„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů
Autor:
bhu -
25. srpna 2025
•
05:00
Sdílej:
Elektřiny a vody je nedostatek a ceny potravin rostou. Zatímco Moskva tlačí na lidi na okupované východní Ukrajině, aby přijali ruské občanství, lidé z Luhanské oblasti hovořili s DW o každodenním životě.
„Říkají nám, že Rusko pro nás udělalo hodně. Ale já si jen všímám, že nemám dost peněz na to, abych žila jako dřív. Dřív jsem neměla jen dobrý život, měla jsem skvělý život. Teď se jen snažím přežít.“
Oksana (její jméno je z důvodu ochrany soukromí pro účely článku změněno) pochází z osady Novoajdar, asi 60 kilometrů severozápadně od regionální metropole Luhansk, která je okupována od roku 2014.
Krátce poté, co Rusko na jaře 2022 zahájilo totální invazi, ruská armáda dobyla Novoajdar, stejně jako města Lysyčansk, Severodoněck a Rubižne a převzala kontrolu nad téměř celou východoukrajinskou oblastí Luhansk.
Od té doby se počet obyvatel Novoajdaru zmenšil o třetinu.
„Zůstali jen starší lidé. Mladí uprchli do jiných částí Ukrajiny nebo do zahraničí. Jediné místo, kde dnes vidíte mladé lidi, je Luhansk,“ řekla Oksana.
Řekla DW, že její vesnice trpí kvůli válce. Její dům je jedním z mnoha, které byly poškozeny ostřelováním, ale okupační úřady neposkytly žádnou pomoc s rekonstrukcí.
Před ruskou invazí Oksana, která se stará o svého otce v pokročilém věku, prodávala vlastní domácí potraviny. Nyní už nemá hospodářská zvířata a nesmí prodávat ani zeleninu. Aby to mohla udělat, musela by si podle ruských zákonů zaregistrovat firmu.
„Zeleninu si teď pěstujeme jen pro sebe a směňujeme se sousedy,“ řekla.
Oksana odhaduje, že k normálnímu životu je potřeba vydělat alespoň 40 000 rublů měsíčně (kolem 440 EUR/přes 10 000 Kč). Mnoho vesničanů – například pošťáci – vydělává méně než 200 EUR, tedy méně než 5 000 Kč.
Práce nabízené v místních skupinách na sociálních sítích jsou většinou ve službách nebo ve stavebnictví. V nedalekém Severodoněcku jsou však inzerovány pracovní nabídky pro „ty s instalatérskými dovednostmi“ s platem 120 000 rublů (skoro 33 000 Kč).
Alčevské železárny a ocelárny také dobře vyplácejí. Na sociálních sítích se také často objevují příspěvky propagující smlouvy s ruskou armádou, za které je plat 216 000 rublů (skoro 60 000 Kč).
Stejně jako mnoho obyvatel okupovaných území, i Oksanin otec stále pobírá ukrajinský důchod. Aby tak mohl učinit, musí použít VPN (virtuální privátní síť) pro přístup na webový portál ukrajinského penzijního úřadu, který byl okupačními silami zablokován.
„Bez tohoto důchodu člověk nepřežije,“ řekla Oksana.
Její otec dostává ekvivalent v přepočtu necelých 1 500 Kč měsíčně. „To stačí na nákup levných potravin na týden,“ řekla Oksana.
Musí doplňovat otcův minimální základní důchod z rodinných úspor. Stěžovala si, že ceny potravin vzrostly a že v Novoajdaru zbyly už jen dva obchody.
„V Luhansku si můžete koupit tucet vajec za méně než polovinu ceny,“ řekla. Proto tam jezdí každé dva týdny nakupovat. Byla také v Sjeverodoněcku a Starobilsku.
„Ale tato města jsou úplně zničená,“ řekla. „V televizi říkají, že tam bylo téměř všechno znovu postaveno, ale stále vidíte vyhořelé domy bez oken, dveří a střech.“ Lidé tam stále čekají na nová okna a dveře.
Požár rafinérie ve ve Volgogradu | sociální síť X
Žádný proud, žádná voda, žádný internet
Ukrajinská regionální správa Luhanska, která byla evakuována na území kontrolované Kyjevem, se při informování o problémech, kterým čelí lidé v okupovaných zónách, spoléhá hlavně na sociální média.
Lidé online píší o výpadcích proudu a odpojování vody. „V létě se v Sjeverodoněcku pravidelně stává, že tam zároveň není ani elektřina, ani voda,“ řekl pro DW guvernér Luhanské oblasti Oleksij Charčenko.
Když není elektřina, není ani internet. A podle Oksany má operátor mobilních telefonů Lugacom, který pokrývá okupovanou oblast Luhansk, velmi špatný signál.
Je těžké i otevřít Instant Messenger, řekla. Mnoho webových stránek je také blokováno: „Abyste se dostali k (aplikaci pro zasílání zpráv) Viber, musíte dokonce použít VPN.“
V tomto ohledu může Charčenko alespoň nabídnout určitou naději. „Telegram právě testuje chatbota, který byl vyvinut primárně pro komunikaci s lidmi žijícími na okupovaných územích,“ řekl.
Charčenko uvedl, že si lidé na sociálních sítích také stěžují, že není dostatek lékařů, a to ani ve městech.
Oksana řekla DW, že do Novoajdaru jednou ročně přijíždí skupina lékařů z ruských měst Krasnodar, Petrohrad a Moskva.
„Léčí lidi v určitém okrese jeden měsíc a poté musíte znovu navštívit místní lékaře. Ale když jdete na ambulanci, řeknou vám, že tam žádní doktoři nejsou. Jedinou možností je půjčit si peníze a zaplatit si soukromou návštěvu lékaře,“ řekla Oksana.
Také uvedla, že nemocnice nebudou léčit pacienty bez ruských pasů.
Od začátku roku 2025 jsou lidé žijící na okupovaných územích, kteří nezískali ruské občanství, považováni Ruskem za cizince nebo osoby bez státní příslušnosti, uvedl Charčenko.
„To znamená, že jim jsou odepřeny veškeré dávky sociálního zabezpečení a dávky a také právo na lékařské ošetření,“ dodal.
Získání ruského občanství jim ale zároveň umožňuje vstup do základní vojenské služby.
„Když se ukázalo, že se většina lidí snaží vyhnout získání ruského pasu, a to i proto, aby se vyhnuli mobilizaci, začali okupanti zavádět stále více omezení. Vytvářejí podmínky, které lidi nutí získat ruský pas,“ vysvětlil Charčenko.
Například uvedl, že v březnu okupační úřady začaly zabavovat domy a byty lidem, kteří opustili Luhansk.
„Podle ruského zákona je bydlení, které bylo inventarizováno a prohlášeno za ‚nepatřící nikomu‘, soudem převedeno do společného vlastnictví,“ řekl. Aby se jí to nestalo, musela Oksana získat ruské doklady pro svůj dům.
Charčenko uvedl, že nová pravidla jsou dalším prostředkem k vyvíjení tlaku na lidi na okupovaných územích, kteří odmítají ruské občanství. Někteří se dokonce vracejí na okupovaná území jen proto, aby si udrželi svůj majetek.
Ruský prezident Vladimir Putin vydal dekret, který stanoví, že všichni, kteří nemají ruské občanství, musí do 10. září opustit okupovaná území.
Navzdory tomu má Oksana v úmyslu zůstat v Novoajdaru a sledovat, co se stane.
„Proč bych měla žebrat někam jinam, když tady mám všechno?“ řekla. „Čekáme, až to bude jako dřív. To je postoj většiny lidí tady.“
Dobrou noc, vážení čtenáři, online k dění na Ukrajině bude pokračovat zase od rána.
21:45
28. 11. 2024
Kypr má zájem o členství v Severoatlantické alianci a přihlášku do NATO by mohl podat po modernizaci armády. Dnes to podle agentur AFP a AP řekl kyperský prezident Nikos Christodulidis, který tvrdí, že o záležitosti jedná se Spojenými státy. Velkou překážkou na cestě do NATO však pro Kypr zůstává Turecko, které obsadilo severní část ostrova.
Kypr jedná se Spojenými státy o možném vstupu do Severoatlantické aliance, uvedl prezident Christodulidis. Rozhovory se zaměřují například na modernizaci kyperské armády s americkou pomocí. Podle Christodulidise je odezva Spojených států pozitivní.
„Až bude vše na svém místě, tak se Kypr bude moci stát členem NATO,“ uvedl kyperský prezident. Členství jeho země může být podle něj zajímavé pro Severoatlantickou alianci například kvůli zeměpisnému umístění ostrova nedaleko Izraele a Libanonu.
21:16
28. 11. 2024
Rusko si přivlastňuje vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce, řekl dnes mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj. Připomněl, že ve válce zemřela až čtvrtina tehdejších obyvatel Ukrajiny. Podle serveru RBK Ukrajina sleduje Tychého vyjádření i oznámení slovenského premiéra Roberta Fica, že se v květnu v Moskvě zúčastní oslav 80. výročí konce druhé světové války.
Mluvčí řekl, že role Ukrajiny ve vítězství nad nacismem nesmí být snižována. Rusko se ale podle něj už řadu let snaží toto vítězství ukrást, což „je urážkou milionů Ukrajinců, kteří ve válce ztratili své blízké“.
„Vyzýváme všechny naše partnery a evropské lídry, aby si uvědomili, že celkové ztráty, i když nikdo nezná přesná čísla, se odhadují na 50 až 75 milionů lidí. A osm až 10 milionů z nich jsou Ukrajinci, tedy téměř čtvrtina tehdejšího obyvatelstva země,“ řekl Tychyj. Ukrajina se proto ptá, proč je její role ve druhé světové válce ignorována. „Možná by stálo za to dřív než do Moskvy zajet do Chersonu, Záporoží, Charkova, Kyjeva, přes které se druhá světová válka přehnala nejdříve ze západu na východ a pak z východu na západ,“ podotkl Tychyj.
20:34
28. 11. 2024
„Jakékoliv vydírání ze strany Ruska se musí setkat s tvrdou odpovědí,“ reagoval Volodymyr Zelenskyj na ohlášení Vladimira Putina, že bude Rusko dál testovat bojem nové rakety Orešnik. Ruský prezident podle ukrajinského „dělal reklamu“ na své rakety a na „své odhodlání zabíjet a ničit“.
„Teď může šermovat svým Orešnikem jen proto, aby překazil snahy prezidenta Trumpa, k nimž po inauguraci určitě dojde. Putin chce teď tak vyhrotit situaci, aby prezident Trump nemohl uspět, aby nemohl ukončit válku,“ řekl. Putin chce podle Zelenského svým tlakem přimět amerického prezidenta, aby posléze přistoupil na ruské podmínky.
19:57
28. 11. 2024
Praha ve spolupráci s Prahou 6 darovala pět autobusů ukrajinskému městu Chmelnyckyj a dva obci Bilohorodka v Kyjevské oblasti. „Poděkoval jsem českým přátelům za tuto pomoc – důležitý projev solidarity s Ukrajinou,“ tweetuje velvyslanec Ukrajiny v ČR Vasyl Zvarych.
#Praha@PrahaEU ve spolupráci s Praha-6 darovala 5 autobusů městu Chmelnyckyj a 3 autobusy zamíří do obce Bilohorodka v Kyjevské oblasti. 🙏 Poděkoval jsem českým přátelům za tuto pomoc – důležitý projev solidarity s Ukrajinou. Děkujeme, Praho! Společně jsme silnější! 🇺🇦🤝🇨🇿 pic.twitter.com/6MYtnHNTyA
„Jsem vděčný politickým stranám norského parlamentu za jejich jednomyslné rozhodnutí zvýšit podporu Ukrajině v roce 2025,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Oslo asistenci víc než zdvojnásobí - v přepočtu z 33,5 miliard Kč na 77 miliard.
„Toto jednotné a rozhodné rozhodnutí vysílá silný vzkaz těm, kteří vedou válku proti míru: svobodný svět stojí pevně a jednotně na straně Ukrajiny a poskytuje podporu potřebnou k dosažení vítězství a zajištění trvalého míru,“ dodal prezident.
I am grateful to the political parties of the Norwegian Parliament @Stortinget for their unanimous decision to increase support for Ukraine in 2025 from 1.4 to 3.2 billion USD.
This united and resolute decision sends a powerful message to those who wage war against peace: the…
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) 28. listopadu 2024
18:31
28. 11. 2024
Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz na sociální síti X napsal, že „od ledna 2025 budeme mít ze strany spojenců další podporu našeho vzdušného prostoru. S radostí přijímáme rozhodnutí Německa o vyslání baterie systému Patriot do Polska“.
Przed chwilą rozmawiałem z Ministrem Obrony 🇩🇪@BMVg_Bundeswehr Boris Pistorius i osobiście podziękowałem mu za jego zaangażowanie i wsparcie bezpieczeństwa Polski i wschodniej flanki #NATO. pic.twitter.com/CtWr3HjhZe
U londýnského soudu dnes začal proces se třemi Bulhary obžalovanými ze špionáže pro Rusko, uvedla dnes agentura AP. Prokuratura při té příležitosti soudu sdělila, že k témuž provinění se přiznali další dva muži.
17:17
28. 11. 2024
Pokles kurzu rublu z posledních dnů není důvodem k panice. Občasné prudké výkyvy ruské měny souvisejí s rozpočtovými platbami a sezonními změnami, řekl podle agentury Reuters prezident Vladimir Putin. Rubl ve středu oslabil o více než sedm procent, prolomil hranici 110 rublů za dolar a dostal se až na 114 rublů. Dnes jeho kurz zpevnil.
Analytici a ekonomové částečně přičítají pokles kurzu rublu rostoucímu geopolitickému napětí od chvíle, kdy západní země umožnily minulý týden Ukrajině vypálit rakety dlouhého doletu hlouběji do ruského území a Rusko odpovědělo vypálením nové rakety na Ukrajinu. Vliv podle nich měly i nové americké sankce uvalené minulý týden na ruský finanční ústav Gazprombank.
16:01
28. 11. 2024
Rusko a Ukrajina se dohodly na sjednocení devíti dětí s rodinami. Napsala to dnes agentura Reuters, která se odkazuje na vyjádření zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marije Lvovové-Bělovové, na kterou loni vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač. Moskva podle ruské činitelky předala sedm dětí příbuzným na Ukrajině. O den dříve uvedla, že se dva chlapci přesouvají z Ukrajiny za příbuznými do Ruska. Sjednocení rodin pomohl dojednat Katar. Kyjev se zatím nevyjádřil.
Z Ruska se podle Lvovové-Bělovové vrací k příbuzným na Ukrajinu šest chlapců a jedna dívka ve věku od šesti do šestnácti let. „Většina těchto dětí žila v Rusku s blízkými příbuznými, hlavně s babičkami. Jeden šestnáctiletý chlapec, který byl bez rodičovské péče od narození, pobýval v aljoškinském dětském domově. Nyní ho do péče převzal jeho bratr,“ uvedla Lvovová-Bělovová. Činitelka použila ruský termín pro zařízení v obci Olešky ležící v Ruskem okupované části ukrajinské Chersonské oblasti.
15:17
28. 11. 2024
Německo nabídlo Polsku, že na jeho území na začátku příštího roku až na šest měsíců rozmístí systémy protivzdušné obrany Patriot. Podle agentury Reuters to dnes oznámilo německé ministerstvo obrany. Němečtí vojáci se systémy protivzdušné obrany byli na jihovýchodě Polska už loni od ledna do listopadu.
„Budeme tak chránit logistické centrum v Polsku, které má klíčový význam pro dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu,“ uvedl německý ministr obrany Boris Pistorius.
14:42
28. 11. 2024
Poslanci dnes na závěr plenárního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku schválili usnesení, které vyjadřuje silnou podporu Ukrajině ze strany EU a naopak odsuzuje rostoucí vojenskou spolupráci mezi Ruskem a Severní Koreou.
14:19
28. 11. 2024
Německé ministerstvo zahraničí si dnes kvůli vypovězení dvou německých novinářů z Ruska předvolalo ruského velvyslance v Berlíně. Ministryně Annalena Baerbocková označila ruský krok za nepřijatelný a jeho zdůvodnění za nepravdivé. Moskva ve středu nařídila dvěma novinářům německé veřejnoprávní stanice ARD, aby do 16. prosince odevzdali své akreditace a opustili Rusko. Uvedla, že jde o reakci na obdobný krok z německé strany.
13:40
28. 11. 2024
Slovenský parlament dnes hlasy vládních poslanců schválil další omezení poskytování státních příspěvků na ubytování uprchlíků z Ukrajiny, kteří ve větším počtu opustili vlast hlavně po začátku ruské vojenské invaze z února 2022. Návrh vyvolal slovní přestřelku mezi slovenskými poslanci, kdy jeden z vládních zákonodárců vzkázal opozičním kolegyním, aby odjely na Ukrajinu, pokud chtějí Ukrajincům pomáhat. Nynější slovenská vláda premiéra Roberta Fica po svém loňském nástupu do úřadu například zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.
13:06
28. 11. 2024
Rozhodnutí Západu povolit Ukrajině útočit dodanými střelami na cíle v hloubi Ruska nezvýšilo riziko jaderné odvety. Podle agentury Reuters to tvrdí několik zdrojů z amerických tajných služeb, podle kterých je ruský jaderný útok nadále nepravděpodobný, ačkoli šéf Kremlu Vladimir Putin svou rétoriku na toto téma vyhrocuje. Tajné služby se spíše domnívají, že Rusko rozšíří sabotážní kampaň proti evropským cílům, aby Západ od další podpory Ukrajině odradilo.
12:49
28. 11. 2024
Ruský soud poslal na sedm let do vězení advokáta, který hájil novináře Ivana Safronova odsouzeného za vlastizradu. Třiašedesátiletý právník Dmitrij Talantov čelil obviněním ze šíření lživých zpráv o ruské armádě a podněcování k nenávisti, napsal dnes server Meduza. Talantov vinu odmítl. Zvláštní zpravodajka OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Rusku Marijana Kacarovová už ve středu vyzvala k jeho propuštění. Kriminalizace vyjádření nenásilného názoru nebo pokojného nesouhlasu s válkou podle ní porušuje mezinárodní standardy týkající se lidských práv.
11:40
28. 11. 2024
Podívejte se na aktuální snímky s Vladimirem Putinem z jeho návštěvy Kazachstánu. Na posledním snímku je ruský prezident s prezidentem země Kasymem-Žomartem Kemelulyem Tokajevem.
11:38
28. 11. 2024
Rusko provede další bojové testy rakety Orešnik (Líska), která je již v sériové výrobě. Dnes to v kazašské Astaně na summitu Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) podle agentury TASS prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Zároveň varoval, že Moskva v odvetě za ukrajinské údery v hloubi Ruska může zaútočit proti rozhodovacím centrům v Kyjevě. Podle něj ukrajinské vedení již není legitimní a nemá právo vydávat armádě rozkazy.
Šéf Kremlu se vyjádřil i k rannímu masivnímu úderu na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, která jen na západě země připravila o dodávky elektřiny přes milion odběratelů. Řekl, že při útoku vypustilo Rusko 90 raket a 100 dronů, které zasáhly 117 cílů. „Byla to odveta za pokračující útoky raketami ATACMS na naše území,“ poznamenal Putin.
11:00
28. 11. 2024
V Kazachstánu se během návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v této středoasijské zemi objevila na reklamní obrazovce v Astaně ukrajinská vlajka namísto ruské. Úřady případ vyšetřují, informovaly dnes agentura Reuters a server Meduza, který také upozornil na video, jež situaci zachycuje.
Ukrajinská vlajka ve středu večer nahradila ruskou trikoloru na obrazovce u jedné z dopravních tepen kazachstánské metropole, kam před tím přijel na dvoudenní návštěvu šéf Kremlu. Putin byl v té době podle Reuters jinde a obrazovka byla brzy vypnuta, ale záběry z incidentu se rychle rozšířily on-line.
10:27
28. 11. 2024
Podle bilance ukrajinského letectva vypustilo Rusko na Ukrajinu 97 útočných dronů Šáhed, které Moskvě dodává Írán, 88 střel s plochou dráhou letu a tři rakety z protivzdušného systému S-300. Obrana dokázala sestřelit 79 střel s plochou dráhou letu a 35 dronů.
09:51
28. 11. 2024
Třiadvacetiletý španělský cestovatel Alberto Blasco Ventas stojí u mostu u ukrajinské Irpině, který byl na jaře 2022 v prvních dnech ruské vojenské agrese vyhozen do vzduchu ve snaze zastavit postup invazních jednotek na Kyjev. Toto místo je jednou ze zastávek pro západní turisty, kteří hledají vzrušení a přijíždějí objevovat válku na Ukrajině. Podobné zájezdy jsou sice zatím okrajovou záležitostí, ale jejich počet roste, píše agentura AFP.
Ruští vojáci, kteří obsadili toto předměstí Kyjeva na začátku invaze, se ho pokoušeli přejít a pochodovat směrem k hlavnímu městu, vysvětluje průvodce Oleksij Gorjačev (33) a ukazuje na ruiny odstřeleného mostu.
„Ve válečné zóně jsem poprvé!“ říká Blasco Ventas a jako uhranutý hledí na most. Španěl si vybral turistický zájezd do Kyjevské oblasti. Hlavní město je sice stovky kilometrů od hlavní bojové fronty, ale téměř denně na něj útočí ruské bezpilotní letouny a rakety. „Trochu se bojím, nebudu vám lhát, ve válečné zóně nikdy nevíte,“ dodává.
09:19
28. 11. 2024
Na západě Ukrajiny se po ruském úderu ocitl přes milion odběratelů bez elektřiny. Ve Vinnycké oblasti zasáhla ruská střela dům a zranila ženu. Exploze ohlásila rovněž západoukrajinská města Ivano-Frankivsk v Ivanofrankivské oblasti a Chmelnyckyj ve Chmelnycké oblasti nebo jihoukrajinský Mikolajiv.
Reuters s odvoláním na představitele západních regionů uvedl, že bez elektřiny je po ruském útoku ve Lvovské oblasti 523.000 odběratelů, v Rivenské přes 280.000 a ve Volyňské oblasti asi 215.000.
09:03
28. 11. 2024
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.
These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of Nov. 28, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/OaEhqCJncl
Ukrajina dnes nad ránem vyhlásila na celém území vzdušný poplach kvůli útokům ruských raket. „Výstraha před vzdušnými údery byla vydána pro celou Ukrajinu z důvodu raketové hrozby,“ uvedlo dnes ukrajinské vojenské letectvo. Letectvo zaznamenalo vzlet sedmi bombardérů Tu-95MS z Murmanské oblasti a odpálení řízených střel z Černého moře.
„Cílem masivního útoku nepřítele se opět stala energetická infrastruktura,“ uvedl na facebooku ministr energetiky Herman Haluščenko. Dodal, že země v důsledku útoků zavádí nouzové odstávky dodávek energií.
06:15
28. 11. 2024
Ukrajina dnes nad ránem vyhlásila na celém území vzdušný poplach kvůli útokům ruských raket. V Charkově, Oděse i některých dalších městech jsou slyšet výbuchy, cílem je i energetická infrastruktura, informují podle agentur místní představitelé. Rusko naproti tomu hlásí útok ukrajinských dronů na Krasnodarský kraj, při němž byl zraněn jeden člověk.
Rusko v posledních dnech stupňuje vzdušné údery na Ukrajinu poté, co Kyjev začal využívat střely dodávané Spojenými státy a Británií k útokům na ruské území v rámci vlastní obrany před více než dva a půl roku trvající ruskou agresí.
05:38
28. 11. 2024
Vilnius prodloužil ukrajinským uprchlíkům bezplatné cestování v městské hromadné dopravě o další rok. Zastupitelé v hlavním městě Litvy přijali toto rozhodnutí jednomyslně, oznámila litevská média.
Desítky tisíc Ukrajinců, kteří uprchli do pobaltské země před válkou rozpoutanou Ruskem, mohou zdarma cestovat veřejnou dopravou ve Vilniusu od března 2022, připomněla televize LRT na svém webu. Dodala, že obdobné rozhodnutí přijala i jiná velká litevská města.
05:37
28. 11. 2024
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Končící americký prezident Joe Biden chystá nezvykle objemný balík vojenské pomoci Ukrajině ve výši 725 milionů dolarů (17,4 miliardy korun). Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na své zdroje, podle nichž bude dodávka obsahovat například protitankové systémy nebo střely Stinger. Biden se před odchodem z Bílého domu snaží co nejvíce vylepšit pozici Ukrajiny bránící se ruské invazi ve chvíli, kdy je postoj jeho nástupce Donalda Trumpa k podpoře Kyjeva nejistý.
Součástí připravované dodávky mají být také drony, nášlapné miny, které USA podle Reuters již delší dobu nevyvážely, či rakety do salvových raketometů HIMARS. Biden by mohl o balíku informovat Kongres již příští pondělí, uvedly zdroje Reuters. Připustily zároveň, že přesná hodnota dodávky či její obsah se ještě může změnit, než prezident rozhodnutí podepíše.