„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Vážení čtenáři,

pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

„Nedělejme si iluze. Neexistuje žádná rychlá náprava. Je to proces, který teprve začal a může trvat ještě mnoho týdnů, možná i měsíců,“ prohlásil  německý kancléř Friedrich Merz o jednání mezi ruskou a ukrajinskou stranou ohledně příměří.

Ruská armáda vytváří nárazníkovou bezpečnostní zónu podél hranic s Ukrajinou, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin na jednání se členy vlády poté, co tento týden navštívil Kurskou oblast. Obyvatelé příhraničních regionů potřebují podle Putina další podporu, a proto padlo rozhodnutí o vytvoření nárazníkové zóny.

Ruské ozbrojené síly ničí pozice ukrajinské armády, tvrdil ruský prezident. „Práce pokračuje“, řekl šéf Kremlu bez dalších podrobností podle ruskojazyčného servisu BBC.

„Připomínám světu, že Putinovy výroky o nárazníkové zóně přicházejí v době aktivního úsilí o dosažení plného, trvalého příměří, zastavení zabíjení a nastolení míru,“ napsal na sociální síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Putinova slova podle něho dokládají, že šéf Kremlu zůstává jediným důvodem, proč zabíjení pokračuje.

Podle Putina je už nyní v místech v Kurské, Belgorodské a Brjanské oblasti, pokud to bezpečnostní situace dovolí, potřeba zesílit práce na obnově vesnic a infrastruktury poničených při ukrajinských útocích.

Ukrajinská rozvědka varuje, že Rusko připravuje rozsáhlé vojenské linie k velkému útoku před letními prázdninami, aby získalo nové území před případnými rozhovory o příměří. Podle zdrojů je možné, že Putin nařídil velký útok načasovaný tak, aby získal půdu pod nohama, pokud se mírové rozhovory rozběhnou, a poskytl tak Kremlu větší vliv, píše britský web Mirror.

Existují také obavy, že Moskva vyvinula a vyrobila ničivé drony s optickými vlákny, které nelze elektronicky rušit a které lze vyhodit do vzduchu 25 mil uvnitř Ukrajiny. Andrij Pomahajbus, náčelník štábu ukrajinské 13. charterové operační brigády, uvedl, že koncentrace vojsk může být známkou plánovaných útočných operací.

Volodymyr Zelenskyj informoval prostřednictvím platformy X o rozsáhlé schůzce s armádou. „Mimo jiné jsme diskutovali o vojenském základu diplomacie - příští technické setkání. Pracujeme na tom, aby se uskutečnilo co nejdříve. Zájmem Ukrajiny není prodlužovat válku, ale být připraven na jakýkoli vývoj. Světu je jasné, že je to vina Ruska, že válka stále pokračuje,“ zdůraznil Zelenskyj

Poslanec ruské státní Dumy Šamsail Saralijev dnes upozornil, že nejrozsáhlejší výměna od ruského vpádu na Ukrajinu potrvá několik dnů, uskutečnit ji během jediného dne by podle něho bylo technicky složité. Saralijev je členem parlamentní koordinační skupiny pro otázky „speciální vojenské operace“, jak je v Rusku oficiálně nazývána invaze do sousední země.

Ruský státní plynárenský gigant Gazprom nevyplatí za loňský rok dividendu, přestože se firma loni vrátila k zisku. Uvedla to dnes společnost. Podle zdroje jsou důvodem vysoké úrokové sazby, které zvýšily náklady na obsluhu dluhu firmy, uvedla agentura Reuters.

Nevyplacení dividendy doporučila správní rada Gazpromu. Rozhodnutí je v souladu s postojem vlády, přestože je pro ni nevýhodné, protože příjmy z dividend Gazpromu jsou důležitým zdrojem příjmů státního rozpočtu, který je v deficitu z důvodu klesajících příjmů z prodeje ropy a plynu, vysoké inflace a vojenských výdajů. Vláda vlastní o něco více než polovinu akcií Gazpromu.

Společnost by podle vlastní dividendové politiky schválené v roce 2019 měla na výplatu dividend vyčlenit 50 procent upraveného čistého zisku. Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 však firma vyplatila pouze jednou průběžnou dividendu, a to na podzim téhož roku díky rostoucím ziskům z tehdejších vysokých cen plynu v Evropě. Gazprom také nevyplatil dividendu za rok 2021 kvůli vysokým daním a výdajům.

„Pokud jde o výměnu 1000 za 1000, Ukrajina již svou část přípravných prací vykonala, Rusko by ty své mělo urychlit,“ uvedl na sociální síti X andrij Jermak, vedoucí kancláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského,

Dánsko poskytne Ukrajině novou zbrojní pomoc v hodnotě 4,2 miliardy dánských korun (14 miliard Kč), peníze půjdou mimo jiné na údržbu stíhaček F-16, výcvik pilotů či nákup dělostřeleckých granátů v rámci české muniční iniciativy. Vyplývá to z prohlášení dánské vlády, podle které je cílem balíčku zajistit zbrojní financování pro roky 2025 až 2028.

Dánsko Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, doposud poskytlo dvě várky letounů F-16, na třetí dodávku stíhaček země čeká. Na osm desítek letounů F-16 Ukrajině slíbily Belgie, Dánsko, Nizozemsko a Norsko, ale většina z nich bude zřejmě k dispozici až za několik let. O nejméně tři stroje již Ukrajina přišla.

Dánsko rovněž Ukrajině dodalo dvě desítky samohybných houfnic Caesar a spolufinancovalo nákup slovenských houfnic Zuzana.

Uvnitř monumentálního památníku Matka vlast volá v ruském Volgogradu se našlo tělo muže. Informují o tom ruská média a telegramové kanály. Vyšetřovatelé uvedli, že muž se podle všeho nestal obětí násilného trestného činu.

Pětaosmdesát metrů vysoký pomník se nachází na kopci zvaném Mamajevova mohyla s výhledem na Volgograd, který se za války jmenoval Stalingrad a kde se odehrála jedna z nejkrvavějších bitev druhé světové války. Dominuje mu socha ženy se zdviženým mečem.

Mrtvého muže našli v její hlavě. Podle některých ruských médií se mu udělalo zle během prohlídky památníku, zemřel zřejmě na infarkt ještě před příjezdem záchranářů. Policie místo pro turisty uzavřela z „technických důvodů“.

Polské námořnictvo zjišťuje, zda u energetického kabelu spojujícího Polsko a Švédsko v místech, kde se ve středu pohyboval tanker z ruské stínové flotily, nejsou výbušná zařízení. Dnes to na poradě v centru námořních operací v Gdyni řekl polský premiér Donald Tusk.

Ve středu šéf polské vlády na sociální síti X informoval o tom, že ruské plavidlo ze stínové flotily provádělo podezřelé manévry v blízkosti energetického kabelu. Po intervenci polského hlídkovacího letounu loď odplula a na místo se vydala průzkumná loď polského námořnictva ORP Heweliusz.

„Stále zjišťujeme, zda tam nebyly nastraženy nějaké nálože, je třeba to velmi důkladně probádat,“ řekl Tusk podle polských médií a dodal, že zatím žádné špatné zprávy nemá. Varoval, že podobně jako východní hranice Polska se Baltské moře může stát dějištěm permanentní hybridní konfrontace s Ruskem. Tusk připustil, že výraz „hybridní“ není úplně přesný, když někdo „posílá lodě, aby ničily infrastrukturu“.

„Jde o agresi namířenou proti naší bezpečnosti, nejen energetické,“ řekl Tusk.

Rusko předalo Ukrajině seznam válečných zajatců určených ke vzájemné výměně 1000 za 1000, řekl dnes podle agentury Interfax mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Moskva podle něj čeká na seznam od ukrajinské strany. Vzájemná výměna tohoto počtu zajatců je jediným výsledkem přímých ukrajinsko-ruských jednání, která se uskutečnila minulý týden v Istanbulu.

„Náš seznam jsme skutečně předali. Seznam z Kyjeva jsme ještě nedostali. Čekáme,“ prohlásil dnes Peskov.

Nizozemská slévárna dodá Česku zvon částečně vyrobený ze zbytků zbraní použitých v době ruské agrese proti Ukrajině. Viset bude v pražském kostele Nejsvětějšího Salvátora. Posvěcení zvonu se ve čtvrtek 5. června zúčastní český prezidentský pár a nizozemský královský pár. Cena zvonu činí zhruba 22.000 eur (asi 550.000 korun), v průměru měří 69 centimetrů. Zvon už je hotový, zatím se nachází v továrně nizozemské slévárny Royal Eijsbouts a příští týden by měl být převezen do Prahy. Novinářům to v Nizozemsku řekli zástupci firmy a nizozemského velvyslanectví v Praze.

Ruská protivzdušná obrana od úterního večera do dnešního rána sestřelila 485 ukrajinských dronů, 317 za posledních 24 hodin, píše TASS.

Česko je opakovaně terčem kybernetických útoků nejen z Ruska, dělá aktivní kroky směrem ke své obraně, řekl po dnešním jednání nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Podle prezidenta Petr Pavla pomáhá při obraně proti kybernetickým hrozbám výrazným způsobem i české členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO).

Západní tajné služby ve středu varovaly před ruskými kybernetickými útoky proti společnostem zapojeným do pomoci Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV), který v Německu plní funkci civilní kontrarozvědky, napsal, že za aktivitami stojí jednotka ruské vojenské rozvědky GRU. To uvedl také český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Pod varováním jsou podepsány rovněž Vojenské zpravodajství a Bezpečnostní informační služba (BIS).

Ve věznici ve městě Šklov na východě Běloruska zemřel během odpykávání trestu 61letý podnikatel Valjancin Štermer, odsouzený na pět let za urážku autoritářského vládce země Alexandra Lukašenka, uvedla dnes agentura AP s odvoláním na nevládní organizaci na ochranu lidských práv Vjasna.

Česko nevydá ruskou opoziční novinářku Faridu Kurbangalejevovou do Ruska. Rozhodl o tom dnes pražský městský soud. Vyhověl návrhu státní zástupkyně Kateřiny Štěpánkové, podle kterého je vydání novinářky nepřípustné. Rusko ženu stíhá za vyzývání k terorismu, jeho ospravedlňování a šíření lží o ruské armádě. Informovat o ozbrojeném konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou způsobem, který se nelíbil ruským autoritám, ale v Česku není trestné.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že raketou Iskander-M zničilo u města Pokrov (rusky Ordžonikidze) v Dněpropetrovské oblasti radar, velitelské stanoviště a dvě odpalovací zařízení amerických raket Patriot, představujících oporu ukrajinské protivzdušné obrany.

Ruské dělostřelectvo při ranním ostřelování Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny zabilo ženu ve věku 85 let, oznámil dnes šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin a ukrajinská prokuratura, která smrt civilistky vyšetřuje jako válečný zločin. Ruské ostřelování regionu si během uplynulého dne podle Prokudina vyžádalo 11 raněných.

U Moskvy načas přerušila provoz letiště Vnukovo, Domodědovo a Žukovskyj. V průmyslovém centru Tule jižně od Moskvy se dron zřítil na střechu vícepodlažního obytného domu. Dva lidé byli lehce zraněni, napsal na sociální síti Telegram gubernátor Tulské oblasti Dmitrij Miljajev, který informoval o odražení "již desáté vlny" rozsáhlého náletu ukrajinských dronů.

Protivzdušná obrana nad deseti ruskými regiony od půlnoci do 05:30 moskevského času (23:00 až 04:30 SELČ) sestřelila 105 ukrajinských dronů, uvedlo dnes ráno ruské ministerstvo obrany. Desítky bezpilotních strojů podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina mířily na metropoli. Podle ministerstva bylo v Moskevské oblasti, obklopující hlavní město, sestřeleno 35 dronů.

Ukrajinská armáda ve středu uvedla, že její drony zasáhly závod na výrobu polovodičových součástek v Orelské oblasti, který dodává produkty ruskému vojenskému průmyslu a je pod mezinárodními sankcemi. "Cílovou oblast zasáhlo deset dronů. Zaznamenán byl požár," uvedl ukrajinský generální štáb na facebooku.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ruské ministerstvo obrany v noci na dnešek oznámilo sestřelení dalších 77 ukrajinských dronů. Protivzdušná obrana tak podle série ruských hlášení sestřelila během středy a v noci na středu dohromady 376 ukrajinských bezpilotních letounů. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu už dříve středeční dronové nálety na Rusko označila za jeden z největších vzdušných útoků v poslední době. Zatím nejsou zprávy o zraněných nebo obětech, podotkla agentura Reuters.