

Už teď dokonce trochu mluví česky, jak ukázal před prezidentem při předání pověřovacích listin i následně na ukrajinské ambasádě před novináři. „Jako velvyslanec udělám vše možné i nemožné, aby vztahy mezi Českou republikou a Ukrajinou byly ještě silnější,“ sdělil. „Těší mě, jak Česká republika posiluje své pozice na mezinárodní scéně v globální politice ochrany mezinárodního práva," řekl. Celý článek čtěte ZDE

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruské síly zničily dva námořní drony směřující k Novorossijsku. Zároveň informovalo, že ruské systémy protivzdušné obrany zničily deset vzdušných dronů, které Ukrajina vyslala na území Ruska. Pět dronů bylo zničeno nad Belgorodskou oblastí, čtyři nad Brjanskou a jeden nad Moskevskou oblastí, oznámilo ministerstvo na platformě Telegram.

Rusko nutí své vojáky, kteří chodí o berlích, aby se vraceli zpět do předních linií, přestože se mezi bojovníky údajně šíří tyfus a cholera.

Bakteriální infekce, které se rozšířily ve předních liniích, způsobují Rusku další problémy během útoků na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin se zoufale snaží přesunout více útočných skupin na kritická místa. Zmrzačeným vojákům je odmítáno poskytnout lékařské ošetření a bylo jim řečeno, že se musí vrátit zpátky do přední linie.  Celý článek čtěte ZDE

V České republice dochází k informačním operacím, které mají demoralizovat veřejnou debatu tak, aby v ní bylo možné šířit ruské narativy. Jde o součást informační války, jejímž cílem je zastavit přísun materiální pomoci Ukrajině. K nárůstu tzv. hybridních hrozeb dochází i v dalších evropských státech, trendem je stále častější zapojování místních obyvatel nebo lokálních kriminálních skupin do různých činností. Ve výroční zprávě za loňský rok to uvedla Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).

Konfrontace s Ruskem kvůli válce na Ukrajině podle centrály významně zvyšuje riziko demonstrativních útoků s cílem vzbudit v obyvatelstvu daného státu pocit ohrožení. Podobný typ akcí nevyžaduje složitou přípravu, nemusí se do něj ani přímo zapojit zahraniční služby. 

Ruské přístavní město Novorossijsk a tamní základna ruské Černomořské flotily vyhlásily v noci na dnešek poplach kvůli útoku ukrajinských námořních dronů. Informoval o tom ve svém ruskojazyčném vydání zpravodajský server BBC News.

Starosta města Andrej Kravčenko prostřednictvím sociálních sítí vyzval občany, aby opustili pobřežní zónu. „V Novorossijsku je odrážen útok bezpilotních člunů... Nezdržujte se na otevřeném prostranství u moře,“ napsal na síti Telegram Kravčenko, podle nějž se nařízení týká návštěvy nábřeží, pláží či dalších rekreačních lokalit u moře. Podle některých ruských zdrojů bylo již několik bezpilotních člunů zničeno.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Městský soud v Praze se dnes začne zabývat případem muže, kterého obžaloba viní z nelegální služby v ukrajinské armádě a z plenění v místě válečných operací. Za službu v cizí armádě mu soudy mohou uložit nejvýše pět let vězení, za rabování mu ale hrozí i výjimečný trest. Hlavní líčení je kromě dneška a čtvrtka naplánované i na příští týden.

Podle dřívějších informací serveru Seznam Zprávy muž působil koncem března 2022 jako voják-dobrovolník v ukrajinském dobrovolnickém praporu Karpatská Sič. Dotyčný svou účast v praporu webu potvrdil a přiznal se, že kradl v opuštěných domech, které měl se svou jednotkou takzvaně čistit od ruských okupačních vojsk. Uvedl, že se řídil pokyny velícího důstojníka, podobně se podle něj chovali i další vojáci.