„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Francie poskytne Ukrajině stíhací letouny Mirage, aby se mohla lépe bránit ruské agresi, prohlásil dnes francouzský prezident Emmanuel Macron. V rozhovoru s francouzskými televizními stanicemi TF1 a France 2 také řekl, že jeho země začne s výcvikem ukrajinských pilotů. Informuje o tom agentura AP.

Ruský Rosatom dnes podepsal memorandum o porozumění s čínskou přepravní společností ohledně vytvoření podmínek pro celoroční provoz kontejnerových lodí přes arktickou oblast. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že ruský prezident Vladimir Putin hovoří o využívání severní mořské cesty mezi Ruskem a Čínou v situaci, kdy Moskva těžiště svých obchodů v souvislosti s invazí na Ukrajinu přesouvá na Východ.

Volodymyr Zelenskyj byl přivítán potleskem na oslavě 80. výročí vylodění spojenců v Normandii. Poděkoval veteránovi druhé světové války za záchranu Evropy.

Nevládní organizace Mezinárodní federace pro lidská práva (FIDH) podala u Mezinárodního trestního soudu (ICC) žalobu na přední ruské propagandisty kvůli nenávistným projevům, které od nich zaznívají v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Informuje o tom ruskojazyčný servis BBC.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během oslav 80. výročí od vylodění v Normandii setkal také s prezidentem Petrem Pavlem. Podívejte se na aktuální snímky. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dorazil na 80. výročí od vylodění v Normandii. Společně s ním dorazila také jeho manželka Olena Zelenská.

Ukrajinská společnost Ukrhidroenerho, která v angličtině používá název Ukrhydroenergo, dnes oznámila, že zahájila mezinárodní arbitráž kvůli náhradě škod, které způsobilo Rusko tím, že před rokem vyhodilo do povětří Kachovskou přehradu na Dněpru. Státní společnost odhaduje škody na 2,5 miliardy eur (asi 61,6 miliardy Kč), uvedla agentura Reuters.

Temné síly, proti nimž spojenci bojovali před 80 lety, jsou stejné jako ty, jimž čelí dnes. Takové poselství dnes podle agentur vyslal americký prezident Joe Biden z oslav 80. výročí vylodění v Normandii na severu Francie s poukazem na ruskou agresi proti Ukrajině. V projevu před válečnými veterány v normandském Colleville-Sur-Mer varoval, že demokracie je v největším ohrožení od 2. světové války.

Biden řekl, že boj Ukrajinců proti ruské agresi vystihuje ducha dne vylodění v Normandii z 6. června 1944. Také aktuální konflikt je podle něj součástí nikdy nekončícího boje mezi diktaturou a svobodou. Ustupovat diktátorům je nemyslitelné, zdůraznil a zároveň vyzdvihl odvahu Ukrajinců. „Na Ukrajinu vpadl tyran, bojují s mimořádnou odvahou, utrpěli velké ztráty, ale nikdy neustoupí,“ prohlásil Biden.

Maďarsko se zúčastní summitu o míru na Ukrajině, který začne v polovině června ve Švýcarsku, a to na úrovni ministra zahraničí, uvedl dnes na ekonomickém fóru v Petrohradu šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. Maďarsko potvrdilo účast navzdory vřelým vztahům s Ruskem, které nebylo do Švýcarska pozváno, poznamenala agentura Reuters.

Szijjártó ovšem vyjádřil zklamání nad tím, že Rusko bude na akci chybět. „Domníváme se, že reálné výsledky by mohly být dosaženy, pokud by za vyjednávacím stolem byli všichni. Tak tomu teď není. Ale protože si vážíme mírového úsilí Švýcarů, zúčastníme se na úrovni ministra zahraničí,“ řekl podle ruské redakce BBC.

Ruské úřady zadržely v Moskvě francouzského občana kvůli podezření, že shromažďoval informace o ruských vojenských aktivitách. Informovaly o tom dnes tiskové agentury s odvoláním na vyjádření vyšetřovatelů z ruské federální kriminální ústředny. Ta zahájila vyšetřování nejmenovaného Francouze kvůli tomu, že se nezaregistroval u ruských úřadů jako takzvaný „zahraniční agent“. Za to v Rusku podle serveru Meduza hrozí v případě usvědčení až pět let vězení.

Vyšetřovatelé v obdobných případech obvykle žádají soud o uvalení vazby.

Francouzský občan podle ruských vyšetřovatelů opakovaně navštěvoval Rusko, včetně Moskvy, kde se setkával s ruskými občany. Ale po několik let se vyhýbal povinnosti, stanovené ruskými zákony, zaregistrovat se u úřadů jako „zahraniční agent“. Kromě toho sbíral informace, které „by mohly být použity proti bezpečnosti státu“, napsala státní agentura TASS a dodala, že zadržený nyní podstupuje vyšetřovací úkony a v nejbližší době bude obviněn.

Ve Vladivostoku na pobřeží Tichého oceánu na východě Ruska dnes začal soud s americkým vojákem Gordonem Blackem, který je obviněn z okradení své ruské přítelkyně. Oznámily to agentury. Čtyřiatřicetiletému poddůstojníkovi hrozí v případě odsouzení až pět let vězení, napsala agentura AP.

"Gordon Black v soudní síni neodpověděl na otázku, zda se přiznává k vině," napsal na svém webu list Komsomolskaja pravda s odvoláním na svého reportéra na místě. Obviněný před soudem "nejprve dlouze mlčel a pak řekl, že není připraven odpovědět".

Ukrajinské námořní drony, tedy bezposádková dálkově řízená plavidla, v noci na dnešek u pobřeží okupovaného Krymu zasáhly ruský remorkér třídy Saturn či Proteus, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou vojenskou rozvědku HUR.

"Další loď ruských okupantů byla potopena," uvedla HUR, která zveřejnila i záběry z operace. Ty ukazují, jak dron proniká přes ruské zábrany a blíží se k lodi, než se na obrazovce objeví nápis o přerušeném spojení v důsledku exploze při zásahu plavidla.

Západní spojenci musí zajistit, že znovu nedojde k výpadkům vojenské podpory Ukrajině, která se brání ruské agresi. Podle agentury Reuters to dnes uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na společné tiskové konferenci s finským prezidentem Alexandrem Stubbem v Helsinkách.

"V posledních měsících jsme zaznamenali jisté výpadky, jistá zpoždění v poskytování vojenské podpory Ukrajině. Musíme zajistit, že taková věc se znovu nestane," prohlásil Stoltenberg. Ukrajina podle něj potřebuje od zemí NATO "předvídatelnost a zodpovědnost".

Ukrajina má právo se před ruskými útoky bránit údery na ruské území, a to i s použitím německých a dalších spojenci dodaných zbraní. Dnes to v projevu k poslancům Spolkového sněmu prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Zákonodárce zároveň ujistil, že jeho vláda bere vážně rizika, která s takovým krokem souvisí, a že nepřipustí zatažení země do války s Ruskem.

"Ukrajina má právo bránit se," řekl Scholz s tím, že mezinárodní právo umožňuje přenést obranu i na území útočníka. "Ve shodě s mezinárodním právem k tomu může používat naše zbraně a zbraně od spojenců," zdůraznil.

Ruské jednotky zajaly kolumbijského občana, který bojoval na straně ukrajinských sil, oznámila dnes agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Muž identifikovaný jako Angel Cardenas Montilla na videu, zveřejněném ministerstvem, vybízí ostatní Kolumbijce, aby se nezapojovali do války, kterou Rusko už třetím rokem vede proti Ukrajině, napsala agentura Reuters a dodala, že nemohla ruská tvrzení ověřit.

Ukrajinské drony zasáhly rafinérii v Novošachtinsku v Rostovské oblasti a sklad paliv v Belgorodské oblasti Ruska, kde vypukly požáry, uvedla média a posléze i tamní úřady.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 18 drony a dvěma raketami Iskander-M, ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit 17 bezpilotních letounů, uvedl na sociální síti velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. 

Rusko již připravilo Ukrajinu o více než polovinu kapacit pro výrobu elektřiny ničením a obsazováním tamních elektráren. Informoval o tom dnes list Financial Times (FT) s odvoláním na ukrajinské činitele. Ukrajina se tak podle něj potýká s nejhoršími výpadky v dodávkách elektřiny od začátku ruské invaze v únoru 2022.

Před zahájením ruské invaze se celkový výkon ukrajinských elektráren pohyboval kolem 55 gigawattů, v důsledku bombardování a okupace ukrajinského území ruskou armádou však klesl pod 20 gigawattů, píše Financial Times. "Měli bychom se připravit na život v chladu a temnotě," řekl listu jeden nejmenovaný ukrajinský činitel.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes, že Moskva by mohla poskytnout zbraně dlouhého dosahu třetím zemím, které by jimi následně mohly zaútočit na cíle na Západě. Učinil tak v souvislosti s rozhodnutím, kterým západní země povolily Ukrajině použít jimi dodané dalekonosné zbraně k útokům na ruské území. Informovala o tom dnes agentura AP.