„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k Ukrajině. Teď přejeme dobrou noc, pokračovat budeme zase ráno.

Ruský prezident Vladimir Putin je možná největší válečný zločinec naší doby. Řekl to německý kancléř Friedrich Merz v rozhovoru s televizí Sat.1 pro její dnešní večerní relaci newstime. Podle agentury DPA jde o zatím nejostřejší Merzova slova na adresu šéfa Kremlu.

„Je to válečný zločinec. Je to možná nejtěžší válečný zločinec naší doby, jakého v současné době vidíme ve velkém měřítku,“ řekl křesťanskodemokratický (CDU) kancléř. „A musíme mít prostě jasno v tom, jak s válečnými zločinci zacházet. Není tu prostor pro shovívavost,“ dodal Merz.

Americký prezident Donald Trump vystoupil v rozhlasovém pořadu Scotta Jenningse a učinil několik prohlášení týkajících se války na Ukrajině. „Jsem velmi zklamaný prezidentem Putinem, to můžu říct, a my uděláme nějaké věci, abychom lidem pomohli žít,“ uvedl Trump podle agentury Reuters. Americký prezident tuto myšlenku blíže nerozvedl.

Během léta Trump opakovaně prohlásil, že je „zklamán“ Vladimirem Putinem, a odkazoval na jeho neochotu dělat ústupky, aby zastavil válku. Putin dokonce v srpnu reagoval, že zklamání „pramení z přehnaných očekávání“. To bylo před setkáním obou prezidentů na Aljašce 15. srpna, kde Trump Putina vřele přivítal a změnil svůj vlastní veřejný postoj.

Kosťantynivka, Ukrajina: Maria Hodus (90) a Mychajlo Maistruk (67) během evakuace ze svých domů, 2. září 2025.

V několika okresech Kyjevské oblasti byly znovu vyhlášeny sirény pro nálety. Během dne na oblast již zaútočily desítky dronů. Kyjevská oblastní vojenská správa a také monitorovací kanály varují před novým útokem ruských dronů na Kyjevskou oblast.

V okresech Bučanský, Fastovský, Brovarský a Vyšgorodský byl vyhlášen stav pohotovosti kvůli náletu.

V úterý ráno již ruské vojenské síly zaútočily na Kyjev a region desítkami dronů a nad ukrajinskou metropolí operovaly systémy protivzdušné obrany.

Evropské země, které jsou spojenci Ukrajiny, připravily své návrhy bezpečnostních záruk pro Ukrajinu po skončení konfliktu a očekávají podporu od Spojených států, píše agentura AFP s odvoláním na Elysejský palác.

„Jsme připraveni,“ cituje agentura prohlášení zástupce francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Nyní i Evropané doufají, že obdrží „americkou podporu k zajištění bezpečnosti Ukrajiny,“ dodal zástupce Elysejského paláce.

Ve čtvrtek 4. září se má v Paříži konat schůzka „koalice ochotných“, jejíž účastníci plánují projednat návrhy bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, uvedl dříve německý kancléř Friedrich Merz. Očekává se, že se jí zúčastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Jak s odkazem na své zdroje informovala média, koalice evropských spojenců Ukrajiny by v případě příměří mohla diskutovat o vyslání mírových sil na Ukrajinu. Moskva již dříve uvedla, že přítomnost zahraničních vojsk na Ukrajině považuje za nepřijatelnou.

Erdogan prohlásil, že Putin a Zelenskyj nejsou připraveni na osobní setkání. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan tak učinil 1. září po setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Číně, píše The Kyiv Independent.

Ukrajinští vojáci osvobodili vesnici Udačne ležící v Doněcké oblasti nedaleko strategicky důležitého města Pokrovsk. Na sociálních sítích to dnes ohlásil ukrajinský generální štáb. Více v článku výše.

V důsledku ostřelování Nové Tavolžanky ukrajinskou armádou v pohraničním Šebekinském okrese Belgorodské oblasti byli zraněni tři lidé, informoval na svém telegramovém kanálu guvernér regionu Vjačeslav Gladkov .

Dodal, že manželský pár zraněný při ostřelování byl hospitalizován, další osoba, která utrpěla zranění při výbuchu miny a také střepinové poranění stehna, bude pokračovat v léčbě ambulantně.

Od 8:00 do 16:00 místního času sestřelila ukrajinská armáda 48 z 53 ruských dronů, uvedly ukrajinské vzdušné síly ve své denní zprávě.

Většina sestřelených dronů podle zprávy zaútočila na Kyjev a Kyjevskou oblast.

Ruský útok dronem 2. září byl neobvyklý, jak dříve poznamenala ukrajinská služba BBC: došlo k němu za denního světla, kdy bylo v ulicích Kyjeva mnoho lidí. Poplach před náletem byl vyhlášen ráno a stav „všechno v pořádku“ byl vydán až ve 13:00 místního času.

Podle náčelníka vojenské správy města Kyjeva Timura Tkačenka dopadl úlomek jednoho ze sestřelených dronů na území mateřské školy uzavřené z důvodu opravy, nikdo nebyl zraněn, a úlomky dalšího dronu dopadly do zelené plochy. Úřady nehlásily žádné další škody.

Vladimir Putin a Si Ťin-pching nejednali o myšlence nasazení čínského mírového kontingentu na ukrajinském území, uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov podle BBC.

„O tom se vůbec nediskutovalo,“ cituje ho agentura TASS .

List Financial Times informoval, že americký prezident Donald Trump navrhl nasazení čínských vojáků jako mírových sil na Ukrajině po skončení války. Podle zdrojů listu navrhl tuto možnost během setkání s evropskými lídry v Bílém domě 18. srpna. Mluvčí Bílého domu listu sdělil, že to není pravda.

Podle zpráv médií Putin na schůzce s Trumpem 15. srpna jmenoval Čínu jako jednu ze zemí, které by mohly poskytnout bezpečnostní záruky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Čínu mezi budoucími garanty bezpečnosti nevidí.

Muž, který je podezřelý, že v sobotu ve Lvově zastřelil bývalého předsedu ukrajinského parlamentu Andrije Parubije, dnes novinářům řekl, že čin spáchal a že šlo o pomstu vůči ukrajinským úřadům. Informují o tom ukrajinská média. Vyšetřovatelé v pondělí uvedli, že mají podezření, že do vraždy oblíbeného politika bylo zapojené Rusko.

„Ano, přiznávám, že jsem ho (Parubije) zabil. A chtěl bych požádat, abych byl vyměněn (do Ruska) za ukrajinské válečné zajatce, abych mohl jít pátrat a najít tělo svého syna,“ řekl novinářům muž, kterého zahraniční média označují jako Mychajla Stelnikova.

„Místo toho, aby se Robert Fico setkával s našimi partnery, lídry Evropské unie, tak jezdí do Číny klanět se různým pofiderním diktátorům,“ uvedl předseda poslaneckého klubu opozičního Hnutí Slovensko Michal Šipoš. Tvrdil, že schůzka Fica s Vladimirem Putinem, kterou vysílaly televize, vypadala jako setkání sluhy se svým pánem.

„Setkání Roberta Fica s Vladimirem Putinem se dá popsat jedním slovem - ostuda. Fico seděl u Putina jako žáček, který referuje svému pánovi,“ uvedla bývalá vicepremiérka Veronika Remišová.

„Není třeba chodit kolem horké kaše, ale je třeba věci pojmenovat pravým jménem. Realita je taková, že Robert Fico se rozhodl vydat Slovensko ruským zájmům,“ řekl předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Michal Šimečka.

Kyjev: Obyvatelé přečkávají další ruský útok v krytu ve stanici metra.

Slovenský premiér na schůzce s ruským prezidentem zdůraznil, že jeho země má zájem o spolupráci s Ruskem, a to i v oblasti energetiky a dodávek ruské ropy a plynu. „Chci vám poděkovat za bezpečné a pravidelné dodávky plynu, které dostáváme plynovodem TurkStream,“ řekl Fico Putinovi.

Na plánované schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským chce Fico důrazně protestovat proti ukrajinským útokům na ruskou ropnou infrastrukturu.

Fico se na schůzce s Putinem vyslovil také pro standardizaci vztahů mezi oběma zeměmi a navrhl, aby se v blízké době uskutečnilo zasedání společné komise obou zemí. Připustil, že očekává, že bude za svou návštěvu Pekingu a setkání s ruským prezidentem všeobecně terčem kritiky, dodal nicméně, že je připraven po jejich setkání předat vedoucím představitelům Evropské unie případné ruské poselství.

Vladimir Putin na schůzce s Robertem Ficem prohlásil, že případná mírová dohoda s Ukrajinou, která chce od svých západních spojenců získat bezpečnostní záruky, které by odradily Moskvu od další invaze, nesmí ohrozit bezpečnost Ruska. Domnívá se nicméně, že je možné nalézt shodu na zajištění bezpečnosti Ruska i Ukrajiny. „Ukrajina se sama rozhodne, jakým způsobem zajistí svou bezpečnost,“ řekl Putin na setkání s Ficem. „Ale její bezpečnost (...) nemůže být zaručena na úkor bezpečnosti jiných zemí, včetně Ruska,“ dodal Putin, na jehož rozkaz ruská vojska před více než třemi a půl lety vpadla do sousední země.

Obavy evropských lídrů, že Rusko jednoho dne zaútočí hlouběji na evropském kontinentu, Putin označil za „hysterii“ a „hororové příběhy“. S odkazem na ruskou invazi na Ukrajinu z února 2022 Putin zopakoval své dlouhodobé tvrzení, že Rusko bylo s ohledem na vlastní bezpečnost nuceno reagovat na údajnou snahu Západu pohltit skrz rozšiřování NATO celý postsovětský prostor.

Summit Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Číně a následné oslavy konce druhé světové války jsou podle prezidenta Petra Pavla předzvěstí změn nového světového řádu. V Evropě bychom těmto událostem měli věnovat pozornost, dodal.

Čína a Rusko na summitu v uplynulých dnech představily vizi nového mezinárodního řádu jako protiváhu k institucím vedeným Západem. Čínský prezident Si Ťin-pching oznámil vznik rozvojové banky SCO a nabídl členským státům miliardové finanční pobídky, zatímco ruský prezident Vladimir Putin zdůraznil posílení „skutečného multilateralismu“. Na následné oslavy konce druhé světové války v Asii se sjíždí řada státníků z především autoritářských zemí.

„Je to evidentně snaha Číny prezentovat se jako globální síla, se kterou je potřeba počítat v budoucnosti jako se zemí, kolem které se soustředí další větší či menší země, které usilují o protiváhu systému, který tady byl vytvořen,“ řekl Pavel novinářům. „Neměli bychom podceňovat to, co se dnes v Číně děje.“ 

Putin na schůzce s Ficem ocenil to, co označil za nezávislost slovenské diplomacie, píše AFP. Rusko nikdy nebylo proti vstupu Ukrajiny do EU, dodal.

V rusko-ukrajinském konfliktu bylo zabito přibližně 2000 severokorejských vojáků, napsala dnes agentura AFP. Odvolává se na jihokorejskou Národní zpravodajskou službu (NIS), podle níž KLDR plánuje do Ruska vyslat dalších 6000 vojáků.

„V dubnu odhadovali počet mrtvých na nejméně 600, ale na základě aktualizovaných odhadů je tento počet nyní 2000,“ řekl novinářům člen dolní komory parlamentu I Song-kwon po briefingu poslanců, kteří jsou členy výboru pro zpravodajské služby a NIS.

Tajné služby Jižní Koreje a západních zemí tvrdí, že Pchjongjang loni vyslal okolo 13.000 vojáků do ruské Kurské oblasti, jejíž část v srpnu 2024 obsadila ukrajinská armáda. Severní Korea podle NIS plánuje nasadit dalších 6000 vojáků v Rusku, kam už dorazila tisícovka ženistů, dodala agentura Jonhap. KLDR kromě ženistů dříve přislíbila i 5000 armádních stavebních dělníků, kteří mají pomoci při rekonstrukčních pracích ve zmíněné oblasti.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un dnes zřejmě přicestoval do Pekingu, kde by se mohl setkat s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Agentury Reuters a AFP s odvoláním na svědky informovaly, že do hlavního města Číny odpoledne tamního času dorazil vlak pod vlajkou KLDR, jenž odpovídá popisu obrněného vlaku, v němž cestuje severokorejský vůdce. Kim se na jednu ze svých vzácných zahraničních cest vydal na pozvání čínského lídra a stejně jako více než dvě desítky dalších šéfů států a vlád včetně slovenského premiéra Roberta Fica se ve středu zúčastní čínských oslav konce druhé světové války.

Čína je dlouhá léta nejdůležitějším spojencem severokorejské diktatury, v posledních letech však podle agentury AP vztahy mezi oběma zeměmi poněkud ochably a Pchjongjang se je snaží posílit. Kim se naposledy do Pekingu vypravil v roce 2019, v předcházejícím roce zemi navštívil třikrát, přičemž se pokaždé setkal s prezidentem Siem. Podle AFP jde teprve o devátou zahraniční cestu severokorejského vůdce od jeho nástupu do funkce v roce 2011, naposledy se vypravil v září 2023 do Ruska.

Severokorejská média podle AFP zveřejnila snímky diktátora, který spolu s několika činiteli režimu pokuřuje před vlakem připraveným k cestě do Pekingu. Pozorovatelé nevylučují, že by tam mohli společně jednat lídři Severní Koreje, Ruska a Číny, kteří se na jedné akci setkají poprvé od konce studené války v roce 1991. Kooperace tria autoritářsky řízených zemí jim podle analytiků může pomoci lépe reagovat na sílící spolupráci Jižní Koreje a jejích spojenců či pomoci Rusku při jeho agresi vůči Ukrajině.

Ruská státní plynárenská společnost Gazprom podepsala s Čínou dlouho očekávanou právně závaznou dohodu o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2. Zároveň zvýší dodávky plynu do Číny jinými cestami. Smlouva je uzavřena na 30 let a cena dodávek bude nižší, než jakou Gazprom aktuálně účtuje evropským zákazníkům.

Gazprom bude podle svého šéfa Alexeje Millera schopen dodávat do Číny touto novou cestou ročně 50 miliard metrů krychlových po dobu 30 let. Šéf Gazpromu dodal, že Síla Sibiře 2 bude největším a kapitálově nejnáročnějším plynovým projektem na světě.

Kvůli ukrajinským dronům musely úřady v Rostovské oblasti evakuovat více než 300 lidí. Gubernátor oblasti Jurij Sljusar na síti Telegram uvedl, že v jednom z bytů byla objevena nevybuchlá dronová munice, a museli tak být evakuováni všichni obyvatelé budovy.

Podle Sljusara útok poškodil několik obytných domů a rozhořely se kvůli němu na místě malé požáry. Úder také lehce zranil tři lidi včetně dítěte, doplnil. Zraněné hlásila po ukrajinském útoku také Belgorodská oblast.

Čínský prezident Si Ťin-pching se dnes v Pekingu sešel se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, jehož zemi se Západ snaží odříznout od zdrojů příjmů kvůli ruské agresi na Ukrajině. Krátce před setkáním uvedl, že usiluje o vyrovnané a oboustranně přínosné vztahy.

Putin dnes nazval čínského prezidenta drahým přítelem a poděkoval mu za přijetí. Čína podporuje Rusko v jeho válečném tažení tím, že odebírá ruské suroviny, které jsou kvůli západním sankcím v dalších částech světa obtížně prodejné.

„Naše blízká komunikace odráží strategickou povahu vztahů Ruska a Číny, které jsou na bezprecedentně vysoké úrovni,“ uvedl podle Reuters Putin na videu zveřejněném krátce před schůzkou Kremlem. Ke schůzce se přidal i mongolský prezident Uchnágín Chürelsüch a Putin ocenil rovněž vztahy s jeho zemí.

Při ruském útoku na město Bila Cerkva v Kyjevské oblasti zahynul jeden člověk. Úderu čelilo v noci i město Sumy, úřady hlásí zraněné a rozsáhlý požár.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Před rokem, 3. září 2024, zabilo ruské vojsko v ukrajinském městě Poltava 59 lidí a přes 300 dalších zranili. Jednalo se o nejtragičtější loňský vzdušný útok na Ukrajinu. A dalších 15 lidí, včetně dvou dětí, nepřežilo ruský tok ve stejném městě letos 1. února.