„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Vážení čtenáři, pro tuto chvíli se loučíme, online zpravodajství k Ukrajině začíná zase brzy ráno. Dobrou noc.

OBRAZEM: Ukrajinští vojáci pohřbili padlého druha. Rozloučili se s ním v chrámu svatého Michala v Kyjevě.

Ruské soudy v loňském roce přesunuly do státního vlastnictví strategické podniky a další aktiva v hodnotě přes bilion rublů (více než čtvrt bilionu Kč). Uvedl to dnes podle agentury Reuters ruský generální prokurátor Igor Krasnov. Prezident Vladimir Putin nicméně tvrdí, že v Rusku k žádnému rozsáhlejšímu znárodňování nedochází.

Aktiva přesunutá do státního vlastnictví jsou podle Krasnova klíčová pro rozvoj ruské ekonomiky a pro posílení ruských vojenských kapacit. „Z vlastnictví Ruské federace se tato aktiva dostala nezákonnými prostředky, včetně korupce,“ uvedl generální prokurátor. „Část z nich byla dokonce využívána k financování teroristických aktivit ze strany Ukrajiny,“ dodal.

Ukrajina velmi brzy dostane 78 houfnic Caesar, oznámil francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu při prezentaci zbrojní strategie své země. Jejich financování se podle něj podařilo zajistit díky spolupráci Francie, Ukrajiny a Dánska. Francouzským průmyslníkům ministr oznámil, že poprvé nevylučuje rekvírování u obranných podniků, pokud to bude potřeba.

Francie na letošek stanovila cíl vyrobit 100.000 nábojů ráže 155 milimetrů do houfnic Caesar. Většina, 80.000 kusů, bude dodána Ukrajině,. Od začátku války v únoru 2022 Paříž dodala Kyjevu 30.000 těchto nábojů, píše AP.

Ve snaze o zrychlení produkce zbraní a munice si může ministr obrany v souladu se zákonem schváleným na podzim loňského roku „vyžádat personál, zásoby nebo výrobní prostředky“, upozornil Lecornu a dodal, že „poprvé tuto variantu nevylučuje“. Přítomným nejvyšším představitelům armády Lecornu ale řekl, že to „v tuto chvíli není prioritní nástroj“. Průmyslníkům by mohl ministr také nařídit dát přednost válečné výrobě před tou civilní, uvedl list Le Parisien.

V Severoatlantické alianci se analyzují různé scénáře včetně sestřelování ruských raket, které se ocitnou velmi blízko hranic zemí NATO, řekl dnes rádiu RMF 24 náměstek polského ministra zahraničí Andrzej Szejna. Vyjádřil se tak v souvislosti s nedělním narušením polského vzdušného prostoru, kdy do země podle polské armády na chvíli vletěla ruská střela.

Rusko při nedělním útoku na západní Ukrajinu podle polských ozbrojených sil narušilo polský vzdušný prostor svou střelou s plochou dráhou letu. Střela pronikla nad polské území do hloubky 1000 až 2000 metrů, než po 39 vteřinách polský vzdušný prostor opustila. Informace o narušení hranic NATO, jehož je Polsko členem, byly předány polským spojencům v alianci. „Polská protivzdušná obrana byla uvedena do pohotovosti a ruskou střelu by zničila, kdyby mířila na jakýkoliv cíl v Polsku,“ řekl tehdy ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz.

Szejna dnes prohlásil, že se jednalo spíše o „záměrný čin“. Rusko podle něj chtělo prověřit sílu obrany a ostražitost polské armády. Náměstek šéfa polské diplomacie podle RMF 24 zároveň připustil, že se zvažuje otázka sestřelování ruských raket, které by letěly směrem k území Severoatlantické aliance a ocitly by se blízko hranic. „Ale to by se muselo stát se souhlasem ukrajinské strany a s přihlédnutím k mezinárodním důsledkům,“ uvedl Szejna.

Rusko začalo s přímými dodávkami ropy do KLDR, uvedl britský list Financial Times (FT), podle něhož to dokazují satelitní snímky. A to navzdory sankcím OSN z roku 2017, které samo Rusko tehdy podpořilo. Podle bývalého šéfa expertního panelu OSN pro Severní Koreu Hugha Griffithse začalo Rusko nejspíše poskytovat svému asijskému sousedovi ropu výměnou za zbraně. 

Tento měsíc z ruského přístavu Vostočnyj na ruském Dálném východě vyplulo přinejmenším pět severokorejských tankerů s ropnými produkty, uvedl deník, který se odkazuje na satelitní snímky britského analytického centra Royal United Services Institute. Některé ze severokorejských lodí na snímcích přitom přímo figurují na sankčním seznamu OSN a mají zákaz vplouvat do zahraničních přístavů.

Podle FT jde o první potvrzené a zdokumentované námořní dodávky ropy z Ruska do Severní Koreje od doby, kdy v roce 2017 Rada bezpečnosti OSN uvalila na asijskou zemi nové sankce omezující dovoz ropy v odpovědi na její testy jaderných zbraní.

„Diktátor Běloruska vnesl do už tak zmatené kremelské verze útěku teroristů další zmatek,“ tweetuje kanál Nexta TV. 

„Jakmile se objevily informace od bezpečnostních služeb, že se auto s teroristy pohybuje směrem na Brjansk, bylo dohodnuto, že Bělorusko zablokuje svou část směru pravděpodobného pohybu zločinců a ruská strana svou. Viděli to. Proto se odvrátili a odjeli na úsek ukrajinsko-ruské hranice,“ řekl Alexandr Lukašenko.

„Tím zpochybnil nepravděpodobnou verzi Kremlu, že se teroristé pohybovali k předem otevřenému 'oknu' na hranici s Ukrajinou,“ dodává Nexta.

Na Vysočině se dnes vrátilo přes 100 milionů korun z úspor zadržovaných od předloňska ve Sberbank CZ městům Jihlava a Chotěboř. Krajské město dostalo na účet 152,6 milionu korun. Chotěbořské radnici přišlo 106,6 milionu korun. Použije je například na vytvoření nového městského muzea v budově bývalé pošty na náměstí, což je jedna z velkých akcí, kterou musela kvůli zadržování peněz ve zkrachovalé bance odložit.

Věřitelé teď dostávají 95 procent z pohledávky, kterou uplatnili v insolvenčním řízení. Celková pohledávka padesátitisícové Jihlavy byla 160,7 milionu korun. „Z toho samotný vklad ve smyslu naší jistiny ve Sberbank byl 151 milionů korun. Takže v tuto chvíli jsme dostali zpět celou uloženou částku i s malým úrokem,“ uvedl náměstek primátora Jiří Pokorný (ANO). Město podle něj v další fázi čeká také doplatek úroků, tedy ještě zhruba osm milionů.

O vyplacení peněz požádali zástupci Jihlavy v Komerční bance v pondělí. Podle jihlavského primátora Petra Ryšky (ODS) město vrácené úspory pravděpodobně použije na strategické investice, jako je stavba centrálního dopravního terminálu, vodojemu Bukovno, nebo na stavby či opravy komunikací.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal z funkce tajemníka bezpečnostní rady Oleksije Danilova a na jeho místo jmenoval dosavadního šéfa rozvědky Oleksandra Lytvynenka. Nebyl uveden žádný důvod změny.

Jednašedesátiletý Danilov zastával svou funkci od roku 2019, nastoupil do ní několik měsíců poté, co se prezidentem stal Zelenskyj. Ukrajinská Rada národní bezpečnosti a obrany (RNBO) má koordinační roli v otázkách národní bezpečnosti a obrany a je poradním orgánem hlavy státu, poznamenal Reuters.

Denní dovoz elektřiny na Ukrajinu se zvyšuje a dnes dosáhne nejvyšší úrovně od začátku roku. Na vině je série ruských raketových útoků na kritickou infrastrukturu, které způsobily výpadky dodávek proudu v mnoha regionech. S odkazem na ukrajinské ministerstvo energetiky to uvedla agentura Reuters.

Útoky, z nichž největší se uskutečnil minulý týden v pátek, způsobily velké škody na zařízeních pro výrobu a přenos elektřiny. Přiměly také Kyjev zastavit vývoz elektřiny.

Bomba svržená z ruského dronu zranila 50letého muže v Beryslavi, informovala dnes vojenská správa Chersonské oblasti.

Po teroristickém útoku na předměstí Moskvy, při kterém na konci minulého týdne zahynulo nejméně 139 lidí, začali ruští zákonodárci volat po obnově trestu smrti, který není v Rusku už téměř tři desetiletí uplatňován. Ústavní soud se k této věci odmítl vyjádřit, protože ji může zanedlouho posuzovat, uvedla ruská média.

Prezident Petr Pavel pokládá dlouhodobě za důležité mít v Rusku zastoupení na úrovni velvyslance. Novinářům po dnešní návštěvě Bezpečnostní informační služby (BIS) řekl, že by bylo možné vyslání velvyslance připravovat a přikročit k němu ve vhodnější situaci. Podle šéfa kontrarozvědky Michala Koudelky je nejpodstatnější, že se v poslední době výrazně snížil rozsah ruského diplomatického zastoupení v tuzemsku. Varování před ruskými aktivitami dlouhodobě patří mezi klíčové pasáže veřejných částí výročních zpráv BIS.

Ukrajinské tajné služby napomáhaly teroristickému útoku na koncertní síň v Krasnogorsku na okraji Moskvy, kde minulý pátek přišlo o život 139 lidí, prohlásil dnes šéf ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov podle ruské státní agentury RIA Novosti. Bortnikov svá tvrzení nepodpořil žádnými důkazy. Ukrajina účast popřela, k útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát.

Po teroristickém útoku na předměstí Moskvy, při kterém na konci minulého týdne zahynulo nejméně 139 lidí, začali ruští zákonodárci volat po obnově trestu smrti, který není v Rusku už téměř tři desetiletí uplatňován. Ústavní soud se k této věci odmítl vyjádřit, protože ji může zanedlouho posuzovat, uvedla ruská média.

Zasedání Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, začalo minutou ticha k uctění památky obětí teroristického útoku. Poté vůdci dvou poslaneckých klubů vyzvali ke zrušení moratoria na trest smrti.

„Dnes nemůže být pro tyto šmejdy (pachatele útoku) jiný trest než trest smrti,“ prohlásil Leonid Sluckij, nástupce zesnulého vůdce ruských nacionalistů Vladimira Žirinovského v čele Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR).

Ukrajinská tajná služba SBU zadržela dva lidi, kteří podle ní plánovali vyhodit do povětří železniční trať sloužící k vojenským dodávkám na frontu na východě země. Sabotéři byli chyceni přímo při činu a zatčeni, píše se v prohlášení.

Dva zadržení, identifikovaní pouze jako obyvatelé Kyjevské a Charkovské oblasti, nastražili výbušniny na železnici v centrální Poltavské oblasti. Zařízení plánovali odpálit na dálku a to v koordinaci s masivním ruským útokem na ukrajinskou infrastrukturu z 21. a 22. března.

„Doufali, že zničí logistické trasy pro zbraně, munici a pohonné hmoty pro ukrajinské ozbrojené síly,“ uvedla SBU, podle které zadržení - označení jako agenti - útok koordinovali s důstojníkem ruské tajné služby FSB.

Slovinsko také podpoří českou iniciativu, jejímž cílem je nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii. Na dotaz ČTK to dnes při návštěvě Lublaně řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský. Konkrétní částku neuvedl. Podle slovinské agentury STA vláda vyčlení jeden milion eur (zhruba 25 milionů korun).

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny. 

Ukrajinské síly tvrdí, že protilodní střelou Neptun zasáhly výsadkovou loď Kosťantyn Olšanskyj. Oznámil to dnes mluvčí ukrajinského vojenského námořnictva Dmytro Pletenčuk. Plavidla, které bylo součástí ukrajinského námořnictva, se Rusové zmocnili při obsazení Krymu v březnu 2014.

„Tato loď, bohužel, měla být použita proti Ukrajině. Proto jsme přijali rozhodnutí zasáhnout toto plavidlo naším neptunem. Stalo se tak. Způsobené škody se upřesňují, ale škody (Kosťantyn Olšanskyj) jednoznačně utrpěl a nyní není schopen boje,“ řekl Pletenčuk podle serveru RBK-Ukrajina. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Počet zraněných při teroristickém útoku v koncertní hale Crocus City Hall se zvýšil na 361. Pod troskami haly mohou zůstat ostatky několika desítek lidí. Bude obtížné je identifikovat kvůli vysoké teplotě ohně.

Ukrajinci zasáhli protilodní střelou Neptun výsadkovou loď Kosťantyn Olšanskyj, které se Rusové zmocnili při obsazení Krymu v 2014, oznámil mluvčí.

Nálet ruských bezpilotních letounů íránské výroby během noci odrážel Charkov na východě Ukrajiny, zprávy o dronech přicházely také ze Sumské oblasti na severu země a z Mykolajivské oblasti na jihu, podotkla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Rusové kromě toho zaútočili na Doněckou oblast na východě země dvěma původně protiletadlovými raketami S-300, upravenými k ostřelování pozemních cílů, uvádějí ukrajinská média s odvoláním na ozbrojené síly.

Podle belgorodského gubernátora Vjačeslava Gladkova v ruské vsi Dubovoje dva lidé utrpěli zranění a při ostřelování utrpěly škody dvě desítky obytných domů a hospodářské stavení. Ruské ministerstvo pro mimořádné situace informuje o dvou hasičích, kteří utrpěli zranění ve vsi Golovčino, rovněž v Belgorodské oblasti.

Ukrajinské síly sestřelily všech 12 dronů vypuštěných během noci ruskými jednotkami proti Ukrajině, uvedl dnes velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk.

Ruské ministerstvo obrany naopak ohlásilo zničení 13 střel vypálených podle ministerstva z raketometu RM-70 Vampire české výroby nad Belgorodskou oblastí, která sousedí s Ukrajinou.

Prezident Petr Pavel dnes dopoledne navštíví pražské sídlo Bezpečnostní informační služby (BIS). S vedením kontrarozvědky bude hlava státu hovořit o aktuální bezpečnostní situaci a hrozbách, ruských aktivitách či vlivu Ruska a Číny na bezpečnost v Česku.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Ve slovinské Lublani dnes bude jednat český ministr zahraničí Jan Lipavský se svými protějšky ze Slovenska, Slovinska, Rakouska a Maďarska. Zasedání takzvané C5 se bude týkat rozšiřování a fungování Evropské unie, ruské agrese proti Ukrajině nebo migrace.

Česko na jedné straně a Slovensko s Maďarskem na druhé mají rozdílný pohled na příčiny války na Ukrajině a způsoby jejího řešení i podpory Ruskem napadené země. Zatímco ČR dodává i vojenský materiál, další jmenované státy to odmítají. Názorové rozdíly bývají znatelné i například na tiskových konferencích po jednání Visegrádské skupiny (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko). V Praze se v nedávné době sešli premiéři a později šéfové diplomacií těchto zemí.