„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Všichni lídři na jedné fotce. Prezident Petr Pavel stojí vedle prezidenta Argentiny Javiera Mileie.
21:00
15. 6. 2024
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.
20:55
15. 6. 2024
Těžké boje v Doněcké oblasti.
20:10
15. 6. 2024
Takhle vypadá jednání více než 90 lídrů na summitu ve Švýcarsku.
19:41
15. 6. 2024
Jednání v luxusním resortu na kopci Bürgenstock budou rozdělená mezi tři témata. Jde o jadernou bezpečnost, potravinovou bezpečnost a "lidský rozměr války", což odkazuje mimo jiné na válečné zajatce nebo děti unesené z okupovaných oblastí Ukrajiny.
Tyto diskuse se odehrávají v takzvaných pracovních skupinách. Česko spolu s Francií či Švédskem předsedá pracovní skupině zaměřené na jadernou a radiační bezpečnost na Ukrajině; na summitu je společně s prezidentem Petrem Pavlem i předsedkyně českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
19:10
15. 6. 2024
Švýcarská prezidentka Viola Amherdová nebo saúdskoarabský ministr zahraničí Fajsal bin Farhán ve svých projevech podotkli, že jakýkoli mírový proces s nadějí na úspěch musí zahrnovat i Rusko. Na víkendovém summitu jsou zastoupené země s různými pohledy na ruskou agresi i vztahy s Moskvou, včetně Brazílie, Turecka nebo Indie. Čína se do akce nezapojila a vynechává ji také americký prezident Joe Biden, což přiživilo pochybnosti o jejím možném přínosu. Spojené státy zastupuje viceprezidentka Kamala Harrisová.
18:37
15. 6. 2024
Svět se dnes začíná přibližovat spravedlivému míru, musíme se dohodnout, jak bude vypadat, řekl ukrajinaký prezident Volodymyr Zelenskyj ve Švýcarsku na úvod summitu o Ukrajině.
17:49
15. 6. 2024
Do Švýcarska dorazil i německý kancléř Olaf Scholz. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se setkal s viceprezidentkou USA Kamalou Harrisovou. Ta dnes oznámila další balík pomoci Ukrajině.
17:15
15. 6. 2024
Podle prezidenta Patera Pavla se ve Švýcarsku sešli zástupci stovky zemí světa, aby společně projednali, jak Ukrajině vrátit mír. "Ne iluzi míru, která dá za pravdu agresorovi, ale skutečný, spravedlivý a udržitelný mír. Čeká nás ještě složitá cesta, nemůžeme ale čekat se založenýma rukama," uvedl na síti X. "Budeme mluvit i o konkrétních dopadech války, které se týkají úplně všech. Ruské útoky ohrožují také ukrajinské jaderné elektrárny. V zájmu celého světa musíme neštěstí na jaderných zařízeních zabránit," doplnil.
Ukrajina už třetím rokem čelí ruské agresi. Dnes se ve Švýcarsku sešli zástupci stovky zemí světa, aby společně projednali, jak Ukrajině vrátit mír. Ne iluzi míru, která dá za pravdu agresorovi, ale skutečný, spravedlivý a udržitelný mír. Čeká nás ještě složitá cesta, nemůžeme… pic.twitter.com/5YPIiRXkRk
Úvěr ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu) poskytnou Ukrajině jen Spojené státy. Řekla to dnes na závěrečné tiskové konferenci po summitu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 italská premiérka Giorgia Meloniová, která předsedala dvoudennímu jednání Británie, Francie, Itálie, Japonska, Kanady, Německa a Spojených států s účastí Evropské unie. Půjčku mají krýt výnosy ze zmrazeného ruského majetku, který se nachází převážně v EU. Podle Meloniové se skupina G7 poprvé dohodla na spolupráci v oblasti migrace. Premiérka na dotaz novinářů nechtěla říct, zda podpoří pokračování Ursuly von der Leyenové v čele Evropské komise.
15:25
15. 6. 2024
Mezinárodní olympijský výbor (MOV) schválil první skupinu 14 ruských a 11 běloruských sportovců, kteří mohou jako neutrální startovat pod pěti kruhy v Paříži. Jména dnes MOV zveřejnil na webu. Kvůli ruské invazi s podporou Běloruska na Ukrajinu z února 2022 se nesmějí pařížských her účastnit oficiální výpravy těchto zemí ani týmy v kolektivních sportech.
14:30
15. 6. 2024
"Ukrajina nikdy válku nechtěla, je to zločinná a absolutně nevyprovokovaná válka. Jediný, kdo ji chtěl, je Putin," prohlásil na summitu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Vyjádřil také přesvědčení, že se zemím účastnícím se summitu podařilo vrátit na scénu myšlenku, že společné snahy mohou ukončit válku a vést ke spravedlivému míru. "Všichni jsme byli schopni dát šanci diplomacii," řekl. "Děkuji vám za podporu, a ať se spravedlivý mír podaří nastolit co nejdříve," doplnil.
14:02
15. 6. 2024
Státníci už se sjíždějí do Švýcarska. Dorazil například polský prezident Andrzej Duda nebo argentinský prezident Javier Milei. Ten příští týden zamíří do Prahy
13:50
15. 6. 2024
Cílem mírového summitu o Ukrajině je připravit základy pro přímá jednání mezi válčícími stranami, uvedla švýcarská prezidentka Viola Amherdová.
13:15
15. 6. 2024
Švýcarský summit o Ukrajině je podle českého prezidenta Petra Pavla první možností, jak se na co nejširší platformě bavit o podmínkách míru. Nepočítá ale s tím, že by vrcholná schůzka, která začíná dnes odpoledne, dosáhla shody, jak mír nastolit. Pavel to dnes řekl novinářům před svým odletem do alpské země. Summit v horském středisku Bürgenstock u Lucernu, o jehož svolání požádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, má především položit základy dalším jednání o ukončení války, kterou před více než dvěma roky zahájilo Rusko. Očekávají se delegace zhruba 100 zemí a organizací, včetně 57 hlav států a šéfů vlád.
"Je to skutečně první možnost, jak se na co nejširší platformě bavit o podmínkách dosažení trvalého a spravedlivého míru na Ukrajině," řekl dnes Pavel s tím, že je moc rád, že se konference může zúčastnit. Věří, že se na ní podaří najít co nejširší shodu na základních principech a východiscích.
12:45
15. 6. 2024
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová dnes oznámila další pomoc Ukrajině ve výši přes 1,5 miliardy dolarů (téměř 35 miliard korun). Půjde na obnovu energetické infrastruktury a humanitární pomoc, informuje agentura Reuters.
11:26
15. 6. 2024
Ukrajinští obránci na frontě poblíž Charkova.
10:57
15. 6. 2024
Podle šéfa obranné rozvědky ukrajinské síly použily nejméně 70 bezpilotních letounů k útoku na ruskou leteckou základnu Morozovsk, kde byly umístěny stíhací bombardéry Su-34. Kyrylo Budanov počet zasažených letadel neuvedl s tím, že vyhodnocování ruských ztrát stále probíhá.
10:16
15. 6. 2024
Evropská unie urychlila výrobu nábojů a v roce 2025 se vyrovná ruské výrobní kapacitě, uvedl komisař pro vnitřní trh Thierry Breton v rozhovoru pro francouzský deník La Tribune.
09:47
15. 6. 2024
Ruské síly zaútočily 14. června na osm obcí v Sumské oblasti, přičemž zabily jednoho civilistu a sedm jich zranily, informovala vojenská správa Sumské oblasti.
09:17
15. 6. 2024
Všichni ví, že ruský prezident Vladimir Putin nemyslí vážně své návrhy na to, jak dosáhnout míru na Ukrajině, řekl dnes německý kancléř Olaf Scholz. Země skupiny G7 o nich proto na své aktuální schůzce nejednaly. O prohlášení šéfa německé vlády informovala agentura Reuters.
„Všichni vědí, že tento návrh nebyl myšlen vážně, ale měl něco společného s mírovou konferencí ve Švýcarsku,“ řekl Scholz v rozhovoru pro německou veřejnoprávní televizi ZDF v narážce na mírový summit, který dnes v alpské zemi začíná. Rusko se ho nezúčastní a podle Scholze od něj chce odvést pozornost.
08:56
15. 6. 2024
Ukrajina zaútočila desítkami dronů na letiště Morozovsk v Rusku, kde mají okupanti základnu bojových letadel. Škody úřady zatím neupřesnily.
08:20
15. 6. 2024
Ukrajinské útoky na ruskou Belgorodskou oblast si v pátek vyžádaly šest životů. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na gubernátora oblasti Vjačeslav Gladkova, který původně informoval o pěti zraněných.
Čtyři mrtvé našli záchranáři v troskách vícepodlažní obytné budovy v pohraničním městě Šebekino. Na místě pokračují záchranné práce, po půlnoci byla podle úřadů odklizena zhruba polovina trosek.
07:30
15. 6. 2024
Zástupci desítek zemí světa se dnes sejdou v luxusním resortu nad Lucernským jezerem ve Švýcarsku ke dvoudennímu summitu o míru na Ukrajině. Účastníci budou debatovat o nástinu prvních kroků, které by směřovaly k ukončení téměř dva a půl roku trvající ruské agrese. Rusko se akce neúčastní a jakákoli mírová jednání podmiňuje ústupem ukrajinských sil.
Jednání ve Švýcarsku vychází především z plánu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který naopak jako jednu z podmínek míru uvádí stažení Rusů z okupovaných částí Ukrajiny včetně anektovaného Krymu. Prosazuje při tom stanovisko, že před jednáním s Rusy je třeba nejdříve bez ruské účasti vypracovat mírový plán se širokou mezinárodní podporou.